Chci přispět X

KDU-ČSL zůstává v obcích nejsilnější. Zhodnotí to celostátně?

Výsledky komunálních voleb stvrdily postavení KDU-ČSL jako strany na venkově jasně nejsilnější, byť regionálně nevyrovnané. Otázka zní, jak tuto přednost více zhodnotit v celostátní politice.

Letošní komunální volby se řady do dlouhé řady zápasů o křesla v obecních zastupitelstev, které co do celostátního součtu zisku mandátů pro politické strany skončily triumfem KDU-ČSL. První komunální volby, které lidovci vyhráli, byly ty před čtyřiadvaceti lety. Úspěch KDU-ČSL v komunálních volbách do velké míry charakterizuje specifickou pozici strany v českém stranickém systému, ale taktéž ukazuje, kde mají lidovci slabiny.

Zakořenění ve společnosti
Poslední volby do obecních zastupitelstev přitom byly pro KDU-ČSL úspěchem nejen s ohledem na celostátní zisk nejvíce mandátů ze všech politických stran, kdy strana obdržela celkem 3217 křesel v zastupitelstvech obcí, městysů a měst a desítky dalších ještě v koalicích s dalšími stranami, ale též už před volbami z hlediska počtu kandidátních listin, respektive na nich zúčastněných kandidátů.

Lidovci totiž byli s počtem 3313 kandidátů do zastupitelstev obcí, městysů a měst stranou s nejvíce nominovanými adepty na posty obecních zastupitelů. To se stalo poprvé v historii, jelikož v minulosti je v tomto ukazateli tradičně předbíhali komunisté a ODS. Ukazatel počtu postavených kandidátů je důležitý z jednoho podstatného hlediska: svědčí o míře zakořenění dané strany ve společnosti nejen co do počtu členů, ale taktéž co do počtu sympatizantů z řad bezpartijních.

Je totiž obvyklé, že zejména na úrovni menších obcí staví KDU-ČSL kandidátku výlučně z řad pouhých sympatizantů strany bez řádného členství a tato kategorie příznivců výrazně převažuje i ve městech. Takováto charakteristika přitom platí na většině území České republiky.

Odvrácenou stranou je právě výrazná teritoriální nerovnoměrnost zastoupení kandidátek, kdy počty v obcích v moravské části státu a ve východní a jižních Čechách jsou nesouměřitelné s počty ve středních Čechách a na severozápadě republiky, kde se lidovcům nepodařilo postavit ani kandidátky v řadě měst, anebo kandidovali v koalicích s ostatními stranami.

Této teritoriální distribuci odpovídají i počty zisků jednotlivých zastupitelských mandátů za jednotlivé územní celky. Lidovci získali nejvíce mandátů mezi politickými stranami celkem ve třiceti okresech, a to ve všech moravských s výjimkou okresů Karviná, Bruntál a Jeseník a měst Brna a Ostravy, dále ve všech okresech kraje Vysočina s výjimkou Pelhřimova, ve všech okresech Pardubického kraje s výjimkou Pardubic a ve dvou okresech Královéhradeckého kraje: Rychnov nad Kněžnou a Náchod.

Nejvíce mandátů mezi stranami získala KDU-ČSL i ve čtyřech jihočeských okresech, konkrétně České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice a Strakonice. V řadě okresů pak skončila na druhém místě. I v ostatních částech státu měli lidovci své kandidátky, jen jejich podíl byl ve srovnání s nejsilnějšími oblastmi nižší.

Historická strana jako pilíř systému
Silné zakořenění ve společnosti, dané početným členstvem a silnou základnou podporovatelů, kteří jsou ochotní za KDU-ČSL kandidovat v komunálních volbách, má jasné pozadí ve skutečnosti, že KDU-ČSL dodnes představuje jednu z mála institucí s nepřerušenou stoletou kontinuitou. Právě to vysvětluje silnou vazbou tradičních voličů na stranu, danou i faktory rodinné a místní příslušnosti.

Svou roli sehrává i fakt, že navzdory poklesu příjmů strany z členských příspěvků po roce 2010 v souvislosti s dočasnou ztrátou sněmovního zastoupení a z ní vyplývající nutností redukovat provozní a mzdové prostředky KDU-ČSL má strana zachovalou, kvalitní a profesionalizovanou terénní politickou práci. Tu vykonávají funkcionáři a zaměstnanci stranického aparátu na krajské a namnoze i okresní úrovni.

Pozice historické strany a jistého pozůstatku meziválečného a předúnorového politického stranictví v Československu je zásadní organizační a „genetická“ charakteristika KDU-ČSL, která ovlivňuje nejen její volební výsledky, ale i celkovou pozici v českém stranickém systému. Silná vazba na tradiční, identitárně definovaný elektorát, který tvoří zejména věřící křesťané (hlavně katolíci) nebo lidé vědomě se hlásící k hodnotovému a kulturnímu odkazu křesťanství, se v minulosti často uváděla jako brzda potenciálního vzestupu podpory KDU-ČSL u širších voličských skupin.

Stranu se po roce 2010 poté, co vypadala ze Sněmovny, podařilo generačně obměnit a stabilizovat. Foto KDU-ČSL

Opakovaně se však ukazuje, a letošní komunální volby to opět dokládají, že silná vazba na tradiční voliče umožňuje straně disponovat širokou personální základnou, schopnou masové mobilizace do voleb, které jsou z hlediska personálního i z hlediska decentralizovaného postupu v organizaci ze všech nejnáročnější. Tato vazba tak poskytuje KDU-ČSL důležitou komparativní výhodu oproti ostatními stranám.

Věková struktura navržených kandidátů přitom rozhodně nenasvědčuje tezi o postupném stárnutí tradičního elektorátu. Naopak se zdá, že se lidovcům, zejména po roce 2010, podařilo započít relativně výraznou generační obměnu straníků i na regionální a místní úrovni. Daří se zapojovat i mladší lidi z řad sympatizantů právě na kandidátky v městech a obcích. A výsledky KDU-ČSL jsou tak od roku 2010 stabilní.

Venkovská strana
Významným poznatkem, vyvěrajícím z výše uvedeného hodnocení počtů mandátů pro zastupitele za KDU-ČSL na úrovni obcí je však také skutečnost, že nejvíce mandátů obvykle pochází z držby na úrovni nejmenších obcí. KDU-ČSL se naopak nedaří se výrazněji prosadit ve městech.

Je například nemyslitelné, že by strana mohla mít primátora v některém ze statutárních měst a také na úrovni okresních měst její podpora nedosahuje nejsilnějších příček, byť existují velké teritoriální rozdíly. V západní části republiky jsou pak úspěchy KDU-ČSL na úrovni měst co do počtu mandátů a vůbec schopnosti překročit 5 % hlasů spojeny s účastí některých silných osobností na kandidátkách. Ve většině českých měst se tak lidovci prosadili hlavně díky koaliční spolupráci, ať už to bylo s parlamentními stranami, jako např. TOP 09 či STAN (Praha, České Budějovice, Pardubice), nebo malými mimoparlamentními stranami (jako např. s Pravou volbou v Plzni či Nestraníky v Hradci Králové).

Tyto údaje ukazují jednu důležitou charakteristiku: KDU-ČSL je a stále zůstává především stranou venkovskou, s dominantní podporu ve městech a obcích pod deset tisíc obyvatel. Ve městech nad touto hranicí, neřkuli v největších městech se v české části republiky samostatně téměř neprosazuje a v moravské ano, ale dosahuje nepoměrně slabších výsledků než v menších městech a malých obcích.

Primární venkovský členský a voličský profil KDU-ČSL významně předurčuje její ideovou pozici a programovou agendu na celostátní úrovni, jakož i relevantní společenské zájmy, které by strana měla a mohla reprezentovat.

Malá, ale vlivná strana
Výše uvedená teze o zhodnocení postavení KDU-ČSL v českém stranickém systému prizmatem jejích výsledků v letošních komunálních volbách implikuje jasný závěr: KDU-ČSL se oproti ostatním relevantním stranám odlišuje především svou historickou pozicí a silnou zakořeněností ve společnosti, jakož i primárně venkovským a katolickým charakterem jejího skalního elektorátu, navíc teritoriálně nerovnoměrně zastoupeného na území republiky.

Tato charakteristika ovlivňuje celkové postavení KDU-ČSL, kdy je jí možno nahlížet jako trvale malou stranu, pohybující se v celostátních volebních ziscích na úrovni jednociferných čísel. Je to strana, která potenciálním poklesem voličské podpory je ohrožena v samém postavení relevantní strany, což si lidovci již jednou roku 2010 na vlastní kůži vyzkoušeli.

Zároveň je však z této charakteristiky třeba vyvodit i opačný závěr, který v celkovém hodnocení stranické pozice KDU-ČSL posiluje: strana je a zůstává do budoucna čitelná, jasně odlišitelná od ostatních, vědomá si svých limitů, ale zároveň váhy své účasti v koaličním vládnutí.

KDU-ČSL by měla využít úspěchu v letošních komunálních volbách k tomu, aby tuto svojí identitu znovu deklarativně stvrdila a dala jí jasný tématický a programový tvar. Už za necelého půl roku jí totiž čeká sjezd, na kterém bude volit své vedení. Témat spojených s komunální politikou a rozvojem regionů je spousta. Pokud se jich KDU-ČSL nechopí, přivlastní si je jiní. A pro lidovce by taková ztráta vlastní agendy mohla být fatální.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.