„Mařeno, vydržíš ještě čtyři hodiny nerodit?“

„Nevydržím, sedni hned do auta, musíš mě tam odvézt.“

Muž sedne do auta, jede k hranicím, půl hodiny si povídají mobilem, přestože se to při řízení nesmí. Po zrušení roamingu za domácí tarif. Pak ji vezme do vzdálené porodnice, protože tu blízkou zrušili. Pracuje v Německu (nebo Rakousku), jako mnoho dalších mužů a žen z vesnice. Pendlují. Ti, kdo jezdí dál, jsou doma občas.

Česká republika není schopná slušně uživit spousty lidí v pohraničí, takže si vypomáhají, jak to jde. Na koupaliště v předprázdninových vedrech se také jezdí naproti. Když si jdete dát párek a pšeničné pivo, obsluha vás v mnoha případech osloví česky, když slyší vaše pokusy o němčinu. Jen ceny jsou v eurech.

Koupaliště u sousedů jsou čistá, vstupné je srovnatelné s domácím. Člověk má pocit, že se tam méně křičí. Když se vykoupete, můžete si v sousedním obchodě koupit levnější máslo, salám s větším podílem masa, čokoládu s větším podílem kakaa, sýr i olivy. V úhrnu i dobroty za menší peníze než doma. Přestože ti kolem vydělávají třikrát tolik.

Píšu ale o roamingu a vzpomínce na ministra Mládka, tedy o politice a nedávné technické minulosti. Všichni v pohraničí vědí, že roaming není elitářská záležitost. Za hranicemi naši lidé pracuji a tráví čas masově, často proto, že vás to doma ani neuživí, ani nepobaví.

↗

Všichni v pohraničí vědí, že roaming není elitářská záležitost. Bývalý ministr Mládek nejspíš ne. Foto archiv DR

Ministr nepadl, protože by si spousta Pražáků a lidí ve vnitrozemí nemyslela něco podobného. Padl za větu: „Roaming je elitářská záležitost, která se týká pěti procent obyvatelstva.“ Z dnešního pohledu Mládek padl v daleké minulosti, když sociální demokracie začala páchat jakési nekrofilní harakiri. Alespoň tak to vypadá. Kdo všechno už politicky umřel od Mládkova politického zániku?

Ministr Mládek měl pověst technokrata, který má na rozdíl od řady dalších ministryň a ministrů ve svém úřadě pořádek. On a jeho lidé chodili připravení na jednání o podstatných věcech, ministerstvo prý vykazovalo i cosi jako sebereflexi, když o něco šlo.

Nesmysl a možnost poučení

Když zíráme na propad preferencí sociální demokracie, můžeme si vzpomenout na Mládka. To, co řekl o roamingu, byl prostě nesmysl, který odporuje zkušenosti tisíce lidí v pohraničí. Dal mu ale v jeho straně někdo malý kurs o tom, jak to v pohraničí vypadá? Musel takový Mládek vědět všechno? Možná o něm vyšší místa věděla něco dalšího a pan ministr byl vykoupán na tom, že řekl něco nepopulárního. Možná někdo něco věděl o tom, jak to ministr má s operátory. Kdo ví, jak to bylo. Tak vypadá zpětně zapomenutý příběh o Mládkovi.

Jestli byl ministr Mládek odejit za něco, co jsme se nedověděli, lidé na to kašlou, což ukazují preference sociální demokracie. Má se mluvit o problémech skutečných, ne koupat lidi na zástupných tématech. Málokdo mi byl ve vládě méně sympatický než ministr Mládek, ale jako člověk žádající od režimu hlavně čitelnost a stabilitu bych chtěl, aby byl bit, ne zabit. „Mýlíš se, Mládku, když mluvíš o roamingu,“ měly mu spěšně mailem zaslat socanské organizace z Tachova, Budějic, Falknova i Šluknova. O den až tři později i z příhraniční Moravy.

Mládek se měl seznámit s žitou skutečností. Pak by si třeba vymyslel jinou výmluvu, pokud byl opravdu pod vlivem operátorů. Ministři a ministryně s nedostatkem citlivosti a elementárního vychování jsou u nás běžným úkazem. Tak proč to chvíli před volbami odnesl zrovna ten Mládek? Ve prospěch koho vlastně?

Na hranicích operátor píše

Mládkova někdejší věta o roamingu byla blbá, ale člověk je poučitelný. Když dnes přejedete hranice, dostanete pozdravnou SMS jako dříve. Dnes se ale nedovíte, že domů voláte od sousedů za šest korun a něco za minutu.

Dnešní text zní:

„Vítejte v Německu. I tady máte hovory, SMS a MMS za ceny, jako když doma voláte nebo píšete na čísla mimo T-Mobile. I internet máte jako doma. “ Dále píší, že volání na zákaznickou linku a tísňová volání máme samozřejmě zadarmo.

Zní to, jako kdyby si ta korporace nikdy nepřála nic lepšího, než abych volal za stejných podmínek jako doma. Korporace je podezřelá, když mluví tak sladce. To raději slyšet od Mládka (a Chovance o zbraních) hezky naplacato nějaký nesmysl, přestože se pánové v daných kauzách hluboce mýlí. Jeden, Mládek, to odnesl, kdežto druhý, Chovanec, navzdory svému vztahu k evropské regulaci držení zbraní, povýšil.