Když Okamura cituje Pikettyho, někde se stala chyba

Čeští euroskeptici v čele s Mirkem Topolánkem a Tomiem Okamurou si oblíbili levicového ekonoma Thomase Pikettyho. Ve skutečnosti ale jen dezinterpretovali metodologickou chybu v jeho analýze odlivu zisků.

Levicovému ekonomovi Thomasi Pikettymu, autorovi proslulé knihy Kapitál ve 21. století, se u nás v minulých dnech dostalo nevyžádaného uznání. Jeho poslední analýzu o odlivu zisků nejdříve sdílel i odvěký pravičák Mirek Topolánek, záhy po něm dokonce Tomio Okamura a spolu s nimi konspirační servery napříč spodním proudem české mediální scény.

Kdeže se přední čeští euroskeptici zhlédli v díle francouzského proevropského socialisty? V polovině ledna tohoto roku publikoval Piketty na svém blogu článek srovnávající odliv kapitálu ze zemí střední a východní Evropy s jejich příjmy z rozpočtu EU. Text je dalším z řady publikací, které upozorňují na růst nerovností v důsledku pohybu kapitálu a neregulované distribuce příjmů a bohatství.

Piketty nikdy nebyl zásadový odpůrce evropské integrace, naopak trvale zdůrazňuje potřebu mezinárodní politické spolupráce jako protipólu ekonomické moci. Repro DR

V České republice si téma odlivu dividend do zahraničí získalo alespoň jakous takous pozornost po zveřejnění analýzy Úřadu vlády v roce 2016. V mezinárodním kontextu problematiku otevřel naplno právě až Piketty. Problém je, že se ve své analýze dopustil metodologického omylu. A právě tuto chybu využili zdejší euroskeptici ke svým dezinterpretacím.

Pikettyho metodologický průšvih
Pokud jde o odliv zisků, Piketty správně upozorňuje na zvláštnost situace v postkomunistických zemích. Ty na západní trhy vstupovaly bez vlastního domácího kapitálu, tedy bez místních firem, které by v soutěži mohly konkurovat těm zahraničním. A co více, zahraničním investorům státy umožnily skoupit odvětví se strategickým významem, která bývají v západní Evropě chráněná, tedy neprivatizovatelná. Typicky takto Česká republika přišla třeba o kontrolu nad vodárenstvím ve prospěch francouzské korporace Veolia.

Průšvih přichází ve chvíli, kdy Piketty srovnává již zmíněný odliv výnosů z ekonomiky s přílivem prostředků z Evropské unie. Porovnává totiž neporovnatelné.

Problém odlivu výnosů se týká tržních mechanismů a pohybu kapitálu. Na celé řadě nedostatečně zregulovaných privatizací vydělávají zahraniční investoři, kteří si ovšem své zisky stahují domů. Kupříkladu výnosy ze správy zdejších vodovodů tak putují do Francie.

Naopak příjmy z fondů EU jsou prostředky, které se přerozdělují v rámci evropského rozpočtu. Peníze procházející rozpočtem nelze srovnat s tržním přerozdělováním: trh přerozděluje nesrovnatelně větší objem peněz a za pomocí jiných mechanismů. Srovnávat odliv dividend s příjmy z rozpočtu EU by tak bylo jako porovnávat zisky českých firem s veřejným financováním sociálních podniků.

Piketty po česku
Těžko říct, kdo se z českých euroskeptiků dostal k Pikettyho grafu jako první. Stěží ale četl celý text v původní francouzské verzi i s přiloženým datovým souborem.

Graf srovnává nesrovnatelné veličiny: zeleně příliv prostředků z EU, červeně odliv výnosů z ekonomiky. Kdybychom odešli z EU, příjmy by zmizely a zůstaly by nám jen odlivy. Graf Thomas Piketty 

Sám Piketty se navíc dopustil ještě jednoho zjednodušení. Započítal totiž do porovnávaného „odlivu“ i tu část zisku, kterou vlastník na našem území reinvestoval, místo aby ji odlil na dividendách. Z 2 252 miliard připadalo na reinvestice 516 miliard, čili skoro čtvrtina. Tato část by v grafu být také neměla, protože to není ztráta kapitálu pro českou ekonomiku. Takto reinvestovaný kapitál u nás zůstává a v podobě investic naopak podporuje ekonomický růst.

Celý proces šíření hoaxu pak musel probíhat asi takto: jméno nějakého (asi uznávaného ekonoma) se smíchá s nějakými jeho čísly (ať už znamenají cokoli), přidá se zmínka o relevanci zdroje (prý čerpal z Eurostatu) a celé se to nasdílí na sociálních sítích a konspiračních serverech.

A výsledek? Od roku 2010 do roku 2016 odešlo z ČR 2 252 miliard korun dividend, přitom na dotacích získala Česká republika jenom 563 miliard korun. Brusel nám škodí. Nazdar.


Naši euroskeptici zneužili analýzu ke kritice údajně nedostatečných ekonomických přínosů z Evropské unie. V tom nese Piketty kvůli svým metodologickým chybám část viny. Dotace jsou však jen malou částí z celkového ekonomického přínosu členství v EU pro českou ekonomiku.

Hlavní jsou totiž ať už větší, či menší přínosy z mezinárodního obchodu a zahraničních investic. Na dnešní nižší nezaměstnanosti a vyšší zaměstnanosti, výši mezd, daních, technologiích, know-how a dalších dílčích ekonomických úspěších nesou podíl právě zahraniční investice a obchod.

Problém je odliv zisků, ne Evropská unie
Odliv zisků je z velké části výhradně náš český problém. V roce 2017 činil 270 miliard korun. Samotné číslo sice o ničem nevypovídá, jakkoli je vysoké, analýza Úřadu vlády ale už v roce 2016 odhalila, že je přinejmenším dvojnásobné, než bychom si zasloužili.

Principiálně nejde o to, že by staré členské státy z našeho členství těžily a my nikoli. Těžíme z toho všichni. Společný koláč je větší a všichni z něho máme víc. Jen někteří si ukusují větší kus na náš úkor, za což si ale většinou můžeme sami.

Musíme se proto bavit o tom, jak udržet výnosy v domácí ekonomice. Bude to dialog o změně hospodářské strategie, o růstu mezd, inovační politice, vzdělávání, roli zaměstnanců a zaměstnavatelských svazů v ekonomice, o motivaci investorů k reinvesticím či o dalších způsobech udržení a absorpce zisků u nás.

Odliv má navíc úzkou souvislost s transformačním modelem ekonomiky, jenž byl přijat během 90. let. Ani v tomto smyslu tedy nelze svalovat vinu na naše členství v Evropské unii.

Pokud byl Pikettyho text myšlený jako kritika Evropské unie, jak si z něj přebrali čeští euroskeptici, pak nikoli coby kritika její existence, ale naopak jejích nedostatečných pravomocí. Kupříkladu nízký evropský rozpočet na úrovni jednoho procenta nemůže mít ambici kompenzovat redistribuční dopady společného trhu. Dále jednohlasnost rozhodování v daňových otázkách komplikuje boj s daňovými úniky a vnitropodnikovými přesuny zisků.

Thomas Piketty ovšem nikdy nepsal o tom, že by Česká republika nebo ostatní země tratily na členství v EU. Nepsal ani o České republice jako o lúzrovi evropské integrace. Pro Pikettyho je totiž ekonomická i politická spolupráce jedinou zárukou lepší budoucnosti.

Ani z Pikettyho chyb tedy zdaleka nevyplývá závěr, který si vytvořili euroskeptici.

A co si myslíte vy? Diskuse (37 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Žádná chyba Pátek, 27.Července 2018, 13:05:10

Pominu případ započtení reinvestovaných zisků do odlivu kapitálu — to vypadá jako hrubá chyba a mně se nechce věřit, že se jí Thomas Piketty dopustil, ale nejsem schopen si ověřit, zda má Jan Bittner pravdu. Pikettyho článek jsem našel (Google mě při vyhledávání podle obrázku poslal na jeho anglickou verzi) a Piketty v něm jak odkazuje na práci Filipa Novokmeta, ze které vychází, tak na Novokmetova data, ale abych z toho všeho zjistil, zda Filip Novokmet chybu kritizovanou Jenem Bittnerem udělal, nebo ne, musel bych to hodně dlouho studovat, a kdo ví, jestli bych nakonec k nějakému kloudnému závěru došel.
http://piketty.blog.lemonde.fr/2018/01/16/2018-the-year-of-europe/

Porovnávat odliv zisků od nás s dotacemi, které dostáváme z Evropské unie, je ovšem naprosto správné. Je to jako porovnávat odliv bohatství z rozvojových zemí s mezinárodní rozvojovou pomocí. Evropské fondy konec konců nejsou nic jiného než rozvojová pomoc — a taky úplně stejně selhávají, nejen proto, že jsou v cílových zemích rozdělovány prostřednictvím vládnoucích elit, které z nich velkou část rozkradou, případně méně křiklavě přesměrují ku prospěchu spíše vlastnímu než obecnému, ale především proto, že v porovnání s ničivým působením globálního kapitalismu jsou zcela nedostatečné.

To, že drancováním nerostného bohatství rozvojových zemí a jejich zneužíváním coby kolonií levné práce odsávají majetkové elity vyspělých států mnohem více bohatství, než rozvojovým zemím vracejí formou rozvojové pomoci, se samozřejmě nenapraví tím, že rozvojovou pomoc zcela zrušíme. Právě tak to, že z Česka do zahraničí odtéká jen v legálních ziscích zahraničních a nadnárodních firem (včetně firem českých miliardářů registrovaných v daňových rájích), i bez započtení nezákonných daňových úniků, mnohem víc, než dostáváme z evropských fondů, se nenapraví odchodem z Evrospké unie — o fondy bychom přišli, zatímco zisky by od nás odtékaly dál.

Ani toto zmatení v argumentaci pravicových populistů, když citují Pikettyho, ovšem není chyba. Dělají to zcela vědomě a záměrně, a funguje jim to skvěle.

Je to podobné jako klasický problém levicové politiky: Pravicová politika doopravdy prospívá jen hrstce nejbohatších, levicoví politici slibují zastat se chudých. Do kategorie chudých, pro kteří by ve svém vlastním zájmu měli volit levici, spadá většina z nás, přesto levice nevítězí. Částečně si pravice pomáhá k opakovaným vítězstvím tou nejjednodušší propagandou, prostým opakováním v médiích, která ti nejbohatší vlastní, že pravicová politika je správná a levicová špatná — dost voličů podlehne a uvěří, že to tak musí být, když se to všude píše a pořád říká v televizi. Část těch bohatších mezi námi chudými se nechá o něco méně nápadně oklamat představou, že už jsou dost bohatí na to, aby pravice hájila i jejich zájmy, a že levice by je okradla a rozdala jejich majetek ještě chudším. Ovšem třetí velkou část voličů získává pravice na základě principu očekávání a zklamání (nebyl to Jára Cimrman, kdo ho objevil a rozvinul?):

Čas od času si to, že pravice opravdu nehájí jejich zájmy, uvědomí dost velká část chudých na to, aby levice získala významný podíl na moci. Pravice ovšem nikdy neztratí politickou moc úplně, a moc ekonomickou stále drží ti nejbohatší; navíc, jak se ukázalo při revolučních pokusech vzít bohatým jejich majetky a moc násilím, pouhé odebrání majtků jedné skupině vlastníků nevede nakonec stejně k ničemu jinému, než k jejich přesunu do rukou jiné úzké vládnoucí elity, pokud se nepodaří dostatečně rychle vybudovat skutečně alternativní výrobní způsob, který by se netočil okolo kapitálu a nevedl k jeho akumulaci. Změny ve prospěch chudých, kterých levice dosáhne, tak bývají malé, přání a očekávání levicových voličů jsou nevyhnutelně zklamána — a voliči se naštvaně odvracejí od toho, kdo je zklamal. Za normálních okolností trestají levici, která pro ně neudělala dost, volbou klasické pravice, o které už zapomnělil, že vždycky dělá všechno proti nim. V krizových časech, kdy se klasická pravice historicky znemožnila natolik, že zapomenout je těžké, nastupují k obraně kapitalistického zřízení pravicoví populisté.

Sdělení Thomase Pikettyho: „Evropská unie nás zklamala, protože je příliš slabá, pojďme ji posílit,‟ je příliš složité, pokřik pravicových populistů: „Evropská unie vás zklamala, pojďte ji s námi rozbít!‟ je mnohem jednodušší a chytlavější — navíc slibuje ráznější akci a rychlejší výsledky. Je to primitivní a účinné.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Pátek, 27.Července 2018, 15:05:28

Pokud by někdo měl stále pocit, že je Česká republika nějak masivně "okrádána" odlivem dividend - pak je řešení naprosto jednoduché. Prostě vyžeňte všechny ty zahraniční vlastníky, a vraťte všechno do původního stavu, než ti sem přišli.

Takže například mladoboleslavská Škodovka bude podnikem ryze českým - jenomže už dávno nebude vyrábět, protože by nikdy nebyla schopna uspět na vyspělých zahraničních trzích. To zmíněné vodárenství - bylo by zřejmě taktéž v tom samém dezolátním stavu, v jakém ho zanechal reálný socialismus. Atd.atd.

Shodou okolností jsme v posledních dnech tu samou záležitost diskutovali pod jiným článkem. A tak opakuji otázku odtamtud znovu i tady: jaký rozdíl pro obyčejného českého člověka to má představovat, jestli vytvořený zisk zůstane v rukou českého, anebo zahraničního akcionáře?. Rozdělí se snad český akcionář o svůj vlastní soukromý zisk se svými spoluobčany? Snad na základě hesla, že "jsme jedné krve, ty i já"?...

Martin Profant - Praha 7

Josefu Poláčkovi Sobota, 28.Července 2018, 13:02:43

Zkuste se někdy zamyslet nad tím, že v zemi, kterou tak suverénně kritizujete, nežijete. A nežil jste ani tehdy, když jsme tu odstraňovali ty maléry reálného socialismu, kterým se stále oháníte. Dokonce i Škodovka je trochu složitejší záležitost, ale to, co píšete o Veolii se už nedá ani nazvat bez porušení kodexu.

Jistě, byla to neschopnost obecních zastupitelstvev a nepřípravenost na tvrdé korupční tahy zkušených francouzských a italských firem, ale to nic nemění na naprosté iracionálnosti zašantročení vodárenství.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Sobota, 28.Července 2018, 16:36:19

Já nekritizuji "zemi", pane Profante. Já kritizuji laciná a zavádějící tvrzení o tom, jak prý je tato země "vykořisťována" těmi několika málo procenty odváděných dividend.

Aleš Morbicer - invalidní důchodce a audiofil, Ostrava

Neděle, 29.Července 2018, 08:36:40

Ano, ztráta vodárenství byla hloupá. Na severní Moravě se toho tak nějak vypařilo víc...
Ale pokud se nepletu, za těmi odlivy jsou hlavně banky, ne?

Martin Profant - Praha 7

Aleši Morbicerovi Neděle, 29.Července 2018, 12:16:27

Banky a obce. Od OKD, jejichž neřízenou privatizaci začal odprodej akcií rozdělených předtím obcím přes již zmiňovanou Veolii. Přitom ODS úspěšně blokovala legislativu, která by umožnila výkon vlastnických práv odpovídajících obecním potřebám, tudíž snad ani nejde tolik těm obecním pantátům vyčítat.
A vlastní kapitolu představují podniky privatizované za hubičku zahraničním investorům s ideologickým zdůvodněním, které dnes s pseudomarxistickým nátěrem opakuje po neoliberálních ekonomech pan Poláček, opakovaně sanované z českých veřejných peněz a vytunelované. O takového Letu Kunovce by se to opakování ani nespočítalo na prstech jedné ruky.


Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Odliv kapitálu Pondělí, 30.Července 2018, 07:46:6

Škoda že Josef Poláček, známý svými sáhodlouhými diskusními příspěvky, zřejmě přeskočil mou úvodní litanii stejně, jako já přeskakuji ty jeho. Jinak by si musel přečíst mou poznámku: „včetně firem českých miliardářů registrovaných v daňových rájích‟ a vzpomenout si, co říkal Karel Marx o kosmopolitní povaze buržoazie a o roli kapitalisty v kapitalistickém výrobním způsobu — na národnosti kapitalisty nezáleží, tak jako vůbec nezáleží na jeho osobnosti, důležitá je jen jeho role — role, kterou vždycky bude někdo hrát, pokud ji způsob organizace společnosti a její produkce bude vytvářet a vyžadovat.

Zisky odtékající od nás do zahraničí, scházejí:

1) ve mzdách zaměstnanců. Z toho, že se v Česku platí za stejnou práci výrazně méně než v Německu, jasně vidíme, že kapitalista neplatí dělníkovi celou hodnotu jeho práce, že svůj zisk čerpá z toho, jak si přivlastňuje dělníkem vytvořenou nadhodnotu. Pro dělníka samozřejmě naprosto nehraje roli, jaké národnosti kapitalista je nebo ve které zemi si své požitky z přivlastněné nadhodnoty užívá, životní úroveň dělníka se odvíjí čistě od toho, jak velkou část života musí věnovat odcizené práci a jak málo za to dostane zaplaceno.

2) na daních. Daně jsou hlavním příjmem státu, přinejmenším tam, kde pravicová ideologie vedla politiky k privatizaci všeho možného, takže stát nemá zisky z vlastního podnikání ani z bankovnictví. Dalším výsledkem ideologie nejhoršího hospodáře a privatizace je, že stát ztrácí schopnost zajišťovat služby obyvatelstvu a musí je nakupovat — potřebuje tedy co nejvyšší příjmy, jejichž zdroje si v důsledku stejné pravicové ideologie podvazuje. Vysoké danění nízkých mezd spojené s nízkým daněním firemních zisků vede k chudému státu nevyhnutelně selhávajícímu v plnění svých funkcí, což nemůže napravit nepřímé danění spotřeby chudého obyvatelstva žijícího z nízkých mezd.

3) v investicích do rozvoje zdejšího hospodářství. V tomto bodě je důležité, abychom při hodnocení odlivu kapitálu nezapočítávali do zisků vyváděných mimo zemi to, co zahraniční firmy reinvestují u nás. Co je u nás investováno, přispívá k budování a modernizace zdejšího hospodářství — jakkoliv další vlivy, jako způsob rozdělení vytvářené hodnoty mezi dělníky a kapitalisty, rozhodují o tom, jak velké části obyvatelstva je tento rozvoj k jak velkému užitku. Investice mají zásadní vliv například na zaměstnanost, produktivitu práce nebo bilanci zahraničního obchodu.

4) v koupěschopné poptávce. Pro firmy prodávající zboží nebo služby u nás není podstatné, jak se hodnota vytvářená u jejich konkurentů rozděluje mezi kapitalisty a dělníky, ale jaká její část bude utracena právě za jejich zboží a služby. Ať u nich klidně nakupují jen samí vydřiduští kapitalisté, hlavně ať se svými zisky neodcházejí do zahraničí nakupovat u konkurence.

Rozdělení zemí na vyspělé mocnosti a jejich kolonie je vesměs historického původu a lze je v zásadě považovat za výsledek náhody. Kapitalismus nevyhnutelně vede k udržování tohoto dělení a k prohlubování rozdílů, právě tak jako udržuje dělení lidí na bohaté a chudé a k prohlubování rozdílů mezi nimi. Nemám teď čas a prostor na rozebírání příslušných mechanismů, nicméně v Marxovi to všechno je.

Tak jako selhává mezinárodní rozvojová pomoc v nápravě působení kapitalismu, selhává ve své stávající podobě i Evropská unie ve vyvažování toho, jak ji kapitalismus trhá na kusy.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Pondělí, 30.Července 2018, 13:03:1

Pane Macháčku, píšete naprosté nesmysly.

Za prvé: to že kapitál je kosmopolitní - a že je tedy naprosto lhostejné jestli si tu nadhodnotu přisvojí kapitalista "domácí" anebo zahraniční - tak právě tohle já tady tvrdím od samého počátku.

Za druhé: pochopte konečně, že ty dividendy nemají se mzdami českých dělníků naprosto nic společného. Dividendy jsou zisk pro kapitálového účastníka; ten zisk tady musí být, dokud je kapitál kapitálem; a opakuji ještě jednou, ten český dělník nedostane ani o korunu víc, jestli si ten zisk strčí do své kapsy ten kapitálový účastník domácí či zahraniční.

Daně: ale proboha, pochopte už konečně jednou, že ty dividendy jsou č i s t ý zisk, a tedy až p o zdanění.

Ten jediný způsob jak ty dividendy by bylo možno ještě jednou zdanit, by bylo u maloakcionářů, jakožto jejich osobní příjem. Ale o tento druh dividend se tady zřejmě nejedná.

Martin Profant - Praha 7

Josefu Poláčkovi Pondělí, 30.Července 2018, 16:33:43

Vaše příspěvky začínají být autistické. Takže zjednodušeně:

a) Dividendy německých akcionářů Volkswagenu jsou zdaněny v Německu.

b) Zisk Volkswagenu je zdaněný v Německu.

b) Dividendy mají vždy něco společného s mzdami těch, bez jeichž práce by nebyly. Mzda za stejnou práci na prakticky stejném výrobku s nepříliš odlišnou cenou (Tuareg a Superb) je dramaticky odlišná a poměr mezd a dividend také.

Celkově platí, že v kapitalistickém světovém systému se přerozděluje ve prospěch nejvyspělejších zemí. Česká republika na tom není z tohoto hlediska nijak špatně, ale potíž je ve drobné maličkosti. Rozbíjíme tak potřebnou kohezi občanů evropské únie.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Pondělí, 30.Července 2018, 18:22:6

Firma Škoda Auto platí daň tady, v České republice, a odvádí do zdejšího rozpočtu zpravidla nejvyšší sumu ze všech korporací, ať už jde o firmy čistě tuzemské anebo dceřiné odnože zahraničních firem. Odpovídá to zásadě EU, že daň ze zisku má být odváděna tam, kde je zisk vytvářen.

Pavel Krupička - Praha 5

Pondělí, 30.Července 2018, 20:57:31

Daně, dividendy... já tomu říkám třeba odliv kapitálu. Od lidí k majitelům i ze země. Pokud jsou ti majitelé ve většině případů zahraniční, pak podle mě pak spíše utratí své peníze v zahraničí, na rozdíl od těch českých. Pokud si německý akcionář kupuje třeba nějaké služby, utratí za ně peníze podle mě hlavně v Německu, dá peníze hlavně německým lidem. Nebo něco dá nějaké německé charitě, má k prostředí kde žije nějaký vztah, myslím. I když zas tak velký rozdíl v tom možná nebude, spousta z nich se chová kosmopolitně a utrácí všude možně.

A ten odliv kapitálu by podle mě zastavit alespoň částečně šel. Někde více, někde méně, někde asi vůbec, ale celkově šel. Nebýt ve Škodovce mnohaletého tlaku odborů, mzdy by tam byly o dost nižší. Amazon u Dobrovíze musí být pro Bezose zlatý důl, Německo, kam se vozí obsah skladů je nedaleko, zaměstnanci poslušní, slovo stávka je pro ně cizí slovo, i když pracují za výrazně méně než jejich němečtí kolegové, kteří ze stávkou nemají problém. I tam by třeba podle mě byl prostor pro o něco lepší mzdy. Jak to, že tam už někokrát rozprášili zárodek odborové činnosti a žádný politik, pokud vím, to neřeší?! A pak někteří ti zaměstnanci beru sociální dávky, protože jim plat nemusí stačit.

Politici měli dříve a měli by i v budoucnu spíš řešit, kdo investuje a kolik bude lidem platit a jak se k nim bude chovat (i když se to asi těžko ovlivní), než se prezentovat jako "hrdinové, co přivedli nějaké zahraniční investory" (a odpustili jim daně a dali za hubičku pozemky). Jenže to by nevypadali dost "sexy". Kdyby se zajímali jak žijí řadoví zaměstnanci (což je jim stejně často ukradené), skladníci, dělníci, tak to by jim někdo mohl vytknout, že je v jejich uvažování třeba cosi socialistického a oni politici nechtějí být socialisté, to je pro ně sprosté slovo. Ono je v módě stále podporovat ty tzv. "úspěšné" (bohaté a je jedno jak a na úkor koho). I když samozřejmě spousta těch úspěšných si své postavení tvrdě vydřela, to nepopírám. Nejsem komunista a ani žádný extrémní rovnostář. Když přijde politik do nějaké firmy, tak se baví hlavně s managmentem a majitely. S řadovými zaměstnanci prohodí pár slov, aby se neřeklo. Chyba. A to všechno se týká podle mě i středolevicových politiků, bohužel. U těch pravicových je to asi norma.

Pokud se odliv kapitálu nedaří řešit na úrovni jednotlivých firem, je potřeba to řešit na státní. Ale to už je složitější, těžkopádnější, s riziky. Sektorová daň, minimální mzda...ale je to podle mě lepší, než nedělat nic

Pavel Krupička - Praha 5

Pondělí, 30.Července 2018, 21:08:32

Jestli počítat do odlivu kapitálu reinvestice.. Nevím jistě, to je samozřejmě otázka spíše pro ekonomy. Ale selským rozumem si říkám, že jsou to často pořád peníze majitele. Když si bude chtít výrobní závod třeba přemístit jinam, tak ho přemístí, i když ne celou investici a bude ho to hodně stát a tedy si to asi dobře rozmyslí.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 30.Července 2018, 23:48:32

Úplně kosmopolitní kapitál zase není. Třeba zmíněný koncern VW, málo se to ví (člověka až napadá - proč asi?), je ve 30% držení státu Dolní Sasko. Takže skoro třetina dividendy jde do státního rozpočtu přímo. Mimochodem i dividendy české Škodovky.

Jestliže se zde navíc Poláček hlásí k ordoliberálnímu moralizujícímu přístupu k ekonomice, kdy dluh je poklesek, rozhazovačné žití nad poměry a likvidace udržitelné ekonomiky - a musí za něj přijít spravedlivý trest v podobě rozpočtových škrtů . Tak zrovna v rámci tohoto přístupu, jestliže se píše cosi o několika málo procentech (z HDP) dividendy stahované do zahraničí a které nemají představovat podstatný problém - těchto několik málo procent kdyby zůstalo v rozpočtu a ne celých, jen zlomkem, vyrovná to veškeré rozpočtové deficity, dokonce i ten za vlády ministra financí Kalouska.

Což v obecné rovině ukazuje na neudržitelnost současného hospodářského modelu. Nedokáže se reprodukovat, nedokáže obnovovat podmínky své existence. Potřebuje šlapat, fungovat tak aby dával dividendu, jinak by kapitál, zde zahraniční, přece neinvestoval. Ovšem ačkoli se nakonec úspěšně děje, toho výnosy na úrovni rozpočtu nekryjí výdaje, jež jsou nutné na udržení tohoto modelu, které investoři ke své ziskovosti a k rozhodnutí o investici požadují. Hospodářství jede, investoři si stahují svou dividendu - a stát nemá (bez dluhu) na vytváření podmínek, aby tento hospodářský model jel a investoři si dividendu nadále stahovali.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pondělí, 30.Července 2018, 23:53:51

Mimochodem, mzdy s dividendami samozřejmě souvisí. A sice jsou ve vztahu trade-off, čím víc dividendy, tím míň mezd et vice versa. Samozřejmě v rámci toho, že nějaký čistý zisk po rozdělení mezd vůbec zůstane - potom se ovšem pořád jedná o to, jak moc vysoký.

Pavel Krupička - Praha 5

Úterý, 31.Července 2018, 12:37:57

O tom podílu saské vlády ve Škodovce jsem tu nedávno psal. Teď třeba koukám na titulky zpravodajských webu a čtu: "Zisk České spořitelny stoupl v pololetí o 2,6 procenta na 7,9 miliardy korun" Musel bych hádat kolik její vlastník, Erste, do banky investoval, ale vsadil bych se o hodně, že se jedná o zlomek souhrnu jeho dosavadních zisků ve Spořitelně. A přitom platy řadových bankovních zaměstnanců jsou také nic moc, já ten problém, myslím, nevnímám jen optikou dělníků/skladníků, o kterých jsem tu psal a kterým jsem. A to nemluvím třeba o rozdílech v cenách bankovních služeb.

PKN Orlen. Velká zisková polská chemička, kde má polský stát nemalý podíl. Nemalou část ziskových českých chemiček ale vlastní Andrej Babiš, mimo jiného že... Pak už není daleko k parafrázování údajného výroku Ludvíka XIV. Stát je Babiš. A nemělo by to tak být.

Chce se mi z toho všeho brečet.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Úterý, 31.Července 2018, 13:13:36

Pane Profante, už Vám odpověděla paní Zemančíková. Firma Auto Škoda se vší samozřejmostí platí své daně v České republice; a není žádný legální důvod k jejímu dvojímu zdanění.

Mimochodem, pane Krupičko, země Dolní Sasko drží nikoli 30, nýbrž necelých 12 procent akcií koncernu Volkswagen.

Takže celkem vzato: je samozřejmě možno mluvit o o d l i v u kapitálu; ale o ničem jiném.

A jestliže někde chce rajtovat na o d l i v u kapitálu - pak ať napřed započte p ř í l i v kapitálu ze strany VW do české automobilové produkce; ať také započte všechny ty "neviditelné" výdaje které byly transferovány z Německa do ČR, to jest především všechny ty výdaje spojené s technickým vývojem, který byl prakticky bezplatně dán k dispozici české Škodovce, která by bez tohoto know-how neměla na světových trzích sebemenší šanci.

Takže jestli opravdu započítám všechna tato má dáti - dal, pak nám z toho vzejde že toto spojení Škodovky s Vokswagenem je i pro českou stranu stále krajně výhodné.

A jestli VW dosahuje nějakých nadstandardních zisků tím že českým dělníkům platí méně nežli jejich německým kolegům? - V prvé řadě je nutno si uvědomit, že produkty (automobily) samotné značky Volkswagen se prodávají podstatně dráže nežli automobily značky Škoda; a v tom rozdílu cen jsou bezpochyby obsaženy i ty vyšší mzdy.

Vojtěch Klusáček - Brno

Úterý, 31.Července 2018, 13:28:38

Srovnatelné výrobky VW a Škodovky (Polo x Fabia, Golf x Octavia, Passat x Superb) se prodávají za srovnatelné ceny - stačí nahlédnout do ceníku. Pakliže tu rozdíl ceny je, dosahuje maximálně malého zlomku rozdílu mezd.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Úterý, 31.Července 2018, 13:46:10

Ostatně, proč si vlastně myslíte, že německý koncern VW vlastně vůbec vstupoval do českého/československého podnikatelského prostředí, proč zachraňoval Škodovku? Jenom pro Havlovy hezké oči? Či z náhlého záchvatu nezištné dobročinnosti?

VW měl svůj naprosto jasný podnikatelský plán; a konečným cílem veškerého podnikání je nakonec samozřejmě zisk.

Volkswagenu se - po nemalých počátečních potížích - jeho podnikatelský záměr podařil, ten zisk dokázal vytvořit; a vy byste mu teď chtěli upírat právo si tento zisk převést do své vlastní pokladny!!

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Úterý, 31.Července 2018, 13:51:29

Ceny v Německu: Škoda Fabia 1,4TDI 18 620 euro, VW Polo 1,4TDI 20 200 euro. (Údaje z roku 2014, ze srovnávacího testu.)

Vojtěch Klusáček - Brno

Úterý, 31.Července 2018, 14:06:26

Děkuji za potvrzení svých údajů - rozdíl cen dotyčných modelů je desetinový, rozdíl mezd je mnohonásobně vyšší, než desetinový.

Potíž je v tom, že pro tento zisk a jeho transport do své pokladny dnes kapitalista - včetně VW koncernu - potřebuje dalekosáhlou a rostoucí přímou a nepřímou veřejnou podporu - aniž by ovšem uzavřel kruh a plnil veřejné rozpočty natolik, aby se ty nutné podmínky ke genéze zisku dokázaly reprodukovat, přinejmenším v režimu vyrovnaného hospodaření rozpočtových schodků a rostoucího dluhu. Tedy zejména když zároveň propagujete v Německu zdomácnělý moralistní přístup k ekonomice s dluhem jakožto něčím principiálně špatným, neudržitelným, za co se musí pykat.

Pavel Krupička - Praha 5

Úterý, 31.Července 2018, 14:36:0

Pane Poláčku, jestli Vaše poslední příspěvky mířily na mě, tak se poněkud vlamujete do otevřených dveří. Částečně s Vámi souhlasím a už jsem o tom všem psal.

Mé připomínky a otázky (týkající se i Vašich postojů) mířily hlavně jinam a už se mi to znova nechce rozepisovat.

Ve zkratce: S Volkswagenem v danou chvíli zas takový problém nemám, diskuzi bych případně přesměroval na jiné firmy, které jsem už zmínil, jako např. Amazon, Erste, Agrofert (povšimněte si prosím, že poslední firma je "česká")

PS: O přesném % podílu saské vlády ve Volkswagenu psal pan Klusáček.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Středa, 1.Srpna 2018, 13:22:18

Ono tomu ovšem zdaleka není tak, pane Klusáčku, že by celkové produkční náklady na jeden automobil tvořila jenom a pouze mzdová složka. ;-)

Takže ta rovnice: O tolik a tolik jsou nižší mzdy v Česku, a t e d y o to samé procento by měla být Škodovka lacinější oproti Volkswagenu - takováto rovnice je tedy naprosto nesmyslná.

Tím spíše že mnohé komponenty jsou v plném slova smyslu koncernové; takže jenom znalec v oboru může s jistotou vědět, která část kterého automobilu byla vyrobena kde.

A vůbec je nesmyslné porovnávat dva historicky a sociálně zcela jiné regiony; například dokonce i ve v ý c h o d n í m Německu ještě není zcela vyrovnána příjmová (mzdová) hladina s Německem západním!

Představme si, že by koncern Volkswagen začal vyrábět automobily v Bangladéši - a tamějším zaměstnancům platil své "německé" mzdy! Bylo by to spravedlivé? Vůči komu? V Bangladéši samotném by se tamější "dělnická třída" okamžitě rozštěpila na část domácí, pracující nadále za hladové mzdy - a na privilegovanou, elitní část, která by u Vokswagenu brala třeba stonásobně vyšší mzdu, nežli jejich méně šťastní a méně privilegovaní krajané! A přitom by ti u Volkswagenu museli odvádět s největší pravděpodobností fyzicky podstatně méně namáhavou dřinu, než ti ostatní! Bylo by to takhle skutečně spravedlivé?

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Středa, 1.Srpna 2018, 13:24:34

Nikoliv, pane Krupičko, mé poslední vstupy skutečně nebyly zamířeny proti Vám osobně. Pokud jsem Vás omylem prohlásil za autora výroku o tom akciovém podílu, omlouvám se.

Vojtěch Klusáček - Brno

Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 09:11:56

Hmmm, čeho všeho se od vás člověk nedočká - tohle ovšem po sáhodlouhém rozebírání pojmu vykořisťování a pracovní teorie hodnoty dle marxovského přístupu je obzvláštní pikanterie.

Ale nešť, ona se tahle logika dá sledovat do důsledků. Koncern Volkswagen v Německu tamějším zaměstnancům platí nadále své "německé" mzdy! Je to spravedlivé? Vůči komu? Ve světě se tamější "dělnická třída" okamžitě rozštěpí na část bangladéžskou, indickou etc., pracující nadále za hladové mzdy - a na privilegovanou, elitní část, která u Volkswagenu v Německu bere třeba stonásobně vyšší mzdu, nežli jejich méně šťastní a méně privilegovaní kolegové! Anebo dvojnásobné proti kolegům českým A přitom by ti u Volkswagenu museli odvádět s největší pravděpodobností fyzicky podstatně méně namáhavou dřinu, než ti ostatní! Anebo přinejlepším stejnou - to v případě českých, polských atd. Je to takhle skutečně spravedlivé?

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Spravedlnost v kapitalismu Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 10:26:56

Jistěže by nebylo spravedlivé, aby Volkswagen vyplácel v Bangladéši německé mzdy (nebo H&M švédské, abych použil příklad firmy, která v Bangladéši skutečně vyrábí). Copak německé (nebo švédské) mzdy jsou spravedlivé?

Že Volkswagen platí v Česku za stejnou práci méně peněz než v Německu, je důkaz, že české mzdy spravedlivé nejsou. O tom, zda jsou spravedlivé ty německé, to nevypovídá vůbec nic. Potřebujeme Marxovu analýzu kapitalismu, abychom pochopili, že ani ty německé mzdy, ani švédské, spravedlivé nejsou a být nemohou — ačkoliv z Marxovy analýzy vyplývá také to, že o spravedlnosti bychom mluvit neměli, spravedlnost nemá s kapitalismem nic společného. Moralizování jen zatemňuje výrobní a společenské vztahy — a vede v důsledku ke zbytečnému revolučnímu teroru, ke krachu revolučních pokusů, které skončí jen personální obměnou v řadách vládnoucí třídy, a nakonec k návratu kapitalismu v obnovené slávě a za hlasitého odsuzování zločinů komunismu.

Kapitalistický výrobní způsob stojí na rozdílu mezi směnnou hodnotou zboží — ať už je tím zbožím cokoliv, třeba i posloupnost jedniček a nul, nějaká služba, vzdělání nebo zdraví — a mzdami vyplacenými za práci potřebnou k jeho vytvoření. Kdyby se kapitalistická firma měla o tuto nadhodnotu se zaměstnanci spravedlivě rozdělit, nemohla by ani přežívat, natož růst — jedině snad jako firma vlastněná svými zaměstnanci, tedy nejlépe snad družstvo, možná i akciová společnost s většinou akcií v držení zaměstnanců. Zaměstnanci by totiž museli mít důvod svůj podíl na nadhodnotě reinvestovat do firmy.

A co by se stalo, kdyby se firma H&M spokojila s nižšími výnosy z bangladéšských krejčoven a vyplácela v nich švédksé mzdy? Především by samozřejmě všechny bangladéšské švadleny chtěly pracovat pro H&M — takže bangladéšská pobočka H&M by měla dostatek zaměstnankyň pro expanzi, zatímco ostatní zaměstnavatelé by byli nuceni zvyšovat mzdy. Bohaté zaměstnankyně H&M by mohly hodně utrácet, což by na jedné straně způsobilo růst cen, který by přinejmenším dočasně ohrozil dostupnost zboží a služeb pro chudší část bagladéšské populace, ale na druhé straně by to vytvořilo na domácím trhu příležitosti pro rozvoj podnikání, vysoká poptávka by táhla nabídku a umožňovala vznik nových pracovních míst, při troše štěstí i dobře placených — tedy pokud by se je nepodařilo zaplnit zaměstnanci, kteří nemají šanci získat místo u H&M.

Jak dalece by švédské mzdy v bangladéšských závodech H&M podpořily celkový růst mezd v Bangladéši a rozvoj místního podnikání, by záviselo na tom, kolik lidí by H&M v Bangaldéši za švédské mzdy zaměstnávalo a jak dalece by bylo ochotno expandovat a využít přílivu zájemců o práci. Pokud by počet jejich zaměstnanců byl velký, a ještě rostl, byla by nerovnost mezi Bangladéšany, způsobená náhlou „štědrostí‟ H&M, pouze dočasná, dlouhodobě by zůstali švédsky placení Bangladéšané úzkou majetnou elitou mezi zástupy chudých, jen kdyby jich švédská firma zaměstnávala hrstku a tvrdošíjně odmítala přijímat další.

Ta druhá možnost by zřejmě panu Poláčkovi připadala spravedlivá, protože velmi podobně to dneska je. H&M žádné továrny v Bangladéši nevlastní, vlastní především značku — což je v současném kapitalismu ten nejdůležitější prostředek zbožní výroby, bez značky můžete mít továrnu a vyrábět věci s vysokou užitnou hodnotou, jenže prodávat je budete těžko, jejich směnná hodnota coby zboží bude malá. Zboží pro svou značku nakupuje od místních smluvních partnerů, kontraktorů, kteří vlastní samotnou výrobu užitných věcí, ale bez značky nejsou s to udělat z nich hodnotné zboží. Nákupem od kontraktorů, samozřejmě od těch, kteří dodají požadované zboží v požadované kvalitě za nejnižší cenu, se H&M (stejně jako Adidas, Nike a řada dalších firem podnikajích stejným způsobem, jak to popisuje Naomi Kleinová v „Bez loga‟) zbavuje zodpovědnosti za pracovní podmínky a mzdy zaměstnanců. Kontraktoři, majitelé bangladéšských robotáren, pak samozřejmě nevydělávají tolik jako akcionáři H&M, ovšem se mzdami švédských zaměstnanců firmy by už jejich zisky srovnatelné být mohly — a i kdyby ne, jsou každopádně výrazně vyšší než mzdy, které vyplácejí svým zaměstnancům. Efekt je stejný, jako kdyby si tam Volkswagen zřídil velmi malou pobočku, kterou nehodlá rozšiřovat, a zaměstnal v ní hrstku Bangladéšanů za německé mzdy — úzká elita vydělává výrazně víc než ostatní a zbytek státu z toho vcelku nic nemá.

A tomu Josef Poláček říká spravedlnost.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Nadhodnota a nacionální perspektiva Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 12:35:30

Pane Macháčku, možná Vás to překvapí, ale v každém případě s první polovinou Vašich posledních úvah mohu víceméně bezvýhradně souhlasit.

Vždyť právě o to se celou dobu tady jedná: že je naprosto nesmyslné to rozhořčování, jako by to byl právě a jenom č e s k ý dělník, který by byl nějak speciálně vykořisťován, jenom proto že německá firma Volkswagen si dosažený zisk převede na své centrální koncernové konto v Německu.

Ponechme teď stranou ryze teoretickou záležitost, do jaké míry je ta teorie pracovní hodnoty, a tedy i nadhodnoty a vykořisťování dnes ještě v tak ryzí podobě aplikovatelné, jak se to ještě mohlo zdát v 19. století. Vyjděme pro tuto chvíli z její plné platnosti.

Pak je ovšem ten český dělník vykořisťován naprosto stejným způsobem, ať je majitelem té továrny kdokoli! Zkusme si jenom představit, že svého času do firmy Škoda Auto nevstoupil kapitálově německý Volkswagen, nýbrž nějaký český podnikatel! Byl by pak snad ten český dělník u montážních linek české Škodovky vykořisťován jakkoli menším způsobem, v menší míře nežli jak je tomu v případě vlastnictví německým vlastníkem?

Ten český vlastník by tomu českému dělníkovi nedal a n i o k o r u n u víc na mzdách než jak je tomu teď - protože on by si vytvořený zisk (čili onu nadhodnotu) stejně tak strčil do s v é v l a s t n í kapsy, jako to teď činí vlastník německý. (Ve skutečnosti by ty mzdy byly samozřejmě daleko nižší, protože ryze česká Škodovka by nikdy nemohla dosáhnout takového odbytu, a tedy takových výnosů jako teď, když je součástí nadnárodního koncernu.)

Takže ještě jednou: je naprosto a zásadně nesmyslné, zavádějící a pravou podstatu věci zamlžující, když se na celou záležitost začne hledět s ryze nacionálního hlediska. Jako že by to byl právě a jenom ten č e s k ý dělník, který by tu utrpěl nějakou újmu.

Buďto platí, že zisk náleží právem kapitálovému vlastníkovi - pak se neděje újma ani českému, ani německému dělníkovi. Anebo to neplatí, že nadhodnotu si může majitel-kapitalista přivlastňovat právem a legitimně - a pak je tento stav nespravedlivý stejně tak v Česku jako v Německu.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 12:40:30

A ta druhá část Vašeho posledního vstupu: já jsem v žádném případě netvrdil, že ty minimální mzdy které pobírají dejme tomu bangladéšské šičky by byl "spravedlivý".

Já jsem jenom ad absurdum dovedl právě tu povrchní a nesmyslnou představu (zde vytvářenou), že by stačilo kdyby nějaký evropský koncern začal náhle v sociálním a mzdovém prostředí Bangladéše platit "německé" mzdy, že už jenom tím by bylo dosaženo "dokonale spravedlivého" stavu.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Poláčkovi (ale i obecně) Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 16:33:41

Nikdo rozumný netvrdí, že český kapitalista by byl hodnější než německý. Myslím, že jste to špatně pochopil. Autorovi článku ani ZDEJŠÍM diskutujícím nejde o nacionalismus.

Jde o to, že dividendy plynoucí ven z ČR chybí v českém hospodářství - to už tady vysvětlili další.

A jinak je třeba zvýšit daně, ale celoevropsky samozřejmě. Pak budou ty dividendy (ať už odcházejí, nebo zůstávají doma) prostě a jednoduše nižší.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Pátek, 3.Srpna 2018, 15:13:31

Bohužel, ne tak docela, pane Plevo. To že ty do Německa odvedené dividendy všeobecně chybí v české ekonomice, to byl jenom jeden z celé řady důvodů, proč se zde tento fakt bral jako principiálně vykořisťovatelský vůči především českému dělníkovi. Ten zcela klíčový argument byl právě v tom, že ten český dělník bere menší mzdu než ten německý, a že tedy p r o t o je prý vykořisťován ještě mnohem více nežli tento. A za druhé se argumentovalo tím že tak českému státu respektive rozpočtu unikají daně; což je zcela věcně naprosto mimo.

A za druhé, jak už jsem uvedl, kdyby ten zisk zůstal nějakým způsobem v českém teritoriu, je otázka do jaké míry by se skutečně pozitivně projevil na české ekonomice.

Tvrdilo se že by tyto peníze byly zde investovány; tento argument jsem vyvrátil. Co koncern VW v rámci ČR potřebuje investovat, to také investuje. Ty "nadpočetné" peníze by tedy zůstaly ležet na bankovních kontech; a už jsem také uvedl, že naprostá většina těchto "českých" bank je tak jako tak v zahraničních rukách.

Všeho všudy: pokud jde o to diskutovat o principiální nespravedlnosti a ahumánnosti kapitalismu - to je kdykoli možno. Ale nemá smyslu přitom používat (pseudo)argumenty, které jsou zcela nevěcné, je možno je snadno vyvrátit (čímž se jenom oslabuje vlastní pozice), a navíc zcela zamlžují vlastní podstatu věci.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Poláčku, Pátek, 3.Srpna 2018, 16:46:56

ano, čeští dělníci jsou vykořisťováni víc než němečtí a bangladéšští zase víc než čeští. To je kapitalismus.

Čelit této neblahé nerovnosti (která je hlavní příčinou jak násilí a nestability, tak migrace) ovšem není možné nacionalismem, nýbrž internacionalismem: prosazovat vyšší zdanění kapitálu a určitá opatření, která by (nadnárodní) firmy donutila k větší sociální a ekologické odpovědnosti.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Kdo vykořisťuje? Sobota, 4.Srpna 2018, 13:06:30

Pokud byste chtěl dokázat, pane Plevo, že český či bangladéšský dělník je "více" vykořisťován - čistě podle marxistické teorie - než ten německý, pak byste napřed musel dokázat, že ty mzdy jim vyplácené jsou nějakým způsobem nepřiměřené vzhledem k m í s t n ě d a n é hodnotě tamější pracovní síly.

Marx sám říká: ta pracovní smlouva mezi kapitalistou a dělníkem sama o sobě není nekorektní, není nespravedlivá - pokud kapitalista dělníkovi zaplatí reálnou t r ž n í h o d n o t u jeho pracovní síly.

To jest pokud mu zaplatí tolik, kolik je za daných podmínek a v daném regionu zapotřebí k reprodukci pracovní síly toho dělníka.

A je tedy naprosto samozřejmé, že v Bangladéši ty prostředky nutné k reprodukci pracovní síly jsou podstatně menší, nežli jak je tomu v podmínkách českých; a v českých podmínkách je ta tržní hodnota pracovní síly zase menší, než jak je tomu v (západním) Německu.

Takže: aby bylo možno právem tvrdit, že ten bangladéšský pracovník je více vykořisťován nežli ten český, a ten český více než německý, bylo by nutno dokázat, že je mu vyplácena relativně nižší mzda - vzhledem k m í s t n í m podmínkám. Což by asi bylo možno jen sotva možno dokázat; v každém případě s tím českým zaměstnancem Škodovky je tomu přesně naopak, ten dostává v relaci k průměrné tržní ceně české pracovní síly naopak vysoce n a d p r ů m ě r n ý plat.

Vůbec, v této souvislosti je nutno vyvrátit jeden zcela klasický omyl. Totiž omyl o tom, jak tím údajným vykořisťováním laciné pracovní síly z Východu mezinárodní k o n c e r n y z těchto pracovníků vytloukají nějaký exkluzivní profit.

Tak tomu mohlo snad být na počátku, když tyto možnosti objevili první podnikavci v tomto směru. Jenže - pak zafungoval starý známý princip konkurence. To znamená: pokud by si nějaká firma chtěla nějaký ten exkluzivní zisk strčit do vlastní kapsy - pak by ji na trhu vzápětí "vypíchl" její konkurent, který by prodával laciněji. Takže nakonec se vše ustálí na standardní tržní rovině: produkuje se za určité ceny, prodává se s určitým cenovým rozpětím, výsledkem jsou nějaká dvě až čtyři procenta zisku.

Takže tím, kdo skutečně profituje z té z našeho pohledu extrémně laciné práce dejme tomu bangladéšských šiček - to ve skutečnosti nejsou ty velké koncerny - nýbrž m y s a m i, jakožto zákazníci kteří si pak mohou kupovat ty takto lacině ušité košile!!

Protože: kdyby ty evropské a americké koncerny těm bangladéšským šičkám začaly náhle platit běžné evropské a americké mzdy - pak by ty koncerny to samozřejmě neplatily ze své vlastní kapsy, nýbrž by ty zvýšené náklady automaticky promítly do ceny. Takže ve skutečnosti ty jejich "evropské" mzdy bychom museli zaplatit my, koneční zákazníci, z n a š i c h v l a s t n í c h kapes!!

Takže tohle vůbec neuškodí si uvědomit, když chceme uvažovat o tom, kdo vlastně doopravdy koho vykořisťuje.

Pavel Krupička - Praha 5

Sobota, 4.Srpna 2018, 16:15:19

"Takže ve skutečnosti ty jejich "evropské" mzdy bychom museli zaplatit my, koneční zákazníci, z n a š i c h v l a s t n í c h kapes!!" A neříká se tomu solidarita, lidskost, levicové myšlení pane Poláčku? Nemělo by to tak v ideálním světě (vím, že ten nikdy nebude) být?

Jinak Vaši omluvu ohledně % podílu saské vlády ve Volkswagenu samozřejmě příjmám, takové věci moc neřeším.

Kdyby to náhodou bylo potřeba, reagovat už nebudu, jsem ve sporu s šéfredaktorem Deníku Referendum Jakubem Patočkou a pokud se to nevyřeší, nebudu už zde diskutovat nebo snad spíše psát své názory. Ostatně mám takový pocit, že se zdejší diskuze bez mě obejdou.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pavle, Sobota, 4.Srpna 2018, 21:56:13

to je škoda, žes nebyl dnes na tom setkání.
A s tím DR by to byla škoda.

Ozvi se mi...

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Poláčku, Sobota, 4.Srpna 2018, 22:05:54

prosím vás, jednoduchá otázka: kdo má vyšší životní úroveň: Bangladéšan, nebo Čech, Čech, nebo Němec?

Ano, v Bangladéši jsou nižší náklady na reprodukci pracovní síly než v ČR, tedy nižší ceny - a totéž platí při srovnání Česka a Německa (i když potraviny, jak známo, jsou v německých supermarketech zhruba stejně drahé jako v našich).
Ty ceny se ovšem taky odvíjejí od kupní síly a ta zase od mezd.

Ale i tak je jasné, že Němci jsou bohatší než Češi a Češi než Němci a stejně to platí pro Bangladéšany - a to i pokud porovnáme stejné profese. Jinak by přece nebyla ta migrace...

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Neděle, 5.Srpna 2018, 11:15:49

Tady nejde o solidaritu, pane Krupičko. (Samozřejmě, z tohoto pohledu bychom my, v prvním světě, byli povinni něco ze svého bohatství přepustit těm chudším.)

Tady ale jde o to, že se pořád argumentuje tím, že jsou to prý mezinárodní k o n c e r n y, které nestoudně odírají a vykořisťují ty pracovníky v jiných zemích.

Je to velice pohodlné, a v určité části levice velice oblíbené, všechno zlo tohoto světa házet jenom na hlavu oněm pověstným "nadnárodním koncernům". Člověk tak může působit velice radikálním, a velice prosociálním dojmem - a přitom může zcela zakrýt to, že za nějaké nedostatky a špatnosti tohoto světa by měl odpovědnost (a tedy i vinu) nést i on sám.

Takže ještě jednou: těmi pravými a skutečnými "vykořisťovateli" těch bangladéšských šiček atd. jsme m y s a m i - koneční zákazníci a spotřebitelé v tom našem bohatém západním světě.

A stejně tak pokud někdo "vykořisťuje" českého montážního dělníka ve firmě Auto Škoda, pak by tímto "vykořisťovatelem" musel být konečný zákazník, který za srovnatelný produkt značky Škoda zaplatí řádově o tisíce euro (tj. o nějakých 30 - 40 tisíc korun) méně, nežli od značky Volkswagen.

Pokud tedy v dané souvislosti je možno hledat vinu u kapitalismu, pak ne u jednotlivých kapitalistů nebo koncernů, nýbrž přesně tam, kde to viděl už samotný Marx: totiž v samotném s y s t é mu kapitalismu, který je založen na principiálním odtržení vlastnictví od práce. Tedy na tom, že jedni pracují, ale nejsou vlastníky produktu svých vlastních rukou; zatímco druzí nepracují, ale tento produkt si smějí přivlastnit, jenom na základě svého privilegovaného postavení.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Neděle, 5.Srpna 2018, 11:25:49

Pane Plevo, otázka různé životní úrovně různých regionech nijak nesouvisí s otázkou vykořisťování.

Josef Poláček - Invalidní důchodce

Neděle, 5.Srpna 2018, 11:44:26

Ostatně, pane Krupičko, osobně bych to považoval opravdu za nemalou ztrátu, kdybyste se zdejších diskusí už nezúčastnil.

Co se Vašich problémů s redakcí či vedením DR týče - tak v tomto ohledu zdaleka nejste první ani jediný. (Já osobně jsem právě z toho důvodu definitivně vzdal jakékoli další pokusy na stránkách DR ještě něco uveřejnit.) A jsou to právě a pouze ty diskuse, kde stále ještě můžeme relativně svobodně vyjádřit svůj názor a své myšlenky.

P.S. Pokud máte problémy s otištěním nějakého svého textu, byla by i ta možnost, že byste ho poslal mně, a já bych ho pak vyvěsil na mé vlastní homepage, a zde by pak bylo možno nechat link. Podle mých zkušeností si to pak pár lidí přece jenom přečte.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.