Chci přispět X

Resuscitovaná ODS

ODS se v letošních volbách navrátila do vysokých pater politiky, a není to jen záležitost dobrého marketingu. Jak si na tom ODS fakticky stojí, o čem současné volby vypovídají a jaké trendy odrážejí?

Jestliže před letošním druhým kolem senátních voleb zůstávaly určité otazníky nad tím, jak v letošních volbách hodnotit výsledky ODS, nyní je to již mnohem jasnější. Nesporně lze konstatovat, že „návrat“ ODS do vysokých pater české politiky je skutečností a že lze ODS označit za vítěze těchto voleb.

Je pravdou, že ODS nevstává z popela oslnivě jako pták Fénix, spíše jde o pomalou resuscitaci. A není úplně jasné, zda za zlepšování může relativně zdravý kořínek, místy až nepřirozená míra ztráty paměti voličů, důsledné naplňování a dodržování jednoduchých marketingových principů či proměna strany jako takové.

Paměť je vždy ošemetná; Topolánkovo i Nečasovo vládnutí se již pomalu vytrácí z paměti, pokud se sami aktéři lidem nepřipomenou, jako to udělal Topolánek v prezidentských volbách. Navíc v paměti voličů se ukládají nové vrstvy zkušeností, a to jak na vládní, tak na místní úrovni.

Při volbách do pražského zastupitelstva tak měla ODS proti ČSSD výhodu více než čtyř let, kdy hlavní a částečně i vedlejší aktéři (kolibříci i s mazánky) odešli do ústraní a nová garnitura (bez ohledu na poměrně absurdní vyšetřování a trestní stíhání Bohuslava Svobody) s nimi nebyla přímo propojována. A výroky primátorky ANO Adriany Krnáčové ohledně zpovykaných Pražanů či nevýznamnosti seznamu památek UNESCO se také dokázaly nově vrýt do paměti.

Využívání postupů politického marketingu nesporně k politice patří. Specialitou ODS, zejména Petra Fialy (a také SPD a Tomia Okamury), je návrat ke staletími ověřenému přístupu. „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“, věta, s níž senátor Cato starší zakončoval každý svůj projev bez ohledu na téma, sice již zní jinak, ale jak Tomio Okamura, tak Petr Fiala jsou mistry v neustálém opakování základních frází a nálepek bez ohledu na dotaz či smysl výpovědi.

43345243_1925617777519096_3529309983017533440_nVýsledky ve velkých městech naznačují prostor pro velkou politiku a nejspíš také ukazují posuny ideového zakotvování ODS. Foto FB P. Fialy

Nechme však stranou marketing. Ten sice hraje obrovskou roli, ale všechno se jednou přejí. A pak záleží na hlubších souvislostech. Jak si na tom tedy fakticky ODS stojí? O čem současné volby vypovídají a jaké trendy odrážejí?

Vezmeme-li volby do obecních zastupitelstev, je možné říci, že ODS zastavila propad, který byl zřetelný již ve volbách v roce 2010 a v roce 2014 nabyl takřka katastrofických rozměrů. Tehdy ODS ztratila takřka 3000 mandátů, tedy více než polovinu. V letošních volbách zůstává fakticky na svém, celkové ztráty byly minimální a týkaly se jen asi dvou desítek mandátů. Změnila se ale struktura těchto ztrát.

ODS navýšila počty mandátů ve velkých městech, byť ne ve všech. Zisky z roku 2010, nemluvě o vrcholu podpory v roce 2006, jsou ovšem i v těchto městech stále nedostižné. V menších obcích se do budoucna nedá navyšování mandátů příliš očekávat, zejména proto, že mnoho místních organizací ODS v situaci, kdy ztratily ve městech či krajích své „patrony“, přes něž získávaly přístup k financování místních projektů, se již v roce 2014 změnilo ve sdružení nezávislých kandidátů a pod touto značkou vystupují již opakovaně.

Výsledky ve velkých městech ale naznačují (a vytvářejí) prostor pro velkou politiku a možná také ukazují ideologické posuny, respektive posuny ideového zakotvování ODS. Konzervativní, až krajně pravicové zaměření bylo v ODS přítomno vždy, přesto ale dříve také dokázala výrazněji oslovit i voliče liberálnějších postojů nejen v ekonomickém slova smyslu. To nyní opouští.

Zřetelně to bylo vidět v Praze, kde ODS, byť získala nejvíce hlasů ze všech kandidujících stran a oproti minulým volbám posílila o sedm procent, fakticky příliš neuspěla. „Liberální“ tvář Bohuslava Svobody byla v kampani doprovázena konzervativní, až krajně pravicovou rétorikou, v níž nakonec dominoval obraz „feťáka“. ODS tak zřejmě cíleně zužuje ideový prostor, v němž se pohybuje, a vyklízí prostor liberálního pravého středu. To dává šanci pirátům a vytváří možnost jejich hlubšího zakotvení v české společnosti.

Na druhé straně je pravdou, že před ODS se v tuto chvíli otevírá řada šancí z hlediska mocenského posílení a dobrá výchozí pozice. Velmi dobrý výsledek v Senátu, dokonce s možností získat předsedu Senátu (či minimálně velmi vlivné postavení), znamená i posílení image hlavní opoziční síly ve Sněmovně.

Takové postavení umožňuje dostávat do povědomí vlastní návrhy na alternativní řešení diskutovaných problémů, většinou ale nestačí jen negativní vymezování a opakované fráze. Na druhou stranu, podíváme-li se na volební kalendář, je zjevné, že rétorika se nyní posune směrem k „Evropě“ – nejbližší volby budou do Evropského parlamentu.

V antievropanském diskurzu však bude narváno a ODS bude vystavena velké konkurenci. Naopak prostor pro „Evropu“ zůstává dost volný, protože proevropských voličů je stále dost, jenom je nikdo nereprezentuje.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.