Chci přispět X

Ústavní soud kritizuje GIBS: Nelidské a ponižující zacházení musí být potrestáno

Generální inspekce bezpečnostních sborů musí znovu prošetřit trestní oznámení účastníka blokády nezákonného kácení na Šumavě proti policistům. Podle ÚS je nepřípustné, aby případy nelidského ponižujícího zacházení zůstaly nepotrestány.

(vd)

31.05.2016 17:25

Dsc_1739

Zákaz nelidského a ponižujícího zacházení, připomíná Ústavní soud, zakotvuje jednu z nejzákladnějších hodnot demokratických společností. Foto David Muzik, DR

Ústavní soud v úterý zkritizoval Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) za její neschopnost účinného vyšetřování v případech podezření z nelidského a ponižujícího zacházení. Inspekce podle soudu musí znovu a lépe prošetřit trestní oznámení účastníka blokády nezákonného kácení na Šumavě proti zasahujícím policistům a zpřístupnit mu vyšetřovací spis. Soud také řekl, že pokud trestné činy policistů vyšetřují zaměstnanci GIBS, kteří jsou bývalými policisty, může být nezávislost takového vyšetřování pouze iluzorní.

Úterní nález se týká vyšetřování policejního násilí při blokádě nezákonného kácení v Národním parku Šumava. První senát Ústavního soudu (soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková) vyhověl ústavní stížnosti stěžovatele, který namítal, že nebylo účinně prošetřeno jeho trestní oznámení na policisty, kteří s ním měli jednat nelidským a ponižujícím způsobem v roce 2011, když protestoval proti kácení stromů v Národním parku Šumava.

Podle Ústavního soudu Generální inspekce bezpečnostních sborů při šetření trestního oznámení stěžovatele porušil jeho základní právo na účinné vyšetřování, které vyplývá ze zákazu nelidského a ponižujícího zacházení. „V demokratické společnosti je nepřípustné, aby případy nelidského a ponižujícího zacházení zůstaly nepotrestány, tím spíše, pokud se jich dopustí bezpečnostní složky státu,“ uvedl Ústavní soud. Proto je dle něj nezbytné, aby orgány činné v trestním řízení věnovaly šetření namítaného špatného zacházení zvláštní pozornost, aby bylo skutečně důkladné a splňovalo i další požadavky na účinné vyšetřování, a to v každém jednotlivém případě.

Stěžovatel Jan Skalík podal s pomocí Ligy lidských práv trestní oznámení na policisty, kteří jej dusili, škrtili a dupali mu po nohách, nechali zaměstnance správy národního parku sypat mu lesní mravence za krk a přivolali lesního dělníka, aby stěžovatele metr od jeho hlavy zastrašoval zapnutou motorovou pilou. Ústavní soud řekl, že kdyby se tvrzení stěžovatele prokázala, jednalo by se o nelidské a ponižující zacházení

„V tomto případě proto měly orgány činné v trestním řízení postupovat se zvláštní pozorností. Podle standardů Evropského soudu pro lidská práva má stát povinnost v takových případech zajistit, aby vyšetřování bylo rychlé, důkladné, nestranné a se zapojením oběti, což znamená zpřístupnit oběti vyšetřovací spis“, uvedla advokátka stěžovatele Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. Také v případě, že se jedná o špatné zacházení ve smyslu článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech, musí orgán, jenž byl incidentu přítomen, vysvětlit, jak došlo ke způsobeným zraněním.

V případě Skalíka však podle soudu orgány postupovaly laxně a jeho tvrzení bagatelizovaly. Po podání trestního oznámení věc odložili s tím, že nejde o trestný čin. Skalík se obracel na všechny úrovně orgánů činných v trestním řízení a požadoval řádné prošetření věci a také přístup do spisu. To mu bylo odpíráno s tím, že nebylo zahájeno trestní řízení, takže stěžovatel formálně není v pozici poškozeného, tudíž nemá na přístup do spisu právo. Podle Ústavního soudu je právě možnost nahlédnutí do spisu jednou z možností kontroly postupu orgánů.

Stěžovatel se v červenci a srpnu 2011 účastnil protestu proti kácení stromů v lokalitě Ptačího potoka v Národním parku Šumava. Přitom se 2. srpna 2011 připoutal pomocí trubky a karabin ke stromu určenému k pokácení. Stěžovatel byl však policií z tohoto místa odstraněn a odvezen na policejní služebnu v Sušici.

V následném trestním oznámení proti zasahujícím policistům stěžovatel namítal, že mu, v době kdy byl připoután ke stromu, byli za oblečení u krku sypáni lesní mravenci, policisté ho opakovaně dusili a škrtili, stlačovali mu body na krku, stoupli mu plnou vahou na lýtko a nastartovali motorovou pilu blízko jeho hlavy. To vše za účelem, aby opustil prostor, který byl vyhrazen pro kácení stromů. Když se stěžovatel konečně příkazům k opuštění prostoru podvolil, policisté s ním jednali hrubě a nasadili mu příliš těsně pouta.

ÚS: Je nepřípustné, aby případy nelidského ponižujícího zacházení zůstaly nepotrestány

Ústavní soud v této souvislosti zdůraznil, že nelidské a ponižující zacházení je velmi závažné jednání. „Zákaz nelidského a ponižujícího zacházení,“ připomíná dále Ústavní soud, „zakotvuje jednu z nejzákladnějších hodnot demokratických společností.“ Vznese-li někdo hájitelné tvrzení, že byl takovému zacházení ze strany policie vystaven, musí být takové oznámení podle Ústavního soudu velmi pečlivě prošetřeno. „V demokratické společnosti je nepřípustné, aby případy nelidského ponižujícího zacházení zůstaly nepotrestány,“ píše se v nálezu Ústavního soudu.

Pokud by se popsaný postup policistů potvrdil, jednalo by se totiž ze strany policie o nelidské a ponižující zacházení, které musí být považováno za trestný čin. A Ústavní soud tvrdí, že tvrzení stěžovatele o tomto postupu nebyla zcela nedůvěryhodná a nepravděpodobná, nýbrž naopak představovala tzv. hájitelné tvrzení.

„Úřední záznamy policie potvrzovaly, že mu policisté tlačili na body na krku. Stěžovatel také poukázal na dva svědky, kteří stěžovatele viděli po zákroku a potvrdili, že měl červený otlačený krk a červená a otlačená zápěstí a odřeniny na rukou. Bylo proto povinností orgánů činných v trestním řízení trestní oznámení stěžovatele účinně vyšetřit, zejména urychleně vyslechnout všechny očité svědky události, která byla předmětem trestního oznámení stěžovatele, a ve svých závěrech se vypořádat se všemi hájitelnými tvrzeními stěžovatele a vysvětlit, jak mu byla způsobena zjištěná zranění, a zda k nim došlo v důsledku špatného zacházení ze strany policistů, či nikoliv,“ uvedl Ústavní soud.

Inspekce přitom nevyslechla žádné svědky, a to přesto, že se nabízelo minimálně vyslechnutí zasahujících policistů a dalších zásahu přítomných osob a svědků navržených stěžovatelem. Při odložení věci Inspekce navíc nijak nehodnotila nashromážděné důkazy, nijak se nevypořádala s tvrzeními stěžovatele a nijak je nevyvrátila. Přístup k trestnímu oznámení stěžovatele ze strany Inspekce policie a GIBS Ústavní soud označil za laxní a za jeho bagatelizaci. Přitom prohloubení vyšetření incidentu dokonce GIBS uložil i dozorující okresní státní zástupce.

Ústavní soud také rozhodl, že GIBS nebyla ve vyšetřování nezávislá a nestranná. Šetření i kontrolu jeho výsledků prováděly stejné osoby jako v dřívější Inspekci policie, která nezávislým orgánem nebyla. „Nelze také přehlédnout, že GIBS převzala do služebního poměru téměř všechny příslušníky předchozí Inspekce policie. Z formálního pohledu se GIBS sice jeví být vůči policii nezávislým orgánem, avšak formální nezávislost nezaručuje nezávislost praktickou. Pokud je GIBS převážně obsazena bývalými příslušníky sborů, které má vyšetřovat, její nezávislost může být čistě iluzorní,“ uvádí Ústavní soud.

Ústavní soud nakonec kritizoval skutečnost, že policie sice zásah proti stěžovateli původně natáčela na videokameru, záznam byl však ukončen v momentě, kdy proti stěžovateli začaly být používány donucovací prostředky. Tato skutečnost podle Ústavního soudu sama o sobě vyvolává pochybnosti o přiměřenosti zásahu policie. „Policie takovým postupem také nevhodně omezuje možnosti státu prokázat, že zásah byl v souladu se zákonem a přiměřený v dané situaci. Přitom pokud osoba, která je zajištěna či jinak pod kontrolou policie, utrpí zranění, je povinností státu poskytnout věrohodné vysvětlení, jakým způsobem byla tato zranění způsobena,“ uvedl Ústavní soud.

Podle něj právě ke splnění tohoto závazku státu má sloužit povinnost účinného vyšetřování, které musí být důkladné, dostatečné, rychlé, nezávislé a nestranné a s možností oběti zkontrolovat je nahlédnutím do spisu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.