Chci přispět X

Jednoduché poučení pro levici: vyhrává poctivost, prohrává nenávist

Důkladné analýzy komunálních voleb bude ještě čas udělat, ale v tuto chvíli si řekněme jedno. Člověk nemusí být profesor sociologie, aby viděl, jaký typ levicové politiky voliči oceňují a o jaký nemají zájem.

Každé volby jsou zdrojem poučení. Pokud si má progresivní levice ze včerejších výsledků něco vzít, pak je to inspirace několika jmény a subjekty: Jan Čižinský v Praze a jeho bratr Pavel na Praze 1, Vít Rakušan v Kolíně, Vladimír Buřt v Horním Jiřetíně, Pavel Šanda v Neratovicích, brněnské zelené starostky Jana Drápalová, Ivana Fajnorová, Milada Blatná, sociální demokrat Petr Vícha v Bohumíně, primátor za ANO Tomáš Macura v Ostravě, Piráti, ProÚstí, Litvínov do toho, PRO Chomutov, Naše Beskydy. Určitě jsem zapomněl na spoustu jiných lidí a hnutí, ale je to letmý průřez tím, co uspělo: poctivost a kompetence.

Jestli tedy v těchto volbách něco prohrálo, tak je to liberální skuhrání zleva i zprava, že Česká republika je plná hloupých rasistů a k zisku moci stačí říkat, že nechceme uprchlíky. Nikdy to nebyla pravda a tenhle výčet to potvrzuje. Stejně jako výsledky SPD nebo brněnských křiklounů ze Slušných lidí.

Nikdo z nahoře jmenovaných neměl na plakátu protiimigrantské hesla, rasismus ani xenofobii, nevyvolával nenávist proti znevýhodněným, nesnížil se k lacinému populismu a většinu z nich by bylo možné charakterizovat jako sluníčkáře. Zároveň jsou ale vítězové voleb.

ČSSD v Liberci dostala za segregační kampaň dvě procenta, idealista Šanda, který kvůli vzestupu nenávistného šovinismu ČSSD opustil, dovedl svou kandidátku v Neratovicích k čtřiatřiceti procentům. Repro DR

Politická levice v České republice nechápe, že když děláte poctivou a autentickou politiku, jste blízko k lidem, reálně s nimi mluvíte a umíte bojovat, tak to ve volbách ocení. Kdy naposledy někdo na levici z principiálních důvodů odešel z koalice, tak jako to třeba udělal nedávno ministr životního prostředí ve Francii?

ODS to pochopila, zbavila se – aspoň naoko – největších mafiánů a opřela se o vyšší střední třídu, tradiční pravicový elektorát a postavila se do čela boje proti Babišovi. Jakkoliv to spoustě lidí z ODS nemusíme věřit, proto je zpátky a bohužel je znovu hegemonem pravice. Se vší antiekologickou a protievropskou agendou, se všemi kreaturami, jako je Tomáš Jirsa, Pavel Blažek nebo Alexandra Udženija.

Kampaň ČSSD ve většině regionů byla ponižováním levicově smýšlejících voličů a zato dostala zaslouženě neuvěřitelný výprask. Jestli se chce ještě někdy vzpamatovat, tak se musí zbavit všech nevěrohodných zjevů, které značku ČSSD berou jenom jako výtah k moci a znovu pochopit důvody, proč je sociální demokracie historicky jednou z nejúspěšnějších stran.

Celá její myšlenka byla založená na faktu, že solidarita je nedělitelná a každý člověk má právo na důstojný život. Nadutí prospěcháři z ČSSD se tak dlouho chtěli podobat SPD, až s ní ve většině okresů prohráli. Inspirace před klíčovým březnovým sjezdem leží na západě: Jeremy Corbyn, Jean-Luc Melenchon, Bernie Sanders, Ska Kellerová, Jacinda Ardernová, Katrín Jakobsdóttir, Elisabeth Warrenová.

Zelení doplácejí na to, že vyštvali jediného politika, který se nebál ve společnosti vyvolávat pro zelenou politiku tolik potřebný konflikt. Politik, který před čtyřmi lety dokázal na Žižkově suverénně vyhrát a dostal zelenou politiku na pražský magistrát dneska opravuje zámek. Místo něj kandiduje parta šedých, nevýrazných lidí typu Ondřeje Mirovského, kteří ekologickou politiku prodávají za kompromisy typu "O zelených se říká, že jsou proti autům, ale není to pravda".

Spousty lidí ze Zelených si lze vážit, ale jsou věci, které se jim nedají odpustit. Malý entuziasmus a na některých místech sabotování parlamentní kampaně. To, že v Brně neodešli z koalice nejpozději v momentě, kdy schválila odsun nádraží. Autenticitu vyměnili za dočasný prospěch, proto jim je souzeno nemít po volbách prospěch žádný.

V Brně se podle všeho rýsuje koalice „Národní fronty“ pod vedením dvojbloku ANO-ODS. Jestli nechceme z Brna udělat developerské kasino pro kmotrovské struktury za ODS a ANO, tak je na čase podívat se na důvody úspěchu lidí vyjmenovaných nahoře, poučit se z chyb Žít Brno, a začít překonávat ega, která brání spolupráci lidí smýšlejících podobně.

Volby totiž nakonec ukázaly, že ve společnosti roste počet lidí, kteří volí proti Babišovi, nepodléhají nenávistné propagandě a pokud mají reálnou autentickou alternativu, tak jsou schopní ANO poslat na smetiště dějin. Jestli tenhle prostor vyklidíme ODS a Pirátům, tak to bude největší selhání autentické levice v novodobých dějinách.

A co si myslíte vy? Diskuse (75 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Pavel Krupička - Praha 5

Pondělí, 8.Října 2018, 14:58:25

Jak můžete do jedné řady stavět Tomáše Macuru, kandidujícího za ANO a třeba Pavla Šandu?! To mně přijde jako úlet.

"Zelení doplácejí na to, že vyštvali jediného politika, který se nebál ve společnosti vyvolávat pro zelenou politiku tolik potřebný konflikt. Politik, který před čtyřmi lety dokázal na Žižkově suverénně vyhrát a dostal zelenou politiku na pražský magistrát dneska opravuje zámek." A není to dobře? Není Matěj Stropnický jen takový salonním levičákem, pozérem? Levicový politik, který si na koupi zámku půjčí 12 milionů od své maminky, těžko může působit autenticky levicově. Ale jeho buď pozérství a nebo omezenost je ještě více patrná v rozhovoru pro Deník (https://prazsky.denik.cz/zpravy_region/matej-stropnicky-kavarna-se-myli-zemana-nevoli-vulgarni-tupci-20141129-q46o.html), kde tvrdí že mu na majetku nezáleží, když prý nemá doma sporák, spotřebiče neb počítač. Na správnou otázku novináře zda tedy vaří na ohýnku, odpovídá, že chodí ven a v tom samém rozhovoru zmiňuje že chodí kaváren. Pan Stropnický zřejmě nechápe, že příslušníci nižších vrstev sporák nebo nějaký vařič mít musí, protože na rozdíl od něj na restaurace a kavárny nemají peníze. Stejně tak je pro ně dobré, když mají doma počítač, protože ho na rozdíl od něj nemají v zaměstnání nebo někdy ani nemají chytrý telefon, který by ho alespoň částečně nahradil. Pan Stropnický zkrátka asi žije v nějakém svém světě levicových teorií, peníze a majetek řešit nemusí, protože jich má dost a tedy vlastně nezná jejich hodnotu, a když mu náhodou docházejí, řekne si o nějaký ten milion třeba mamince.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Pondělí, 8.Října 2018, 16:29:5

Pokud Zelení Matěji Stropnického vyštvali, tak si opravdu pospíšili, protože rezignoval ještě než byly vyhlášeny konečné výsledky voleb. Když už, spíš by se dalo říci, že vyštvali Bursíka, který jako jediný předseda přivedl Zelené do Sněmovny.

Myslím si, že je to spíše tak, že voliči nemají zájem o žádný typ levicové politiky, o ten, který představoval Stropnický, mají zájem ještě menší než o ten, který představuje Foldyna a KSČM.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pavle, Pondělí, 8.Října 2018, 17:42:41

nemyslím si, že levice by měla být proti bohatým lidem nebo že by měla podporovat závist. Ať si každý vlastní anebo kupuje, co chce, ale ať zaplatí náležité daně a chová se sociálně a ekologicky odpovědně...

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pane Kubičko, Pondělí, 8.Října 2018, 17:44:23

myslíte, že lidé chtějí pravicovou "totalitu" (tedy politickou scénu zaplněnou jen pravicovými subjekty)? Já myslím, že rozhodně ne.

Martin Profant - Praha 7

Martinovi Plevovi Pondělí, 8.Října 2018, 18:00:55

ad 1) Nebyl by to pravicový totalitarismus, ale posun spektra.
ad 2) Ono je spíše jasné, co lidé nechtějí: komunistickou a socanskou národoveckou frázi místo levice.

Předpokládám, že o levicovou stranu bude zájem, pokud se nějaká objeví. Sotva ale bude autenticky levicová ve smyslu Pavla Krupičky.
On je to vůbec průšvih, levičáci byli vždycky v prvé řadě salonní a dokonce i ten Lenin sedával v café Voltaire. O tom kosmopolitním cápkovi Marxovi, který se stýkal se šlechtou a četl obskurní literaturu v mrtvých jazycích ani nemluvě, typickej sluníčkář.

Pavel Krupička - Praha 5

Martine, Pondělí, 8.Října 2018, 19:01:22

ať si Matěj Stropnický kupuje z rodinného majetku co chce. Nejsem komunista nebo radikální socialista, i kdybych měl tu moc (jako že ji nikdy mít samozřejmě nebudu, jen fantazíruju), tak bych jeho majetek neznárodnil. Ale já jsem chtěl hlavně říct, že pro mě to prostě není autentický levicový politik a už vůbec ne levicový lídr a tipuju, že tak to má spousta lidí z nižších vrstev. Proč, zkusím vysvětlit ještě jednou:

Beru v úvahu i to, že si to koupí z peněz, které si nevydělal a které možná i násobně převyšují to, co si za celý život vydělá třeba nějaký dělník v pohraničí. Kdyby ten dělník v pohraničí měl alespoň určitý životý standard, ale on kolikrát dře a nemá. Svůj příspěvek bych ale nenapsal, nebýt toho zmíněného rozhovoru Stropnického pro Deník. To prostě není zdaleka o výši jeho majetku, to je hlavně o tom, jak se prezentuje. O rozporu mezi jeho činy a slovy. A těch příkladů bych u něj našel myslím víc.

Fakt asi je, že ta moje kritika vyznívá naprázdno, Zelené volí hlavně střední vrstvy a těm je to co píšu asi převážně ukradené.

Ano, pokud jsem chudý člověk, tak mnoho lidí asi napadne, že závidím a v takto omezeně pak může být můj názor chápán. Ale co s tím? Jak to mám vyvrátit? Uznávám, že od někoho bohatšího by případně zněla takováto kritika lépe. Jinak ale také: ti "úspěšní" a bohatí (kteří už údajně více peněz nechtějí) tu politiku často dělají. Jak to pak někdy dopadá, vidíme snad všichni.

Pavel Krupička - Praha 5

Pane Profante (a možná nejen Vy), Pondělí, 8.Října 2018, 20:17:53

ať si Leninové, Tročtí (či jak to vyskloňovat) nebo Stropničtí do kaváren chodí kdy chtějí, ostatně já sám jsem do těch pražských občas zašel a třeba zase jednou chodit budu. Ale ať si prosím nehrají na něco, čím nejsou a bylo by také dobré, kdyby se více přiblížili těm chudším, slabším, znevýhodněnějším. A nemusí kvůli tomu chodit na rok do výroby, jak se to tuším dělo za komunismu. Ačkoli, kdyby někdo z nich dobrovolně šel, ocenil bych to. A některé a teď nemyslím Matěje Stropnického, ale třeba Jiřího Zimolu, bych tam nejraději poslal rovnou. Saša Uhlová to v dokumentu Hranice práce vydržela v jednom Babišově podniku několik týdnů a pak už údajně dále nemohla. Ale i to do jisté míry oceňuju.

Levice je podle mě slabá, protože je také jednoduše málo levicová, soc. demokracie nebyla kupříkladu ani schopná dát před rokem do svého programu daňovou progresi u příjmů z fyzických osob, o ostatních daních raději ani nemluvě. A je také málo autentická. Pravda asi je, že jí tu autentičnost mnohem více kazí papaláši typu Zimoly a Paroubka, krajní pravičáci typu Foldyny a pragmatici typu Hamáčka, než Matěj Stropnický, který si asi jen hrál na toho, kým není.

PS: Když se pane Profante podívám na Wikipedii na Marxovu definici lumpenproletaritátu (pokud to tam mají správně), tak bych ho neoznačil za sluníčkáře. Do té definice zahrnul kdekoho a zdá se mi přísný, bere to moc šmahem, řekl bych.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Panu Plevovi Pondělí, 8.Října 2018, 20:22:46

Ať už to nazveme pravicovou totalitou nebo posunem spektra, je otázka, kolik do jaké míry voliči volí tak, aby se udržovala rovnováha mezi levicí a pravicí. Někteří možná ano, třeba já jsem s touto motivací v devadesátých letech volil ČSSD.

Dnes je ale aktuální jiná rovnováha, mezi liberální proevropskou orientací a národoveckým eurofobním autoritářstvím. Na té první straně u nás žádný relevantní politický subjekt není. Levice se ocitla na vedlejší koleji.

Martin Profant - Praha 7

Pavle, Pondělí, 8.Října 2018, 20:30:28

on je zásadní rozdíl mezi přijmy a životním stylem.

Ano, Matěj Stropnický nejspíše má nějaké peníze díky rodině -- asi nikoli, že si je nevydělal, když se podíváš na jeho životopis, tak si nejspíš vydělal sám za sebe víc než "nějaký dělník v pohraničí" vydělá za celý život. Ale měl otevřené dveře k dosti exklusivní škole a dost exklusivním přiležitostem, společenským a mediálním kontaktum, byl z domova naučen některé příležitosti bez rozpaků využít -- a má možnosti úvěru, které nemá každý. Přesto mu nemám důvod nevěřit, že mu na majetku nijak moc nezáleží. Možná právě proto.

Chodil jsem do divadel a kaváren v době, kdy mé přijmy byly hluboce podprůměrné, dnes moji mladí kolegové -- vědecký prekariát, který nevydělává zdaleka tolik , co "dělník v pohraničí" -- chodí do divadel a kaváren (mnohem více než já) a jedna mladá kolegyně mé ženy nemá sice tu a tam na jídlo, ale pravidelně jezdí do vídeňské opery (láska je láska, i když jde o tak zástupnou věc jako je opera).

Předvádět s stotisícovým čistým poslaneckým přijmem lidový životní styl je pusté pokrytectví a buranství (jako zbytečná tečka nad i vyzní, když pak tito lidoví a levicoví emaptici hlasují na rozdíl od středostavovských Pirátů pro zvyšování vlastních přijmů) a budu mnohem víc než jim levicovost věřit Stropnickému, který je sice bohemský fanfarón (a lecos tím v politice pohnojil), ale svoji pozici a plat srovnatelný s tím poslaneckým bez váhání riskoval a prohrál ve střetu o sociální bydlení.

Martin Profant - Praha 7

Pavlu Krupičkovi Pondělí, 8.Října 2018, 20:41:1

Omlouvám se, reagoval jsem na Váš příspěvek nadepsaný "Martine". To víte, sebesředná vztahovačnost, neuvědomil jsem si, že jsme s panem Plevou jmenovci.

Inu, na wikipedii se nepodívám, Marx pojem lumpenproletariát nikdy nedefinoval (vymezení je kontextuální), ale s tím nadáváním bych byl docela opatrný. Jediná skupina obyvatel, které opravdu nenávistně spílal, byla maloburžoasie, tu jako pravý salonní snob nenáviděl z duše. Jinak oproti Engelsovi nemá takové ty připitomělé výroky o Irech, Slovanech a Indech.

Pavel Krupička - Praha 5

Martinu Profantovi Pondělí, 8.Října 2018, 22:12:13

To je v pořádku pane Profante.

Asi jsem na lidi moc přísný, možná i na pana Stropnického, kterého neznám. Ideální levicový politik by měl být bohatý, většiny svého bohatství se vzdát a pracovat pro lidi. Že si někteří při čtení těchto vět budou asi klepat na čelo, chápu. Ale takový levicový politik by byl myslím uvěřitelný nejvíce.

Rozumím tomu, že se nepodíváte na wikipedii, je plná blábolů. Ale v tomto případě tam zrovna byla obsáhlejší citace s referencí na "18. brumaire Ludvíka Bonaparta" Možná je to ale opravdu dezinterpretované nebo špatně přeložené.

Celkově mi prostě vadí, že se levice neumí na rozdíl třeba od vypočítavého Miloše Zemana, jehož lidovost lidé podle všeho chybně zaměňují za levicovost, prodat. Ti levicoví politici to nemusí dělat jako on, mluvit sprostě například, ale nějakou lepší cestu k lidem by si podle mě najít měli.

Pavel Krupička - Praha 5

Úterý, 9.Října 2018, 03:53:31

Jinak informace, že si pan Stropnický pořídil zámek za půjčku 12 milionů od své matky, kterou jí bude splácet pronájmem ze svého bytu pochází od samotného Matěje Stropnického a je možné si ji ověřit třeba na jeho facebooku. Ten byt, ze kterého bude splácet, mu podle senátora Václava Lásky (jeho facebook) koupila opět jeho matka. Tu druhou informaci se mi teď narychlo nepodařilo ověřit z jiného zdroje a už se v tom nechci babrat. Beztak jsem tu asi za závistivého moralizujícího blba.

Alena Zemančíková - Brno

Úterý, 9.Října 2018, 09:55:26

Vážení pánové,
osobně mám také raději skromnější životní styl, asi to bude výchovou, a taky asi povahou. Ale to je každého věc.
POkud však jde o zámek Matěje Stropnického, interpretuji si jeho rozhodnutí odejít ( doufám, že na čas) z politiky a pořídit si zchátralý zámek jako poctivý životní program. Na jehož financování si může půjčit od matky, a není to konzumní utrácení, ale vytváření hodnot. Když člověk cítí marnost v tom, co doposud dělal ( politika), hledá pro sebe program v něčem, co má viditelné výsledky.
Zámek Martina Stropnického přece není žádné vypolstrované sídlo, ale objekt, který vyžaduje opravu. Věnovat se jí s ohledem na všechny nároky památkové ochrany může být zajímavé a je to přesně to, u čeho člověk vidí výsledky. Což se všeobecně o zelené politice říct nedá.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Kdo je přesvědčivý levicový politik? Úterý, 9.Října 2018, 10:42:23

Pane Krupičko, to mi připomíná jednu historku, kterou mi kdysi vyprávěl M. Hekrdla. Bylo to někdy na začátku devadesátých let, tedy nedlouho po převratu, kdy se ještě dost zapáleně bojovalo o budoucí charakter státu.

On (Hekrdla) jel se svým autem někde tuším v blízkosti Ostravy - a najednou na té silnici potkal tehdejšího lídra komunistů (vzpomínám-li si dobře, byl to Grebeníček). V luxusním automobilu západní značky. (Což v té době - jak řečeno raná devadesátá léta - v zemi ještě zdaleka nebylo samozřejmostí.)

A k tomu Hekrdla dodal: "Jenže když Grebeníček jede na diskusi s dělníky, aby tam vedl ohnivé řeči proti kapitalismu, tak si na to vytáhne svou obstarožní škodovku!"

Sotva je asi možno co více říci k "důvěryhodnosti" určitých levicových politiků.

Přičemž: já naprosto netvrdím, že věrohodnost levicového politika je možno definitivně měřit samotnou velikostí jeho majetku. Nejen v moderních dějinách, ale i v dávné minulosti bylo mnoho příslušníků bohatých vrstev, kteří měli skutečně hluboké a upřímné sociální cítění, a ze svého majetku nemálo rozdali na pomoc chudým.

Ta poctivost a přesvědčivost se rozpozná jiným způsobem; kromě jiného právě tím, že se navenek nic nepředstírá.

--------------------------

Co se toho "rozdání majetku chudým" týče, tak to už jsme u Ježíše. Přičemž u Ježíše vždy platí: jeho nároky na jeho spolubližní byly vždy maximalistické; ale nedá se nic dělat, mnohdy až dosti nerealistické. Je nutno je považovat spíše za ryze mravní apely, nežli návod pro reálné jednání. Totiž v tom absolutním smyslu, že by každý měl rozdat "veškerý" svůj majetek. Ono je opravdu dost na tom, když ten zámožnější těm potřebnějším rozdá alespoň č á s t ze svého bohatství.

A ostatně by nebyla tak docela nezajímavou otázka, co by vlastně Ježíš doopravdy kázal, kdyby se sám narodil v rodině dejme tomu zámožného židovského obchodníka... ;-)

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 9.Října 2018, 11:15:17

Ale vždyť, pane Poláčku, Zacheus slíbil rozdat jen polovinu majetku a Ježíš se s tím spokojil. Tak jakýpak maximalista?

Pavel Krupička - Praha 5

Úterý, 9.Října 2018, 22:32:0

No jo, já vím, že jsem blázen. Ale neškodný. Kdybych byl vlivnější "blázen", tak mě buržoazie slovy Foucaulta uklidí do blázince, abych jí nepřekážel :) Takto budu jen průběžně ostrakizován a šikanován :) To ví každý správný buržoa, že skutečně levicové myšlenky musí být za každou cenu zlikvidovány :) Částečně přípustný je pro buržoazii snad sociální liberalismus, na jehož pozicích tu mnozí v podstatě jste.

A ta buržoazie by mě odklidila, aby se mohla rozdělit vládu se soft-buržoazií, to jest některými z Vás a Matějem Stropnickým :)

Pavel Krupička - Praha 5

Úterý, 9.Října 2018, 23:08:29

A ještě bych chtěl říct, když už jsem se tak rozjel a platím si zde možnost diskuze, že šéfredaktor tohoto plátku, Jakub Patočka je sebestředný, arogantní člověk a v určitých ohledech špatný novinář, který mi zde v létě zprasil můj komentář a sebral mi částečně chuť se společensky angažovat.

Řekl bych, že je to stejný pozér, jako Matěj Stropnický.

Tímto se omlouvám za příspěvek mimo téma, ale nemohl jsem si pomoct :)

Pavel Krupička - Praha 5

Středa, 10.Října 2018, 05:13:26

V Česku je údajně 70 000 bezdomovců, poměrně velká část z nich má psychické problémy, mnozí strávili dětství a dospívání v dětském domově. Proč Matěj Stropnický nevezme ty miliony od maminky a neudělá něco třeba pro ně? Nepostaví něco, nepodílí se na nějakém programu? Společnost pro ně dělá jen to nejnutnější, např. je nenechá v zimě zmrznout, když vystojí frontu a zaplatí malý poplatek, tak jsou na část noci ostrakizováni na pražské lodi Hermes. Brzo ráno je vykopnou, jakoby v tu dobu už nemrzlo. Ten příklad mladého vědce, který šetří na jídle, aby měl peníze na operu ve Vídni na mě moc nezapůsobí pane Profante. Jsou totiž lidé, kteří na jídle šetří a na operu nemají. Krom těch bezdomovců, někteří senioři, matky samoživitelky, lidé se zdravotním hendikepem...

Já se nemohu zbavit dojmu, že na těch všech lidech moc nezáleží ani panu Stropnickém, ani Jakubu Patočkovi a ani třeba Vám pane Profante, ani mnohým jiným novinářům, levicovým politikům... Pan Stropnický zřejmě provede rekonstrukci té budovy, co koupil a bude tam uvádět nějaké kulturní akce. Budou na ně jezdit lidé s redakce DR a možná někteří zdejší diskutéři, snad tam jednou pan Stropnický udělá i nějakou jednorázovou charitu pro bezdomovce a všichni účastníci si budou připadat jako lepší lidé. Ve skutečnosti ale dělá česká společnost pro ty nejslabší málo.

A je opravdu nutné rekonstruovat každou památkově chráněnou ruinu? Mnohé ano, sám tomu nerozumím, ale tato na mě tak nepůsobí. Ty peníze by se daly využít ve prospěch potřebnějších, to by ale asi Matěj Stropnický nemohl snít svůj romantický sen za peníze, které si ani nevydělal. Jak jsem psal, ať si sní. Ale pro mě už není jako levicový lídr věrohodný a mám problém brát vážně některé věci, které hlásal. Těžko pít kvalitní víno a kázat lidem co pijí vodu a občas nemohou pít nic. To snad i ten gauner Zeman, který si hraje na lidového, ví lépe. Vím, že není fér srovnávat volební výsledky jeho a pana Sropnického. Ten to měl navíc asi navíc se svou levicovou politkou u Zelených těžké, ale nevypovídají ty výsledky přeci jen o té autentičnosti politika jak o ní píšu?

Ano, mladí vědci, vrátím-li se k tomu příkladu vědce co jezdí do opery, by mohli být lépe placeni, ale řekl bych, že mají většinou nějakou finanční perspektivu a společenskou prestiž. Chovají se k nim o něco lépe třeba u lékaře, na úřadě. Bezdomovci, velmi chudí lidé z nižší třídy nemají často ani to.

Nebo bych mohl uvést těch více než 900 000 tisíc lidí co jsou v exekuci a trápí je exekutorská mafie posvěcená státem. 35% domácností si nemůže dovolit nenadálý výdaj v hodnotě 10 000 Kč. Část z nich a třeba z i těch bezdomovců a lidí zatížených exekucemi, si za to asi může sama, ale podle mě zdaleka ne všichni.

Uznávám, už jsem tu v poslední době moralizoval a šaškoval dost, už toho nechám. A sám si říkám, jestli to nepřeháním a nevím. Ale nemohl jsem si tuto provokaci odpustit, snad proto, že mám pocit, že z levicových pozic na Matěje Stropnického nikdo neútočí. Laciné, vulgární útoky na něj odmítám, snad jsem se k nim i já nesnížil, nevím. Útoky od pravicově smýšlejících jsou samozřejmě směšné.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Pane Krupičko, Středa, 10.Října 2018, 08:56:43

jelikož mne tu pan Poláček odhalil jako člověka, který se nechal polapit do fixních dogmat jedné jediné (pravicové) ideologie, mohu si snad dovolit poctít vás svým směšným útokem zprava: Vy, abyste byl levicový podle těch nejlevějších levičáků, musel byste uznat, že v té své dosavadní empatii vůči všem chudým a odstrkovaným nejste dostatečně "antisystémový". Pomoc těm nejubožejším není žádná skutečná levicová zásluha. Tou je především teoretická práce na obžalobě "systému" a na jeho odstranění.
To, že si vás vážím, by vás mělo varovat.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Ježíš a bohatství Středa, 10.Října 2018, 10:12:37

Matouš 19,21. Ježíš k němu pravil: "Chceš-li být dokonalým, pak jdi, prodej vše co máš, a dej to chudým, pak budeš mít poklad v nebi; a pojď a následuj mě!"

Poté co mladík ta slova slyšel, odešel od něj zarmoucen, neboť měl velké bohatství...

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Poláčkovi Středa, 10.Října 2018, 10:34:59

Lukáš 19, 8-9: Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Polovinu svého jmění, Pane, dávám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, nahradím mu to čtyřnásobně.“ Ježíš mu řekl: „Dnes přišlo spasení do tohoto domu; vždyť je to také syn Abrahamův.

To znamená, že Zacheus byl "pouze" spasen, zatímco mladík z Matoušova evangelia se chtěl stát dokonalým. To je něco jiného. Chce-li někdo být dokonalý (přičemž ho k tomu nikdo nenutí), nemůže zůstat v půli cesty.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Všechno pro chudé? Středa, 10.Října 2018, 10:41:17

Pane Krupičko, to Vaše porovnání (Stropnického) výdajů mnoha miliónů na opravu jakési zříceniny s osudem mnoha lidských osudů žijících (či živořících?) na hranici bídy či pod ní, to je slovo do pranice. A nelze popřít, má to něco do sebe.

Ale přece - už v rámci diskuse (jejíž podstatou je vždy zhodnocení dané věci se v š e c h jejích stran a aspektů) se teď pokusím dělat advokáta ďáblovi. A tedy zpochybnit tu o sobě nezpochybnitelnou tézi, že dokud jsou lidé kteří musí žít v bídě, dotud jde všechno ostatní stranou.

Přenesme se - abychom se osvobodili od závislosti na aktuálním dění - do středověku. Kde bylo těch bědných dozajista ještě mnohem více, a jejich bída byla mnohem tíživější, nežli je ta dnešní.

A teď si zkusme představit, co by se stalo, kdyby tehdejší majetné vrstvy - šlechtici, majitelé hradů, vysocí církevní hodnostáři, králové a velmožové - kdyby ti všechen svůj majetek rozdali na pomoc těm opravdu potřebným.

Ano, jejich bída by se bezprostředně dozajista alespoň do určité míry zmenšila, kdyby bylo více špitálů, více sirotčinců, kdyby se zavedla nějaká forma dnešní "sociální pomoci" pro každého.

Jenže: v tom případě by v celém českém království dnes nestál ani jeden jediný hrad (všechny prostředky by se přece vynaložily na pomoc chudým); nestály by paláce, nebyly by výstavné kláštery; a kromě jiného naše paní Zemanová by dnes byla bez zaměstnání, neboť by nebyly ani veřejné knihovny a žádná podobná kulturní zařízení, protože všechno beze zbytku by se vydalo na pomoc chudým a hladovým.

Takže, pane Krupičko: já opravdu nechci žádným způsobem zpochybňovat Vaši nepochybně upřímnou snahu pomáhat potřebným; a nechci ani nijak zlehčovat Vaše rozhořčení nad dramatickými majetkovými rozdíly v podmínkách kapitalismu. (Neboť jak velice správně poukazuje paní Zemanová, konec konců se jedná o problém strukturální, který jako takový nemůže být nikdy odstraněn jakoukoli charitou, dokud se neodstraní samotné příčiny z kterých toto nespravedlivé rozdělení společenského bohatství pramení.)

Na co jsem chtěl ale poukázat: nestavme p r o t i sobě kulturu a humanitu. To by opravdu nemuselo dobře dopadnout, nakonec ani pro jednu z obou stran.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Spasení a mravní dokonalost Středa, 10.Října 2018, 10:48:29

Aha. Takže ke "spasení" není zapotřebí být dokonale mravným; stačí k tomu jenom být "napůl" mravným.

Ale stejně je na té historce něco podivného. "Polovinu svého jmění dávám chudým" - takže dejme tomu, že ten dotyčný měl jmění deset tisíc šekelů.

Z toho - k určitému časovému okamžiku - rozdal polovinu chudým. Jenže - Zacheus neřekl "polovinu svého jmění jsem r o z d a l - nýbrž on říká d á v á m chudým. Jedná se tedy o vid nedokonavý. Takže on by v tom rozdávání musel pokračovat i nadále. Čili za nějaký čas by z těch zbylých pěti tisíc šekelů musel rozdat dva a půl tisíce. A za další čas z těch zbývajících dvou a půl zase polovinu; a tak dále a tak dále. Až by nakonec sám byl jedním z nich.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 10.Října 2018, 11:15:45

Proč to chcete mermomocí nějak vyčíslit? Dokonalým se člověk stává láskou, nikoliv mravností.Vždyť představy o tom, co je mravné se v různých dobách i v různých kulturách lišily.
Nakonec ani zde se nemůžeme dohodnout, zda je či není mravné vlastnit zámky a milióny.

Martin Profant - Praha 7

Pavlu Krupičkovi Středa, 10.Října 2018, 11:57:42

Mohl byste mi podrobněji popsat, čím podkládáte své tvrzení, že jsou mi (a Jakubovi Patočkovi) bezdomovci lhostejní. Nebo to je prostě tak, že máte ten dojem, event. že jsou určitě lhostejní každému, kdo si nemyslí, že miolinář nemůže být slušný člověk a mít levicové přesvědčení?
Opravdu se v tomto případě rád poučím.


Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Středa, 10.Října 2018, 12:40:9

Facebook údajně kdysi zavedl tag [satire], aby odlišil nevážně míněné příspěvky.
Něco takového by se mi tu občas hodilo. Třeba aby pan Krupička nepodlehl dojmu, že ho urážím. Je to naopak. Skutečně si ho vážím, stejně jako všech lidí, kteří nefalšovaně qsoucítí s životními outsidery.

Ivo Horák - Praha 3

Pane Krupičko, Středa, 10.Října 2018, 13:27:7

ohledně pomoci bezdomovcům: Vidím je prakticky denně a patřím k té menšině Pražanů, kteří jim občas přispějí. Nikoli tehdy, když jdu kolem skupinky popíjejících mladíků, trávících v parku za slušného počasí celý den a noc, to bych si připadal fakt jako magor. Když mě však před samoobsluhou nebo (spolehlivě) v centru někdo osloví, deset nebo dvacet korun mu dám. Neodpustím si přitom někdy poznámku o svých dvanácti hodinách v práci, příp. nabídku, člověku zpola mého věku, že mu dám telefon, kde sežene práci. Kouká většinou stranou a čeká až mu nechám tu minci. Chci tímto říci, že odstranit bezdomovectví není v nepolicejním státě vůbec snadné a připomenout, že situace u nás není relativně špatná.

Kdybyste, pane Krupičko, hledal řešení problému např. v tlaku na pomoc ze strany hoteliérů a majitelů penzionů (mimo sezónu, za nějakou slevu z daní), nebo majitelů prázdných domů, nebo v poskytnutí vyřazených obytných přívěsů na dvorech nevyužitých továrních objektů, chápal bych to. Stejně tak, kdybyste upozorňoval na zisk bank (dohromady řekněme 50 mld. Kč ročně), stát jim v minulosti nezištně pomohl. Nebo energetických společností, aspoň v případě jejich „fosilního“ byznysu. Pochopení bych měl nemalé rovněž, kdybyste upozornil na extrémní vyhazování peněz (aktuálně např. v cizině 30 milionů za jistou jednorázovou skartovačku, nebo 25 milionů za flašku šedesátileté whisky).

Co se týče Matěje Stropnického, souhlasím zcela s paní Zemančíkovou. Proč jste si „zasedl“ zrovna na mladého politika, který odstoupil z funkce předsedy SZ, když stranu nepřivedl k úspěchu ve volbách, to mi jasné není. Matěj Stropnický pochopil a prosazoval důležité věci. Vedle agendy SZ nejvlastnější zdůrazňoval potřebu levicovější politiky, předvolební koalice a obhajoby městských témat (ochrana památek, charakteru města atd.). Dosáhl v tomto směru i důležitých úspěchů (záchrana Nákladové nádraží v Praze 3). Nejnovější výsledek voleb v Praze dal Matěji Stropnickému za pravdu, jen hlasy pro jeho stranu jsou (ne nelogicky) považovány za propadající.

Vaše příspěvky, pane Krupičko, považuji za přínosné. Zaprvé nás tu diskutuje docela málo. Já přes tři roky a mnoho "funkčně mladších" diskutérů se tu od té doby neobjevilo. Zadruhé opravdu jsme jsme trochu „inťoši“. A také konkrétně. Ukázal jste mi zde, že peníze („kumštýřské“) rodiny mohou v případě (bývalého) politika v něčích očích znamenat větší problém než divné podnikání a výdělky. Řeknu na rovinu, že by mě bez Vás něco takového vůbec nenapadlo.

Mám za to, že je škoda, když levicově orientovaní lidé se nakonec fakticky postaví proti určitému idealismu a finanční prostředky hledají, dokonce za nehorázného ekonomického růstu, ve slevení z dosažených standardů, v tom i památkové ochrany.

P.S.: Sám se považuji za natolik levicově orientovaného, že ve svém okolí (prostředí) obdobně smýšlející nenacházím. Např. s vyjádřením pana Plevy shora této diskuse souhlasit nemohu. Diskusi na téma levicovosti vítám.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Kdyby si Matěj Stropnický Středa, 10.Října 2018, 16:58:41

za 12 milionů od matky koupil třeba byt na Starém městě či rodinný dům v Dejvicích, tak by to asi takovou pozornost nevzbudilo.

Bezdomovectví je především organizační problém, který musí řešit stát a velké organizace, kdyby na to Stropnický vynaložil rodinné peníze, moc by to nepomohlo.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Intelektuálové a "ti zdola" Čtvrtek, 11.Října 2018, 16:24:25

Tak teď pro změnu zase musím napsat něco na obhajobu pana Krupičky.

On to sice možná nevyjádřil úplně nejšťastnějším způsobem - ale přesto, on se svou typickou přímočarostí upozornil na jeden zcela reálný problém, pro který my tady většinou asi nemáme příliš mnoho smyslu. A do toho "my" musím zahrnout i sám sebe.

Je fakt, že i když tu většinou zaujímáme levicové, tedy prosociální pozice, tak že to z naší strany většinou má charakter teoretických úvah, jakéhosi všeobecného intelektuálního humanismu. A tady k nám přišel hlas, že to takhle působí nakonec přece jenom dost uměle. A že skutečný život, a skutečně palčivé problémy jsou nakonec někde úplně jinde.

Krátce řečeno: že někoho kdo nemá na nájem to naše intelektuální krasořečnění nijak nezajímá. A jestli to nebudeme my, kdo půjde k hoře - ta hora k nám nepůjde. A my pak budeme stále s intelektuálním nadhledem znechuceně potřásat hlavou nad tím, že "ti dole" jsou takoví a makoví, a že odpírají být takovými, jak my jsme jim to přece tak pěkně a teoreticky dokonale nalinkovali.

Takže takové bylo zřejmě poselství pana Krupičky. A zcela upřímně řečeno - sám dost dobře nevím, co bych na to mohl odpovědět.

Nejsem si vůbec jistý, jak bych měl definovat svůj současný sociální status (už třetím rokem v pracovní neschopnosti, v důsledku vykonávání velice neintelektuálního zaměstnání); ale nemohu popřít, že v diskusích argumentuji v prvé řadě za pomoci teoretických modelů a filozoficky fundovaných úvah. Dost těžko je možné ode mě očekávat něco jiného; je to věc kterou jsem se tak či onak zabýval víceméně celý svůj život, a určité znalosti v dané záležitosti (teorie a filozofie společnosti) snad přece jenom mám. A snad tedy mohu v daném smyslu i něčím pozitivním přispět do diskuse o aktuálních společenských tématech.

Na straně druhé, pokud tam "odspoda" přijde výtka, že tohle všechno je jenom plané teoretizování, a že skutečný život je někde jinde - opakuji znovu, dost dobře nemám, čím bych takový názor mohl vyvrátit.

Zdá se, že někde je tady opravdu nějaká chyba.

Martin Profant - Praha 7

Interiorizované sebepohrdání? Pátek, 12.Října 2018, 12:12:38

"Skutečný život a skutečné problémy jsou někde jinde" -- rozkošná fráze, ale kde tedy?

To žije skutečný život opravdu jen ta necelá pětina lídí buď zasažených či ohrožených exkludující chudobou? To musím živořit --- fyzicky a nejspíš také intelektuálně, protože pokud místo za levný chlast a cigarety utrácím za operu, tak už pana Krupičku nedojmu --- abych skutečně žil?

Jistě, intelektuální diskuse zajímají jen ty, kdo je vedou. No a co? Mne zase nezajímá např. bulvár, vrcholový sport a filatelie. To už bych musel mít interiorizované pohrdání (prožil jsem formativní část života ve společnosti, kde vládly lidé, kteří téměř nedokázali vyslovit slovo "intelekuál bez epiteta "prohnilý" -- či přesněji, bylo v jejich výslovnosti slyšet i nevyřčené), abych si proto připadal neskutečný.

A že panu Krupičkovi nevyvrátím jeho nesložité vidění společnosti? Ani nechci, proč bych to měl dělat? Zjevně mu vyhovuje a nejspíše ho chrání před zbytečným intelektuálním zmatkem.


Pavel Krupička - Praha 5

Pátek, 12.Října 2018, 16:47:56

Děkuji za kritické názory, nicméně bych řekl, že zůstávám v určitých ohledech nepochopen. Zkusím to napsat ještě jinak.

Ačkoli mám k Matějovi Stropnickému určité výhrady, tak si dokážu představit, že bych ho např. volil. Pokud bych tedy neměl lepší variantu, což bych rád měl. V mnoha věcech se s ním shodnu. Samozřejmě bych si s ním i třeba podal ruku (pokud by o to stál on). A samozřejmě, jak jsem i trochu psal, mnozí jiní levicoví politici kazí pověst levici mnohem více. Ti pravicoví mi v tomto případě ani nestojí za řeč. Stejně tak mi samozřejmě přijde jako mnohem větší zlo např. velké zisky bank nebo energetických společností, které nejsou dobře využity pane Horáku.

Ale o tom se tu, myslím, nebavíme. My se tu bavíme, nebo alespoň já to tak beru, hlavně o politické autentičnosti Matěje Stropnického. A nejde tak ani o můj pohled, jak jsem psal, já bych ho, i když jako možného kompromisního kandidáta a tedy s výhradami třebas i volil. Jde o to, zda by ho volili ty např. 2 850 000 lidí, kteří volili za prezidenta Miloše Zemana. Těch lidí, co Zemana volili možná kvůli tomu, že má lidovou image a že např., pokud vím, dává třetinu svého platu na charitu.

A aby bylo jasno, já jsem Zemana nevolil, na rozdíl od Matěje Stropnického, ani v roce 2013, natož v roce 2018, kdy jsem jeho zvolení považoval už za tragédii.

Pavel Krupička - Praha 5

Martinu Profantovi Pátek, 12.Října 2018, 17:24:26

Pane Profante, ohledně Vašeho postoje například k bezdomovcům jsem psal, že "se nemohu zbavit dojmu". Dojmy jsou věcí poněkud nejasnou a je možné, že se mýlím, tak jako v některých jiných záležitostech.

Vycházím při tom hlavně z Vašeho "propirátského" postoje, to jest z Vašich zde občas vyjadřovaných sympatií k této straně. Která je z mého hlediska "pouhými" sociálními liberály, tedy stranou podle mě se zaměřující hlavně na relativně bohatou část společnosti: městské liberály. Stranou která má, řekl bych, jen takový poměrně malý levicový nádech a řešení problémů těch nejslabších, mezi než počítám i bezdomovce, pro ně podle mě není důležité. A snad ani moc nemůže být, protože oni jako sociální liberálové příliš neusilují o redistribuci zdrojů, a pokud chcete řešit problémy nejslabších, tak se to bez výraznější redistribuce zdrojů (a svým způsobem i majetku) podle mě neobejde.

V samotné existenci Pirátů nespatřuji až takový problém a dokážu si představit, že bych je z nouze třeba hlavně v komunálu nebo do senátu volil. Problém vidím v tom, že tu hynou a nebo snad vůbec nejsou levicovější liberální síly. Že tu kvůli tomu chybí politická rovnováha, protože část těch nejslabších pak volí stejně fašisty nebo lumpy typu Babiše atd. Pokud tedy někdo levicový kope za Piráty, považuji to, ač je to samozřejmě jeho právo, tak trochu za zradu. Jak moc jste levicový Vy, víte ovšem samozřejmě hlavně Vy sám a je to konec konců samozřejmě všechno Vaše věc.

Vaše vyjádření v tom smyslu, že mě "nesložité vidění společnosti nejspíše chrání před zbytečným intelektuálním zmatkem" se mi nelíbí. Ale sám se vyjadřuji celkem zostra a tedy asi dobře mi tak. Nebudu Vám tu psát kolik a jakých knih jsem např. přečetl, ač dělník, ostatně uznávám, že jste jich např. Vy přečetl mnohem více než já a zřejmě mnohem kvalitnějších, ale zkrátka myslím, že mě do jisté míry podceňujete. Vem to čert, hlavně bych byl rád a to už se opakuji, aby nebyli podceňováni např. všichni ti voliči Miloše Zemana, Tomia Okamury a Andreje Babiše atd., i když asi je chyba, že za ně tak trochu mluvím, sám mezi totiž vlastně nepatřím, jen myslím a možná se mýlím, že jim lépe rozumím

Pavel Krupička - Praha 5

Panu Horákovi, paní Zemanové a panu Poláčkovi Pátek, 12.Října 2018, 17:34:13

bych chtěl ještě krátce poděkovat za jejich některá milá slova na mou adresu, samozřejmě nevadí, že se mnou jinak v některých záležitostech nesouhlasíte.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pátek, 12.Října 2018, 19:55:51

Co byste tedy chtěl dělat, pane Krupičko, kromě charity, ke které se občas každý z nás uchyluje?
Založit novou levicovou stranu?

Pavel Krupička - Praha 5

Pátek, 12.Října 2018, 21:47:44

Ano paní Hájková, to si myslím a někdy v tom smyslu píšu od března. Ale to musí hlavně ti, co pro to mají větší předpoklady, já jsem jen obyčejný člověk bez vlivu, který má svých starostí dost.

A kdyby se náhodou zmátořila ČSSD, tak taky dobře, jen doufám, že jí to nebude dlouho trvat a že bude mít pak alespoň o něco levicovější program než tu šaškárnu co si napsala pro sněmovní volby v říjnu 2017.

Martin Profant - Praha 7

Pavlu Krupičkovi Sobota, 13.Října 2018, 00:36:13

Ono se Vám to vyjádření ani líbit nemělo.
Ale nemá to nic společného s počtem knih, které kdo z nás přečetl. Jsou lidé, kteří přečetli kde co a používají to s neobyčejnou vynalézavostí jen k tomu, aby veškerou rozmanitost světa nacpali do přehledných škatulek.

Pavel Krupička - Praha 5

Sobota, 13.Října 2018, 03:26:58

Proč to komplikovat nějakými škatulkami. Většina mocných tohoto světa se řídí hlavně těmito pravidly: "Moc je nedělitelná" a "Bezohlednější zvítězí". A funguje jim to skvěle. Bohužel.

Václav Pospíšil - Záhoří

Sobota, 13.Října 2018, 06:26:18

Ježíšovo učení je veskrze praktické a proto ani nejde směstnat do jedné škatulky. Proto bohatý mladík a Zacheus jsou dva odlišné případy a životní cesty. Oba patří do života, každý jinak. Nejdokonalejší je hlásat Boží království (sociální spravedlnost, ...) a k tomu člověk nepotřebuje bohatství, je zbytečné, ba škodlivé na této cestě. To Ježíš radí idealistickému mladíkovi, avšak bohatstvím zhýčkaný mladík to nepochopil. Jiné je přivést na správnou cestu bohatého Zachea, který v důsledku dá (ne dává!) polovinu majetku chudým a napraví křivdy, které způsobil. (Kéž by to učinil Babiš!)
Jediný Josef Heller zde vytyčoval cestu, která však byla šmahem odmítána, o ní, ač chce být praktická, diskutovat nechce nikdo, tím méně ji zkusit uskutečnit. Někdy je totiž třeba mít fakta a nejen argumenty, pak teprve platí Contra factum non valet argumentum.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Krupičkovi Sobota, 13.Října 2018, 10:27:34

Já už na vznik nové, autenticky levicové strany idealistů nevěřím. Nevěřím příliš na dobrou moc proti špatné moci. Mimochodem, teď se má ustavit republiková DiEM25. Můžete se přidat. Ale, jak sám naznačujete, asi na stranickou práci moc nejste, proto byste to raději přenechal povolanějším. V tomhle jsem na tom podobně jako vy.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Složité a nesložité vidění světa Sobota, 13.Října 2018, 11:19:25

"Technický vývoj postupuje od primitivního přes složité k jednoduchému."

Je to už dost dávno tomu, kdy jsem četl tuto větu. A jak vyplývá už z ní samé, týkala se bezprostředně vývoje ryze technického.

Jenže: co platí pro techniku, tak to s nemalou pravděpodobností bude platit i pro dění společenské. A tedy pro to, jak společnost sama (tj. lidé v ní žijící a ji utvářející) se poznává, jaký obraz si o sobě dělá, a jaké na základě toho vytváří koncepty pro svou vlastní regulaci. A pokud možno pro svou vlastní optimalizaci.

Takže je možno vycházet z toho, že i tady na počátku všeho stojí primitivismus. Který se obvykle projevuje nesložitou, nereflektovanou vírou v rozhodující úlohu čiré moci. Tedy v tom smyslu, že nakonec všechno o co se jedná je to, aby se dostali k pákám moci "ti správní" lidé. Zcela klasickým příkladem takovéhoto naivně zjednodušujícího vidění je prastará víra ruského lidu v "dobrého cara". Který to se svým lidem bude myslet dobře, a bude se o něj starat jako dobrotivý báťuška. (Že novodobým výrazem této ruské tradice je víra v gosudara Putina, není snad vůbec zapotřebí připomínat.)

Ale poněkud modernějším projevem takovéhoto zjednodušujícího, až primitivního náhledu byly socialistické státy - i ty byly založeny na o sobě zcela naivní představě, že když "lid" uchopí do svých rukou všechnu ekonomickou i politickou moc, že je pak přece nevyhnutelné, že vše co zde bude činěno bude jenom ku prospěchu tohoto lidu.

Zkrátka, tyto prvotní představy o vyřešení všech společenských problémů jedním jediným aktem, jedním jediným převzetím moci jsou natolik zjednodušené, že je zde skutečně možno hovořit o vyloženém intelektuálním primitivismu.

Když se pak postoupí o krok dále, když se to společenské dění začne zkoumat podrobněji a nezaujatěji - pak se nevyhnutelně ukáže, jak strašlivě složitý, zamotaný a nepřehlédnutelný je celý ten komplex společenských, ekonomických a politických vztahů; jak extrémně obtížné je to celé uchopit jedním jediným pojmem, jednou jedinou definicí. Jak se zde neustále prolínají - a navzájem sváří - různé zájmy, různé názory, různé koncepty. Ty příslušné analýzy tohoto stavu v tomto stadiu poznání jsou skutečně natolik vysoce složité, že jsou fakticky přístupné jenom úzké kastě profesionálních odborníků. A to většinou i z těch odborníků každý zná jenom určitou výseč své specializace: politickou, a n e b o ekonomickou, anebo sociální, a tak dále. Ale - pro "obyčejného" člověka je toto ultrasložité poznání fakticky zcela nepoužitelné, pro svou naprostou nepřehlednost. A tak nakonec není divu, že velká část těch "normálních" lidí stále zůstává (respektive se navrací) k tomu prvnímu stadiu, tedy ke stadiu politicko-společenského primitivismu. Tedy k hledání spásy v naprosto zjednodušujících řešeních fixovaných jenom na čirou otázku bezprostřední moci.

K čemuž je ještě nutno připojit, že současný systsém liberální demokracie osciluje někde mezi tou (ultra)složitostí na straně jedné, a mezi oním prvotním primitivismem na straně druhé.

Na straně jedné jak řečeno její vědecké popisy společenských faktorů a dynamismů jsou natolik složité, že jsou pro obecné použití prakticky nepoužitelné; na straně druhé ale tyto analýzy nejsou schopny proniknout k hlubší podstatě (která je o sobě vždy jednoduchá), a proto je důsledkem vždy znovu a znovu praktikovaný návrat k onomu původnímu primitivismu, kdy je při každých volbách lid obecný ujišťován, že prý přece nakonec všechno záleží na tom, aby se k pákám moci dostala "ta správná strana". Dobrý car.

Takže ty výlevy politického primitivismu, kterého jsme v poslední době v globálním měřítku svědky, jsou na jedné straně sice v rozporu s ideovým zaměřením liberální demokracie - ale na straně druhé jsou stejně tak jejím nejvlastnějším produktem.

--------------------------------------

Takový je tedy současný stav věcí. Ukazuje se tím naprosto jasně: jestli má vývoj dospět někam dál, je nutno dosáhnout toho stadia nejvyššího - tedy ten překomplikovaný současný obraz společenského dění dokázat dovést do formy jednoduchosti. Tedy do formy, která už nebude oním původním primitivismem, protože bude mít za sebou už to stadium složitého, komplexního poznání - ale která zároveň všechnu tu složitost společenského dění dokáže vyjádřit v jednoduché, přehledné, víceméně každému srozumitelné formě.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Založit stranu? Sobota, 13.Října 2018, 11:41:8

Takže, pane Krupičko, z uvedeného vyplývá, že - podobně jako paní Hájková - nevidím bohužel žádnou perspektivu v tom, zakládat nějakou novou politickou stranu.

Paní Hájková to vlastně vyjádřila dokonale: moc není možno zrušit, překonat (jinou) mocí. To by bylo jenom střídání party u vesel. Moc sama zůstane takovou, jakou byla předtím.

Já Vám tu Vaši víru v nutnost (respektive užitečnost) založení nové strany nemám nijak za zlé; musím přiznat, že ve svých mladších létech jsem také propadl této iluzi, že jediným řešením stávajícího marasmu je založení nějaké opravdu autentické, radikální levicové strany.

Ten problém je v tom: i kdyby se Vám nakrásně podařilo nějakou takovou - opravdu autentickou a ideově "čistou" - stranu založit: nedostanete do ní lidi. Takových autenticky levicových lidí je totiž ve skutečnosti velice málo.

Takže nakonec zase vždycky zůstane jenom ta věčná alternativa: buďto nějakou stranu krotkou, bezzubou, systémově konformní; jakých jsou v tomto světě k mání veletucty. Anebo stranu antisystémovou, radikální - ale fundamentalistickou, která se nevyhnutelně dřív nebo později utopí ve svém dogmatismu. Která bude žít ve víře, že jediným pravým řešením pro nespravedlivost tohoto světa je vydat se přímým krokem v boj, s revolučním praporem v jedné, a s neandrtálským kyjem v druhé ruce. Tato "alternativa" je nakonec jenom volbou mezi morem a cholerou.

Zkrátka, pane Krupičko: jakkoli Vás jak řečeno naprosto chápu, nedá se nic dělat, ale v tuhle chvíli není řešení. Ano, je to bolestné poznání; ale nejsme zdaleka ti první v dějinách, kteří se s touto skutečností musejí smířit.

P.S. Na straně druhé, malá naděje tu přece jenom je. Někdy dojde k pohybu právě v tu chvíli, kdy už člověk vzdal veškeré naděje.

Zeptali se svého času švýcarští novináři Lenina, kdy podle jeho názoru dojde k revoluci. Na to jim on odpověděl, že v současné době na něco takového naprosto nejsou vyhlídky, že to je záležitost až příštích generací.

No - a už o dva týdny ten samý Lenin seděl ve vlaku, směřujícím přes Německo do Ruska. Bylo to v roce 1917.

Martin Profant - Praha 7

Josefu Poláčkovi Sobota, 13.Října 2018, 15:12:9

Ano a nejjednodušší formy, jak svět přehlednit je ostnatý drát (dnes žiletkový), který každému vymezí jeho místo. dobře také funguje rasové rozdělení anebo -- pokud je už příliš zkompromitované -- pak třídní rozdíly pochopené s rasistickou jednoznačností: Matěj Stropnický je, bez ohledu na to, coé dělá, darebný člověk, protože pochází z blahobytné rodiny.

Pavel Krupička - Praha 5

Martinu Profantovi Sobota, 13.Října 2018, 16:26:15

A to zas ne pane Profante, to se musím upřímně a bez jakékoli ironie pana Stropnického zastat:

Ač se mi některé jeho názory nelíbí a působí na mě jako poněkud povrchní člověk, tak ho rozhodně nepovažuji za nějakého darebáka. Budu se víceméně opakovat: jsem rád, že prosazuje levicové myšlenky, také by vzhledem ke svému postavení nemusel a dokážu si představit, že je to celkem fajn člověk, jak jsem psal, neznám ho. Klidně ať si kandiduje třeba za Zelené nebo ty Vaše Piráty. Pokud bude jednou kandidovat za nějakou čistě levicovou stranu, nebude se mi to líbit, důvody jsem nasal, ale jsem ochoten ho jako kompromisního kandidáta, se skřípajícími zuby, volit. Ale to už se opakuji.

PS: Dejme tomu, že na mé názory zvysoka kašlete, ale stejně: měl jsem o Vás lepší mínění.

Pavel Krupička - Praha 5

Sobota, 13.Října 2018, 16:48:45

Ono bude možná vůbec lepší, když zde přestanu vůbec diskutovat a nebo si dám zase delší pauzu, mimo jiné protože jsem zřejmě stále naštvaný na Jakuba Patočku a tím pádem i jeho redakci za to jak arogantně se ke mně chovali a jak moc mi upravili ten poslední odstavec mého zdejšího komentáře, v rozporu s novinářskou etikou.

Ná závěr si dovolím citovat Karla Havlíčka Borovského, ať si to každý přebere jak chce:

Nechoď, Vašku, s pány na led,
mnohý příklad známe,
že pán sklouzne a sedlák si
za něj nohu zláme.

Martin Profant - Praha 7

Pavlu Krupičkovi Sobota, 13.Října 2018, 17:08:53

Proč bych měl na Vaše názory zvysoka kašlat? Kdyby tomu tak bylo, neměl bych důvod na ně reagovat.

Ale myslím si, že je zaujímáte promyšleně jako dospělý a svéprávný člověk a že rostou z Vaší životní zkušenost, tudíž vás na rozdíl od pana Poláčka nechci přesvědčovat, abyste je změnil a rozhodně nechci hledat nějaká "zjednodušení", s jejichž pomocí bych do hlavy jako pinzetou zkoušel nacpat nějaké "správné poznání".

Určitá stanoviska jste zveřejnil a já na ně reagoval. Neberu vám Vaše právo být přesvědčen, že nejdůležitější charakteristikou Matěje Stropnického je majetek jeho rodiny a jeho používání k jiným než charitativním účelům (jiné výhrady jste argumentovaně neuvedl). Nenutím Vás, abyste věděl nebo považoval za významné, že Stropnický prosadil radikální navýšení pražského fondu sociálního bydlení a nechci od Vás, abyste zvažoval, že systémová pomoc, kterou tak nastartoval může změnit stav pražského bezdomovectví mnohem významněji než případná charita ve výši 12 mil. Jen ty vaše postoje s podobnými údaji konfrontuji, toť vše.

Pavel Krupička - Praha 5

Martinu Profantovi, zdejšímu demagogovi Sobota, 13.Října 2018, 18:26:10

A kde jsem napsal, že "nejdůležitější charakteristikou Matěje Stropnického je majetek jeho rodiny a jeho používání k jiným než charitativním účelům" ? To je Váš výklad. Naopak jsem tu napsal mnoho jiného. Demagogicky tu plácáte nesmysly pane Profante. Připadáte mi jako nějaký arogantní maloměšťák, který jen hájí svoje status quo, svou "pravdu".

Napsal jse toho tady dost, i ohledně toho, proč si myslím, že Vám na bezdomovcích tolik nezáleží. Na nic z toho jste skoro nereagoval. Zřejmě je to pod vaši úroveň, budiž. Ale že si z mých myšlenek něco vyberete a pak to překroutíte, to můžu těžko přijmout. To pak asi nemá smysl se tady vůbec o něčem bavit.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Panu Poláčkovi Sobota, 13.Října 2018, 19:23:32

Já jsem to nemyslela tak, že politická moc (tedy moc jedněch lidí nad druhými lidmi) je věčná, že ji nelze vůbec nikdy překonat.

Věřím také v duchovní moc, což ovšem není totéž, jako moc duchovních.

Martin Profant - Praha 7

Pavlu Krupičkovi Sobota, 13.Října 2018, 19:48:36

Chtěl vysvětlení, proč si to o bezdomovectví myslíte. Neodpověděl jste. A hájit se proti tomu, že Vy "máte dojem" a proto jste mne cosi podsunul opravdu nemá smysl. A bavit se s člověkem, který se cítí být dotčen kdečím a sám jako lopatou rozdává osočení typu: "demogogický plácáte" je nejen zbytečné, ale mimořádně nudné, tudíž mě nadále omluvte.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pánové P. a K. Neděle, 14.Října 2018, 11:13:25

A takto levice pravidelně vždy končí: naprostou interní rozhádaností.

A to mnohdy jenom o kozí chlup.

A tak je možno konstatovat: nikdy nedokáže tento svět skutečně změnit k lepšímu ten, kdo nedokáže v prvé řadě ovládnout sám sebe.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 14.Října 2018, 11:30:7

V tom s vámi úplně souhlasím, pane Poláčku.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Neděle, 14.Října 2018, 12:14:23

Karel Skalický se v útlé knížečce "Blochova filosofie naděje" spolu s Blochem zabývá úvahami nad duší tzv. "rudých hrdinů", kteří bez váhání pokládali své životy za lepší svět (aniž mohli doufat v posmrtný život). A neustále z něj cituje:
"To znamená, že on už předem přestal své Já považovat za důležité, on má třídní vědomí. Osobní vědomí bylo tak pohlceno třídním vědomím, že oné osobě už nikterak nepřipadá důležité, zda na cestě k vítězství, v den vítězství se na ni vzpomene, či ne."

Já myslím, že se tím dá částečně vysvětlit, proč se vlastně komunisté dostali k moci. Oni to Já dali prostě stranou.

Samozřejmě si dnes už nemyslím, že to byla správná cesta. Přes ty hrdiny se pak dostali k moci úplně jiní lidé.

Aleš Morbicer - Ostrava

Neděle, 14.Října 2018, 15:53:4

Cituji z článku: "Politická levice v České republice nechápe, že když děláte poctivou a autentickou politiku, jste blízko k lidem, reálně s nimi mluvíte a umíte bojovat, tak to ve volbách ocení."

Nejen že to nechápe, ale velmi pravděpodobně s ničím takovým nikdy nepřišla do styku a nikdy žádnou "poctivou a autentickou" politiku ve prospěch obyčejných lidí neráčila provozovat.

Osobně jsem se díky bohu nikdy nedostal do víru dluhů a exekucí, ale je fakt, že tento fenomén požírá a ničí statisíce lidí v tomto státě a nikde v Evropě nic podobného nenajdeme. Exekuční byznys je schopen generovat zisky v řádu miliard korun pro vyvolené, kteří se do značné míry podíleli na jeho zavedení, a přežívání bez perspektivy pro statisíce, zničené rodiny, totální vyhoření... - a v drtivé většině se jednalo na začátku o částky menší než průměrný měsiční plat.

Když jsem se nedávno o exekuce začal víc zajímat a vyhledal si informace, rozevřel se přede mnou katastrofální obraz působení ČSSD v této věci.

ČSSD by minimálně na republikové úrovni měla být bez milosti rozprášena.

Od opoziční smlouvy dál je to elitářská protilidová sekta prospěchářů a vychcanců...

Tolik k tzv. demokratické levici v ČR. Žádná neexistuje.

Pavel Krupička - Praha 5

Neděle, 14.Října 2018, 16:41:57

Mně asi nezbývá než konstatovat, že minimálně velká část z toho, co píše pan Profant ve svém posledním příspěvku není opět pravda, detailně to rozebírat už asi nemá smysl.

Pan Profant tu zkrátka opakovaně naznačoval, že jsem jakýsi závistivý prostáček, snášel jsem to, ale došlo to do bodu, kdy jsem se naštval a jasně vymezil.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Idea a osobnost Pondělí, 15.Října 2018, 14:12:51

Ano, paní Hájková, já jsem na ty rané komunisty také myslel. A šel jsem dokonce ještě dál - až k raným křesťanům.

Protože tam právě tohle bylo, ta síla ideje, pro níž lidé byli schopni a ochotni měnit i svou vlastní "přirozenost". Tedy své sklony, své emoce, které jim byly tak nějak dány - je možno říci přirozeně, je ale také možno říci "živelně", nahodile.

A oni najednou pod silou té ideje si dokázali vytvářet nové zaměření své osobnosti, nové životní cíle, svým způsobem nový charakter.

Samozřejmě že tento proces "přeorientování osobnosti" nebyl nijak jednorázový, a nijak snadný (jak je možno snadno vyčíst například z dopisů apoštola Pavla jeho ovečkám); ale přece jenom je podle všeho jak historickou, tak psychologickou skutečností, že - v každém případě u těch silně a upřímně věřících - docházelo k tomu, že svůj vlastní charakter neustále poměřovali na tom, co od nich vyžaduje jejich Bůh.

A obdobně skutečně i u těch prvotních komunistů: ti sice nevěřili v Boha, ale i ti měli svůj určitý "revoluční" étos. Protože sice jak řečeno nebyl zde nějaký konkrétní Bůh, který by od nich žádal takové a takové osobní vlastnosti; ale byla zde stejně tak velice silná idea, která směřovala k lepšímu lidstvu, a tedy i k lepšímu člověku. A i tady platí: ti silně a upřímně věřící (komunisté) se snažili už svou vlastní osobnost změnit, vytříbit tak, aby byla v souladu s tím velkým ideálem příštího lidstva.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 15.Října 2018, 14:19:16

Pane Krupičko, pokud Vám - jako zde přece jenom "délesloužící" mohu dát nějaké doporučení, pak asi v tomto smyslu: pan Profant je krajně zapálený diskutér, který v ohni polemických zápasů skutečně velice rychle ztrácí smysl pro míru.

V podstatě jsou jenom dvě možnosti, jak se k tomu postavit: buďto přistoupit na tento boj; pak je ale nevyhnutelným důsledkem, že zde naprostou většinu času, ale především i energie a pocitu smysluplnosti vlastního konání utopíte v těchto nakonec zcela prázdných a bezobsažných polemikách.

Anebo je možno vůči této svérázné charakterové vlastnosti pana Profanta zaujmout určitý nadhled, a většinu jeho výpadů nechat prostě vyznít do prázdna. A jasnou vlastní pozici zaujmout jenom tehdy, když už je to skutečně naprosto nezbytné.

Jenže se zdá, že ta nadměrná polemická ohnivost není jenom na straně pana Profanta, nýbrž stejně tak i na straně Vaší. Takže si opravdu vůbec nejsem jistý tím, do jaké míry pro Vás mé rady budou praktikovatelné.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Kde je silná idea? Pondělí, 15.Října 2018, 14:29:7

Já se ještě jednou vrátím k tomu ranému křesťanství. A k těm střetům, které v něm existovaly. A že jich - jak řečeno - nebylo vůbec málo. A to dozajista už uvnitř samotného Ježíšova houfce. Nějaké ozvuky těchto názorových (i ryze osobních) střetů je možno nalézt i v evangeliích.

A byla to právě přítomnost té velké nosné ideje, která nakonec dokázala tyto osobní a názorové střety uhlazovat, mírnit, ve jménu toho velkého společného cíle.

Zatímco dnes - ty věčné názorové střety uvnitř levice jsou jenom dalším dokladem toho, jak naprosto tady chybí nějaká takováto velká idea. Velká, strhující myšlenka, která by - přes všechny dílčí názorové i osobní rozdíly - mohla všechny upnout k jednomu společnému cíli.

"Bylo tu není tu
havrani na plotu
Bylo víno v sudě
teď tam voda bude

Není, není tu..."

Tohle se svého času zpívalo v jedné z krásných písniček krásného filmu "Nikola Šuhaj loupežník". Bylo to v oněch beznadějných létech sedmdesátých; ale zdá se, že co se přítomnosti nějaké společné naděje týče, nejsme na tom dnes o mnoho lépe.

Není, není tu...

Pavel Krupička - Praha 5

Pondělí, 15.Října 2018, 17:51:20

Možná máte pravdu pane Poláčku, mohl bych "nějakou tu páru ubrat".

Pavel Krupička - Praha 5

Pondělí, 15.Října 2018, 19:05:37

A díky paní Hájková za tu zmínku o Diem25. Že už jsou aktivní i u nás jsem netušil. I když Janis Varufakis je pro mě poněkud kontroverzní postavou a nejsem schopen si na něj udělat jasný názor, stejně tak zatím na to hnutí. Ale třeba tam půjdu a udělám si ho.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pondělí, 15.Října 2018, 21:12:58

Problém je, pane Poláčku, že ty ideje mohou u některých lidí vést až k fanatismu. Poslechněte si pořad s Ivanem Štampachem:
https://vltava.rozhlas.cz/ke-korenum-fanatismus-7638864#player=on

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 16.Října 2018, 11:42:38

Ale jistě, paní Hájková, že (jakékoli) ideje mohou vést k fanatismu. Respektive fundamentalismu. Od "ideje" k "ideologii" je principiálně jenom nepatrný krůček. A každá ideologie to má ve své podstatě, že se může převrhnout ve fanatismus.

Svým způsobem právě tohle je prubířským kamenem pro každou (novou) ideu, která by si chtěla činit nárok na to, být vůdčí ideou opravdu lepší společnosti: že v sobě bude mít zabudován zcela spolehlivý mechanismus proti svému vlastnímu zneužití jako fundamentalistické ideologie.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 16.Října 2018, 11:43:49

Na to "Diem 25" bych ostatně příliš nespoléhal; tam se zdá být příliš dalece přítomná právě ta složka ideologického fundamentalismu.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 16.Října 2018, 11:56:36

Já na něj nespoléhám, pane Poláčku. Ale prosím vás, jak chcete do ideje zakódovat cosi proti fundamentalismu? To můžete rovnou chtít nějakého nového člověka, který bude vůči tomu odolný.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Jaká obrana proti fundamentalismu? Středa, 17.Října 2018, 10:15:35

Tohle dost souvisí s Popperem. Ať ten byl jaký byl, v jedné věci měl přece jenom pravdu: že za (trvale) pravdivou může být považována jenom taková teorie, která má v sobě samé zabudovánu možnost své vlastní falzifikace.

Myslím že to byl samotný Buddha-Siddhartha, který prohlásil, že ani jeho vlastní myšlenky nejsou věčné, že časem budou příštími pokoleními docela jistě změněny, vystřídány jinými.

Jistě, sám buddhismus jako takový má své limity, své nepřekročitelné meze, své základní kánony jejichž opuštěním by přestal být sám sebou.

Ale - ten osobní postoj Buddhy samotného, ten naprosto přesně vyjadřuje to, o co se tu jedná: naprostou otevřenost vůči dalšímu vývoji, a to i za cenu zcela základní revize vlastních výchozích axiomů. Jenom a jedině s takovýmto postojem je možno vyhnout se pasti dogmatismu, a tedy vlastního umrtvení. A tedy také pasti fundamentalismu.

Samozřejmě: žádná idea nemůže být naprosto imunní vůči tomu, aby se jí nezmocnil ten či onen fundamentalista, jako konkrétní jedinec.

Ale přesto: existuje naprosto zásadní rozdíl mezi tím, jestli je nějaká idea od samotného počátku formulována jako absolutní, platná a nevývratná pro všechny časy - anebo jestli už ve svých zcela základních větách má v sobě obsaženu tuto nejen možnost, ale dokonce i výzvu k vlastní relativizaci, k nikdy nekončícímu hledání pravd nových.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 18.Října 2018, 05:26:25

A já si zase myslím, že spolehlivou obranou proti fundamentalismu a fanatismu je láska.
Ocituji zde kousek z knihy A. Grüna "Víra, naděje a láska" (teď si nejsem úplně jistá, jestli jsem to tu už neuvedla, tak snad to podruhé nebude vadit).
"Ve 13. kapitole 1. listu Korintským neopěvuje apoštol Pavel ani lásku k bližnímu ani lásku muže a ženy ani lásku k Bohu, ale hovoří prostě jen o agapé, o lásce jako takové. Tu chápe jako dar Ducha, jako duchovní sílu, která člověka proměňuje a dodává jeho životu novou chuť. Nevztahuje se tedy v prvé řadě k druhému člověku nebo k Bohu, nýbrž znamená kvalitu bytí a samostatnou sílu působící v lidském srdci a ovlivňující jeho slova i skutky. Jde koneckonců o božskou moc a tu člověk potřebuje k vydařenému životu. Ona - božský dar - uvádí lidský život na novou rovinu a vytváří v člověku předpoklady, aby dokázal spásným způsobem přijmout sám sebe.
Pavel uvádí charakteristiku lásky, k níž nás uschopňuje Boží Duch - láska je shovívavá, láska je dobrosrdečná, láska nezávidí, nevychloubá se, láska nedělá, co se nepatří, nemyslí jen na sebe, nerozčiluje se, zapomíná, když jí někdo ublíží, má zármutek, když se děje něco špatného, ale raduje se, když lidé žijí podle pravdy. Stěží lze vyjádřit krásnějšími slovy, jak láska dokáže člověka proměnit a vyzařovat z něj do okolí. Nejde o nějaký výkon, nýbrž o projev zkušenosti. Kdo se jí stal, chová se přesně podle apoštolova popisu.
Láska je jako sloup nesoucí celý dům našeho lidství a chránící jej před nepřízní a závistí."

Josef Poláček - Manuální pracovník

Všechno láska? Čtvrtek, 18.Října 2018, 11:02:40

Tady se ovšem zdá, že Pavel to slovo či určení "láska" obdařuje celou řadou všech možných pozitivních atributů, které ve skutečnosti pramení z něčeho jiného, respektive mají svou vlastní existenci.

Ono je to celkem vzato dost pochopitelné: znovu musím vzpomenout moudrého Lao-c' s jeho ponaučením, že ty nejhlubší věci vůbec není možno pojmenovat.

A tak si Pavel pro To, co vůbec není možno pojmenovat, vzal jako zástupný pojem či symbol tu "lásku", a na ni pak navěsil všechny možné pozitivní atributy.

Ta "láska" pak sice vytváří určitý jasný, pevný, viditelný základ, jakýsi kmen, na nějž je pak možno jako větve připojit i všechny ty ostatní, o sobě správné a potřebné atributy a vlastnosti; ale nedá se nic dělat, cenou za toto zviditelnění je právě to, že se tím rozplývá a do mlh ztrácí to Jedině pravé.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 18.Října 2018, 21:34:34

Někdy se agapé překládá jako Boží láska k lidem. Ta pak skrz lidi, které Bůh miluje a proměňuje, vyzařuje do okolí, jak napsal Grün.

Ono je to těžké. Když lidé pod určitými pojmy nerozumějí totéž, může být mezi nimi těžká domluva.
Já myslím, že lidé se spolu musí nějak sžívat, pokud si chtějí rozumět.

Václav Pospíšil - Záhoří

Čtvrtek, 18.Října 2018, 21:59:38

Proč to komplikovat, když je to jednoduché a samozřejmé. Kdo druhého miluje, má jej rád, je trpělivý, skromný, nevystupuje povýšeně, neuráží, je laskavý, atd. Na tom není nic nesrozumitelného ani nepojmenovatelného. Je to prosté lidské jednání milujícího.

Martin Profant - Praha 7

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a znějící zvon. Pátek, 19.Října 2018, 10:53:12

Jo, a já pořád, co mi v tom Piťhově kázání chybělo.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pátek, 19.Října 2018, 11:44:43

A zdál se vám Piťha spíš jako znějící zvon nebo jako dunící kov, pane Profante?

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Pátek, 19.Října 2018, 17:56:9

Zdál se mi v první řadě jako hodně starý muž, kterého tak vyčerpává boj se stařeckou zatrpklostí, že mu už nezbývá sil pro lásku k bližnímu. Ten boj je hodný respektu, každý z nás -- pokud se toho dožijeme -- ho jednou podstoupí. Jenže i tak slova, protože je pronesl z kazatelny prvního chrámu české země, rezonují -- abych odpověděl na Vaší otázku -- jako dunění a řinčení kovu, zvuk děsivý a výhružný ohlašující svár a násilí.

Více se ale mrzím na ty, kteří odpověděli stejně. Žaloba Ženské lobby, podaná, aby ji náhodou nepřehledli, mísí ovšem do děsivého dunění kovu cinkání bláznových rolniček.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pátek, 19.Října 2018, 18:57:56

Já jsem si kdysi myslela, že lidi se můžou nějak rozumně domluvit.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Sobota, 20.Října 2018, 09:09:6

Kdysi jsem znala jednu paní, která v mladším a středním věku vůbec nebyla špatná. Ale když zestárla, najednou začala druhým připisovat zlé úmysly. Čím více ztrácela kontrolu sama nad sebou a nad svým okolím, tím bizarnější a paranoidnější byly její představy o zlých úmyslech a plánech druhých lidí (jen některých).
Možná se něco podobného může dít ve velkém, tedy u větších skupin lidí.
Možná teď velké množství lidí ztrácí kontrolu ani ne tak nad sebou, jako nad svým okolím, tedy vlastně nad myšlením a chováním jiných lidí. A je pravděpodobné, že ji už nikdy mít nebude.
Myslím si, že by v tom člověku mohla pomáhat víra.

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 20.Října 2018, 13:39:19

Musím říct, že se s vaším pohledem na věc plně shoduji pane Profante.
Přečetl jsem si Istanbulskou úmluvu i dodatky a musím souhlasit - věcně je jistě správná, nicméně právníci z ní nadšení být nemůžou.
Dovedu si představit její přijetí, stejně jako že ji odmítneme.
Důležitější ovšem je, aby se snížila míra sexuálního obtěžování a násilí, kterému ženy nepochybně čelí.

Piťhovo kázání je katastrofa, za kterou by se katolíci měli omluvit. Tady se nedá o ničem polemizovat.

A žaloba feministek je trapárna, která umožňuje lidem jako katolík Ovčáček (smajlík mlátící hlavou do zdi) vykřikovat, že je a jemu podobné chtějí feministky a homosexualisté zplynovat...

Martin Profant - Praha 7

Alešovi Morbicerovi Sobota, 20.Října 2018, 16:13:51

Homosexualisté? On ten člověk opravdu používá takové slovo? Za to by ale opravdu zasloužil ... sice ne zplynovat, ale tisíckrát opsat větu:
"Jsem osel, odporně jsem prznil češtinu a slibuji, že to víckrát neudělám."
Po opsání nechat podepsat panem prezidentem a odnést s prosebnou omluvou předsedkyni Ženské lobby.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Martinu Profantovi Sobota, 20.Října 2018, 22:55:4

No, myslím že vy byste ovšem měl zatím alespoň stokrát (nejsem nelida) napsat: "Nebudu trollit diskusi off topic příspěvky."

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.