Na svých prvních billboardech v roce 2013 se Hnutí ANO představilo jako strana elegantních, uvolněných a sebevědomých mužů a žen. Republiku tehdy obsadily portréty Andreje Babiše vždy ve dvojici s dalším kandidátem či kandidátkou.

Při běhání kolem brněnského sídliště Lesná jsem jich tehdy míjela pokaždé několik. A zaujal mě takový detail. Zatímco společníci Andreje Babiše měli vždy svou bledě modrou či bílou košili pečlivě zapnutou, sám předseda měl jeden knoflíček ledabyle rozepnutý. Ale to možná není důležité…

Na jiných billboardech — snad to bylo později, nebo ještě v téže době, už nevím — jsme poznali Andreje Babiše v neforemném svetru neurčité šedobéžové barvy. Neposlušná, nepoddajná image.

Říkala jsem mu svetr havlovský, protože právě první porevoluční prezident proslul jako kluk ve svetru a myslím, že s předpokladem této disidentské reminiscence jej marketéři hnutí ANO na předsedu navlékli. Ale třeba ne, třeba v něm na Čapáku drbe surikaty za uchem ze své vlastní vůle.

Hnutí ANO, to byl vkus, styl a nápad. Koncentrace elegantních lodiček s nekonečně vysokými podpatky na nohách žen ve volebním štábu hnutí ANO na podzim 2013 nezaostávala za karlovarským filmovým festivalem. Už jen červený koberec.

Hnutí ANO se chtělo líbit liberálům, což dokládá i klikující červený autobus Davida Černého v areálu Agrofertu v Praze na Chodově. Při angažování osobností od Zlatušky, Pelikána, Stropnického po Válkovou a bývalou ředitelku Transparency International, známou pod jménem Adriana Krnáčová, se to povedlo. A když se kolem se zvonivým smíchem proháněla i vdova po slovutném architektovi Eliška Kaplicky, na přízeň liberální, zaopatřené a vzdělanější veřejnosti bylo zaděláno.

Víme, jak to dopadlo a kam nás tento okouzlující, stylový marketing zavlekl. České země už neokupují jen billboardy s příslibem, že bude líp. Už je to tady. Už jsme všichni šťastně v holdingu.

Že nebude pořád všechno hezké a elegantní, naznačovala billboardová kampaň před parlamentními volbami na podzim 2017. Elegantní muže a ženy po boku předsedy vystřídal vykřičený smajlíkový panďulák à la Alzák a v Brně i Táňa Malá, nově jmenovaná ministryně spravedlnosti Andreje Babiše, pověstná ovšem mimikou, která nemá ke smajlíkům a internetovým memům daleko. Co já se kolem jejich společného billboardu s předsedou najezdila tramvají devítkou.

Analytici politického marketingu smajlíkovou kampaň uzavřeli s tím, že hnutí ANO se přeorientovalo na voliče s nižším vzděláním, což osobně považuji za zjednodušující tvrzení, ale ponechám je zde, protože poukazuje na zřetelnou změnu kurzu Babišova týmu: k co nejnižšímu společnému jmenovateli, který dovede zasáhnout obrazně řečeno i ženy, pod nimiž by se podlomily nekonečné jehlové podpatky, a muže, kteří nemají ve skříni bílou košili. Hnutí ANO přestalo liberály potřebovat.

Skřítek Srajdík

No a teď tu máme první číslo volebních novin hnutí ANO, jimiž je tato změna kurzu patrně dokonána — ačkoliv pozor, abychom to nezakřikli. Strana předsedy Babiše se rozhodla oslovovat voliče stylem Rytmu života či slevových letáků ze supermarketů.

Pro ty, kdo nemají chuť či odvahu je otevřít: hnutí ANO prostě makalo, všem přidalo (o dotacích předsedovi ovšem ani zmínka), všichni se budou mít líp, média o Babišovi lžou, a někteří lidi ho proto nenávidí a demonstrují proti němu, což on prožívá jako velkou křivdu. Homeopatika nezabírají?

Pozoruhodný zkrátka není obsah, ale forma. Čtyřstránkovými novinami provází kreslená postavička, nápadně podobná předsedovi, jejíž jméno můžete vyluštit v křížovce na zadní straně, což jsem za vás provedla s pomocí online křížovkářského slovníku, a je to opravdu Andík. Chvíli jsem doufala, že to bude Srandík, políčko „požírač hmyzu“ však bylo neoblomné.

Babiše ve volebních novinách hnutí ANO doprovází oproti minulosti výrazně více jeho rodina. Kluci a holky z plakátů jsou ti tam. Jen držitel stranické průkazky číslo 002 Richard Brabec, ministr životního prostředí Agrofertu, pózuje se psem, tedy „mazlíkem“ Bashirem, u rybníka.

Tentokrát se sází na rodinu. Fotka s čerstvě odmaturovanou dcerou Vivien, tři obrázky s manželkou Monikou. A v rozhovoru vzpomínky na dětství a prázdniny u babičky a dědy. Pokud by si zájemci chtěli ověřit, zda dědečka skutečně združstevnili až na přelomu 50. a 60. let, chybí jakékoli bližší místopisné určení.

Nechybí však vyprávění o plánech „dospat se“ o dovolené. Na titulce novin předseda saje brčkem limonádu. Tentokrát nejde především o to přesvědčit nás, že Andrej Babiš je profík a maká jako šroub. To už dávno víme. Máme pochopit, že Andrej Babiš je taky člověk z lidu: vnuk, táta, manžel, pracující otec od rodiny. Prostě jeden z nás... jen se prostě tak nějak stalo, že má u toho i holding a v něm pomalu celý stát.

Už tak by toho bylo dost, co je na novinách hnutí ANO odpudivé: infantilně nablblý design; stručné a do omrzení se opakující fráze, které nemají jiný účel než utvrdit nás, že už je líp; hra na osobní notu, která v nás má vzbudit pocit viny za chudáka, který dře a zanedbává rodinu jen pro nás, nevděčníky. Úplně by to stačilo. Ale oni řekli ne.

Na poslední stránce novin vypouští hnutí ANO zbraň hromadného ničení. Recept z rodinného stříbra ministryně financí Aleny Schillerové. Recept, který povyšuje i kuchařku Ládi Hrušky na haute cuisine.

Loupané krevety, mandarinky z konzervy, sterilované broskve, sterilovaný celer, bílý jogurt, zakysaná smetana, dresing Tisíc ostrovů (jen pro vás jsem zjistila, že jej můžete připravit smícháním tatarky a kečupu s nasekanou cibulí a nakládanou okurkou), drcené chilli, sůl, sladká šlehačka ze spreje na dozdobení. Právě tady mi došlo, ze ten skřet, který provází čtenáře novinami, se měl správně jmenovat Srajdík. Asi budu reklamovat křížovkářský slovník.

Že nezná míru ministryně financí Schillerová, podíváme-li se na ni a na její kariérní historii, nakonec není až tak šokující. Ale od čeho tam na Chodově mají všechny ty PR poradce? Sleduji je na Instagramu, dobře vím, co si Lucie Kubovičová obléká do Varů a co vaří Marku Prchalovi na večeři Dita P.

Ještě vloni Andrej Babiš zasypal republiku svou knížkou O čem sním, když náhodou spím: čistou, elegantní, propagandisticky velice inteligentně promyšlenou. Avšak přelouskat knihu, to chce po voliči vůli a vytrvalost.

Letos se proto podávají kardiovaskulární choroby snadno a rychle. Co taky nabídnout národu, který patří dlouhodobě ke špičce, pokud jde o rakovinu tlustého střeva. Liberálové už nejsou potřeba, beztak je jich pět a půl, a tak se Andrej Babiš vydal vstříc temným zákoutím české populace.

Co může tento marketingový obrat přinést v kontextu spolupráce ANO s KSČM a SPD za trapné účasti ČSSD v roli maskérky? Nic pěkného.

Poslední liberálové odešli z hnutí ANO se sklopenýma ušima. A pokud jde o Babiše samého, argumentace humanismem nebyla nikdy jeho silná stránka, pokud z toho nemělo co kápnout.

Můžeme si být jistí, že vstupujeme do období, kdy bude v národu politická reprezentace povzbuzovat právě to, co bychom si naopak měli přát držet na uzdě. Konzervy, kečup, okurkový lák, tatarku a rakovinu tlustého střeva.