Spoluúčast seniorů na věcech veřejných

Nový návrh zákona by měl posunout možnosti seniorské participace v českých zemích k přímočařejší verzi rakouského modelu. Jde o nový typ sociálního partnerství podobný spolurozhodování organizací zastupujících zájmy zaměstnanců.

Na Pražském hradě se toto pondělí konala konference Rady seniorů České republiky na téma „hodnocení stavu seniorské participace“. V dnešní rozdělené společnosti bohužel patří senioři spíše k odstrčené a sociálně ohrožené skupině obyvatelstva a to i ve vyspělejší části světa.

Když srovnáme zapojení seniorů v zastupitelských funkcích u nás doma, tak v obecních zastupitelstvech jich je 4,6 procenta, v Senátu je jich 18,7 procenta. Větší zapojení seniorů – a to nejen v zastupitelských funkcích, ale také prostřednictvím seniorských organizací – je na místě.

V českých zemích stejně jako v jiných rozvinutých průmyslových státech populace stárne. Senioři jsou však opomíjeni i přes svoji početnost (u nás jich je 2,4 milionu, tedy 22 procent populace). Lidé mají přitom právo na důstojný život i v takzvaném třetím věku a to nejen pro roli, kterou sehrávají v rodinách – vždyť mnozí jsou sami ještě ekonomicky aktivní. Místo toho se můžeme setkávat s nedostatečnou mezigenerační solidaritou, ba dokonce s neúctou ke stáří.

Samostatná poltická strana seniorů (Důchodci za životní jistoty) neuspěla, senioři se objevují na kandidátkách zavedených politických stran. Rozhodování o legislativě a koncepcích důležitých pro seňorou lze ovlivnit i přes propojení spolkového života s politikou. Rada seniorů navrhuje, aby se nástrojem participace seniorů staly seniorské organizace, které se věnují oprávněným zájmům seniorů a organizování jejich aktivit. Přicházejí tak s myšlenkou samostatného zákona o seniorech.

Při tvorbě specifické legislativy týkající se uznání zájmů české seniorské populace, se Rada seniorů ČR volně inspirovala rakouským zákonem, který stanovil obsah a formy podpory seniorů již v roce 1998 (Bundesgesetz uber die Forderung von Anliegen der alteren Generation). Účastníky konference s tím to modelem seznámila Elizabeth Pittermann, bývalá ministryně zdravotnictví za SPO a spolutvůrkyně zákona.

Rakouský model participace seniorů na exekutivní úrovni ustanovuje při spolkovém ministerstvu práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů takzvanou Federální radu (Bundesseniorbeirat), což je jmenovaný poradní orgán sloužící jako diskusní fórum pro strukturovaný občanský dialog s činiteli s rozhodovací pravomocí. Členství na návrh uzemní správy a resortů je na pět let a čestné. Této radě předsedá příslušný ministr.

Dále pak rakouský zákon stanovuje jako ústředního smluvního partnera vlády zastřešující organizaci pro seniorské spolky takzvanou Rakouskou seniorskou radu (Ostereichische Seniorenrat). Je hlavním mluvčím seniorské populace v Rakousku a má konzultativní funkci ve věcech seniorských koncepcí a fungování sociálního pojištění. Za tím účelem dostává státní podporu ve výši jedno euro na každého rakouského seniora.

Rada seniorů navrhuje, aby se nástrojem participace seniorů staly seniorské organizace, které se věnují oprávněným zájmům seniorů a organizování jejich aktivit. Přicházejí s myšlenkou samostatného zákona o seniorech. Foto half alive, flickr.com

V České republice existuje vládní výbor pro tyto otázky, jeho práce je však nedostatečná, funguje spíš byrokraticky, než aby splňoval nároky reálné spoluúčasti seniorů. Proto se po rakouském vzoru objevil návrh zákona, který by mohl být projednán v Parlamentu. Jde vlastně o nový typ sociálního partnerství, obdobně jako jsou k spolurozhodování přitaženy organizace zastupující zájmy zaměstnanců.

Navržený český model je jednodušší a přímočařejší než rakouský. Subjektem seniorské participace bude rovnou navržen již existující právní subjekt ve smyslu občanského zákoníku - tedy Rada seniorů ČR. Paragrafové znění návrhu nyní může být předmětem různých debat. Nabízí se věnovat pozornost například otázkám legitimity reprezentace zájmů starší generace či způsobu zmocnění vybraného právního subjektu rozdělovat a kontrolovat státní příspěvek.

Předpokládá se, že stát poskytne Radě seniorů pravidelný příspěvek pole počtu seniorů v České republice přímo z rozpočtu – podle MPSV by šlo zřejmě o 24 milionů. Různé sociální projekty pro seniory by samozřejmě byly dál financovány z příslušných resortních a regionálních dotací. Zde by šlo o rozdělení centrálního příspěvku na ochranu práv seniorů, poskytování informací, vzdělávání a osvětu a také na úhradu výdajů Rady seniorů (zejména expertní zázemí pro její konsultativní a monitorovací činnost).

Zákonnou podmínkou této státní podpory je uzavření každoroční smlouvy mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a Radou seniorů o čerpání prostředků podle obecného účelu podpory. Kromě zmocnění rady k rozdělování a kontrole prostředků je tu samozřejmě i odborná kontrola podle zákona o účetnictví a dalších předpisů. Jak přesně by byl systém nastaven, bude jistě předmětem debaty expertů i legislativců.

Ideu specifického seniorského zákona přijel podpořit i prezident evropské seniorské nevládní organizace EURAG Dirk Jarré (The European Federation of Older Persons, tedy Evropská federace seniorů, vznikla již v roce 1962). Podtrhl, že je lépe, aby stát nemusel formulovat seniorskou politiku pro ně, ale společně s nimi.

Taková konsolidace názorů není jen krokem ve prospěch starších osob. Přispěje rovněž k efektivnímu společenskému dialogu obecně a ke kvalitnějšímu a přijatelnějšímu finálního řešení. Odpovídá to i mezinárodním dokumentům o problematice stárnutí, jakým je třeba akční plán z Madridu z dubna 2002. Je to příležitost ukázat výhody participace v praxi.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.