O tom není sporu. Ale jde opravdu jenom o to, aby do budoucna českému státu nedělal - vnitrostátní i mezinárodní - ostudu jako hradní pán demagogický křupan.

Nějaké lepší alternativy na výběr v současné době asi opravdu nejsou - a nebudou - dány.

Předpoklad, že by Michal Horáček mohl v porovnání s Milošem Zemanem vykonávat prezidentský úřad poměrně adekvátním způsobem, má solidní opodstatnění, jež ovšem spočívá především v povaze osobnosti současného prezidenta.
Zamyslíme-li se nad životem kandidáta M. Horáčka a jeho zásluhami a politickým angažmá a záměry, stěží dojdeme k závěru, že by to měl být určitě on, kdo by mezi všemi Čechy nejspíše měl být zvolen za nejvýznamnějšího reprezentanta republiky.

Naprosto souhlasím s tím, že obyčejný pracující balancující na hranici chudoby nutně potřebuje nějaké životní jistoty.
Ale kdo mu je spolehlivě zaručí?
Nejsme to nakonec my všichni, včetně těch obyčejných pracujících, kdo si musíme ty jistoty navzájem garantovat? Žádný prezident to za nás neudělá.

Nevím, zda hazardní hry a dostihové sázení přijmou občané jako důkaz morálnosti a může být tak prezidentem typu Joachima Gaucka, který promluví málokdy, ale za to moudře a státotvorně.

Noblesu na Michalu Horáčkovi postrádám - při moderování demonstrace na Staroměstském náměstí v Praze byl jeho projev nepřiměřeně žoviální, trapný a vystupujícího ministra Jurečku představil jako traktoristu, po jeho vystoupení to zopakoval a předvedl posměšnou reakci, která vzbudila u publika ztuhnutí z trapnosti.

Takový prezident nás má stmelit a být náhradou za tlustokožce Zemana? Kompenzaci deficitního ega u posledních prezidentů známe a nejsem si jistý, zda je rozumné v tom pokračovat.

Člen rakouských Zelených a lesník Ulrich Habsbursko-Lotrinský zahájil v Rakousku debatu o možné restauraci monarchie. V souvislosti s vyhrocenými a částečně zrušenými prezidentskými volbami. Pokud by se to podařilo, což je značně nepravděpodobné (velmoci to zakázaly v roce 1918), byl by Karel II. Habsbursko-Lotrinský také titulárním českým králem a moravským markrabětem

Vy to pochopíte
vy totiž všechno víte
vy se poradíte vy to vyřešíte
vy mě zachráníte
pane prezidente
já chci jen kousek štěstí
pro co jiného jsme přeci zvonili
klíčema na náměstí

Pane prezidente a ještě stěžuju si
že mi podražili pivo jogurty párky i trolejbusy
i poštovní známky i bločky na poznámky
i telecí plecko Řecko i Německo - prostě všecko

(Jarek Nohavica)

"Může takový člověk pochopit obyčejné pracující balancující s minimální mzdou na hranici chudoby? A je vůbec možné takového prezidenta najít?"

Ano, pane Šimečku, znám jednoho bezdomovce. Ten by obyčejné pracující také nepochopil, ale nebyl by o nic horším prezidentem než Miloš Zeman.

(Kvóty pro zastoupení bezdomovců v politice prosazuji už dávno!)

v Rakousku je obnova monarchie zhruba stejně málo reálná jako císařství v Německu nebo království v Itálii.
Nastolení jakéhokoliv monarchy u našich jižních sousedů by ovšem nezaložilo jakýkoliv jeho nárok na titulování českým králem etc.
České plebejství, stejně jako třeba to americké, má samozřejmě svá negativa, též však i pozitiva. Slováci si prezidentem nějakého A. Kisku nezvolili a nezvolí také pokaždé a Němci, třebaže nepřímo, "politické klony" J. Gaucka zajisté rovněž ne.
V hodnocení prezidentského kandidáta M. Horáčka Vám dávám plně za pravdu.

Obnova monarchie ve střední Evropě je asi tak pravděpodobná jako byl v létě 1918 její zánik.

Šlechtické tituly byly v roce 1918 zrušeny, nicméně nebylo nikdy de iure zrušeno České království, Moravské markrabství a Slezské vévodství. Následník českého trůnu existuje - Karel Habsburský a dalším v pořadí je jeho syn Ferdinand Zvonimír.

Ale asi jste přehlédl, že jsem napsal, že obnova monarchie v Rakousku je značně nepravděpodobná. Pravděpodobnost však bývá zrádná. Jaká byla pravděpodobnost pádu Sovětského svazu, východního bloku a sjednocení Německa na počátku roku 1985? Nebo v roce 1988?