Švédska krajní pravice je nedlouho před volbami na vzestupu

Krajně pravicoví Švédští demokraté několik měsíců před parlamentními volbami posilují. Podobně jako jinde v Evropě slaví úspěch jejich zdánlivé odstřižení se od extrémistické minulosti a ostře protiimigrantská rétorika.

(frak)

31.05.2018 08:30

Foto_motpol

Mládežnická organizace Švédských demokratů (na snímku) musela být před třemi lety hromadně vyloučena ze strany kvůli stykům s fašizující Nordickou mládeží. Takové případy nejsou ničím neobvyklým. Foto motpol.nu

Několik měsíců před volbami ve Švédsku posiluje krajní pravice. Švédští demokraté (SD), strana historicky napojená na neonacistické a antisemitské skupiny, v květnovém průzkumu společnosti IPSOS skončili se dvaceti procenty – jen těsně za dvěma tradičně nejsilnějšími stranami. Sociální demokraté dosáhli na 24 % a lídr pravice, Umírněná strana, na 22 %. V průzkumu společnosti YouGov jsou SD dokonce na prvním místě, se socialisty mají shodně 23 %.

Obdobně jako krajně pravicové strany v jiných evropských zemích sází Švédští demokraté zejména na volání po omezení imigrace a nacionalistickou rétoriku zdůrazňující švédskou výjimečnost. Kritizují členství v Evropské unii a především v Schengenském prostoru, vymezují se proti údajné „homosexuální lobby“ a samozřejmě proti islámu, jenž předseda strany Jimmie Åkesson přirovnává k nacismu a komunismu.

Součástí úspěchu SD je vedle obav z vysokého množství přijatých uprchlíků i slabost hlavních politických stran. Také švédští sociální demokraté se potýkají s rozpadající se koalicí liberálních městských voličů a tradiční dělnické základny, zatímco Umírněná strana se zmítá mezi příznivci volného trhu a sociálními konzervativci. V posledních letech navíc utrpěla personálními spory a její protiimigrační naladění kvůli otevřené politice bývalého ministerského předsedy Fredrika Reinfeldta nevzbuzuje u voličů důvěru.

Mírnější tvář
Švédští demokraté vznikli v roce 1988 jako strana, v níž se sdružovali příznivci krajní pravice od bílých nacionalistů, přes skinheady a neonacisty, až po vysloužilé nacisty. Mezi členy jejího předsednictva patřil například bývalý příslušník tanková divize SS Wiking a na veřejnost čas od času unikaly fotografie ze stranických setkání, kde členové pózovali v nacistických uniformách.

Podobně jako třeba Národní fronta pod vedením Marine Le Penové ve Francii však strana postupně zmírnila rétoriku a začala vylučovat nejkontroverznější členy. Další opustili Švédské demokraty sami, naposledy v dubnu letošního roku přímo bývalý předseda a poslanec Mikael Jansson kvůli nesouhlasu se vstřícnějším postojem vůči vstupu do NATO. Jansson místo pomáhal zakládat novou stranu nazvanou po německém vzoru Alternativa pro Švédsko.

Švédští demokraté, kteří v parlamentu zasedají od roku 2010 a ve volbách před čtyřmi lety dosáhli na bezmála třináctiprocentní podporu, se však podle analytiků svého spojení s extrémistickou scénou zcela nezbavili. Jejich členové opakovaně čelí obviněním z rasismu, xenofobie nebo antisemitismu; v září loňského roku se kupříkladu ukázalo, že sedmnáct zastupitelů za SD finančně podporovalo neonacistickou skupinu Nordické hnutí odporu. O rok předtím byla kvůli antisemitistickým poznámkám vyloučena poslankyně strany Anna Hagwallová a v roce 2015 musela být kvůli stykům se severskými fašisty kolektivně rozpuštěna mládežnická organizace.

Také z těchto důvodů se Švédskými demokraty odmítají ostatní strany včetně umírněné pravice spolupracovat a je téměř jisté, že se bez ohledu na výsledek ve volbách 9. září nedostanou přímo do vlády. Nicméně jejich politická ostrakizace komplikuje vytváření většinového kabinetu levicové či pravicové koalice, jež mezi sebou už po volbách v roce 2014 musely vyjednat toleranci při hlasování o důvěře. Z toho pak opět těží krajní pravice, která se může prezentovat jako alternativa stojící mimo vládnoucí elity.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.