Chorvatští ochránci zvířat si vymohli zákaz kožešinových farem

Facebook Twitter Vytisknout

Šest let lobbyingu a před tím nejméně deset let kampaní, konečně je ale cíl splněn: v Chorvatsku se nesmí od Nového roku chovat už žádná kožešinová zvířata na farmách, tedy pro hospodářské účely. Zákon zavádějící příslušný zákaz si vymohli chorvatští ochránci zvířat v roce 2006, teprve nyní však nabývá účinnosti. Velkou zásluhu na tom má podle aktivistů i aktuální ministr zemědělství Tomislav Tolušič. Ochránci zvířat mu za vše předali nedávno děkovný vlastnoručně upečený veganský koláč.

Slovního poděkování se od ochránců dostalo také chorvatské prezidentce Kolindě Grabarové-Kitarovičové a premiérovi Andreji Plenkovičovi za obecnou podporu. V průvodním dopise aktivisté upozornili, že zákaz kožešinových farem podporuje i většina veřejnosti:

„Etické povědomí obyvatel naší země překonalo malicherné zájmy jednoho odvětví a pomohlo ukázat, že Chorvatsko je stát respektující názory veřejnosti. Stali jsme se civilizovanou zemí usilující o vysoké etické a ekologické standardy chování ke zvířatům,“ uvedli v prohlášení zástupci chorvatských Přátel Zvířat.

Dopad zákazu bude dle zpravodajů z agentur už spíše jen symbolický. Zásluhou přípravy zákona k roku 2006 a následných kampaní totiž ukončila provoz většina chorvatských kožešinových farem sama. Poslední chovy činčil jako jediného rozšířenějšího kožešinového zvířete v zemi byly uzavřeny s koncem minulého roku.

V kampaních přitom ochránci využívali zhusta i pomoci anglické moderátorky a hudební manažerky Sharon Osbournové, manželky heavy-metalového zpěváka Ozzyho Osbourna, jež se v boji proti kožešinovým farmám celosvětově angažuje. Právě videa s Sharon Osbournovou rozesílali aktivisté spolu s dopisy a peticemi politikům a podle jejich komentářů měla velký ohlas.

Regulace v jiných státech

V evropském kontextu se novoročním zákazem Chorvatsko připojilo k dalším šesti státům, kde je chov kožešinových zvířat kompletně zakázán. Jako první zakázala tento druh podnikání Velká Británie v roce 2000, o čtyři roky později jí následovalo Rakousko. V posledních letech se k nim přidaly Bosna a Hercegovina, Makedonie, Srbsko a Slovinsko.

V Nizozemsku, které je druhým největším producentem norkových kožichů v Evropě, by měl chov postupně skončit do roku 2024. Chov lišek a činčil je tam zakázán již od poloviny devadesátých let.

Částečné omezení chovu platí i ve Švédsku, Dánsku a Švýcarsku. Německo v loňském roce zpřísnilo podmínky pro provozování farem, díky čemuž jejich počet neustále klesá. V celé Evropské unii celkově platí pak zákaz obchodu s kočičími a psími kožešinami a s výrobky z tuleňů.

Podobné zákony v současnosti projednávají vlády v Belgii, Lucembursku, Norsku a České republice. Právě u nás prošel zákon zakazující chov kožešinových zvířat loni v listopadu prvním čtením v Poslanecké sněmovně, nyní jej projednává zemědělský výbor. Pokud jej poslanci stihnout schválit ještě v letošním roce, mohl by nabýt účinnost již v lednu příštího roku.