Vegan v McDonaldu, identita vyžadovaná pozdním kapitalismem

U příležitosti světového dne veganství se Radek Kubala zamýšlí nad současným stavem veganské praxe a možnostech pozitivního společenského přínosu tohoto alternativního životního směru.

Už dva roky se snažím dosáhnout ideálu veganského strávníka. Viděno přísnýma očima se mi to nikdy nepodařilo, občas se zkrátka dostávám do situací, kdy je úsilí vložené do vynalézání veganské alternativy finančně i časově náročnější než selhat sýrovou variantou. Přesto bych se dnes u příležitosti světového dne veganství rád pokusil o reflexi problémů a nástrah, kterým v současnosti tento alternativní proud čelí.

Důvody, proč nejíst živočišné výrobky, nejlépe popsal v článku pro Guardian George Monbiot. Zvířecí chov je extrémně náročný na vodu a půdu. Kvůli pěstování krmné sóji pro dobytek kácíme pralesy, nahrazení masa v jídelníčku sójou zmenšuje dopad na přírodní vegetaci o šestadevadesát procent.

Navíc živočišný průmysl patří po energetice spolu s dopravou k největším zdrojům metanu a oxidu uhličitého, skleníkových plynů odpovědných za měnící se klima. Přesun k etičtějším formám chování zvířat by ale při současné spotřebě masa a mléčných výrobků vedl paradoxně k ještě větší ekologické devastaci, než když zvířata trápíme ve velkochovech.

Image001_1_Příklad organizace PETA jasně ukazuje, že často bojujeme za práva zvířat a zároveň přehlížíme systémové příčiny chudoby a násilí ve společnosti. Foto PETA

Důvodů pro přechod na rostlinnou stravu je mnoho. Mohou být etické, ochranářské, ba dokonce zdravotní. Bez kritického vnímání celospolečenského kontextu se však potenciál veganství na příznivou změnu vyčerpá. Konkrétně v momentu, kdy jej odpolitizujeme a začneme pojímat jako souboj dobra se zlem.

Veganství mezi dobrem a zlem
Je etičtější oběd složený z avokáda, quinoi a rýže, nebo z králíka zastřeleného v lese za domem? Pokud chceme vnímat veganství jako čisté dobro a neveganství jako zlo, odpověď je jasná. Když celou věc zasadíme do širšího kontextu, nastává morální problém.

Zvýšená obliba avokáda napomáhá k masivnímu ničení mexické přírody. Vysoce nutriční quinoa zase způsobuje problémy chudým lidem v Bolívii a Peru, cena jejich základní a lokální potraviny šla kvůli zvýšené oblibě v bohatých zemích výrazně nahoru.

Je tudíž levnější dovážet k nim nekvalitní potraviny zdaleka, které jsou ale ve výsledku dražší, než bývala quinoa. Chudoba a emise z dopravy rostou. Pěstování rýže je pak významným zdrojem metanu, který si v ničem nezadá s živočišnou výrobou.

V čem je tedy etičtější dát přednost těmto hojně propagovaným superpotravinám před lokální zvířenou? Pokud věříme v bytostné právo králíka nebýt sněden, musíme udělat krok dál k systémové kritice fungování současného trhu s potravinami. Tím se však ocitáme na půdě prosazování systémových změn, ke kterým nutně potřebujeme spojence. A to hlavně z řad neveganů.

PETA a solidarita
Organizace PETA sklidila před měsícem silnou kritiku od grassrotových antirasistických organizací za svou reklamní kampaň v Detroitu. Měla reagovat na nejnovější studii, podle které je Detroit nejnásilnější město Spojených států. Billboard s rukou černocha držící mrkev a nápisem Staňte se vegany, vyberte si mír působí komicky ve chvíli, kdy zjistíme, že dříve průmyslové město, v němž žije početná komunita Afroameričanů, je ekonomicky naprosto zdevastované.

Příklad organizace PETA jasně ukazuje, že často bojujeme za práva zvířat a zároveň přehlížíme systémové příčiny chudoby a násilí ve společnosti. Pohrdat chudými a podporovat rasismus a sexismus lze i z pozice ochranáře zvířecích práv. Další příklady lze najít na facebookových stránkách pro vegany, například při debatách o uprchlících či Romech.

Podobný princip nefunguje jenom v Detroitu, ale po celém světě. Pokud přijímáme pouze perspektivu práv zvířat a odmítáme přemýšlet o spravedlnosti a mocenských vztazích ve společnosti, snadno přehlídneme materiální podmínky, které nám umožnily stát se vegany.

Žijeme většinou ve velkých městech, kde je neživočišná strava dostupná, a pocházíme z rodin, které nemusí řešit vlastní existenční přežití. Nepřísluší nám chovat se nadřazeně k lidem, kteří stejné podmínky nemají.

Podobný přístup nadto zabraňuje solidaritě s lidmi, se kterými bychom měli řešit stejné problémy. Nelidské podmínky pracujících v masném průmyslu, které ve své reportáži z drůbežárny popsala Saša Uhlová, nelze řešit pouze prizmatem vykořisťování zvířat, ale zejména lidí. 

Chceme-li prosazovat pozitivní společenské změny, je nutné propojovat osvobození zvířat s osvobozováním lidí, otázky negativních důsledků živočišné výroby pro přírodu s dopady změn klimatu na chudé obyvatele globálního Jihu. Předpokladem však je uvědomit si vlastní privilegia a následně vytvářet aliance s lidmi, kteří stejnou etiku nesdílejí. S odboráři, deklasovanými, mimo Evropu také s původními obyvateli.

Vegan v McDonaldu
Pojetí veganství jako výsostného dobra nás nechává zranitelným také vůči greenwashingovým praktikám nadnárodních společností. Fastfoodový řetězec McDonald´s začal v některých svých pobočkách nabízet veganský burger. V obchodech je dnes možné najít veganské boty, kosmetiku, oblečení. Veganka Nancy vám na svém blogu ráda vysvětlí, jak strávit celý den nakupováním neživočišných věcí a posléze usínat s dobrým pocitem. Tofu zdar a bezúčelnosti zvláště!

Z radosti nad nově se otevírajícími možnostmi etičtějšího konzumování lze jednoduše přehlédnout, že se stáváme obětí greenwashingu – konceptu, který využívají nadnárodní korporace, aby odlákaly pozornost od devastujících účinků své činnosti. Jinak řečeno využívají ekologii k dosažení nových trhů, ekologicky smýšlejících lidí a k udržení (nebo zvyšování) vlastních zisků.

Nutí nás přehlížet, že McDonald´s patří k firmám stojícím za zprůmyslněním potravinářství a rozbitím vazeb mezi lokální malou produkcí a konzumentem. Stejně tak nevidíme, že hojným nakupováním veganské kosmetiky a oblečení u velkých firem podporujeme stejný neudržitelný model konzumu, který stojí za devastací planety a zvyšováním nerovností.

Vegan v McDonaldu je identitou, kterou po nás vyžaduje pozdní kapitalismus, aby upevnil moc kapitálu nad našimi životy. Namísto nalézání solidárních vazeb, vzájemného porozumění a vynalézání nových udržitelných forem společnosti nás nutí konzumovat jinak a moralizovat před lidmi, kteří z různých důvodů nejsou schopní etického životního stylu dosáhnout.

Místo pro veganství není v nákupních střediscích a fastfoodových podnicích, ale v kritickém sociálně-ekologickém hnutí s ambicí změnit fungování světa, nejen konzumní styl. Výsměch masožroutům vyměňme za vysvětlování, proč je vysoká míra konzumace živočišných výrobků neudržitelná, pohodlí konzumace zase za nepohodlí neposlušnosti vůči velkým hráčům. Třeba i po boku neveganů. V zemi, jejíž pravděpodobný premiér bude majitelem největší zemědělské firmy, by nemělo být o příležitosti nouze.

Solidaritu se zvířaty pak rozšiřme na vykořisťované pracovníky živočišného průmyslu, drobné zemědělce, ale i farmáře ze třetího světa, často existenčně závislé na živočišných produktech. Jenom tak může veganství sehrát pozitivní úlohu při přeměně společnosti k udržitelné sociálně-ekologické budoucnosti.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.