Záporné úrokové sazby i v České republice?

Česká národní banka bude projednávat negativního úročení vkladů. Záporná sazba znamená, že klienti ze svých vkladů nepobírají úroky, ale platí za ně poplatek. Jde tedy o téma, které by nemělo být diskutováno jen mezi experty.

Dnes se sejde na své pravidelné schůzi bankovní rada České národní banky. Jedním z témat, které bude projednávat, je otázka negativního úročení vkladů jako značně nekonvenční opatření měnové politiky. Tento zvláštní případ aktivismu centrálních bank je předmětem velkých sporů. Záporná sazba znamená, že klienti ze svých vkladů nepobírají úrok, ale platí za ně poplatek. Vlastně přímo platí za relativně bezpečný přístav pro své peníze (pokud byly kladné úroky menší než inflace, dělo se tak už nyní, ale jen reaktivně).

K mimořádné možnosti záporných nominálních sazeb sáhlo ve světě dodnes už pět centrálních bank. První bylo v roce 2012 Dánsko, které zápornou sazbou - 0,75 procenta chtělo bránit spekulantům v nákupu dánské koruny.Významné bylo rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) o záporné sazbě ze září 2014. Sazba - 0,1 procenta měla vést banky k tomu, aby své peníze nenechávaly v emisním centru. V březnu 2016 tuto zápornou sazbu ECB ještě zvýšila na – 0,4 procenta. Rozpoutala tím silnou kritiku ze strany teoretických liberálů.

K záporným sazbám se pak loni přidalo Švýcarsko (leden 2015) v souvislosti se skokovou změnou kursu CHF a eura. Švýcarský frank je přeci jen světová měna a Swiss National Bank se při náhlé korekci kursu bála útoku na svou měnu. K politice záporných sazeb se loni přidalo i Švédsko (únor 2015) se sazbou – 0,1 procenta (později ji Riksbank ještě prohloubila na - 0,25 procenta). Pátou zemí s touto měnovou politikou se v lednu 2016 stalo Japonsko, kde současně probíhá, stejně jako v eurozóně, výrazná politika kvantitativního uvolňování.

Jiří Rusnok počátkem letošního roku už ale prohlásil, že nemá smysl se zásadně záporným sazbám vyhýbat. Foto ceskatelevize.cz

Důležitou otázkou v tomto měnovém experimentu je, na jaký okruh klientů je záporný úrok přenesen: například jsou většinou vyjímáni drobní soukromní střadatelé, aby nedošlo k hromadným výběrům jejich vkladů. Zatím záporné sazby jako zvláštní „daň z úspor“ zvolilo jen zmiňované Dánsko. Všichni ostatní se báli výběru vkladů.

Úložky jsou pro banky důležitým zdrojem kapitálu a hromadný výběr vkladů by je ohrozil. Tak jsou ve vybraných případech záporné sazby předepisovány hlavně na přebytečná bankovní aktiva ve snaze pohnout mrtvými penězi. Držet dál peníze v bance je pak pro peněžní sektor náklad, kterému se mohou vyhnout jejich investováním.

Toto mimořádné opatření má i při krátkodobém použití svá rizika. Může vést k vybírání účtů a přelivu peněz do potencionálně nebezpečných investic. Jedině rizikové operace (nákup nemovitosti, korporátních akcií) totiž zajistí větší výnos z peněz. Může se projevit tendence k útěku od bezhotovostních služeb, tezaurace úspor do zlata, diamantů a podobných komodit.

Bankovní rada ČNB se dosud myšlence na záporné sazby vyhýbala. Člen bankovní rady Jiří Rusnok (v červenci 2016 se může stát guvernérem ČNB) počátkem letošního roku už ale prohlásil, že nemá smysl se zásadně záporným sazbám vyhýbat. A komerční banky v České republice se na tuto eventualitu začaly pro jistotu připravovat.

Zda použije Česká republika z taktických důvodů i u nás tento nekonveční nástroj se tedy záhy ukáže. Samotná debata na toto téma, která už se nějakou dobu vede, může působit jako verbální výstraha různým spekulantům. Kdyby došlo na hlasování, neuškodí si uvědomit, že efekt tohoto opatření v klubu pěti centrálních bank byl různý. A že je to skutečně opatření krajní.

K ekonomickým rizikům aplikace negativních sazeb jako jsou nové finanční nerovnováhy se připojuje i menší měnový multiplikátor a deformace tržních signálů pro strukturální politiku. Sociálním rizikem je prohloubení cenové exploatace vkladatelů a přenos nákladů z řešení problémů peněžního sektoru na obyvatelstvo. Jde tedy o téma, které by nemělo být diskutováno jen mezi experty na centrální bankovnictví.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.