Dnes se sejde na své pravidelné schůzi bankovní rada České národní banky. Jedním z témat, které bude projednávat, je otázka negativního úročení vkladů jako značně nekonvenční opatření měnové politiky. Tento zvláštní případ aktivismu centrálních bank je předmětem velkých sporů. Záporná sazba znamená, že klienti ze svých vkladů nepobírají úrok, ale platí za ně poplatek. Vlastně přímo platí za relativně bezpečný přístav pro své peníze (pokud byly kladné úroky menší než inflace, dělo se tak už nyní, ale jen reaktivně).

K mimořádné možnosti záporných nominálních sazeb sáhlo ve světě dodnes už pět centrálních bank. První bylo v roce 2012 Dánsko, které zápornou sazbou - 0,75 procenta chtělo bránit spekulantům v nákupu dánské koruny.Významné bylo rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) o záporné sazbě ze září 2014. Sazba - 0,1 procenta měla vést banky k tomu, aby své peníze nenechávaly v emisním centru. V březnu 2016 tuto zápornou sazbu ECB ještě zvýšila na — 0,4 procenta. Rozpoutala tím silnou kritiku ze strany teoretických liberálů.