Letošní dovolená v tuzemsku mi byla ujištěním, že dělící čára v české společnosti probíhá jen mezi majiteli venkovských nemovitosti a těmi, kdo žádné nemají. Kapitalismus přivedl české chalupářství k úspěchu srovnatelnému snad jen s úspěchem Škodovky.

V chalupě i nové Škodovce se lze cítit stejně dobře. Škodovka je takovou malou chalupou, kterou se z města jede k chalupě velké.

Žijeme ve šťastné zemi, my kdo máme nemovitost na venkově. Dohazujeme si řemeslníky, diskutujeme o materiálech, radíme se s památkáři, kteří jsou vlídní k těm, kdo nechtějí ničit substanci. Odvážnější z nás pronajímají.

Chudí lidé nás, chalupáře, ještě dlouho neohrozí, protože nechodí k volbám. Vláda nás neohrozí, protože jí nic nepatří a skoro o ničem nerozhoduje, navíc se věčně mění. Přibývá zato malých pivovarů v dojezdové vzdálenosti chalup. V chalupách samých přibývají vířivky a sauny. Bazény venku přinesla už léta minulá. Idylotvorná je také tendence chovat zas v menším množství domácí zvířectvo až do velikosti koně.