Pravicová opozice si stěžuje u Ústavního soudu na zákon o elektronické evidenci tržeb. A požaduje jeho zrušení. Činí tak v čase, kdy Ústavní soud zamítl stížnost sedmi poslanců, kteří si stěžovali na procedurální rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny, který v rámci třetího čtení ukončil rozpravu o zákonu a nechal plénum sněmovny hlasovat.

„Stěžovatelé ve svých ústavních stížnostech uvedli,“ řekla Deníku Referendum mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková, „že napadenými usneseními a postupem předsedajícího došlo k porušení ústavního pořádku i jejich subjektivních ústavních práv na řádný a nerušený výkon jejich veřejné funkce poslance.“

S odkazy na svou dřívější judikaturu nicméně Ústavní soud došel k závěru, že rozhodnutí, jimiž komory Parlamentu, zákonodárci či parlamentní orgány, které rozhodují v rámci procesního postupu schvalování návrhů zákonů, patří mezi rozhodnutí, která sama o sobě nemohou být napadena ústavní stížností.

Podle Ústavního soudu se stěžovatelé se svými návrhy snaží „obejít“ ústavně předvídaný systém přezkumu ústavnosti přijatých zákonů, který pak zahrnuje i přezkum ústavnosti legislativní procedury. K podání takového návrhu je totiž oprávněna skupina minimálně jedenačtyřiceti poslanců nebo sedmnácti senátorů.

Stěžovatelé se, tvrdí Ústavní soud, snaží soudce „vtáhnout do hry“, kterou však Ústavní soud hrát nemůže. Opačný závěr by měl podle Ústavního soudu neblahé „precedenční“ důsledky. Ústavní soud by se totiž stal, aniž by k tomu byl Ústavou či zákonem oprávněn, přímým „rozhodčím“ legislativního procesu.

Pravice: zákon má pět hlavních problémových ustanovení

Zástupci ODS a TOP 09, kteří nyní podávají návrh na zrušení zákona o elektronické evidenci tržeb, si nestěžují pouze na způsob, kterým se zákon projednal, nýbrž také na jeho obsah. „Slíbili jsme, že pokud zákon projde, obrátíme se na Ústavní soud, protože jej od začátku považujeme za protiústavní,“ uvedl spoluautor stížnosti Marek Benda z ODS.

„Samotný proces schvalování nás v našem postoji utvrdil. Sliby plníme. Elektronická evidence tržeb je nepřiměřeným zásahem do podnikání, nepřiměřenou kontrolou každého živnostníka. Základním principem jakékoli kontroly je její přiměřenost. Online dohled, který dopředu počítá s tím, že jste zločinec, přiměřený není,“ vysvětlil Benda.

„Kromě vlastního procesu přijímání zákona, který byl již napaden individuálními ústavními stížnostmi poslanců, kteří nedostali ve třetím čtení možnost se v rozpravě k zákonu vyjádřit, napadáme obsah zákona, který je z našeho pohledu v několika ohledech protiústavní,“ doplňuje Martin Plíšek z TOP.

„Podle přijatého zákona může například vláda stanovit a zrušit svým nařízením výjimky pro jednotlivé druhy podnikání, což považujeme za protiústavní,“ říká člen ústavně právního výboru TOP 09 Martin Plíšek. Opozice upozorňuje Ústavní soud na pět hlavních problémů zákona o EET.

Prvním je nepřiměřený postup vůči malým poplatníkům daně z příjmu s dopadem na narušení práva na podnikání. Dopad zákona na malé a střední podnikatele je podle TOP 09 a ODS ve srovnání s velkými mnohem nepříznivější, a to prý až s intenzitou neústavní.

Za druhý problematický bod označuje pravicová opozice zatížení daňového poplatníka dalšími náklady. „Z hlediska materiální zátěže pro malé a střední podnikatele není možné posuzovat zákon izolovaně, ale v souvislosti se stále rostoucím hromadným zatížením podnikatelské činnosti, například v souvislosti se zavedením kontrolních hlášení nebo zákonem o DPH,“ tvrdí ODS a TOP 09.

V této situaci podle nich sice nemusí být každá jednotlivá povinnost porušením ústavních práv, ale dohromady vytváří pro malé a střední podnikatele rdousící efekt, který je narušením práva na podnikání zakotvené v Listině základních práv a svobod.

Třetím bodem, který zmiňuje stížnost, je narušení ochrany soukromí, které je garantováno Ústavou a Listinou základních práv a svobod. V rámci EET jsou totiž poplatníci daně z příjmů povinni sdělovat důvěrné informace, které mohou být podle pravicové opozice zneužity, finanční úřad bude mít možnost z evidence získat databázi údajů osobní povahy.

„Shromažďování takových dat, v zákoně neurčitě definovaného rozsahu, představuje neproporcionální zásah do práv vymezených Listinou,“ tvrdí zástupci pravicové opozice. Dále se pozastavují u údajně bezbřehého a neústavního zmocnění vlády pro výjimky z evidence tržeb. „Listina stanovuje, že daně a poplatky je možno ukládat jen zákonem. Podle přijatého zákona o EET ale může vláda stanovovat a rušit výjimky pro jednotlivá podnikání, což je v rozporu s ústavou,“ zdůrazňuje pravicová opozice.

Nakonec se její stížnost zastavuje u absence podpisu předsedy poslanecké sněmovny pod zákonem o EET. Zákon prý nebyl podepsán předsedou Poslanecké sněmovny, ale místopředsedkyní Jermanovou. „Došlo k tomu v rozporu s ústavou a takový podpis nemůže nahradit ústavně vyžadovaný podpis předsedy Poslanecké sněmovny,“ tvrdí.

Obstrukce a jednací řád sněmovny

Schvalování zákona o elektronické evidenci tržeb provázel vleklý spor koalice s opozicí. TOP 09 a ODS totiž avizovaly, že budou projednávání zákona blokovat až do konce současného volwebního období. Vládě se nakonec podařilo obstrukce poslanců z řad pravicové opozice obejít tím, že prosadili ukončení rozpravy a stanovili pevný datum a čas, kdy o zákonu poslanci hlasovali.

Podle opozice tím ale porušili jednací řád dolní komory, který praví, že rozprava o zákonech trvá tak dlouho, dokud se do ní zákonodárci hlásí. „Je to porušení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K hlasování může totiž sněmovna přistoupit až poté, co skončí rozprava, a dokud se do ní hlásí poslanci, za skončenou ji považovat nelze,“ řekl nám tehdy Jan Wintr.

„Musím říct, že je to hodně kreativní výklad jednacího řádu,“ doplnila ho bývalá soudkyně Ústavního soudu a současná senátorka Eliška Wagnerová. Také podle ní jednací řád nepočítá s tím, že by si poslanci mohli odhlasovat konkrétní hodinu, kdy budou o zákoně hlasovat. „Jednací řád v tomto hovoří jasně: dokud se hlásí řečníci, rozprava pokračuje,“ řekl Wintr.

Zda-li dají soudci za pravdu spíše opozičním formacím, anebo se přikloní na stranu koaličních subjektů, lze jen těžko odhadovat. Také Eliška Wagnerová a Jan Wintr si netroufají rozhodnutí soudu předpovídat.

„Je to těžká otázka. Koalice nepochybně porušila zákon, avšak musíme mít na paměti, že se tak stalo v reakci na obstrukce,“ říká Jan Wintr. Podle něj je otázka, zda jde o porušení zákona v intenzitě ústavnosti. „Jinak řečeno, otázkou je, zda koalice omezila práva opozičních stran dostatečně se vyjádřit k projednávanému zákonu,“ vysvětlil politolog.

„Netroufám si odhadovat, jak Ústavní soud rozhodne,“ doplňuje Eliška Wagnerová. Trvá ale na tom, že není možné, aby opozice dlouhodobě blokovala vládnutí. „Opozice nemůže dlouhodobě ochromit chod exekutivy,“ vysvětluje bývalá soudkyně Ústavního soudu.

Ten bude ve svém rozhodování zohledňovat nejméně dva podstatné aspekty demokratického vládnutí: Parlament by měl vládě umožnit prosazovat vůli většiny voličů projevenou ve volbách, avšak musí tak činit způsobem, který neokleští demokratická práva opozice.