Pravicová opozice si stěžuje u Ústavního soudu na zákon o elektronické evidenci tržeb. A požaduje jeho zrušení. Činí tak v čase, kdy Ústavní soud zamítl stížnost sedmi poslanců, kteří si stěžovali na procedurální rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny, který v rámci třetího čtení ukončil rozpravu o zákonu a nechal plénum sněmovny hlasovat.

„Stěžovatelé ve svých ústavních stížnostech uvedli,“ řekla Deníku Referendum mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková, „že napadenými usneseními a postupem předsedajícího došlo k porušení ústavního pořádku i jejich subjektivních ústavních práv na řádný a nerušený výkon jejich veřejné funkce poslance.“

S odkazy na svou dřívější judikaturu nicméně Ústavní soud došel k závěru, že rozhodnutí, jimiž komory Parlamentu, zákonodárci či parlamentní orgány, které rozhodují v rámci procesního postupu schvalování návrhů zákonů, patří mezi rozhodnutí, která sama o sobě nemohou být napadena ústavní stížností.

Podle Ústavního soudu se stěžovatelé se svými návrhy snaží „obejít“ ústavně předvídaný systém přezkumu ústavnosti přijatých zákonů, který pak zahrnuje i přezkum ústavnosti legislativní procedury. K podání takového návrhu je totiž oprávněna skupina minimálně jedenačtyřiceti poslanců nebo sedmnácti senátorů.

Stěžovatelé se, tvrdí Ústavní soud, snaží soudce „vtáhnout do hry“, kterou však Ústavní soud hrát nemůže. Opačný závěr by měl podle Ústavního soudu neblahé „precedenční“ důsledky. Ústavní soud by se totiž stal, aniž by k tomu byl Ústavou či zákonem oprávněn, přímým „rozhodčím“ legislativního procesu.

Pravice: zákon má pět hlavních problémových ustanovení

Zástupci ODS a TOP 09, kteří nyní podávají návrh na zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb, si nestěžují pouze na způsob, kterým se zákon projednal, nýbrž také na jeho obsah. „Slíbili jsme, že pokud zákon projde, obrátíme se na Ústavní soud, protože jej od začátku považujeme za protiústavní,“ uvedl spoluautor stížnosti Marek Benda z ODS.