NKÚ: Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra platí za stejné výkony každému jinak

Druhá největší pojišťovna s více než milionem pojištěnců se ve čtyřech z pěti případů podle zjištění NKÚ neřídila úhradovou vyhláškou a uzavřela dodatky, které umožňují hradit poskytovatelům zdravotních služeb rozdílné ceny za stejné výkony.

(vd)

04.01.2016 14:46

148015_mediafax_michal_kalasek

Rozdíly v úhradách za totožné úkony dosahovaly až šestačtyřiceti procent. Foto Michal Kalášek, Mediafax

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra se podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) mezi roky 2012 a 2014 neřídila ve dvaaosmdesáti procentech případů úhradovou vyhláškou a uzavřela dodatky, které umožňují hradit poskytovatelům zdravotních služeb rozdílné ceny za stejné výkony. Pojišťovna ministerstva vnitra České republiky je druhou největší zdravotní pojišťovnou u nás s více než 1,2 milionu pojištěnců. V roce 2014 vybrala na pojistném více než 26,4 miliardy korun.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je praxe pojišťovny nemravná, podle jeho slov to ale legislativa umožňuje. Kubek to uvedl pro server E15.cz. „Legislativa skutečně umožňuje, aby si poskytovatel zdravotní péče vyjednal odlišné úhrady. Nemravné ovšem je, že za stejný výkon zaplatí zdravotní pojišťovna každému jinak,“ vysvětluje Kubek.

Pojišťovna ministerstva vnitra má smlouváno téměř šestadvacet tisíc poskytovatelů zdravotní péče. „Ve dvaaosmdesáti procentech případů se neřídila úhradovou vyhláškou a uzavřela dodatky, které umožňují hradit poskytovatelům zdravotních služeb rozdílné ceny za stejné výkony. Kontroloři prověřili mimo jiné úhrady za shodné speciální výkony, jako jsou endoprotézy velkých kloubů a implantace kardioverterů a kardiostimulátorů,“ uvedl tiskový odbor NKÚ.

Rozdíly v úhradách za tyto úkony navíc dosahovaly až šestačtyřiceti procent. Například za implantování vybraného druhu kardiostimulátoru zaplatila pojišťovna jednomu zdravotnickému zařízení 200 tisíc korun a jinému 106 tisíc korun. Výše úhrad za výkony vycházela z individuálních jednání pojišťovny se zástupci nemocnic. Různé ceny za stejnou léčbu platila pojišťovna také poskytovatelům lázeňské péče.

NKÚ prověřil, jak pojišťovna tvořila a čerpala své fondy. Ze základního fondu se platí především hrazené služby, jeho zdrojem jsou hlavně platby pojistného. V letech 2009 až 2013 z něj pojišťovna vyplatila téměř třináct milionů korun na dva projekty, v rámci kterých se ale pojištěncům žádné zdravotní služby neposkytovaly. Těmito penězi odměnila pojišťovna lékaře za administrativní úkony, nikoliv za zdravotní péči.

V rámci prověřování provozního fondu, ze kterého pojišťovna platí svůj provoz, se kontroloři zaměřili mimo jiné na výdaje za marketingové služby, nákup dárkových předmětů nebo externí poradenské služby. Výdaje za marketingové služby byly například v roce 2013 třetí nejvyšší – hned po výdajích na mzdy a odměny a na sociální pojištění zaměstnanců – a činily sedmačtyřicet milionů korun.

Kontroloři NKÚ také zjistili, že pojišťovna nepostupovala při výběru dodavatelů na nábor nových pojištěnců podle zákona o veřejných zakázkách. „Zakázky na tyto služby nezadala v žádném ze stanovených druhů zadávacích řízení. V roce 2013 například nadlimitní veřejnou zakázku za téměř sedmnáct milionů korun bez DPH rozdělila a zadala formou veřejných zakázek malého rozsahu přímo vybraným dodavatelům,“ tvrdí NKÚ.

Na tyto náborové akce vynaložila pojišťovna v roce 2013 téměř jedenadvacet milionů korun bez DPH, což v přepočtu na jednoho nového pojištěnce dělá 999 korun na osobu. V roce 2014 pojišťovna na žádost ministra zdravotnictví s těmito akcemi skončila. Od září 2015 zakazuje nábor pojištěnců prostřednictvím třetí osoby zaměstnaneckým pojišťovnám zákon.

Nezanedbatelné byly i výdaje pojišťovny na dárkové předměty – ty v letech 2012 až 2014 dosáhly 16,7 milionů korun. Pojišťovna nakoupila mimo jiné dárkové balíčky za cenu od 600 do 1600 korun, tašky za 594 korun, spací pytle za 499 korun, webkamery za 426 korun nebo krabice s dvěma lahvemi vína po 420 korunách.

Kontroloři se zaměřili také na výdaje pojišťovny za externí poradenské služby. I v této oblasti nepostupovala pojišťovna vždy hospodárně. Například poradci generálního ředitele pro technické zabezpečení a správu majetku vyplatili v letech 2012 až 2013 celkem přes 867 tisíc korun. Na činnosti, které měl poradce ve smlouvě, měla přitom pojišťovna své vlastní zaměstnance.

Z provozního fondu byly hrazeny i mzdy a odměny. Zatímco v roce 2013 dosáhla průměrná mzda u zaměstnanců více než 32 tisíc korun, průměrné měsíční mzdy a odměny vrcholového managementu přesáhly 285 tisíc korun a v roce 2014 dokonce přesáhly 315 tisíc korun.

NKÚ upozornil také na systémová rizika v oblasti zdravotních služeb. Kontroloři poukazují například na zdlouhavé schvalování zdravotně pojistného plánu, chybějící podmínky a výši úhrad za dlouhodobou intenzivní a dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči, nesoulad existence kapitačních plateb praktickým lékařům se zákonem o veřejném zdravotním pojištění, anebo na právní úpravu, která nemotivuje ke snížení dodavatelských cen zdravotnických prostředků.

Podle NKÚ orgány, které se podílely na rozhodování o hospodaření zdravotní pojišťovny a její kontrole, neplnily svou úlohu dostatečně.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.