Tahle strana není pro pamětníky devadesátek

Jan Ruml byl v dubnu Piráty z Plzeňského kraje zvolen kandidátem do Senátu. Za tři týdny však celostátní fórum strany jeho kandidaturu zrušilo. Co tomuto kroku předcházelo a co to vypovídá o postojích členstva i představitelů strany?

Signatář Charty 77, člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, spoluzakladatel Respektu a samizdatových Lidových novin, někdejší ministr vnitra, senátor a jednadvacet dní z roku 2018 také kandidát do senátu za Českou pirátskou stranu. To je Jan Ruml, který byl 17. dubna Krajským fórem Pirátů Plzeňského kraje zvolen senátorským kandidátem a 7. května jeho kandidaturu na návrh skupiny členů v referendu zrušilo pirátské Celostátní fórum.

Jistě, nic mi do toho vlastně není – je to přece interní záležitost Pirátů a „ukázka vnitrostranické demokracie“, jak uvedl předseda Bartoš (byť za cenu popření principu subsidiarity, jehož ctěním se stranické vedení často rádo chlubí). Ale už sám proces, kterým Piráti odvolali Rumlovu kandidaturu, je možná trochu úsměvnou ukázkou pirátské vnitřní chaoskracie. Již v průběhu hlasování plzeňského Krajského fóra probíhaly na pirátském internetovém fóru hned dvě paralelní ankety o tom, zda Rumla podporovat.

Po schválení kandidatury podala skupina členů podnět Republikovému výboru na přezkum. Republikový výbor pak svým hlasováním požádal Celostátní fórum o hlasování o vyškrtnutí kandidáta ve vnitrostranickém referendu, ve kterém následně hlasovalo celkem 224 členů z 683 (to není zrovna velká účast, což?). 147 členů bylo pro vyškrtnutí, 67 proti a 36 pro odročení na řádné jednání Celostátního fóra (sčítat to nezkoušejte, každý může odevzdat hlas pro libovolný počet možností – no zkrátka jednoduchost a transparence sama). O poznání méně úsměvné jsou pak důvody, které k celé „akci“ vedly, a k těm si přece jen pár slov neodpustím.


Jan_ruml_2015Diskvalifikuje politické působení v devadesátých letech automaticky z aktivní účasti na politickém životě dneška? Foto WMC

V diskusích u příslušných anket, v rozpravách a hlasováních všech možných fór, která se věci týkala, se objevovaly často hanlivé, až sprosté příspěvky. Padala v nich obvinění, že Ruml kandiduje proto, že mu došly peníze, argumenty, že „z diskusí pod články o jeho kandidatuře je zřejmé, že to Pirátům sráží procenta“ (určovat politiku strany na základě diskusí pod články na Novinkách zní jako výtečný nápad), nebo že „celá devadesátá léta byla problematická, tudíž nikdo výrazný z té doby nemá morální právo jít dnes do politiky“ (to dá přece rozum).

V podobném duchu se po stažení podpory pro Rumlovu kandidaturu ostatně vyjádřil na svém Facebooku i pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík, když uvedl, že „nevidí důvod recyklovat devadesátkové politiky“. Jako by snad politické působení v devadesátých letech, byť by bylo sebepirátštější, člověka automaticky diskvalifikovalo z aktivní účasti na politickém životě dneška. Taková argumentace na mě působí prostě zle, a když ji ve vnitrostranických diskusích doplňují posměšné poznámky o tom, že s registrací na Pirátské fórum musel Janu Rumlovi pomoct jeho syn, je to už vyloženě podpásovka.

Ve výsledném usnesení o vyškrtnutí kandidáta se pak píše, že „někteří členové strany vnímají jeho kandidaturu natolik negativně, že vyjadřují úmysl kvůli tomu stranu opustit, a Jan Kochert to dokonce již učinil“. (Jako zdůvodnění mimochodem pan Kochert přiložil fotografii, na které je zachycen Jan Ruml s Václavem Klausem a Ivanem Langerem – podle této logiky tedy zřejmě fotografie, na které je zachycen Chamberlain s Hitlerem, dokazuje, že Chamberlain kolaboroval s Třetí říší).

Dále se dočteme, že „všichni, se kterými jsem [navrhovatel usnesení] mluvil, mi potvrzují, že je [Jan Ruml] značně svéhlavý“, a není tak prý jistota, že bude dodržovat pirátská usnesení, což prý prokazuje i fakt, že „Piráti jsou už pátou stranou, se kterou se náhle ‚programově ztotožňuje‘,“ k čemuž prý došel náhle a nejspíš kvůli volebnímu úspěchu Pirátů. A že „politická turistika je programu a etickým principům Pirátů na hony vzdálena“. Tady jen mimochodem zmíním, že jedním z odpůrců Rumlovy kandidatury (byť ne tím nejhlasitějším) byl lídr Pirátů ve sněmovních volbách ve Zlínském kraji Giuseppe Maiello – někdejší kandidát Koruny České, následně člen Strany zelených, poté Liberálně ekologické strany a nyní České Pirátské strany. Třešničkou na dortu tohoto usnesení je pak poslední věta: „Reakce našich voličů, kteří se o tom doslechli, jsou velmi negativní.“

Tento styl „několik měsíců budeme jednat s kandidátem, schválíme jej, a když zjistíme, že se to našim voličům nelíbí, zase jej stáhneme“ prostě navzdory všem mým sympatiím k Pirátům působí jako vrchol populismu a nedůvěryhodnosti. Veto Republikového výboru Pirátů by bylo pochopitelné ve chvíli, kdy by Jan Ruml po schválení své kandidatury například prohlásil, že je pro zavedení trestu smrti za pěstování konopí či pro prodloužení platnosti autorského zákona po dobu milionu let po autorově smrti, nebo jakkoliv jinak zpochybnil pirátský program.

Nic takového se ale nestalo. Jistě, odpor alespoň části Pirátů vůči Janu Rumlovi byl jistě autentický a s nevolí voličů a diskutérů na Novinkách nesouvisel, ale možná by to tak vlastně bylo lepší – když se na Pirátském fóru dočítám, že celá Rumlova kandidatura „nějak smrdí“, má zřejmě jen nešikovně dokázat prozápadní směřování Pirátů a je důkazem „protiruské hysterie“, ježí se mi všechny chlupy na těle.

No nic, teď už je všechno v pořádku, žádná protiruská hysterie se nekoná, takže vzhůru na párty na ruské ambasádě a ať vám chutnají pelmeně.

A co si myslíte vy? Diskuse (15 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Strašidlo demokracie Pátek, 11.Května 2018, 13:14:41

Pirátská strana vyvolává v našem prostředí zděšení tím, že funguje demokraticky. Jak to přijde, že rozhodovat spory mezi stranickými funkcionáři, ba i zvrátit jejich rozhodnutí, mohou řadoví členové strany v rychlém a funkčním vnitrostranickém referendu?

Výrazně jinak než Matouš Vencálek se na rozhodnutí Pirátů nenominovat do senátu Jana Rumla dívá Apolena Rychlíková:
https://a2larm.cz/2018/05/jan-ruml-na-piratske-vlne/

Je to jen čistě osobní rozdíl, že pro Apolenu Rychlíkovou není Jan Ruml zářným idolem? Jde o rozdíl generační (věk komentátorů jsem si neověřoval), že pro Matouše Vencálka byla devadesátá léta vítěznými roky budování nového lepšího režimu na základech slavné revoluce, zatímco Apolena Rychlíková se dívá kriticky na to, co jsme si to tu pod vedením skupiny lidí, k níž Jan Ruml patřil, vybudovali? Nebo je to rozdíl mezi členem Strany zelených a členkou Sociální demokracie?

ČSSD má také vnitrostranické referendum, a jeho srovnání s tím pirátským je pro sociální demokraty mezi jejími členy důvodem k závisti — zatímco mezi stranickými funkcionáři často spíše k obavám až děsu. A možnost „porušit‟ takovým referendem princip subsidiarity by sociální demokraté v ČSSD také jistě uvítali, když se jim zastupitelé v některých městech, ba i krajích, paktují s nacisty, ať už těmi od Tomia Okamury, anebo přímo s klasickou staroneonacistickou DSSS.

Tyto zkušenosti Zelení nemají. Ti jen kandidovali v minulých parlamentních volbách s výrazně levicovým programem, pro který jsem je volil, a s usnesením, že levicové body svého programu nebudou propagovat, a s vedením, které snad jen s výjimkou předsedy volební program strany odmítalo. Možná by v těch volbách nepropadli tak tragicky, kdyby měli možnost vyjasnit si včas obsah programu a předvolební kampaně otevřenou diskusí na celostátním fóru a rozhodnout o nich v závazném vnitrostranickém referendu.

Martin Profant - Praha 7

Ty devadesátky Pátek, 11.Května 2018, 13:43:5

To přirovnání s Hitlerem a Chamberlainem je hezké. Jen -- on se Ruml s těma dvěma nejen nechal náhodou vyfotit, on s nimi byl také jakési straně sponzorované mrtvými sponzory atd. Jistě, změnil názor, hned potom, co se situace té strany už stala zcela neudržitelná a přeskočil na jinou loď, ale byl ministr vnitra např. v době, kdy ten podnik předstíral, že pár stovek lidí bez občanství v důsledku administrativní chyby při pokojném rozdělení státu není problém, který by se měl řešit.

Chamberlain rozhodně s Hitlerem po vypuknutí války nekolaboroval a Mnichovskou dohodu podepsal s přesvědčením, že zachraňuje Evropě mír, ale myslím, že by Beneše přinejmenším uvedlo do rozpaku, kdyby měl být po roce 1945 britským velvyslancem v ČSR (samozřejmě, pomiňme fakt, že byl tehdy pět let po smrti).

Věřím a trochu vím (pár zkušeností z parlamentu), že Ruml tehdy dělal, co dokázal a snažil se chovat slušně. Z osobního pohledu si ho za to vážím, ale z hlediska jeho případného budoucího angažmá v politice -- tím hůře. V té by nemělo platit: Nestřílejte na pianistu, dělá, co může.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Obávám se, že piráti Pátek, 11.Května 2018, 13:53:14

se ještě rádi budou hesla "Nestřílejte na pianistu, dělá, co může." dovolávat.

Zatím si ale ještě naplno užívají svoje opojení úspěchem, a svého přesvědčení, že oni jsou momentálně tím "mládím", kterému patří svět.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Sice mě tím nepotěšili, Pátek, 11.Května 2018, 18:53:41

ale vidím to podobně jako paní Rychlíková - to je vnitrostranická demokracie. V demokracii je holt úkolem moudrých, aby přesvědčili ostatní, a když v Rumlovi většina vidí "devadesátkového politika", byť trochu neprávem, tak se nedá svítit.

Komu se to nelíbí, může si vždycky založit vlastní ANO a řídit ho jako firmu, a z pana Rumla udělat specialistu na nemluvení s komunisty.

David Unger - psycholog, Kroměříž

Pirátům se nedivím, Pátek, 11.Května 2018, 20:06:34

že odmítli člověka, který začal svou kariéru porušením volebního moratoria 1990, tedy během prvních svobodných voleb v Československu od roku 1946. Nejen že jeho kandidatura by byla za pátou stranu, se kterou se náhle ztotožňuje, ale nelze mu rovněž zapomenout umožnění a velkou zodpovědnost za vznik opoziční smlouvy v roce 1998, kdy fanaticky odmítl nabídku vstoupit do většinové vlády pod vedením J. Luxe a bez M. Zemana.

Rovněž je třeba mít na paměti, že Jan Ruml rovněž dvacet let, a zatím stále marně, definitivně odchází z politiky.

Bylo chybou Pirátů, že s ním začali vůbec jednat, nyní to odmítnutí vypadá skutečně hloupě. Ale má opodstatnění.

Ivo Horák - Praha 3

Ruml by byl celkem dobrý Pirát a Piráti by se na Rumla taky snad mohli vypracovat Pátek, 11.Května 2018, 20:38:10

Jan Ruml je politicky liberál a jako takový není Pirátům v principu až tak vzdálený. Ještě méně zřejmě oni jemu. Konečný nesouhlas strany s jeho kandidaturou na tomhle (dosavadním) faktu málo mění. Mně je Jan Ruml politicky zajisté podstatně méně blízký než mnoha lidem z ČPS, ale když tak o tom přemýšlím, opravdu nevím, zda je na něho třeba pohlížet kritičtěji než na mnohé přední Piráty. Ano, ti jsou nyní v opozici a větší politické pošpinění jim zatím nehrozí. Přece však je možná čeká delší budoucnost a s ní lecjaká krystalizace. V těch "devadesátkách" by se za Janem Rumlem v lecčems třeba ohlíželi a někteří by měli odvahu nejen ho nominovat kamkoli, ale třeba ho i následovat.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Pošpinit se lze i v opozici Pátek, 11.Května 2018, 21:06:10

Jak je vidět, jde to. I v opozici lze totiž jít na ruské velyvyslanectví na pelmeně.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Pane Ungere, Sobota, 12.Května 2018, 08:12:56

Rumlův "fanatismus", s jakým podle vás odmítnul vstup do vlády s ČSSD, jsem tenkrát vzhledem k jasnému předvolebnímu prohlášení vnímala jako zásadový postoj. Rumlovým cílem bylo vytvoření středopravé vlády bez Václava Klause. Opoziční smlouva byla mimo pole jeho politické fantazie, stejně jako všech voličů US. A stejně jako on za ni odpovědnost nepociťovali. Po známé odesácké "mobilisaci" nezbylo než zírat.
Piráti to ve školkách či na základkách nejspíš zas až tak nevnímali.
Co se týče jeho politického turismu, je vhodné připomenout, že nejednu z oněch stran, za které kandidoval, sám spoluzakládal.

Martin Profant - Praha 7

Ivo Horákovi Sobota, 12.Května 2018, 10:58:28

Jan Ruml není a nikdy nebyl liberál. Přijímal a prosazoval Klausovu pečlivě nedotaženou neoliberální doktrinu (která měla k liberalismu hodně daleko) a jako celá ODS dělal všechno proti depolitizaci státní správy, oddělení ekonomické a politické sféry, odpovědnosti firem atd. -- prostě proti potřebné liberální agendě té doby.

Podobně jako Helena Zemanová bych mu nevyčítal postoje při jednáních o vládě po volbách v roce 1998.

Matouš Vencálek má půl pravdy. Piráti "divoké devadesátky" opravdu neobdivují. Jen je otázka, zda pro aktivní účastníky těch let (co je tehdy vodili do školky, i když v 1998 už jim spíše pomáhali s úkoly do školy), není ten jejich odstup důvod k zamyšlení.

Pavel Krupička - Praha 5

K Pirátům celkově Neděle, 13.Května 2018, 02:35:35

Piráti jsou populisté, chaoti, anarchisté a svým způsobem amatéři. Jsou tak povrchní, že ani sami nemůžou vědět, zda k nim vlastně Jan Ruml patří.

Ale některé jejich návrhy jsou dobré a celkově vykazují určitý potenciál. Bylo by fajn, kdyby se našli, pan Bartoš se nechal ostříhat, koupil si kravatu a navrhl přejmenování strany třeba na "sociální liberály" No, jen jsem se tak zasnil :-)

Martin Profant - Praha 7

Pavlu Krupičkovi Neděle, 13.Května 2018, 10:35:44

Tak nevím -- vadí Vám na Pirátech spíše to, že jsou při vší své chaotičnosti docela úspěšní, umí držet a prosazovat témata, která mají smysl a argumentují o nich zcela nepovrchně a nechaoticky, nebo to, že se nechovají jako ty ostřihané a správně okravatované strany, které se krom svého image a korýtek nestarají o nic?

Pavel Krupička - Praha 5

V něčem máte pravdu pane Profante, tedy pokud Vás dobře chápu, ALE... Neděle, 13.Května 2018, 19:33:15

Ano, ta vlna anti-systémovosti, na které se podle mě vezou, jim může pomoci prosadit nebo propagovat některé užitečné věci. Ale z dlouhodobého hlediska se v tom může skrývat past. Lidé by se měli v zastupitelské politice více angažovat a věřit jí, ale to je v rozporu s pirátskými vizemi přímé demokracie, které mohou podle mě vést až k chaosu.

Problémy této země podle mě může vyřešit hlavně silnější levice a levicové myšlenky a u Pirátů vidím spíš jen takový levicový nádech.

Vlastně úplně nevím co od nich čekat, možná jsem mohl být s těmi zjednodušujícími nálepkami opatrnější. S tím ostříháním pana Bartoše to byla samozřejmě taková zjednodušená symbolika, ať si samozřejmě pan Bartoš nosí na hlavě co chce. Ale přeci jenom i v té jejich vnější prezentaci vidím takovou trochu křečovitou snahu ukázat, že jsem "jiný, lepší" než ti klasičtí politici. Chápat to jako nabourávání zastupitelské demokracie je už asi extrémní postoj, ale Piráti nabourávají zastupitelskou demokracii hlavně skrze svůj program a postoje, skrze svou přehnanou kritiku "tradičních politiků" a v něčem se tak podobají ještě nebezpečnějším názorům SPD a ANO 2011.

Mimochodem dopsal jsem teď o Pirátech text blogu, kde svůj názor na ně ještě trochu rozvedu. Zkusím ho asi udat příští týden na blogu Aktuálně.cz, tady by o něj stejně asi zase nebyl zájem.

Vojtěch Klusáček - Brno

Neděle, 13.Května 2018, 21:56:50

Piráti jsou levice...na to se přišlo, prosím pěkně, jak vlastně? Piráti jsou z větší části strana počítačových nerdů pro počítačové nerdy, aktuální nerovnovážnou situací na trhu práce surfujících na vlně svého amerického snu, nevývratně přesvědčených, že trh všem dá jejich míru plnou, jen být přičinlivý a schopný - jen tu nebýt toho zpropadeného copyrightu a monopolů. To je snad jediný originální pirátský vklad, jinak si mohou přinejmenším v ekonomickém a programovém myšlení podat ruce s Machovými svobodnými pinochetovci.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Moje zkušenost s počítačovým nerdem Neděle, 13.Května 2018, 23:08:38

Vlastně spíše "internetovým nerdem", neboť pro piráty je především internet zlatým teletem, spíše než výpočetní technika jako taková.

Dostal jsem se na fb do diskuse s jedním takovým týpkem. Šlo o hlasování ve sněmovně, a o příslušnou stránku z webu sněmovny, kde nahoře na stránce bylo napsáno "Hlasování č. xy", a pod tím velkými písmeny "Návrh byl zamítnut".

Též tam bylo přehledně znázorněno, jak kdo v "hlasování č. xy" hlasoval.

Slušně jsem se zeptal, jak zjistím, o čem se vlastně v tomto "hlasování č. xy" hlasovalo, načež se mi od piráta dostalo arogantní odpovědi, že to je přece jasné, že jsem absolutně nevzdělaný, neumím zacházet s internetem, a taky bych si měl přečíst jednací řád sněmovny.

Vtip byl v tom, že to "hlasování č. xy" bylo o návrhu na zamítnutí nějakého původního návrhu, takže výsledek "návrh byl zamítnut" znamenal, že bylo zamítnuto zamítnutí původního návrhu.

Trvalo hodně dlouho, než ten pirát pochopil, že pod slovem "návrh" nemám na mysli "původní návrh", nýbrž ten návrh, kterého se týkala daná stránka, o kterém se hlasovalo v "hlasování č. xy", a který byl zamítnut - přičemž skutečně nikde nebylo napsáno, jak tento návrh zněl. Zdálo se, že to bylo nad jeho chápání, což mu ovšem nebránilo, aby mně, informatikovi, dával hraběcí rady o vyhledávání informací na internetu. Nakonec se ukázalo, že člověk musel skutečně podrobně pročíst stenografický záznam z jednání, aby se dopátral, jak zněl návrh, který byl zamítnut v "hlasování č. xy"... :o)

Pavel Krupička - Praha 5

Vojtěchu Klusáčkovi ohledně levicovosti Pirátů Pondělí, 14.Května 2018, 03:03:26

No, něco levicového v programu mají, i když na mě je to málo. Angažují v oblasti sociálního bydlení. Podle programu pak chtějí sektorovou daň, větší přerozdělování zisků firem pro zaměstnance, zvýšení daní u neobývaných budov, regulaci telefonních operátorů. Deklarují pomoc rozvojovým zemím, určité navýšování minimální mzdy... Jak moc to všechno myslí vážně, netuším. Ale řekl bych, že takové Olze Richterové sociální oblast rozhodně není lhostejná. Přihlásili se také k DiEM25, i když je otázka jestli se to u nich (a asi i vůbec) dá pokládat za znak levicovosti. Celkově myslím, že by si nálepku sociálních liberálů mohli zasloužit.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.