Některé nemocnice nakupují léky za stovky milionů bez soutěže

Vratislav Dostál

Oživení a EconLab zjistily, že sedm veřejných nemocnic nakupuje léky a jiný materiál za stovky milionů korun bez soutěže. Nemocnice se hájí zákonem o zadávání veřejných zakázek, který počítá ve specifických případech s výjimkami.

Celkem sedm veřejných zdravotnických zařízení od loňského července nakoupilo od dodavatelů léky a zdravotnický materiál za více než půl miliardy korun bez soutěže podle zákona. Vyplývá ze společné analýzy Oživení a EconLab, která se zaměřila na rozbor dat z veřejného registru smluv.

„Našim cílem bylo ověřit, zda veřejní zadavatelé skutečně soutěží dodavatele, pokud plnění smlouvy přesahuje dva miliony Kč bez DPH,“ uvedly organizace ve společném tiskovém prohlášení s tím, že se v analýze zaměřily na smluvní vztahy mezi jedním zadavatelem a jedním dodavatelem uveřejněné v registru smluv, jejichž celková suma přesáhla finanční limity pro aplikaci zákona o zadávání veřejných zakázek.

„Současně jsme ve věstníku veřejných zakázek ověřili, zda byli daní dodavatelé vybráni na základě zadávacího řízení podle zákona. Tímto způsobem jsme identifikovali sedm zadavatelů, kteří nakupují léky a zdravotnický materiál za více než dva miliony korun bez DPH bez soutěže,“ vysvětluje svůj postup Oživení a EconLab.

Svá zjištění pak jejich zástupci ověřili dotazem u těchto zadavatelů. „Potvrdili nám, že realizují velké nákupy bez soutěže. Svůj postup hájí aplikací výjimky v zákoně zadávání veřejných zakázek." Ta přitom říká, že zadavatel není povinen sčítat předpokládané hodnoty veřejných zakázek v případě, že jednotková cena dodávek je v průběhu účetního období proměnlivá a zadavatel pořizuje takové dodávky či služby opakovaně podle svých aktuálních potřeb.

„Nemocnice tvrdí, že u léků a zdravotnického materiálu je rozptyl cen v průběhu času takový, že dopředu nelze zjistit předpokládanou hodnotu zakázky, to má odůvodňovat užití výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Podle našich informací je skutečnost jiná. Navíc tímto způsobem by bylo možné obcházet zákon v souvislosti s nákupem takřka jakékoli komodity,“ tvrdí Marek Zelenka, právník Oživení.

Jinak řečeno, podle obou organizací nemohou být léky a zdravotnický materiál pro nemocnice žádným nepředvídatelným výdajem, neboť si mohou snadno ověřit své potřeby z minulých let. Jejich evidence je i v souvislosti s dohledem zdravotních pojišťoven velmi podrobná.

„Mnohamilionové nákupy léků a zdravotnických potřeb bez soutěže přitom neprobíhají všude. Řádné rámcové smlouvy podle zákona často uzavírají například FN Brno nebo Motol, jiné nemocnice však za posledních deset let v soutěži nenakoupily jediný lék,“ uvádí Jiří Skuhrovec ze spolku EconLab.

Oživení a a EconLab také zdůrazňují, že se obcházením zákona nemocnice vystavují riziku předražených nákupů, protože absence soutěže nezaručí, že léky nakoupí za nejlepší cenu na trhu. „Navíc mnohamilionové kontrakty zadávané z ruky jednomu dodavateli jsou živnou půdou pro různé formy klientelismu a korupce, když není jasné, podle jakého klíče byl vybrán konkrétní dodavatel.“

O svém zjištění obě organizace informovaly ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou, ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže s žádostí o stanovisko, které by mělo vyjasnit možnosti aplikace zákonné výjimky.