Mnoho malých vítězů, hodně velkých poražených

Hnutí ANO sice v krajích vyhrálo, avšak s rekordně nízkým počtem hlasů: v roce 2000 by ANO s tímto výsledkem skončilo až třetí. Nikde navíc nevyhrálo ANO dominantně, Babiš tak může být v mnoha krajích snadno obejit.

Letošní krajské volby mají několik nej. Předně je z porovnání výsledků voleb od roku 2000 jasné, že jsou to volby, v nichž se do krajských zastupitelstev dostal největší počet subjektů. Ve volbách 2000 byl nejčastější počet 5 (8 krajů), následovaly kraje se 4 úspěšnými subjekty (4 kraje), v jediném Libereckém kraji uspělo celkem 6 stran.

Podobně tomu bylo i ve volbách v roce 2004, kdy v sedmi krajích uspělo 5 hnutí či stran, ve čtyřech krajích se do zastupitelstva dostaly 4 strany či hnutí. Výjimku pak tentokrát tvořily kraje Ústecký (3 strany) a Královehradecký (6 stran a hnutí). Ve volbách 2008 byly v zastupitelstvech krajů zastoupeny nejčastěji 4 strany a hnutí (celkem v 8 krajích), ve třech krajích pak uspělo 5 stran a hnutí. Výjimkou pak byly tentokrát kraje Moravskoslezský (3 strany) a Karlovarský (6 stran).

Krajské volby v roce 2012 už naznačily pomalý rozpad stranické struktury, kdy nejčastější počet úspěšných stran a hnutí byl 6 (6 krajů) a 5 (5 krajů), ve zbylých dvou krajích uspěly pak 4 subjekty. V letošních krajských volbách uspělo v celkem čtyřech krajích 7 stran a hnutí, ve třech po 8 a 6, ve dvou krajích (Jihomoravský a Královehradecký) uspělo dokonce 9 stran a hnutí. Výjimkou byl letos jen Ústecký kraj, kde se do zastupitelstva dostalo celkem 5 stran a hnutí.

S tímto trendem fragmentace pak souvisí i další „nej“: vítězi voleb, hnutí ANO Andreje Babiše, stačilo k celkovému vítězství získat 533 tisíc hlasů, což je historicky nejnižší výsledek „prvního na pásce“ od roku 2000. Jen pro porovnání: ve volbách 2000 by skončilo hnutí ANO s tímto výsledkem až třetí, v roce 2004 druhé, v roce 2008 opět třetí, stejně jako v roce 2012.

Dalším „nej“ je pak skutečnost, že nejúspěšnějším krajským subjektem, co se týče procentuálního zisku hlasů, není žádná z takzvaných velkých stran, ale regionální hnutí Starostové pro Liberecký kraj Martina Půty se ziskem přes 32 %. Nejblíže se tomuto výsledku přiblížilo hnutí ANO v Moravskoslezském kraji (25,7 %) a v Královehradeckém kraji (25 %). Vítěz voleb, hnutí ANO, tak v žádném kraji není dominantním subjektem, který nemůže být „obejit“ při koaličním vyjednávání.

Vítězi voleb, hnutí ANO Andreje Babiše, stačilo k celkovému vítězství získat 533 tisíc hlasů, což je historicky nejnižší vítězství. Foto anobudelip.cz

Letošní krajské volby tak potvrdily trend fragmentace a antistranickosti, kdy především hnutí ANO na tomto postavilo svojí kampaň. V této souvislosti je třeba říci, že právě hnutí Andreje Babiše jako jediné vedlo viditelnou kampaň, prosadilo „příběh“ těchto voleb, který se sice zúročil ve vítězství, avšak přispěl také k výše popsanému rozmělnění krajských zastupitelstev. Platí také, že tam, kde působila silná regionální osobnost – Jiří Čunek ve Zlínském kraji, Martin Půta v Libereckém kraji, Vít Rakušan (zde však v součinnosti s Danou Drábovou), ale i Jiří Zimola v Jihočeském kraji – uspěly jejich subjekty výrazně více, než v jiných krajích.

Je zřejmé, že poraženými těchto voleb jsou především KSČM a ČSSD. V případě KSČM je vidět na několika krajích, že tam, kde v minulých volbách sehrávali komunisté roli alternativy (například Ústecký či Karlovarský kraj) vůči standardním politickým stranám či establishmentu obecně, je v těch letošních nahradilo v této roli hnutí ANO Andreje Babiše. Propad hlasů pro KSČM v jiných krajích pak značí, že tento efekt nebyl ojedinělý a vedení KSČM musí s blížícími se parlamentními volbami velmi přemýšlet o tom, jak je možné, že byznysový projekt miliardáře je schopen oslovit jejich voliče.

Zcela jistě zde svoji roli sehrává i to, že negace polistopadového vývoje, jak ji rétoricky zosobňuje právě Andrej Babiš, jeho ostentativní nedůvěra vůči parlamentní demokracii a institucím, mnoha komunistickým voličům zní velmi povědomě. Podpora, kterou Andrej Babiš po volbách vyjádřil ústeckému hejtmanovi Oldřichu Bubeníčkovi, pak odhaluje, že boj o komunistického voliče, respektive o budoucnost KSČM v žádném případě těmito volbami neskončil. Tento týden navíc ukázal, že Andrej Babiš se bude skrze výsledky hnutí v krajích snažit ovlivnit i dění v ostatních stranách, což je příklad hnutí STAN ve Středočeském kraji.

ČSSD si pak při analýze výsledku voleb jistě nevystačí s tvrzením, že nastala únava z dlouhé vlády strany v krajích. Mnohé z dnešní porážky už totiž bylo obsaženo ve výsledcích parlamentních voleb 2010 a krajských v roce 2012. Vedle dlouhodobějších trendů, které je třeba v klidu, ale o to více do hloubky analyzovat, je klíčem k neúspěchu ČSSD v těchto volbách především absolutní rezignace na jakoukoliv snahu dát těmto volbám příběh. Pokud by se takový přístup měl ze strany ČSSD opakovat i před volbami parlamentními v příštím roce, nastoupila by ČSSD s konečnou platností cestu ODS.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.