Chci přispět X

Dánsko zakázalo burky a nikáby. Za jejich nošení bude pokuta

Dánsko se připojilo k rostoucímu množství zemí v Evropě i mimo ni, které zakázaly kompletní zahalení obličeje. Vztahuje se to zejména na burky a nikáby, přestože je v zemi téměř nikdo nepoužívá. Návrh podpořili i místní sociální demokraté.

(frak)

01.06.2018 09:18

019a8538-7fd5-415d-bc90-c4c70058f96b

Dánsko se připojilo k rostoucímu množství zemí, které se rozhodly legislativně zakročit proti nejpřísnějším formám islámského zahalování. Koláž vaaju.com

Dánsko se stalo dalším evropským státem, který zakázal zahalování obličeje ve veřejném prostoru. Návrh podpořili ve čtvrtek velkou většinou poslanci dánského parlamentu (Folketing). Přestože schválený zákon zapovídá i další formy zakrývání obličeje, debata se soustředila především na nejpřísnější formy islámského zahalování, tedy na tzv. burky a nikáby.

„Zahalovat tvář při setkávání na veřejných místech je nekompatibilní s hodnotami dánské společnosti a neuctivé vůči okolí,“ prohlásil ministr spravedlnosti Søren Pape Poulsen, který návrh předložil zákonodárcům letos v únoru.

Zákaz se nebude vztahovat na karnevalové masky, ani na zahalování obličeje z důvodu špatného počasí. Daný kontext by měli policisté posuzovat jednotlivě. Za nedodržování zákona bude hrozit pokuta tisíc a při opakovaném porušení až deset tisíc dánských korun (v přepočtu necelých 35 tisíc Kč). Podle ministra Poulsena se muslimské ženy nemusí obávat, že by se policisté pokoušeli jejich závoj odstranit; místo toho by měly být odeslány domů či odvedeny na policejní stanici, kde si je odvedou příbuzní.

K podobnému nařízení se od roku 2011 uchýlila Francie, Belgie nebo Bulharsko a také řada mimoevropských zemí, přestože konkrétní legislativa se značně liší. Například kanadský Québec zakazuje osobám se zahaleným obličejem využívat veřejných služeb včetně městské hromadné dopravy, Maroko pak zapovědělo výrobu a prodej burek a nikábů, nikoli přímo jejich užívání.

Politické okolnosti
Zákaz zahalování je dílem pravicové vládní koalice, navazuje však na předchozí tři návrhy populistů z Dánské lidové strany (DF), jež se podobnou legislativu pokouší prosadit od roku 2009. V navržené úpravě dokonce za porušování zákona požadovala trest vězení, smířila se ale i s mírnější verzí.

„Parlament dal jasně najevo, že burka a nikáb do Dánska nepatří,“ prohlásil po hlasování lidovecký poslanec Martin Henriksen z komise pro přistěhovalectví a integraci. „Nejdou dohromady s dánskou kulturou a se základy, na kterých stojí náš stát.“

DF je momentálně druhou nejsilnější stranou a vláda se opírá o podporu jejích poslanců. Zákon nicméně s výjimkou poslankyně Mette Gjerskov podpořili také sociální demokraté. Ti jsou svými tradičními partnery z menších levicových stran v poslední době kritizováni za opuštění smířlivého postoje k imigraci i sociálně slabším obecně. „Nemůžeme spolupracovat s politiky, jež viní uprchlíky a imigranty z našich pochybení,“ sdělil lídr Radikální liberální strany Morten Østergaard tiskové agentuře Ritzau.

Dánské politické strany se historicky sdružovaly do „modrého“ (tj. pravicového) a „rudého“ (levicového) bloku, spojení levicových sil je ale momentálně v ohrožení právě kvůli měnícím se postojům sociálních demokratů. Jejich předsedkyně Mette Frederiksen byla kritizována třeba za návrh, podle něhož by měli žadatelé o azyl v Dánsku usilovat ve speciálním zařízení zřízeném v některé ze severoafrických zemí. Sociální demokraté před dvěma lety podpořili také tzv. „šperkový zákon“, v jehož rámci je možné žadatelům o azyl zabavovat cennosti dražší než tři tisíce dánských korun k zaplacení jejich pobytu v době azylového řízení.

Dánové a imigrace
Nošení burky nebo nikábu není v Dánsku obvyklým jevem. Studie Kodaňské univerzity z roku 2010 odhadovala, že se tento druh zahalování týká zhruba 150 až 200 lidí, z nichž nemalou část (60 až 80) tvoří dánské konvertitky k islámu. V zemi je přitom na tři sta tisíc muslimů nejčastěji tureckého původu.

Schválený zákon má proto souvislost především s vyhrocenou debatou o imigraci a integraci, kterou od začátku století do značné míry určovala Dánská lidová strana. Zejména od uprchlické krize v roce 2015, kdy v Dánsku požádalo o azyl rekordních dvacet tisíc lidí, se jejím postojům přizpůsobuje velká část politické scény, jak dokazují právě sociální demokraté. Sami dánští lidovci jsou dnes paradoxně pod tlakem nových a ještě radikálnějších pravicových subjektů, jako je loni založená Nová pravice, jež požaduje například opuštění Ženevské konference a odchod z Evropské unie kvůli velkému množství příchozích ze střední a východní Evropy.

Dánsko dnes patří mezi země s nejpřísnějšími imigračními zákony v celé Evropě. Vlády v posledních letech dramaticky snižovaly finanční pomoc uprchlíkům, zkomplikovaly možnost slučování rodin nebo zvýšily počet let požadovaných k získání trvalého pobytu. Následkem těchto kroků a ostré rétoriky především ze strany ministryně pro integraci Inger Støjberg počet žadatelů o azyl mezi lety 2015 a 2017 klesl o 84 %.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.