Chci přispět X

Většinu Britů církve příliš nezajímají, ukazuje průzkum

Církve ve Spojeném království nečelí ostrým útokům, ale nejsou nadšeně obhajovány dokonce ani svými vlastními členy. Převládající apatie britské společnosti vyplývá z průzkumu americké společnosti Barna Group.

(iš)

26.06.2018 08:00

Kresba_lucindarogers

Katedrála svatého Pavla, jeden z emblematických britských svatostánků a sídlo londýnského biskupa. Současná podoba katedrály je dílem legendárního architekta Christophera Wrena. Kresba lucianarogers.co.uk

Česká republika bývá uváděna jako nejméně religiózní země Evropy, podle některých údajů po boku Estonska a Nizozemska. Obvykle se uvádí procentuální zastoupení lidí, kteří se hlásí k víře v Boha nebo k náboženské příslušnosti. Nověji k tomu přistupuje ještě okruh lidí, kteří uvádějí, že jsou věřící, avšak bez uvedené náboženské příslušnosti. Někdy se v této souvislosti mluví o nenáboženské spiritualitě.

Jiným hlediskem je vztah veřejnosti k církvím a oceňování jejich role ve společnosti. Americká výzkumná agentura Barna Group provedla výzkum tohoto ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska. Tato agentura má evangelikální zázemí, v dostupných diskusích se však oceňuje její objektivita, ačkoli bývá kritizována z prostředí radikálních „znovuzrozených křesťanů“.

Zpráva o výzkumu Barny v Británii ukazuje, že většinu společnosti církve nezajímají ani jim nevadí. Z těch, kteří se sami označili za nekřesťany, 40 % neví, mají-li církve pozitivní přínos a 41 % z nich to nepředpokládá. Dokonce i z těch, kteří se identifikují jako křesťané, je o pozitivním přínosu přesvědčena jen polovina.

Představitelé církví jsou přesvědčeni, že nekřesťané oceňují jejich práci jejich lokálních komunit pro místní společenství. Domnívá se to 81 % z nich. Ve skutečnosti však si této jejich role všímá a vítá ji pouze 20 % dotázaných nekřesťanů.

Britská společnost potvrzuje svou tradiční toleranci. Podle 59 % z celku populace mají církve ve společnosti své místo. Oceňují nejvíce jejich charitativní působení. Zároveň však posuzují jejich roli i kriticky. Vidí církve jako pokrytecké (30 %), odsuzující (34 %) a v rozporu se stavem vědeckého poznání (30 %). Podle průzkumu z roku 2015, který se ve zprávě pro srovnání připomíná, jsou jinak vnímáni jednotliví křesťané. Ti nekřesťané, kteří uvádějí, že křesťany znají osobně, je charakterizují jako přátelské (64 %) a dobrosrdečné (52%).

Tolerantní, leč kritický postoj britské populace k církvím je třeba hodnotit na pozadí celkového obrazu religiozity v zemi. Podle posledních dostupných údajů se dvě třetiny obyvatel hlásí k nějakému náboženství. Téměř 60 % populace se označilo za křesťany. Zbytek tvoří lidé, kteří se nehlásí k žádnému náboženství, nebo se nevyslovili. V tom je situace kontrastní k Česku, v němž jsou k dispozici údaje ze stejného roku: ke konkrétní církvi se hlásí 14 % a 7 % uvádí, že jsou věřící bez uvedení náboženské příslušnosti.

Podrobnější informace o pozicích české veřejnosti k náboženským společnostem srovnatelné s tím, co přinesl průzkum Barna Group, zatím nejsou k dispozici. Šíře známý je jen pravidelný průzkum důvěry institucím pořádaný dvakrát ročně Centrem pro výzkum veřejného mínění od roku 1994, v němž se mezi deseti typy institucí církve umisťují na nejnižší příčce, výjimečně občas na příčce předposlední. Potvrzuje to i poslední zpráva z března letošního roku.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.