V pondělí se v Praze uskuteční velká konference věnovaná myšlení francouzského filosofa Alaina Badioua a otázce, co dnes znamená slovo materialismus. Symposium pořádá Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu Akademie věd ČR a Princetonská univerzita.

Akce se zúčastní řada hostů, patří mezi ně například slovinský filosof Rado Riha a jeho žena Jelica Sumic Riha, kteří patří do Ljubljanské školy psychoanalýzy a založili spolu časopis Filosofski vestnik. Jejich myšlení je silně ovlivněno současnou francouzskou filosofií.

„Snažíme se ukázat, že slovinskou filosofii nelze redukovat jen na Slavoje Žižeka a že na Slovinsku je mnoho dalších zajímavých filosofů, kteří promýšlejí otázky, které by mohly dobře rezonovat v českém prostředí,“ uvedla pro Deník Referendum jedna z organizátorek konference Jana Beránková z Kolumbijské univerzity, která rovněž na konferenci vystupuje.

Dalším důležitým hostem je Frank Ruda ze Svobodné univerzity Berlín, který se zabývá především Hegelovou filosofií a snaží se ukázat, že Hegelovo myšlení je pro současnost klíčové.

„Mezi jeho tři hlavní knihy patří Hegel's Rabble: An Investigation into Hegel's Philosophy of Right, kniha o Alainovi Badiouvi s názvem For Badiou: Idealism without Idealism, která částečně také inspirovala naši konferenci, protože zde Ruda píše o důležitosti dialektického myšlení pro současnou filosofii a analyzuje Descartesa, Badioua a Hegela, a nakonec nejnovější kniha Abolishing Freedom: A Plea for a Contemporary Use of Fatalism, v níž Ruda kritizuje současný pojem „svobody“ a volá po jakémsi současném ‚fatalismu‛,“ vysvětlila Beránková.

Od materialismu k univerzalismu

Mezi další vystupující patří mimo jiné Michael Hauser z Filosofického ústavu AV ČR, Nick Nesbitt z Princetonské univerzity, který se aktuálně zabývá především Louisem Althusserem, ale také frankofonní literaturou. Svůj konferenční příspěvek rovněž přednese matematička Jana Glivická z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Pokusí se v něm vysvětlit současnou teorii množin, kterou Badiou ve svých knihách často používá.

Jádrem konference bude to, jakým způsobem Badiou obohatil úvahy o materialismu. Badiou v úvodu ke své druhé hlavní knize Logiky Světů kritizuje pojem takzvaného „demokratického materialismu“, podle kterého neexistuje nic nemateriálního, existují jen těla a jazyky.

„Tento demokratický materialismus je ztělesňován v redukci demokracie na její parlamentní formu, v gender studies, v obecných problémech postmodernity. Badiou tvrdí, že je mnohem důležitější z materialismu zachovat jeho ‚nemateriální‛ jádro, tedy dialektiku samotnou,“ popisuje Beránková. Badiou do protikladu k demokratickému materialismu staví „materialistickou dialektiku“, která přiznává existenci kromě těl a jazyků i nekonečným univerzálním pravdám.

„Tento bod se mi zdá velmi důležitý, protože se na levici hodně mluví o materialismu, ale málokdo se ptá na to, co toto dnes už značně zprofanované slovo vlastně znamená. Co je onen ‚nový materialismus‛? A znamená slovo ‚materialismus‛ redukci všeho jen na to, co je hmotné, anebo je možné přiznat i existenci nějaké nehmotné výjimky?“ ptá se Beránková, podle které levice nemůže znovu najít sílu, pokud nepromyslí otázku nového možného univerzalismu.

„Přitom právě universalismus byl v postmoderní době nejvíce kritizován a byl a stále je obecně ztotožňován s univerzalismem různých státních institucí například Spojených národů a dalších,“ doplňuje Jana Beránková. Myšlení Badioua podle ní ukazuje, že je možné vykročit z tohoto postmoderního relativismu a že jiný universalismus je možný a to universalismus jeho nekonečných pravd. „Tento aspekt je podle mě velmi důležitý, protože dokud levice nepromyslí znovu tuto otázku, jen těžko může vykročit ze současné slepé uličky,“ zdůrazňuje Beránková.

Hlavní díla Alaina Badioua zatím nebyla do češtiny přeložena. Vyšel pouze Svatý Pavel a Manifesty Filosofie. Konference začíná v pondělí 5. září od 10:30 v Akademickém konferenčním centru v Husově ulici v Praze.