O komunální politice se traduje, že není o idejích. „Chodníky přece nejsou pravicové ani levicové“. Nebo jak říká prostějovský dlouholetý zastupitel za Zemědělskou stranu, ČSSD a hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, „komunální politika je o lidech“.

Ani na malém městě však nejde jen o to, zda jsou lidé ve vedení města slušní. Politické názory se přeci můžou dělit na spoustě témat a nemusí nutně jít o osu pravice—levice. Má být radnice otevřená a zapojovat občany do rozhodování, nebo je jediným právem občana jednou za čtyři roky použít svůj hlas? Má se z veřejných peněz podporovat více kultura, nebo spíš sport? A když už sport, má to být ten amatérský, nebo sportovní byznys několika vyvolených? Podporovat spíše hromadnou dopravu, nebo město přizpůsobovat autům? Má město kvůli veřejnému zájmu více regulovat různé oblasti? A co je vlastně tím „veřejným zájmem“?

V současnosti řeší česká města jiné problémy: radnice jsou paralyzovány léty, kdy vládly velké koalice často nesourodých stran a kdy se rozjela řada korupčních a netransparentních projektů, kdy se města nebavila se svými občany a kdy si politici dokázali podmanit úředníky státní správy. V řadě měst — včetně Prostějova — tento stav přetrvává, jinde — třeba v Brně — nastoupilo nové vedení, které nyní po letech stabilizace úřadu napravování některých chyb předchozího vedení začalo realizovat vlastní politiku.