Ve sporu mezi Českou poštou a ČTÚ jde o ceny základních služeb

Český telekomunikační úřad neudělil České poště poštovní licenci, neboť její ceny neodpovídaly nákladům. Pošta se brání tím, že základní služby si objednává stát a měl by je také zaplatit. Pro občany se ale v posledku nic nemění.

(jg)

13.11.2017 08:45

Po_ta

Poskytování základních služeb Českou poštou je v současné době dotováno státem. V loňském roce činil příspěvek šest set milionů korun. Repro ČT

České poště nebyla Českým telekomunikačním úřadem v rámci výběrového řízení udělena licence na poštovní služby. Spor mezi podnikem a úřadem se vede o financování, respektive ceny základních služeb, které České poště přikazuje poskytovat stát, a na než ji rovněž každoročně přispívá stovky milionů korun. Český telekomunikační úřad říká, že ceny České pošty neodpovídají nákladům. Pošta se brání tím, že základní služby si objednává stát, který by je také měl zaplatit.

Český telekomunikační úřad ukončil výběrové řízení na držitele poštovní licence na následujících pět let. Žádost jediného účastníka řízení, České pošty, úřad zamítl, neboť nedoložil nákladovou orientaci svých cen. Český telekomunikační úřad požaduje, aby Česká pošta do svých cen zahrnula i veškeré náklady plynoucí z povinnosti provozovat základní pobočkovou síť, zajišťovat každodenní doručování zásilek a tak podobně.

Rada Českého telekomunikačního úřadu současně zahájila správní řízení o udělení poštovní licence na dané období. Zákon Radě totiž umožňuje, aby České poště přímo uložila provozování základních poštovních služeb i v nadcházejících letech za stávajících podmínek.

Tiskový mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Martin Drtina Deníku Referendum řekl, že úřad nemohl žádosti České pošty o licence vyhovět, neboť její ceny neodpovídaly nákladům. Podnik měl podle úřadu dvě možnosti – buď hledat úspory, nebo zvyšovat ceny, přičemž cenotvorba je výsostné právo České pošty, do něhož Český telekomunikační úřad nemůže zasahovat. „Jde pouze o technikálii. Od nového roku se nezmění rozsah poskytovaných služeb ani rozsah povinností České pošty,“ vysvětlil Drtina

Česká pošta ve svém vyjádření naopak uvedla, že všechny podmínky výběrového řízení splnila, s tím, že požadavky úřadu by vedly k dramatickému zvýšení cen – obyčejný dopis by prý podražil až o devět korun. Podle České pošty totiž nelze náklady plynoucí z takzvaného břemene univerzální služby v klasickém tržním prostředí pokrýt v plném rozsahu z cen pro koncové zákazníky, neboť se jedná o mimořádné náklady, které jiní provozovatelé poštovních služeb nemusí nést.

„Český telekomunikační úřad v rámci výběrového řízení bezdůvodně odmítl výpočet České pošty ohledně nákladově orientovaných cen. Základní poštovní služby si objednává stát a jejich úhradu řeší poštovní zákon. Přístup úřadu by vedl k tomu, že stát si objedná rozsah poboček i parametry doručování, ale vše pak zaplatí běžní občané. Ceny České pošty splňují podmínku nákladové orientace, protože pokrývají všechny obvyklé tržní náklady. Pro razantní zdražení neexistuje žádný reálný důvod,“ oznámila Česká pošta v tiskové zprávě.

Otázka dostupnosti poštovních služeb
Parametry poskytování základních služeb stanovuje poštovní zákon. Ten uvádí, že tyto služby musejí být poskytovány prostřednictvím sítě provozoven na celém území České republiky a jejich minimální počet určí na návrh Českého telekomunikačního úřadu vláda svým nařízením, přičemž do daného počtu jsou zahrnuty i smluvní pobočky, na které jsou pošty v rámci projektu Pošta Partners převáděny.

Příslušné nařízení, které bylo schválené v roce 2015, určuje minimální počet provozoven pro poskytování základních služeb na 3 200. Ministerstvo průmyslu a obchodu tehdy s cílem snížit obavy z rušení poštovních poboček, které zaznívaly z jednotlivých krajů, Svazu měst a obcí či Sdružení místních samospráv, navrhlo, aby bezmála celá poštovní síť byla ustanovena jakožto poskytovatel základních služeb.

Český telekomunikační úřad nicméně na základě aplikace kritérií vlastní vyhlášky, která skrze přezkoumatelná kritéria jako je například velikost obce nebo dojezdová vzdálenost – což ve výsledku vytváří minimální požadavky na dostupnost pošt – dospěl k závěru, že počet povinných provozoven by měl být stanoven na 2 100. Následně se vyhláška úřadu přizpůsobila schválenému nařízení.

Poskytování základních služeb Českou poštou je v současné době dotováno státem. V loňském roce činil příspěvek šest set milionů korun, letos může dosáhnout maximálně pěti set milionů a v příštích letech by měl klesat. Hospodaření České pošty již několik let po sobě končí v černých číslech, v plusu se podnik nicméně drží právě díky kompenzacím ze strany státu.

Právě finanční kompenzace byly v minulých letech předmětem sporu mezi ministrem vnitra Milanem Chovancem (ČSSD) a bývalým ministrem financí Andrejem Babišem (ANO), jenž Českou počtu opakovaně obviňoval z neefektivního hospodaření. Vláda se rovněž pokoušela přenést část finanční zátěže plynoucí z poskytování základních služeb na soukromé poskytovatele, avšak neuspěla.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.