Chci přispět X

Ženy v politice. Revoluce se nekoná

Klíčová je podpora rodiny a partnera, říkají političky, které se chtějí ucházet o místo ve Sněmovně. Důležitá je otevřenost strany k ženám jako političkám, to vysvětluje rozdíl mezi například mezi ČSSD a ODS s TOP 09.

Sněmovní volby se blíží a politické strany postupně zveřejňují složení svých kandidátních listin. Předvídat už nyní, jak volby dopadnou, není možné. Troufnu si ale tvrdit, že z hlediska zastoupení žen nás žádná revoluce rozhodně opět nečeká. Zastoupení poslankyň by se ale mohlo mírně zvýšit. Mnohé napovídá například počet lídryň.

Deset největších politických stran, které letos stejně jako v roce 2013 kandidují ve všech krajích, postavilo do čela kandidátních listin celkem dvacet tři žen oproti osmnácti v posledních volbách. O tento nárůst se postaralo hlavně politické hnutí Starostové a nezávislí (STAN), které na pozice krajských jedniček nominovalo pět žen. To je nejlepší skóre ze všech srovnávaných subjektů a zároveň zásadní posun oproti minulým volbám, kdy mělo hnutí na společných kandidátkách s TOP 09 pouze dva lídry, oba muže. Zůstává samozřejmě otázka, zda se STAN do Sněmovny probojuje.

Jednouz lídryň je i současná ministryně práce Michaela Marsková
(ČSSD). Sociální demokraté mají na volitelných místech více než třetinu žen. Foto ČSSD


Na opačné straně stojí s nulovým počtem lídryň Piráti. V roce 2013 se u nich našla lídryně alespoň jedna. Pouze jednu ženu do čela kandidátky postavila TOP 09 (stejně jako v roce 2013) a Svobodní (v roce 2013 byli všichni lídři muži). Většina stran letos nominovala pouze dvě lídryně: ČSSD (oproti jedné v roce 2013), ODS (oproti třem v roce 2013), KSČM (oproti čtyřem v roce 2013) a KDU- ČSL (oproti jedné v roce 2013). Druhé nejvyšší skóre má hnutí ANO, které oproti minulým volbám zdvojnásobilo počet lídryň ze dvou na čtyři, a Zelení, kteří stejně jako v roce 2013 mají čtyři ženy v čele kandidátek. Bohužel, v případě Zelených jsou šance na zvolení nízké. Celkový podíl žen v čele kandidátek zůstává velmi nízký, pohybuje se kolem šestnácti procent.

Podle informací novinářek a novinářů Hospodářských novin tvoří ženy zhruba pětinu kandidujících v šesti největších parlamentních stranách. Na prvních deseti místech napočítali celkem dvě stě sedmnáct žen, což odpovídá šestadvaceti procentům. To by mohlo znamenat, že se podíl poslankyň po volbách může mírně zvýšit. Dobrou zprávou je, že tentokrát zafungovaly vnitrostranické kvóty v ČSSD, která v první desítce nasadila celkem čtyřicet sedm žen, tedy více než třetinu. To je velký posun oproti minulým volbám.

Rovněž podíl političek z politického hnutí ANO na horních deseti příčkách je vysoký, je jich celkem čtyřicet sedm, což znamená necelou třetinu. Také KSČM má na volitelných místech vysoký podíl žen: Jde o čtyřicet dva žen a tedy třicetiprocentní zastoupení. Vzhledem k poslednímu průzkumu voličských preferencí, realizovaného STEM na konci června, kde mají tři výše zmíněné strany nejvyšší podporu, by tak volby mohly přinést zvýšení podílu poslankyň.

I letos jsou na první pohled zřejmé velké rozdíly mezi jednotlivými stranami. To, že v některých partajích je zastoupení žen slušné, jinde naopak nízké, jasně ukazuje, že pro zvýšení počtu žen v politice je rozhodující přístup politických stran. A že příčina nízké účasti žen v české politice není jejich nezájem či neochota, ale spíše nevstřícnost a nedostatek podpory ve stranách.

Klíčová je také podpora rodiny či partnera, jak zmiňují i letošní kandidátky. Jak jinak vysvětlit, že Starostové mají pět lídryň a Piráti ani jednu? Že v ČSSD ženy obsadily více než třetinu volitelných pozic, zatímco v TOP 09 a ODS méně než jednu pětinu? Báchorky o tom, že strany by opravdu rády ženy nominovaly, ale nemají je kde najít, jsme už slyšeli tolikrát. Chceme-li my, voliči a voličky, ženy podpořit, opět se musíme spolehnout na preferenční hlasy.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.