Chci přispět X

Krveprolití v Nikaragui nekončí. Prezident Ortega odmítá předčasné volby

Středoamerická Nikaragua se už třetí měsíc zmítá mezi masovými protesty a násilím ze strany bezpečnostních složek. Prezident Daniel Ortega nyní odmítl návrh na vypsání předčasných voleb, opozice proto chystá další generální stávku.

(frak)

09.07.2018 00:08

Foto_prensa

"Všichni jsme matky" a "Jsme s vámi". Některé z transparentů během protestu na Den matek, který měl připomenout bezpečnostními složkami zabité demonstranty. Foto prensa.com

Kdo je Daniel Ortega

Foto_wmc

Dvaasedmdesátiletý Daniel Ortega započal svou politickou kariéru v 60. letech bojem proti vojenské diktatuře v rámci marxistické guerilly.

Jako jeden z vůdců Kubou inspirované Sandinistické revoluce poprvé stanul v čele Nikaragui mezi lety 1985-1990. Po konci Studené války a demokratizaci politického režimu v zemi byl nejviditelnějším zástupcem opozice a do pozice prezidenta se vrátil prostřednictvím voleb poprvé v roce 2006.

Podobně jako další levicoví vůdci v Latinské Americe vzbuzoval naděje důrazem na boj proti chudobě a sociální nerovnosti, postupně však projevoval sílící autoritářské tendence – mimo jiné nechal změnit ústavu, aby mohl znovu kandidovat, zbavil mandátu opoziční zákonodárce a navzdory dopadům na životní prostředí a původní obyvatelstvo prosadil silou projekt Nikaragujského průplavu.

Sblížil se také s podnikatelskou elitou a s náboženskými konzervativci, které si naklonil přísnou protipotratovou legislativou a novelou rodinného zákoníku znemožňující svazky a adopce stejnopohlavním párům.

Předčasné volby nepřichází v úvahu. Tento vzkaz vyslal o víkendu nikaragujský prezident Daniel Ortega katolickým biskupům, kteří v posledních týdnech zprostředkovávali vyjednávání mezi vládou a zástupci nespokojené občanské společnosti. „Není možné přes noc změnit pravidla určená prostřednictvím vůle lidu v ústavě jen proto, že by si to skupina pučistů přála,“ prohlásil v sobotu Ortega na shromáždění v hlavním městě Managua. Vyloučil tak, že by se prezidentské volby přesunuly z roku 2021 na březen příštího roku.

Jako „pučisty“, ale také „kriminálníky“, „vrahy“ nebo „teroristy“, označuje nikaragujský prezident tisíce demonstrantů, kteří od poloviny dubna protestují proti stávajícímu režimu. Masové protesty vypukly nejprve v reakci na ohlášenou penzijní reformu, která výrazně navyšovala odvody pracujících a uvalila daň na stávající důchodce. Vinou brutálních zásahů bezpečnostních složek se však brzy rozrostly v celonárodní hnutí požadující odstoupení Ortegy a jeho manželky Rosarie Murillo, jež zároveň působí jako viceprezidentka. Původně se sociálním programem kandidující Ortega je obviňován z nepotismu, vzrůstajících autoritářských tendencí a z opuštění levicové platformy ve prospěch podnikatelských zájmů.

Téměř tři měsíce trvající střety mezi policií, armádou a polovojenskými skupinami podporujícími Ortegu na jedné straně a demonstranty převážně z řad studentů na straně druhé si od 18. dubna vyžádaly již nejméně 315 mrtvých a na dva a půl tisíce zraněných, přičemž se mezinárodní i regionální lidskoprávní organizace shodují na tom, že se nikaragujské bezpečnostní složky úmyslně dopouští zcela nepřiměřené míry násilí. Předběžná zpráva Meziamerické komise pro lidská práva (CIDH) je obviňuje z „vražd, mimosoudních poprav, krutého zacházení, možného mučení a nezákonného zadržování“, Amnesty International pak připomíná cílené užívání odstřelovačů proti demonstrantům.

Brutální represe odsoudil mimo jiné vysoký komisař OSN pro lidská práva Zeid Ra'ad Zeid Al-Hussein, který označil alarmující počet mrtvých za „produkt systematického rozkladu lidských práv v posledních letech“ a upozornil na „zranitelnost státních institucí a právního státu“. Minulý týden do země dorazil tým expertů z CIDH, který by měl postup bezpečnostních složek v průběhu příštích šesti měsíců nezávisle vyšetřit.

Mezi zástupci protestujících, sdružených v Občanské alianci pro spravedlnost a demokracii, a Ortegovým režimem, mezitím probíhají rozhovory zprostředkované katolickou církví. Ty ovšem dosud nevedly k žádnému konkrétnímu výsledku. Násilí přitom pokračuje – ve středu zemřel člověk vinou policejního zásahu při vyklízení zablokované Panamerické dálnice nedaleko města La Trinidad, ve čtvrtek nejméně další tři osoby při operaci bezpečnostních sil ve druhém největším nikaragujském městě León. Na 12. července proto plánuje v pořadí už druhá celostátní stávka.


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 9.Července 2018, 12:48:13

Je to vždycky to samé: jakmile se nějací "revolucionáři" ve jménu lidu dostanou k moci, od toho samého okamžiku ten samý lid fakticky chápou jako svůj lid poddaný. Který má jediné právo: pracovat na ně - a provolávat jim slávu.

A jakmile se ale tento lid začne hlásit o svá práva - v tom okamžiku pro tyto "revoluční" vládce přestává být lidem, a stává se vzbouřencem. Samozvancem.

A tak stejně tak svého času při dělnických bouřích v Plzni po měnové reformě, kterou byl ten dělný lid připraven o své celoživotní úspory, tehdejší komunistický předák Zápotocký nepohnutě prohlásil: "To nebyla dělnická třída!" Tedy právě ta třída, v jejímž jménu tito komunisté vládli. Najednou to nebyla dělnická třída - ačkoli jádro těch protestujících tvořili dělníci z plzeňské Škodovky!

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.