Návrh Pirátů předpokládá, že by bezúhonní dospělí lidé měli možnost vypěstovat si a zpracovat až pět rostlin konopí pro vlastní potřebu. Následně by mohli u sebe doma držet až 1250 gramů sušiny konopí bez hrozby trestu, mimo své obydlí pak pouze 30 gramů. Zajistit by to měla novela o návykových látkách, kterou chtějí Piráti ve Sněmovně předložit ke konci října. Nejprve k ní chtějí ale vyvolat veřejnou debatu, k čemuž mimo jiné vytvořili i speciální web RegulaceKonopi.cz.

Přemýšlíte stále o tom, že by psychoaktivní konopí mohli v budoucnu prodávat koncesovaní podnikatelé, jak jste navrhovali v minulosti, a že díky zdanění by takovýto prodej mohl finančně pozvednout české zdravotnictví?

Předně je třeba zdůraznit, že aktuální pirátský návrh zákona se sice týká konopí, ale pouze doma vypěstovaného omezeného množství pro osobní potřebu. Komerční dostupnost konopí se vyskytuje v našem dlouhodobějším plánu. Takový krok by prokazatelně prospěl státnímu rozpočtu, jak tomu je například v USA, kde ve třech státech, v nichž legalizace rekreačního užívání pro dospělé funguje nejdéle — Colorado, Washington a Oregon — podle dostupných dat vybrali na daních celkem 1,3 miliardy dolarů.

Podle aktuální studie by tam legalizace marihuany na federální úrovni za příští dekádu mohla přinést nejméně 132 miliard dolarů a více než milion nových pracovních míst po celých Spojených státech. Jak již loni na podzim upozorňoval poslanec a místopředseda Pirátů Jakub Michálek, všichni sice deklarují, jak jsou pro ně důležité daňové výnosy, my jsme přitom spočítali, že by legalizace vynesla 3,2 miliardy korun.

Domníváme se, že případný výnos by měl být přesměrován do resortu zdravotnictví, ideálně s možností využít finance z daněného prodeje na prosazování veřejně prospěšných postupů v rámci snižování rizik. Tedy jednoho ze čtyř pilířů dosavadní Národní strategie protidrogové politiky, který se netýká pouze nelegálních návykových látek, ale figuruje i v akčních plánech zaměřených na hazardní hraní, alkohol a tabák.

V tomto směru máme obavy ohledně financování, zvlášť v souvislosti s personálními změnami, kdy nová národní koordinátorka pro protidrogovou politiku dosud jasně nedefinovala její další směřování a z jejích kusých vyjádření lze tušit spíše odvrácení se od zaběhnuté dobré praxe. Dle našeho názoru by si podporu zasloužily především projekty z odvětví harm reduction či například tradičně podfinancovaná primární prevence.

Jelikož jsme se snažili přijít s návrhem, který znatelně uvolní situaci kolem konopí a zároveň bude průchozí v rámci současného politického nastavení, rozhodli jsme se prozatím vsadit na snahu o rozšíření osobní svobody jednotlivce právě ve smyslu uzákonění samopěstování konopí pro vlastní potřebu.

Co se týče budoucích snah o legalizaci prodeje, hledáme zatím vhodný model, neboť chceme předejít tomu, aby to u nás s konopím dopadlo jako s cigaretami či alkoholem. Chceme se poučit z chyb a inspirovat se pozitivními zkušenostmi, které lze pozorovat v zahraničí.

Nemáme jeden model, který bychom preferovali, je třeba vzít v úvahu specifika České republiky. V Uruguayi mají kupříkladu státní monopol na komerční produkci konopí a regulují jeho cenu a zakoupitelné množství. Nechceme, aby trh s konopím ovládla jediná firma, na jeho pěstování by stát vydával koncese. Zároveň je třeba zvážit regulaci reklamy na konopí, odstrašujícím příkladem je například Colorado. Věříme, že zajímavá data přinese časem i Kanada.

Je pravděpodobné, že o možnosti darovat vypěstovanou marihuanu jiné dospělé osobě se rozhodnete až ke konci října, kdy chcete konečnou verzi návrhu předložit ve Sněmovně?

S ohledem na naši snahu o omezení černého trhu a snížení rizik, která s sebou nese kontakt s dealery, disponujícími často i jinými omamnými látkami, se nám jeví možnost bezplatného předání konopí dalšímu dospělému občanu ČR jako otázka, jíž bychom se měli zabývat.

S přihlédnutím k tomu, že nemalá část obyvatel nemá možnost si konopí vypěstovat sama, je koncept darování konopí možnou další cestou, jak efektivně omezit sílu černého trhu. Snažíme se nyní definovat maximální povolené množství, o které by bylo možno se podělit, stejně jako okruh k tomu oprávněných osob, aby náš návrh nebyl vůči našim cílům kontraproduktivní. V tomto směru se budeme řídit pirátskými hodnotami a vezmeme v úvahu též výsledky veřejné konzultace a vyjádření expertů na danou problematiku.

Nutno dodat, že jedním z důležitých hledisek je i snaha o ulehčení situace nemocných, kteří konopí potřebují, ale nemohou si finančně dovolit konopí z lékáren, případně jim nemoc nedovoluje osobně pěstovat z důvodu omezené pohyblivosti. To má aktuálně za následek podstupování rizika perzekuce jejich rodinných příslušníků, případně blízkých, tedy osob, u nichž primárně vyvstává otázka legitimního důvodu pro sdílení konopí.

Pokud uvádíte, že regulace pěstování konopí je cestou k ochraně nezletilých, jakou formou by měla probíhat?

Přímo náš návrh ukládá každému, kdo se rozhodne pěstovat, zpracovávat nebo skladovat konopí, povinnost zamezit přístupu třetích osob k těmto rostlinám či výrobkům z nich. To se vztahuje i na nezletilé. Za nedodržení hrozí nejen pokuta, ale i trestněprávní sankce.

K omezení přístupu nezletilých ke konopí by mělo dojít sekundárně skrze omezení černého trhu. Jakmile bude moci podstatná část dospělých nasytit své potřeby skrze samopěstování (případně dary), klesne poptávka po konopí na černém trhu, kde konopí (často pochybné kvality) mohou bez problémů získávat mimo jiné právě mladiství — neplatí zde totiž zjevně žádné regulace. S poptávkou klesne i počet dealerů, což se projeví na dostupnosti pro mladistvé.

Na závěr, jak již bylo naznačeno v odpovědi na první otázku, je v dlouhodobém horizontu naším cílem, aby v budoucnu byly alokovány významnější zdroje právě na tolik potřebnou primární prevenci, díky níž by se prvouživatelé a neuživatelé mohli dozvědět relevantní informace o tom, jaká rizika s sebou užívání látek měnících vědomí může nést, zvlášť v příliš útlém věku.

JAN KULIŠ