Mladík, který potřeboval odvézt domů
Magdaléna ŠipkaZáhadná smrt romského mladíka v Žatci se ztrácí v mediálním humbuku. Násilí na veřejných místech svědčí o velkém množství agresivity ukryté pod povrchem naší společnosti. Trpíme absencí milosrdenství.
Nenadálá smrt mladých lidí většinou vzbudí v naší společnosti silnou reakci. Zvláště pokud se jedná o smrt, která je obestřena násilným jednáním. Býváme vyděšení, pokud umírá mladý člověk, který pravděpodobně zemřít nemusel, zapletl se do nepředpokládané události, nebo se setkal s násilím ze strany jiných osob, které byly nejspíše v přesile.
Když nenadále umírají nevinní lidé důsledkem teroristických útoků, je celá naše země ihned na nohou. Všichni si přejeme „vyšetření okolností“, zajistit, aby se nic takového neopakovalo, nevadí nám omezit vlastní svobodu, aby se zavedla přísná preventivní opatření.
Pro teroristické útoky je typické, že poměrně malá skupina útočníků, kteří většinou v průběhu samotného útoku zemřou, způsobí smrt mnoha dalším lidem. V Žatci 18. října se scénář smrti ubíral trochu jinak: mnoho netečnosti různých lidí vyvrcholilo násilným jednáním skupiny osob patrně velmi zběhlých v bojových sportech a skončilo smrtí jediného člověka.
Server Romea kromě mnoha pietních prohlášení publikoval také popis posledních hodin mladíkova života. Reportáž sleduje příběh mnoha následujících odmítnutí, se kterými se nebožtík setkal. Je scénářem velmi špatného dne. Samotný muž evidentně od začátku nebyl v dobré psychické kondici, na jeho kondici se možná podepsaly drogy, s postupem dne asi i nepříznivé zkušenosti, které měl za sebou.
Problémy začaly již 24 hodin před násilným útokem, když byl nešťastník poprvé zadržen policií v Lounech. Zřejmě se omylem dobýval do bytu ve špatném patře ubytovny. Z policejní cely předběžného zadržení putoval do nemocnice v Žatci. Skončil zde na psychiatrickém oddělení. Jeho rodiče se prý s pracovnicí nemocnice domluvili, že syna vyzvednou, mladík však byl z nemocnice propuštěn, než si pro něj přijeli. Od této chvíle se pak několik hodin snažil dostat domů do Loun. Nejprve byl odmítnut řidičem autobusu. Dvakrát za sebou vešel do pizzerie Panamera v Žatci. Poprvé nezaplatil za nealkoholický nápoj, který si objednal. Podle prohlášení provozního se personál snažil mladíkovi pomoci, když je prosil o zapůjčení telefonu. Později při své návštěvě prý obtěžoval přítomné hosty restaurace.
Jeho jednání vyvolalo násilnou reakci číšníka a několika dalších mužů přítomných v restauraci. Nadávky a mlácení mladého muže pokračovalo dle výpovědi svědka i po příjezdu policie. Na videu pořízeném na místě činu můžeme vidět několik mužů, kteří drží mladíka na zemi, nejprve ho snad ještě bijí, dále jsme svědky prvních oživovacích pokusů.
Je to příběh s řadou menších nedorozumění a nechuti dělat právě v případě tohoto mladíka „výjimku“. On sám se ostatně dopustil mnoha přestupků. Chápu personál nemocnice, kterému se nechtělo složitě vyhledávat kontakt na mladíkovy rodiče, kteří předtím nemocnici kontaktovali. Stejně tak chápu i strach a rozhořčení číšníků, kteří opět v pizzerii zahlédli nevítaného hosta, který předtím nezaplatil. Chápu také, že se chtěl číšník zastat žen, které byly pravděpodobně obtěžovány.
Romský mladík si v mnoha případech svým chováním ničí pomoc „nezasloužil“. Pobyt v jeho přítomnosti byl pravděpodobně velmi náročný a nepříjemný. Nikdo mu nebyl dlužen pomocnou ruku a nikdo mu ji pravděpodobně v průběhu oněch několika hodin ani nenabídl. Malé gesto zájmu mu přitom mohlo pomoci přežít. Přečkat třeba v klidu jen několik dalších hodin — možná dokonce nešlo ani o celou hodinu, než se před pizzerií objevila jeho matka, která ho chtěla odvézt domů.
Chápu mnoho gest nezájmu i mnoho usměrňujících opatření, se kterými se mladík setkal. V nějakou chvíli se však tento nezájem a nehostinnost proměnily v projev naprosté tyranie…
V určitý okamžik se osazenstvo restaurace spolu s přivolanými policisty rozhodlo, že je třeba mladíka uzemnit. Nevíme, co všechno se odehrálo. Z novinových zpráv se dozvídáme, že se v pizzerii pohybovala skupina lidí velmi dobře ovládajících bojové sporty (nejspíše kickbox). Jedním z těchto kickboxerů byl i samotný číšník, který mladíkovi zasadil ránu. Z videa a výpovědi svědků se dovídáme, že několik mužů mladíka mlátilo a zasypávalo nadávkami i po příjezdu policie. V přímém přenosu také máme možnost sledovat masáž hrudníku, když mladík zkolaboval.
Někdy v tuto chvíli na náměstí před pizzerií přichází mladíkova matka. Všimne si sanitky, která mezitím dorazila na místo a postupně doptáváním zjistí, že její syn před pár okamžiky zemřel. I když byla již v tuto chvíli na místě, nebylo jí ani nikomu z rodiny umožněno vidět mladíkovo tělo.
Příběh našel velkou odezvu v komunitě okolo serveru Romea. Mnoho lidí se pozastavuje nad tím, že podle první pitevní zprávy nezemřel mladík kvůli cizímu zavinění. Některé komentáře se snaží silné projevy emocí spíše tlumit a dát prostor detailnějšímu vyšetřování.
Sama událost mě neobyčejně znervózňuje. Nelíbí se mi, že „problémoví“ občané umírají v náručí policie. „Zpacifikovaný“ mladík není v této velmi citlivé kauze jen zástupcem všech Romů a etnických menšin — je také zástupcem všech lidí, kteří z nějakého důvodu „vypadají jako pod vlivem drog“, všech lidí s akutními psychickými problémy, pro které není nikde místo. Všichni jsme se někdy ocitli v situaci, kdy jsme potřebovali někoho, kdo nás odveze domů a chvilku přimhouří oči nad naším duševním rozpoložením.
Podobné propuknutí násilí na veřejných místech svědčí o velkém množství agresivity ukrytém pod povrchem naší společnosti. Skupiny lidí, kteří se bojí „jiných“, docílily toho, že naše země v minulém roce přijala minimum uprchlíků. Strach a nenávist je tu však stále a dál nás sžírá zevnitř. Jakoby nikdo neuměl pojmenovat cíle, které by ulehčily život mas. Nadějné výhledy, které by nám umožnily vkládat naději do druhých. Málokdo z „těch nahoře“ rozdává pocit sociálního bezpečí, který by nám umožnil nalézt v sobě víc milosrdenství.
Zato se stále víc rozeznívají struny lidské bezohlednosti a buranství. Panská gesta bezzubého kance z hradu jen znovu upomínají na to, že vždy vítězí arogantní síla. Naše demokracie se sesype jak domeček z karet, když v lokálu jedné pizzerie policie, obsluha a hosté společně uzemňují „nepřizpůsobivého“.
Nezbývá nám nyní než doufat, že neskončíme tak rychle a snadno na zemi i my ostatní. Nebo se můžeme snažit dělat malé, jednoduché skutky lidské dobroty a vědět, že mohou zachránit život.
Domnívám se ale, že takto koncipované články /Romeu nevyjímaje/ naplňují znaky podněcování k nenávisti vůči majoritě, šířením poplašné zprávy.
Tohle přece totálně poškozuje jakoukoliv snahu o integraci Romů! V nich to vytváří pernamentní pocit ublíženosti a nedůvěry vůči majoritě a v majoritě zase pocit, že Romové mají zvláštní status nedotknutelnosti. Když zkolabuje bílý feťák, tak po něm ani pes neštěkne, když je tím feťákem Rom, tak se z toho dělá monstrproces.
Tohle je nekonečně vzdáleno seriozní novinářské práci. Pokud si chce DR zachovat nějakou úroveň, tomuhle by se měl vyhýbat.
Za "romskou kurvu " se snad zavira. Plati to i pro "ceskou kurvu"? A vyzva k vypaleni provozovny, je trestnym cinem ? Snad by nam to mohl vysvetlit p. Uhl, je v zakonech zbehly.
Ty dva první příspěvky vypovídají naštěstí jen o svých autorech. O naší společnosti vypovídá spíše to, že ta žatecká tragedie proběhla mimo zájem mainstreamových medií, která raději rozebírají Ovčáčkovy exhibice.
Má snad autorka / a Romea/ nějaké konkretní důkazy, kromě jakéhosi povšechného osočování členů majority? Pokud má /mají/, proč nekoná?
Má takové důkazy někdo z diskutujících?
Pokud ne, tak se nesluší psát o nějaké tragedii. Minimálně!
Štvát proti sobě Romy a majoritu, neboť jinak se článěk, vzhledem k jakékoliv absenci důkazů intepretovat nedá, je přeci trestné, ne?
Komu slouží takovéto vyhrocování situace? Kdo podněcuje k nějaké odvetné akci ze strany Romů? Kdo si zde chce vzít na svědomí zdraví, či nedejbože životy lidí? Poukazovat zde na nějaké číšníky, copak chcete aby se stali terčem vyprovokovaných útoků ze strany vybuzovaných Romů?
Tohle už není sranda, tohle je vážná věc.
Nejste ani tohle schopni pochopit?
Pochopit, že to vaše pěstování nenávisti Romů vůči většinové společnosti nemůže přinést nic dobrého?
Že "Každý národ má svých deset procent idiotů", je známo. Kolik procent má ale sociopatů, kteří se přiživují na lidské bídě a lidském neštěstí s tím, že ačkoli mají plnou hubu humanity, je naopak zhoršují, rozdmýchávají nenávist, to ještě číselně vyjádřeno není. Nicméně, pokud člověk není retardovaným altruistou, už si nějakou představu udělá.
Já být v článku osočeným účastníkem, tak na autorku i Romeu podám žalobu. Jestliže soudy soudí za podněcování nácky, není důvod, aby tak nečinil i z jiného pólu. Vždyť přece : "Platí svoboda slova, ale nesmí být v rozporu se zákonem a ústavou země".
P.S. Je mi líto naší mládeže. Doufám však, že pedagogů, neschopných pochopit merito věci, není většina.
Skutečně znepokojující je informace, že matce nebylo umožněno vidět tělo svého syna.
Nevím, zda se takový postup policie dá nějak zdůvodnit. Domnívám se, že policie se k tomu měla vyjádřit a toto její vyjádření mělo být v článku uvedeno.
Znepokojení však při tomto nedostatku informací vyvolávají i rychlé odsuzující reakce, například i zde v diskusi. Domnívám se, že v příběhu nehraje žádnou podstatnou roli to, že mladík byl Rom, dovedu si stejný příběh představit s kýmkoliv jiným.
Magdaléna Šipka píše: "Malé gesto zájmu mu mohlo pomoci přežít. Přečkat třeba v klidu jen několik dalších hodin..."
Rád bych těm, kteří zde v diskusi rychle odsuzují, položil jednoduchou otázku: Zda si dokáží představit sami sebe, jak v takovéto situaci pomohou člověku, který je pod vlivem drog a jehož chování je pravděpodobně dosti nevypočitatelné.
Zmínky o obecném stavu společnosti, o uprchlících, o prezidentovi či dokonce srovnávání této události s teroristickými útoky považuji v článku s tímto tématem za zcela nadbytečné až nevhodné.
Jeste ze k vrazde vyzyvaji cikani a ne romove.