Chci přispět X

Bartošova Národní demokracie se soudí s ministerstvem. Prý není extremistická

Zbraň do každé rodiny, zní jedno z předvolebních hesel Bartošovy Národní demokracie. Teď strana usvědčeného antisemity žádá vyjmutí ze všech zpráv o extremismu. Oponenturu ke znaleckému posudku však nepředložila včas.

(pd)

07.02.2018 10:46

Abb

Strana vedená usvědčeným antisemitou u soudu tvrdí, že není extremistická a že hájí demokratické hodnoty. Po ministerstvu vnitra žádá omluvu. Foto FB Adam B. Bartoš

Adam B. Bartoš byl před dvěma týdny odsouzen k podmíněnému trestu za podněcování k nenávisti a popírání holocaustu. Jeho ultrapravicová strana Národní demokracie nyní žaluje ministerstvo vnitra za to, že o její činnosti informuje v pravidelných zprávách o extremismu. Zatím poslední stání proběhlo před soudem 6. února.

Strana s předvolebním heslem „Zbraň do každé rodiny“ popírá, že by naplňovala znaky extremismu. Po ministerstvu žádá veřejnou omluvu a dodatečné vyjmutí ze všech předchozích zpráv. Oponenturu k znaleckému posudku ale předložila pozdě. Podle soudkyně Zuzany Čížkové navíc dokument není oponenturou, ale teoretickým výkladem pojmu extremismus. Termín dalšího, tedy čtvrtého stání odročila na neurčito.

Říjnové druhé soudní stání se točilo kolem znaleckého posudku filosofa a teologa Josefa Dolisty. Podle Dolisty vyjadřování Národní demokracie znaky extremismu naplňuje – zvláště proto, že zpochybňuje ústavu a rozděluje společnost. Dolista odkazoval třeba na projev strany k Izraeli, projevy členů na demonstracích nebo na články z webu strany. Například místopředseda Národní demokracie Jan Sedláček používá ve svém pořadu Zvostra výrazy jako „uprchlíváci“ nebo „krimigranti“.

Soudkyně požádala advokáta strany Filipa Červenku, aby zaslal oponenturu k Dolistově posudku do 15. ledna. Jelikož tak neučinil, sama ho kontaktovala 30. ledna. Oponenturu Červenka zaslal až 5. února večer, tedy pár hodin před soudem. „A není to odborné vyjádření, ale historický exkurz do výkladu slova extremismus,“ komentovala Čížková oponenturu. Národní demokracie se totiž opřela o text, v němž politolog Zdeněk Zbořil kritizuje způsob, jakým se u nás pojem extremismus používá. Upozorňuje například, že se ze slova stala negativní nálepka nadužívaná médii.

„My se ale přeci nepřeme o pojem extremismus, ale o to, že žalobce je do zprávy řazen. Zprávy o extremismu nejsou politologickým textem, ale informačním materiálem pro občany. Nelze na něj uplatňovat politologické parametry,“ argumentoval advokát ministerstva vnitra Lubomír Janků.

Národní demokracie na posudku Dolisty napadala i zdroje, o které se autor opřel – o web Národní demokracie či výklad Policie ČR, nikoliv prý o zdroje odborné. Na webu strana označila Dolistu za věštce a u soudu ho obvinila z podjatosti. Dolista totiž v roce 2010 vedl kandidátku Svobodných a Pirátů pro komunální volby v Českých Budějovicích, a Národní demokracie pro něj prý proto představuje politickou konkurenci a názorového oponenta.

Červenka zopakoval, že uvádění Národní demokracie ve zprávách o extremismu způsobuje straně újmu a poškozuje její pověst v očích potenciálních voličů. Na kandidáta strany, třebíčského primáře, se prý pravidelně obracejí lidé s dotazy, proč strana ve zprávách vnitra figuruje. Nedokázal však soudkyni upřesnit, kdy a při jaké příležitosti se tak dělo.

„Takže se tak dělo během kampaně do Poslanecké sněmovny? To znamená od jara 2017?“ tázala se Čížková. „Třeba,“ odpověděl Červenka. „Ale vy jste podali žalobu již v srpnu 2016. Takže se tak dělo během kampaně před krajskými volbami?“ pokračovala soudkyně. „Také,“ reagoval advokát. Když se ho soudkyně zeptala, kdy se krajské volby konaly, odpověděl, že neví. Bartoš tušil, že proběhly na přelomu září a října. Třebíčský lékař bude jakožto svědek vyslechnut na příštím stání.

Demokratičtí spolupracovníci neonacistů
Kromě „zbraně do každé rodiny“ Národní demokracie v programu prosazuje zavedení „přísné kontroly nad takzvanou občanskou společností“ nebo změnu sociálního systému „zneužívaného cikánskou menšinou“. „Cikánskou otázku stát dlouhodobě není schopen řešit. Cikáni buď začnou pracovat a slušně žít, nebo poznají, co znamená řád a pořádek,“ píše strana, která o sobě tvrdí, že hájí demokratické hodnoty.

Jak ministerstvo vnitra upozorňuje v napadaných zprávách, členové Národní demokracie projevují vstřícnost vůči osobám spojeným s neonacistickým hnutím a spolupracují třeba s xenofobní iniciativou Generace identity nebo s paramilitárním uskupením Národní domobrana.

Předseda Národní demokracie Adam B. Bartoš byl 26. ledna odsouzen k dvouleté podmínce za protižidovské texty. Již před rokem přitom dostal roční podmínku za projev u hrobu Anežky Hrůzové, za jejíž vraždu byl odsouzen Žid Leopold Hilsner. Znalec Josef Zouhar u soudu uvedl, že Bartošovy výroky mu připomínají třicátá léta v Německu. Právě Bartošovi příznivci přinesli šibenice na protimigrantské demonstrace v létě 2015.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.