Janie a Johnny šli do světa

Ivana Recmanová

Roste počet amerických studentů, kteří odcházejí na evropské univerzity. Ty jsou pro ně finančně přístupnější. Ty, které nabízejí studium v angličtině, navíc lákají i vysokou kvalitou.

Americká stanice CNN přinesla do světa zprávu, podle které Američané odchází ve větším počtu za vysokoškolským vzděláním do Evropy. Důvodem jsou nižší výdaje, což se může zdát paradoxní vzhledem k tomu, že jde o cizinu. Pro některé to však může být racionální volba.

Vysoké školství je v USA placené, a to i když jde o státní školy, které jsou obvykle levnější než školy soukromé. I u těch soukromých je ale potřeba rozlišit, které školy jsou ochotny znevýhodněným studentům vyjít vstříc (need-blind), a které ne (need-sensitive).

Přijímací politiku „need-blind“, kterou praktikují například věhlasné školy Břečťanové ligy, spočívá v tom, že v přijímacím řízení nehraje žádnou roli finanční status uchazeče. Až poté, co je uchazeč přijat, se řeší, zdali bude mít nárok na stipendium, přičemž například na Harvardu ho pobírá více než 65 procent studentů.

Někteří studenti neplatí škole vůbec nic, takže pro některé může být Harvard, byť se jedná o soukromou instituci, levnější než státní škola. Jedná se nicméně také o školu, na kterou je velmi těžké se dostat — statistiky uvádějí každý rok zhruba pětiprocentní šanci na přijetí.

Přijímací politiku „need-sensitive“ praktikují malé vysoké školy, například ženská Bryn Mawr. Pokud by se přijímací komise nemohla rozhodnout mezi dvěma stejně kvalitními uchazečkami, přednost by dostala ta, která by vyžadovala nižší finanční pomoc. Tato přijímací politika je výhodná pro malé školy, které si nemohou dovolit štědře dotovat studenty, jako to dělá třeba právě Harvard.

Podle CNN odchází Američané stále ve větším počtu za vysokoškolským vzděláním do Evropy. Důvodem jsou nižší výdaje. Foto irishcentral.com

Pokud se student z USA rozhodne nastoupit na univerzitu v Evropě, bude mít na výběr asi ze čtyřiceti čtyř vysokých škol, kde se bude moci vzdělávat zdarma v angličtině. Česká republika mezi ně ale nepatří. Neplacené je na veřejných a státních školách pouze studium v češtině a za výuku v angličtině, byť na veřejné škole, se musí platit.

I tak se ale ke mně donesly zkazky, že někteří američtí studenti raději nastoupí na českou lékařskou fakultu, protože v České republice trvá studium medicíny kratší dobu a není rozděleno na bakalářský a magisterský stupeň, jako je tomu v USA.

Studentům tak tedy zbývají Německo, Island, Norsko a Finsko, a tam o kvalitní školy není nouze.

Stejně tak může být lákavou alternativou i Velká Británie — studenti sice zaplatí na školném více než domácí nebo občané zemí Evropské unie, nicméně v některých případech může jít o nižší částku než na některých univerzitách ve Spojených státech. Většina oborů ve Velké Británii trvá tři roky a je zaměřená na konkrétní disciplíny, zatímco americké bakalářské programy trvají čtyři roky a jsou velmi všeobecné.

Je možné, že se situace časem změní. Bude záležet na výsledcích prezidentských primárek a konečně i voleb. Mezi kandidáty Demokratů nepanuje shoda v otázce školného, tudíž je těžké předpovědět, jestli se zájem Američanů o studium v zahraničí zvýší, sníží, nebo zda zůstane konstantní.

Zatím to ale vypadá, že ti, kteří šli hledat štěstí za velkou louži, ho už našli. Jak říká Hannah Remo, studentka na Univerzitě v Haagu: „Chci stoprocentně zůstat v Evropě. Nesouhlasím s tím, jak většina věcí doma funguje. Děsí mě, že v USA škola stojí tolik. Zvažuji kvůli tomu, že tam nebudu vychovávat rodinu.“

Skoro to vypadá, že se role obrátily. Světadílem neomezených možností se možná stává Evropa.