Pomůže obava o bezpečí toryům ve volbách?

Mimořádné volby v Británii může ovlivnit strach a nervozita vyvolaná nedávnými teroristickými útoky i obavy, co bude po brexitu. Emoce jsou totiž někdy důležitější než program, upozorňuje Jiří Dolejš.

Teroristické útoky v Anglii čtrnáct dní po sobě v Manchasteru (22. 5.) a Londýně (3. 6.) mohou ovlivnit politickou atmosféru v této pro Evropu i svět důležité zemi. Na ostrovech zatím strach z fanatických teroristů nebyl tak silný jako na kontinentu. Pocit, že stát málo dělá pro bezpečí svých občanů, může zapůsobit a zvýšit poptávku po silném vůdcovství. Otázkou je, zda i v této zemi tradic zapůsobí nechuť tradičních receptů. Možná to odpoutá pozornost od tradičních politických témat, jako jsou platy zaměstnanců či platby za některé sociální služby.

Ukážou to mimořádné volby, které v Británii začnou dnes 8. června, poté, co brexit rozdělil zemi a vedl k odstoupení premiéra Davida Camerona. Lidé jsou nervózní, plní různých animozit a strachů. Do předčasných voleb vede zemi toryovská premiérka Theresa Mayová, která potřebuje posílit svůj mandát, aby se mohla věnovat vyjednání co nejvýhodnějších podmínek brexitu. A proto vystoupila před voliče jako tvrdá drsňačka, která nějakou toleranci vůči nositelům bezpečnostního rizika pro Británii trpět nebude.

Aa1Konzervativci začali oslabovat poté, co se Mayová ukázala jako nástupkyně sociálně tvrdé politiky železné lady. Foto archiv DR

Má to ale znamenat, že tvrdší kurs přinese nižší standard lidských práv a masivní deportace pouhých podezřelých ze země? To by byl v Británii až dosud problém. Konzervatici už ale vládnou sedm let a jejich odstup od labouristů se smrskl na pár procentních bodů. Do Downing Street 10 se dostali v roce 2010 a v dalších volbách roce 2015 získali v Dolní sněmovně 330 z 650 křesel. Ještě v dubnu byli jasně favorizovaní, nyní začali oslabovat poté, co se Mayová ukázala jako nástupkyně sociálně tvrdé politiky železné lady. Mayové ublížily její výroky o příplatcích ve zdravotnictví (přezdívané daň z demence).

Její konkurent, labouristický předák-veterán Jeremy Corbyn, vyzval současnou premiérku k rezignaci, a to za předchozí rozpočtové škrty. Jako ministryně vnitra totiž snížila stavy policistů o 20 tisíc. V současné atmosféře se na silových resortech šetřit zjevně nebude. Labourista by raději místo škrtání v rozpočtu napařil bohatým pořádné daně (vyšší sazbu na příjmy nad 80 tisíc liber ročně). Je ale také známý jako člověk, který mluvil o Tony Blairovi jako o válečném zločinci kvůli válce v Iráku a také horoval za jednostranné jaderné odzbrojení.

U nás doma je oslabení šance na levicové vládnutí provázen útěchou ze současného vzestupu preferencí labouristů. Jeremy Corbyn však zatím za sebou moc vítězství od svého zvolení v roce 2015 nemá, ve většinovém sytému jsou některé jeho názory problém. Dnes často více než programy rozhodují emoce. A ty dnes jsou nabuzeny stínem teroru. Pro lidi v takové situaci může stát bezpečí nad svobodou, v politice může být upozaděn pravolevý souboj. A nemusí se to nakonec omezit jen na Británii.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.