Soud umožnil pokračovat sociálnímu centru Klinika v aktivitách

Městský soud v Praze zamítl návrh na nařízení předběžného opatření, podle kterého nesměli lidé z kolektivu Kliniky provozovat autonomní sociální centrum v Jeseniově ulici.

(su)

05.07.2016 11:01

Dsc_9963

Rozhodnutí o tom, že lidé z Kiniky mohou budovu využívat jako sociální centrum, bude platit až do chvíle, kdy soud pravomocně rozhodne ve věci samé. Foto Saša Uhlová, DR

Městský soud v Praze změnil 21. června svým rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně, podle kterého neměli lidé z kolektivu Klinika právo provozovat v budově bývalé plicní kliniky v Jeseniově ulici v Praze sociální centrum.

Do rozhodnutí městského soudu směli mít obyvatelé Kliniky v držení klíče od budovy, nechávat si vevnitř své věci a zdržovat se tam. Od konce března však nesměli budovu využívat jako sociální centrum. Nyní provozovat centrum mohou. Rozhodnutí bude platit až do chvíle, kdy soud pravomocně rozhodne ve věci samé. Proti tomuto rozhodnutí není možné se odvolat.

Odvolací soud původně sice koncem března právě provozování centra předběžným opatřením zakázal, ale učinil tak na základě tvrzení, že objekt byl kolaudován jako plicní klinika a Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových tak hrozí postih správního orgánu. To se neprokázalo.

Klinika totiž po předcházejícím rozhodnutí odvolacího soudu předložila potvrzení Odboru výstavby Úřadu městské části Praha 3 ze dne 21.4.2004, z něhož vyplývá, že v archivu tohoto úřadu se nenachází kolaudační rozhodnutí pro tuto stavbu, ale pouze povolení k jejímu uvedení do zkušebního provozu ze dne 23.10.1961.

Soud dal tedy Klinice za pravdu, že předložená listina do značné míry vyvrací sdělení téhož úřadu ze dne 25.1.2016; ostatně sám žalobce jako vlastník nemovitosti žádné kolaudační rozhodnutí soudu nepředložil.

Senát odvolacího soudu došel tedy k závěru, že kolaudační stav nemovitosti je sporný a pro účely nařízení předběžného opatření jej nelze mít za jednoznačně prokázaný. Tudíž neuznal ani naléhavou potřebu zatímní úpravy poměrů, již argumentoval úřad a kvůli níž původně soud činnost v objektu zakázal.

Válka předběžných opatření
Spory mezi Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových a lidmi, kteří provozují Kliniku, trvají několik měsíců. Dne 8. března podal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen Úřad) žalobu na vyklizení. Sama podaná žaloba nemá vliv na postavení stran sporu a neznamená povinnost se něčemu podřizovat. K tomu slouží naopak předběžná opatření. Úřad současně podal trestní oznámení na policii, aby objekt vyklidila. Policie se trestním oznámením ale nezabývala, protože příslušný spor řeší soud.

Dne 16. března podal Úřad návrh na nařízení předběžného opatření, kterým se domáhal nařízení vyklizení nemovitosti a zákazu provozu centra Klinika. Učinil tak poté, kdy neuspěl s trestním oznámením. Důvody byly podle návrhu takové, že provoz je v rozporu s kolaudačním rozhodnutím.

Den poté Obvodní soud pro Prahu 3 tento návrh celý zamítl. V odůvodnění rozhodnutí argumentuje tím, že pro předběžnou úpravu není důvod a kolaudační rozhodnutí je věcí stavebního úřadu, do které soudu nic není.

Úřad si podal koncem března odvolání, které projednal Městský soud v Praze, jenž 21. dubna částečně potvrdil usnesení soudu prvního stupně, a to v rozsahu požadavku na vyklizení a odevzdání klíčů.

Naopak v rozsahu zákazu užívání nemovitosti napadené rozhodnutí zrušil s poukazem na kolaudační stav. To v praxi znamenalo, že od této chvíle směli mít lidé z Kliniky klíče, směli tam chodit, ale nesměli tam provozovat sociální centrum ani jiné aktivity.

Soud prvního stupně - Obvodní soud pro Prahu 3 - vydal na základě rozhodnutí městského soudu počátkem května usnesení, kterým nařídil zákaz provozu centra Klinika.

Proti tomu si podala Klinika odvolání, ke kterému doložila, že stavební úřad v minulosti potvrdil, že kolaudační rozhodnutí neexistuje, a doložila mimo jiné kopii stavebního spisu, kde skutečně žádné kolaudační rozhodnutí nebylo.

V následujícím období policie dvakrát po anonymním nahlášení bomby předala nemovitost vlastníkovi, i když tento požadavek soud zamítl. Z druhého předběžného opatření to ale nebylo poznat, protože tato informace procházela jen prvním zamítavým předběžným opatřením a usnesením odvolacího soudu, které je částečně potvrzovalo.

Na to reagovala Klinika koncem května vlastním návrhem předběžného opatření, kterým se domáhala zákazu vyklízení objektu.

Policie se nezávisle na postupu Kliniky obrátila s dotazem na obvodní soud, zjistila aktuální stav a přestala objekt předávat Úřadu. V návaznosti na to soud vydal počátkem června předběžné opatření ve prospěch Kliniky a zakázal Úřadu vyklízení nemovitosti (svévolí nebo policejně). Tím potvrdil novou praxi policie a dal jí zákonné posvěcení.

Proti tomuto si podal Úřad dne 16. června odvolání, o kterém zatím soud nerozhodl. Zato Městský soud v Praze rozhodl 21. června o tom, že lidé z Kliniky smějí objekt využívat i jako sociální centrum. A to proto, že Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových tvrdil, že objekt je kolaudován jako plicní klinika, což se ukázalo jako nepravdivá informace.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.