Obecní základka, nebo obecní chudobinec?

Školy zřizované obcemi už léta postrádají inovace - jejich nositelkami jsou dnes soukromé školy. Stát by neměl kritizovat jejich rozmach, ale inspirovat se u nich.

Rozvoj soukromých základních škol se dostal do pozornosti médií až nyní, ačkoli trend nárůstu jejich počtu můžeme u nás sledovat už mnoho let. Závažnější pro současnou živelnou proměnu veřejného školství je její rostoucí hnací síla, touha rodičů po dobrých školách.

Rodiče ani tak neunikají do elitního systému, který má nabídnout izolaci pro bohaté nebo pro chytré. Nemyslí primárně sobecky na budoucí ekonomický úspěch svých dětí. Unikají spíše do prostoru s kreativním přístupem ke vzdělávání, kde jejich dítě i oni cítí respekt, a kde mohou očekávat individuální přístup.

Takovou inovaci najdeme bohužel v posledních letech jen v soukromých školách. Rodiče chtějí mít jistotu, že pro školu je jejich dítě jedinečné, že si mohou kdykoli v klidu promluvit s učiteli, pro které je rozvoj dítěte prioritou.

Veřejné školy mají starosti s tím být dobré pro systém. Potom jim nezbývá čas, aby bylo dobré pro děti a rodiče. Dobře evidují papíry pro kontrolu inspekce. Děti, rodiče a učitelé zkrátka místo učení a prohlubování vzájemné spolupráce společně slouží systému. Vyplňují omluvňáky, podepisují domácáky, na neformální rozhovor o dítěti, o spolupráci mezi rodinou a školou se už zpravidla nedostává.

Promluvit si s třídní učitelkou ráno nebo odpoledne ve třídě, kde je téměř třicet dětí, by bylo téměř jejím týráním. Zjevně je přetížená už jen vybíráním poplatků na různé náklady spojené z „bezplatným“ základním školstvím… Navíc se k ní možná ani nedostanete – nová priorita bezpečnosti uzavírá znovu školy rodičům, i ty, které se dosud snažily o otevřenost.

Nové jednotné testy u přijímaček podporují jeden typ znalosti a jeden způsob jejího předvedení: test. Dialog dítěte, rodiče a učitele o učení ztrácí smysl, stačí si stáhnout vzor testů ze stránek Cermatu.

Nulová inovace u škol zřizovaných obcemi je výsledkem dlouholeté pasivity vlád, ministerstva a dalších odpovědných státních organizací v oblasti školství. Stát (ani obec) nedokáže ve všech případech zajistit kvalitu základní školy. A problém je, že kupodivu žádná z jeho složek za to necítí odpovědnost. Přitom by pro začátek stačilo se rodičů jednoduše zeptat jakým směrem by se škola měla rozvíjet (jako se například dotazníkem obrátili zástupci rodičů ve školské radě na rodiče všech žáků jedné z pražských obecních škol). A systematicky podporovat komunikaci s rodiči na úrovni školy, obce i státu.

Dosud dochází většina dětí na základní školy zřizované obcemi. Jenže bohatí rodiče čím dál více chtějí pro své dítě podstatně lepší školu. I kdyby někdo utlumil vznik soukromých škol, je tu domácí vzdělávání. I kdyby někdo utlumil domácí vzdělávání, najde se jiná cesta.

Soukromé základní školy jsou aktuálně v našem prostředí nositelkami inovace. Namísto jejich omezování je dobré se jimi inspirovat. Foto beyondthebrochurela.com

Mapa základního školství se mění čím dál rychleji, jenže na soukromou školu nebo domácí vzdělávání mají finance a schopnosti jen určití rodiče. Ztrácíme veřejnou školu jako možná neviditelný, zato významný základ sociální soudržnosti. Společnost se může začít více rozdělovat a ekonomicky oslabovat.

Společnou veřejnou inkluzivní základku paradoxně nijak zásadně nepodporuje současná politika inkluze, které tento důležitý širší kontext chybí.

Veřejné školy lze podpořit jedině radikální inovací, jako zvýšením kvality základní školy od první do deváté třídy – rodiče by při kvalitním druhém stupni školy nemělo napadat utíkat ani do státem podporované předčasné segregace s názvem osmileté gymnázium.

Inovací je i prostý zájem o proces učení, dobrá komunikace s rodiči, respekt k dítěti. Důležité je i navýšit financování, „předat“ školu dětem a rodičům natolik, aby měli pocit, že patří i jim. Je třeba podpořit iniciativní učitele, kteří touží po tom, aby je učení bavilo. Pokud se tak nestane, obecní základka se brzy stane spíše obecním chudobincem.

Soukromé základní školy jsou aktuálně v našem prostředí nositelkami inovace. Namísto jejich omezování je dobré se jimi inspirovat. Zároveň by měly být pro děti a rodiče zdarma – například namísto školného využívat dobrovolných darů nebo mít možnost požádat stát o dofinancování. A zároveň by tyto školy měly mít povinnost neodmítnout dítě z důvodu jakéhokoli hendikepu. Podobně i soukromé mateřské školy od 5 let věku dítěte.

Škola otevřená všem, která je demokratickou vzdělávací komunitou, má mnoho přínosů. Podobně jako jiné společné setkávání ve veřejném prostoru je výhodná pro udržení sociální soudržnosti jako takové. A bez ní se o nějaké ekonomice nemá smysl vůbec bavit.

A co si myslíte vy? Diskuse (9 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Tomáš Tožička - Praha

A co z toho tedy plyne? Úterý, 27.Září 2016, 18:27:1

Že segregace je OK a měli bychom se u soukromých škol inspirovat?

Každopádně nemohou všichni dát děti do soukromých škol, že ne? Takže na ty ostatní zbude co?

Jsem pro soukromé školství, ale jen v případě, že bude naprosto odděleno od státní podpory pokud bere peníze od rodičů a/nebo nefunguje jako spádová. A jestliže rodiče chtějí změnu, tak ať se o ní snaží politicky, ne že se povezou na zádech daňových poplatníků s nižšími příjmy nebo odmítajícími segregaci.

Martin Profant - Praha 7

Tomášovi Tožičkovi Středa, 28.Září 2016, 17:44:59

Ona je to taková obcese Petra Chaluše.
Soukromých základních škol je pořád jako šafránu, některé z nich jsou opravdu dobré --ty obvykle vznikly na okraji systému díky skupině iniciativních rodičů reagující na tupost obecních pantátů, jiné otřesné. Pokud mohu ze zkušenosti a inspekčních zpráv soudit, ty druhé převládají. Hodně bych se rozmýšlel, než bych dal dítě do soukromé školy, byť s dobrou pověstí.

O domácím vzdělávání škoda slov, při troše hledání najdeš -- asi tak čtvrt roku starý -- magazín MfD, kde jakási zřejmě známá modelka (omlouvám se, ale jména z téhle oblasti si nepamatuji) žvatlá o domácím vzdělávání svých dětí. Vystavila moje přesvědčení, že i hodně trhlá rodina je pro dítě lepší než náhradní péče zátěžové zkoušce a bohužel vím, že nepatří v této věci k výjimkám.

Malér ovšem máme obrovský. Kvalita základních škol se propadá rok od roku a ovšem s nerovnoměrnými dopady. ještě v roce 2005 sděloval tehdejší UIV (Ustav pro informace ve vzdělávání, později pro jistotu rozehnaný) jako skandál, že záčíná být statisticky sledovatelný rozdíl dosažených výsledků dětí podle situace rodiny a typu lokality. Dnes už jde o banální fakt.
Nikoli soukromé školy, ale privatizace kvality vzdělání na těch veřejných, to je klíčová nemoc naši vzdělávací soustavy.

Luděk Ševčík - OSVČ

Na nekvalitu státních škol zadělávají všichni ti pseudoodborníci Čtvrtek, 29.Září 2016, 17:15:6

/či kšeftaři/ kteří bortí desítkami let prověřené postupy. Nejsou peníze na zaplacení kvalitních pedagogů, ovšem na inkluzivní asistenty, kteří nic neudělají a jen budou překážet, je peněz dost.
Protože chceme posunout naše školství výše, přejímáme vzory od zemí, kde je úroveň vzdělání nižší, než u nás.
Je pak jasné, že kdo na to bude mít, uteče s dítětem do soukromé školy, na které ti pseudoodborníci /či kšeftaři/ nedosáhnou. A ti, co na to nemají, budou prostě mít smůlu.
Ale abych jen nekritizoval. Na celé té změně systému jistě někdo vydělá. Jako všichni ti, co jedou tunel na sociálnímu systému. Když jim to politici umožní, proč ne, jsme přece v kapitalismu. Jen by si měli všichni občané se skutečně sociálním cítěním všímat, kteří politici /ať vědomě, či jen pro svou hloupost/ tento tunel podporují a mělí by jim dát vyžrat při volbách.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Sarkastická poznámka Čtvrtek, 29.Září 2016, 21:53:52

Jedna z věcí, které pravidelně lituji je to, že můj otec zemřel dříve, než jsem mu mohla poděkovat za to, že myslel "primárně sobecky" na můj ekonomický úspěch
a dofackoval mne ke studiu něčeho, s čím se mohu uživit.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Dívala jsem se na ty soukromé školy Čtvrtek, 29.Září 2016, 22:47:50

Díval jsem se na ně, neboť nikdo z rodiny do žádné soukromé školy nechodil a synovec získal prvotřídní vzdělání na místním gymnásiu, Z místní základní školy byl rychle odhlášen, když se rodina domákla, že se v druhé třídě nedobrala násobilka.

Takže jsem zjistila, že těch dětí, které navštěvují soukromé školy je málo a že z mojí staré základní školy udělali školu soukromou.

Když jsem se dívala na její stránky, tak mi kapaly sliny. Angličtina od první třídy. Rodilý mluvčí. Případně možná ještě němčina a další zajímavé věci. Pak jsem se podívala na sociální sítě a ty říkaly něco jiného. Zřejmě bych tam dítě nedala.

Jinak tento článek v Respektu, potrdil moje podezření stran soukromých škol
https://www.respekt.cz/vzdelani/co-vas-v-alternativni-skole-nenauci

Výsledkem je líný, nedisciplinovaný jedinec, který u ničeho nevydrží (talent 10%, píle 90%), navíc bez základního znalostního rámce a neznalý jazyků.

Fotka_web_jpg

Petr Chaluš - konzultant ve vzdělávání

K diskusi Pátek, 30.Září 2016, 10:01:42

Pro Tomáše T. - můj text popisuje realitu, kterou ignorujeme, moje osobní přání vlastně neobsahuje. Moje osobní přání jak by školství mělo vypadat je: aby ho většinově zajišťovala silná veřejná služba otevřená inovátorům, komunitě, rodičům, odborníkům neučitelům, alternativním směrům ...

Pro Martina P. - souhlasím s vaším pohledem, že nerovné šance na kvalitní vzdělání jsou čím dál větší problém....

Pro Lenku V. - výkony dětí jsou důležité, jenže jde o to zda jediný cíl školy je zajistit individuální úspěch dítěte v budoucnosti nebo pdopořit rozvoj globálně odpovědného občana nebo produkovat "lidské zdroje" sloužící systému apod. ...

Luděk Ševčík - OSVČ

To ovšem nastoluje otázku, pane Chaluši. Pátek, 30.Září 2016, 12:18:43

Globálně odpovědný občan nemůže zároveň být "lidským zdrojem" sloužícím systému?
Chtělo by to definici "globálně odpovědného občana" a definici "systému".

Lenka Vytlačilová - metrolog

Jsem přívržencem jednotné republikánské školy, Neděle, 2.Října 2016, 17:45:49

jako něčeho, co by mělo "produkovat" občana a nikoliv "lidské zdroje"
(za jeden z hlavních problémů naší doby pokládám to, že jsme se z občanů stali spotřebiteli, slyším-li výraz "lidské zdroje", ohlížím se jestli není někde poblíž kulomet),
takže se nemyslím, že jediným cílem školy je zajistit individuální úspěch dítěte.

Nicméně zároveň odmítám i opačný extrém, kde individuální úspěch dítěte je obětován na oltář nějakého společného dobra.

Plus mám problém s tvrzením, že v době tatínka Googlu a maminky Wikipedie není třeba znát fakta a s celým tím nepochopeným Komenským.

Schola ludus znamená, že škola by neměla být pouze dřina, ale neznamená to, že student nesmí být obtěžován ničím, co ho nebaví.

Dovoluji si upozornit na fakt, na který nás opakovaně upozorňoval náš profesor občanské nauky, tedy na to,
že slovo student pochází z latinského slova studeo, tedy usiluji.

Lenka Vytlačilová - metrolog

Ona je to akademciká debata Neděle, 2.Října 2016, 17:49:38

dokud budeme platit učitele, jak je platíme.

Z vyprávění kolegy:
Tak jsem přišel na třídní schůzku a zjistil jsem, že syn má novou učitelku zeměpisu.
Paní učitelka nám vysvětlila, že před tím na škole uklízela, ale protože chyběl pedagog na zeměpis, práce se ujala.
Dodala, že všem dětem dala jedničky a děti jí mají rády.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.