Švarcsystém v českém parlamentu: nalej čistého vína, pokrytče

Český parlament i na jaře roku 2017 provozuje švarcsystém. Stát okrádá sám sebe. Těžko pak může jít příkladem ostatním zaměstnavatelům. Proč dodržovat zákony, když jich nedbají ani volení zástupci a zástupkyně lidu?

„Švarcsystém považuji za velký problém ekonomiky a je nutné proti němu zakročit,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v roce 2014. Dnes, kdy vládě Bohuslava Sobotky zbývá posledních pár měsíců, švarcsystém stále kvete, třeba přímo v Poslanecké sněmovně. A nezdá se, že by tím byl kdokoliv znepokojen či s tím zamýšlel něco podniknout. Švarcsystém tu byl, je a zřejmě i bude – bez ohledu na tu kterou vládnoucí garnituru.

V České republice na švarcsystém, kterému dal jméno stavební podnikatel Miroslav Švarc, pracuje dle odhadů až tři sta tisíc lidí. Ti, přestože odvádějí pro své zaměstnavatele běžnou práci, nemají pracovní poměr a formálně vystupují jako podnikatelé. Státní kasa tím přichází o nemalé peníze, neboť živnostníci platí řádově menší odvody.

A právě obě komory Parlamentu jsou plné takových drobných podnikatelů, říká se jim asistenti. Každý poslanec či poslankyně má totiž podle zákona nárok na pětačtyřicet tisíc korun měsíčně, které může využít na úhradu služeb svých asistentů a asistentek. Kolik lidí si zaplatí, záleží na jejich rozhodnutí. Krást se nemá. Neměl by to dělat ani stát. Pokud neplatí odvody za lidi, kteří pro něj pracují, těžko může chtít, aby to dělali jiní. Jít příkladem se přitom vyplatí a nepřijde to draho.

Parlament-12Krást se nemá. Neměl by to dělat ani stát. Pokud neplatí odvody za lidi, kteří pro něj pracují, těžko může chtít, aby to dělali jiní. Jít příkladem se přitom vyplatí a nepřijde to draho. Foto Ondřej Mazura, DR

Poslanečtí asistenti a asistentky tedy pracují na švarcsystém. Inspektorát práce v roce 2012 přesto konstatoval, že „v případě podnikajících fyzických osob se nejedná o závislou práci a ze strany Kanceláře Poslanecké sněmovny nebo Kanceláře Senátu o nelegální zaměstnávání“. Vida.

Závislou práci podrobně upravuje zákoník práce. Asistenti a asistentky členů a členek Parlamentu bezesporu vykonávají práci ve vztahu podřízenosti vůči svým zaměstnavatelům, vykonávají ji jejich jménem, a to osobně. Ke své práci zhusta využívají zázemí Poslanecké sněmovny a Senátu. I jejich vybavení. Navíc každý měsíc dostávají za svou práci stejnou finanční částku, přestože třeba odjedou na dovolenou nebo nepracují z důvodu nemoci. To vše odpovídá podmínkám definujícím běžné zaměstnání. Výklad Státního úřadu inspekce práce proto těžko obstojí.

V době, kdy vláda Mirka Topolánka uvažovala o legalizaci švarcsystému, Českomoravská konfederace odborových svazů upozorňovala, že by stát za každých deset tisíc zaměstnanců či zaměstnankyň, kteří by přešli na švarcsystém, ztratil na příjmech veřejných financí přes miliardu korun. „Osobně švarcsystém od počátku vnímám jako výraz bezskrupulózního vztahu českých zdivočelých pseudopodnikatelů k vlastnímu státu, ke společenské solidaritě, k zaměstnancům,“ prohlásil svého času ekonomický expert odborů Jaroslav Šulc.

Švarcsystém může být výhodný pro zaměstnavatele, za určitých okolností i pro některé zaměstnace, rozhodně je však nevýhodný pro stát. Je proto s podivem, že stát, který bojuje proti daňovým únikům ať už prostřednictvím elektronické evidence tržeb, nebo kontrolním hlášením DPH, je toleruje přímo v centru výkonu vlastní moci. Nevadí mu, že za poslanecké asistenty a asistentky neplatí povinné odvody. Že sám sebe okrádá o část příjmů. Nezáleží mu na budoucnosti lidí, kteří mu slouží v zásadní roli, a přestože vykonávají práci odpovídající řádnému pracovnímu poměru, mohou zapomenout na důstojný důchod. Nelze se pak divit, že státním institucím málokdo věří.

Náprava systému by přitom nebyla nijak technicky náročná, ačkoli by vedla k navýšení rozpočtu obou komor Parlamentu. Stát by zkrátka asistenty a asistentky řádně zaměstnal a začal platit odvody do solidárních systémů. Dělá to ostatně každý slušný zaměstnavatel.

Pokud stát nechce být vysmíván jakožto pokrytec, měl by se švarcsystémem v Parlamentu skoncovat. Těch pár milionů korun, které bude potřeba navíc, zamete ministr financí na dvoře.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Foto_znoj__b

Milan Znoj - Praha

Myslím, že je to trochu šíf. Pondělí, 6.Března 2017, 13:22:54

Vztah poslance a asistenta je poměrně specifický vztah – ten u Fillonů je docela specifický. Leč není úplně jasné, jaké právní kategorie na něj pasují. Je poslanec zaměstnavatel asistenta? Tak jako firma? Někteří říkají ANO. Byl bych v tom ohledu opatrný. Poslanec je veřejná osoba, reprezentant lidu, i tak ovšem může někoho zaměstnávat, jako to dělá firma, pokud jde ovšem o jeho soukromé věci a pokud, řekněme, ta firma není hodně velká, aby se to nezačalo plést. Měl by se ale zaměstnanecký vztah týkat „ausgerechnet“ výkonu jeho poslancování, tedy osobní porady? Asi ne. Kdo by tedy mohl být zaměstnavatelem? Měl by být asistent zaměstnancem státu? Nebo nějaké vrchní kanceláře parlamentu? Sotva. Tyto instituce by byly nadřízené asistenta v jeho poradním vztahu k poslanci. Existovala by tedy nějaká státní linka k poslanci, což by zasahovalo do povahy jeho reprezentativního mandátu. Nebo by měl být asistent spíše zaměstnancem poslaneckého klubu? Ale to by zde linku k poslanci řídila strana. Taky to není nejlepší. Takže jsme zase u poslance jako zaměstnavatele. Kruh je uzavřen, jen nevíme, jak z něho ven. Skoro bych řekl, že liberální pojetí, které vztah poslance a jeho asistenta chápe jako kontrakt, se hodí nejvíce. Pořád lepší než stát, nebo rodina.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Námitky Milana Znoje se zdají být racionální. Úterý, 7.Března 2017, 09:44:47

Jak tedy vymýtit švarcsystém z parlamentu a dát státu, oč přichází /což je zřejmě gró článku/?
Možná by šlo postavit pro asistenty mobilní buňky na parlamentním dvorku a nedovolit odnášení kancelářského papíru z hlavní budovy.
Ale hlavně všem podnikatelům i "podnikatelům" vyměřit od určité výše příjmů stejné odvody podle stejných pravidel.

Martin Profant - Praha 7

Milanovi Znojovi Úterý, 7.Března 2017, 15:50:2

Přeci jen:

a) Pokud chci jako stát odbourat švarcsystém, pak nebude asi opravdu vhodné, aby se provozoval právě v Parlamentu.

b) Zaměstnavatel parlamentního asistenta poslance by pochopitelně měl být parlament (respk. ta která komora Parlamentu) Vyhnuli bychom se tím např. diskusím o zaměstnávání nejbližších příbuzných poslanci, event. asistentům jako dotaci provozu dané politické strany.

Z vlastní zkušenosti mohu říct, že prakticky není v dispozici asistentem (najímaným podle Švarcsystému) a poradcem (zaměstnancem parlamentu) z hlediska poslance prakticky žádný rozdíl.

Ano, docházelo by k určitým kompetenčním třenicím. Nikoliv z hlediska činnosti asistenta, ale například z hlediska požadavků na jeho vzdělání (dejme tomu povinné maturity), možná i bezúhonnosti. Nejsem si jist, že by to bylo na závadu. A to píšu přesto, že nejlepší poslanecká asistentka, se kterou jsme měl tu čest spolupracovat, maturitu neměla.

Heleně Zemanové

Stát v případě asistentů o nic nepřichází. Jen se daným stavem neznatelně snižuje přerozdělování v rámci Statního rozpočtu a trochu se okrádají oba systémy solidárního zabezpečení (které nejsou účetně státní).

O kancelářské papíry nejde, způsob úhrady práce asistenta poslance nijak nesouvisí s poslaneckými kancelářemi ve volebních obvodech a prostředky na jejich provoz.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Pane Profante, Středa, 8.Března 2017, 14:27:1

jsem tu krátce, potřebuju poradit:
Jak dát najevo, že příspěvek není třeba brát doslova?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.