Spolupráci pracovních agentur s odbory se zatím nedaří

Petra Dvořáková

Podle zákoníku práce by měli mít agenturní pracovníci shodné podmínky jako kmenoví zaměstnanci. K regulaci nepoctivých agentur má napomoci novela zákona o zaměstnanosti. Spolupráce agenturních zaměstnanců a odborů zůstává zatím výjimkou.

Za posledních pět let se počet agenturních zaměstnanců zvýšil o šedesát dva procent, a to na dvě stě sedmdesát sedm tisíc. Přibližně každý čtvrtý agenturní zaměstnanec je cizinec. Podle odhadů ale podobný počet lidí zaměstnávají ještě nelegální agentury, které by měla pomoci regulovat v červnu Senátem schválená novela zákona o zaměstnanosti. Někteří zástupci odborových svazů hovoří o záměru hledat nové členy právě mezi agenturními zaměstnanci. Podle odborů je však těmto pracovníkům často možnost sdružovat se v odborech úmyslně zamlčována. Členství v odborech tak zatím mezi agenturními pracovníky časté není. Výjimku představují zaměstnanci firmy Škoda Auto.

Kolektivní smlouvu podepsal Odborový svaz KOVO Mladá Boleslav s agenturou ManPower Group v roce 2014. V automobilce dohromady pracuje přibližně deset procent agenturních zaměstnanců, tedy asi tři tisíce lidí. Z těch se v odborech sdružuje více než devadesát procent. Podle Pavlíny Kulichové z odborů působících ve Škodě tomu hodně napomohla firmou přijatá Charta agenturního zaměstnávání z roku 2013, která agenturním pracovníkům zaručuje stejné podmínky jako kmenovým zaměstnancům. Dohoda agenturním pracovníkům přinesla zvýšení mzdového tarifu a výhody jako příspěvek při narození dítěte nebo finanční pomoc při úmrtí zaměstnance.

Týž rok oznámil spolupráci celorepublikový Odborový svaz KOVO a Asociace poskytovatelů personálních služeb za účelem boje s nelegálními agenturami. Spolupráce zástupců odborů a pracovních agentur pak probíhala i letos, a to v rámci pracovní skupiny připravující novelu zákona o zaměstnanosti, která měla regulovat účelově založené agentury. Nově budou muset pracovní agentury složit půlmilionovou kauci, aby zaručily, že mají prostředky pro případ krachu. Kromě toho ponesou firmy odpovědnost za špatné údaje ve smlouvě s agenturou, za platovou diskriminaci pracovníků by mohly dostat pokutu až milion korun. Stanovení maximálního podílu agenturních zaměstnanců a zákaz řetězení krátkodobých smluv nakonec z návrhu vypadly.

Proti podobě novely se ostře ohradil Roman Kubričan z Asociace pracovních agentur, podle něhož bude mít likvidační dopad na malé a střední pracovní agentury a problém šedých agentur přitom nevyřeší. Navrhuje, aby firma nesla zodpovědnost nikoliv za údaje ve smlouvě, ale za spolupráci s ilegální agenturou. Věrohodnost agentur lze prý totiž snadno ověřit v databázi ministerstva práce a sociálních věcí, která v současnosti obsahuje již přes dva tisíce osm set agentur.

S postojem Kubričana nesouhlasí Asociace poskytovatelů personálních služeb a upozorňuje, že zatímco Kubričanova asociace zastupuje asi pět procent agentur, Asociace poskytovatelů personálních služeb sjednocuje téměř polovinu agenturního trhu. Zatímco podle Kubričana je novela nepovedená a její podobu mají na svědomí i „odbory napojené na mafii“. Asociace poskytovatelů personálních služeb se novely zastává s tím, že půlmilionová kauce by měla účelovému zakládání agentur účinně bránit a potvrzuje, že Kubričanova asociace hájila v pracovní skupině zcela odlišné postoje a návrhy. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula je s novelou spokojený pouze částečně, za nehorázné na ní považuje rozšíření agenturního zaměstnávání i pro obyvatele třetích zemí.

Není důvod agenturní zaměstnance oddělovat

„Se skupinou agenturních zaměstnanců se musí pracovat, tito lidé se do odborů musejí dostat. Je to ale běh na dlouhou trať. Ne vždy tito lidé mají informace, setkáváme se s případy, kdy je jim možnost členství v odborech úmyslně zamlčována,“ komentovala pro Deník Referendum situaci Xenie Kaduchová z Nových odborů. Členství agenturním pracovníkům komplikuje i časté střídání zaměstnavatele či oboru. Důležitá je tak proto možnost individuálního členství, které není na konkrétního zaměstnavatele či obor vázáno. Právě na bázi individuálního členství Nové odbory fungují.

„Náš cíl je, aby se zaměstnavatel choval ke všem zaměstnancům shodně. Z našeho pohledu není důvod, aby byl agenturní pracovník konkurenční, aby byl od ostatních zaměstnanců oddělován. O možnostech členství proto informujeme i v rumunštině či ukrajinštině, aby se o ní dozvěděli i cizinci. Podle našich zkušeností většina agentur nedodržuje zákoník práce, zadržují platy, nedávají zaměstnancům dostatečné přestávky, neinformují je o tom, jaká mají práva,“ vyjádřil se pro Deník Referendum Josef Středula. Rovné podmínky agenturním pracovníkům konec konců zaručuje i zákoník práce.

O pracovních agenturách se hovoří v souvislosti s podváděním, co se týče odvodů státu. Některé agentury pracovníkům vyplácejí pouze minimální mzdu a zbytek jim dávají na ruku či ve formě benefitů, takže dotyční v důsledku dostávají nižší finanční náhradu v době dovolené či nemocenské a stát přichází o daně. Dochází k dělení směn na dvouhodinové celky, kdy každé dvě hodiny zaměstnanec odpracuje pro jinou agenturu, čímž se agentury vyhýbají placení zdravotního a sociálního pojištění. Odvodům se dá vyhnout i uzavíráním smluv o dílo místo standardních dohod o dočasném umístění pracovníků. Podle zástupců agentur se však těchto podvodů dopouštějí pouze agentury působící v šedé ekonomice.

Na legální agentury dohlíží inspekce práce, která vloni pracovním agenturám udělila tři sta sedmnáct pokut v hodnotě více než šestnácti milionů korun. Dohlížet na nelegální agentury se však nedaří a pokuty se v jejich případě hůře vymáhají, jelikož jsou často organizované přes třetí osobu. V České republice navíc někteří lidé pracují i na polská víza přes polské pracovní agentury. To nedávno odhalila například kontrola ve firmě Rohlík.cz, kde pracovalo na polská víza osmdesát pět zaměstnanců.