Viselo to ve vzduchu. Nedají se dlouho beztrestně rozdmýchávat vášně. Ať už se tak děje dnes, na sociálních sítích, na protiislámských demonstracích, kde řečníci více nebo méně umně zamlžují rozdíly mezi muslimy a islamisty, mezi pachateli zločinů a jejich oběťmi. Nebo kdysi, za pomoci tištěných pamfletů a kramářských písní, žalujících na Židy, že „zabili nám Anežku, modrookou holku“.

Komu by se v takových pádech neudělalo červeně před očima a kudla se sama neotevřela v kapse? Nota bene, když populární a mnohými adorovaný první občan státu v této souvislosti vytrvale ukazuje prstem jedním jediným směrem, aniž se dal splést fakty — vždyť migraci do Evropy podle něj řídí Muslimské bratrstvo. To je ve svých důsledcích možná horší než ono málo japné vtipkování o premiérovi a kalašnikovu.

Stalo se, co se dříve nebo později stát muselo. V Praze byl dle zpráv tisku pobodán člověk, údajně muslim. Sociální sítě jako obvykle zareagovaly ihned. A jako obvykle místy způsobem dech beroucím: prý, pobodaný muslim je obětí - islámu. Odzbrojující logika typu, že každý Maďar může za to, že je Maďar, nebo v méně úsměvném podání, že oběti holocaustu jsou ve skutečnosti obětmi spiknutí světového Židovstva. Ano, už s tím „slavným“ spiknutím zase kdosi vyrukoval a snažil se s ním vnutit na plzeňskou proiislámskou demonstraci. Zatím neúspěšně.

↗

Vzhledem k nenávisti vůči muslimům, ktero u nás v poslední době některá hnutí rozdmýchávají, byl první vážnější násilný incident jen otázkou času. Repro DR

Tak se modleme, vroucně modleme, věřící, nebo neznabozi, na tom teď nesejde. Modleme se, ať zůstane u téhle jedné oběti, která naštěstí útok přežila. Modleme se - čtenáři prominou - ať tentokrát nerupne v bedně zase někomu jinému, kdo vyrazí do ulic pomstít pobodaného. Protože s každou další obětí roste nebezpečí, že se roztočí kolotoč, který už nepůjde zastavit.

Ohroženi jsme všichni stejně, bez ohledu na názory, které zastáváme, bez ohledu, na které demonstrace chodíme nebo nechodíme. Když už se někomu udělá rudo před očima, oběť si moc nevybírá. Smůlu má ten, kdo se třeba i čirou náhodou zrovna octne v dosahu.

A kromě toho modlení udělejme ještě jednu věc: zkusme si zachovat chladnou hlavu, brzdit vášně a držet se co nejvíc zpátky. Znovu platí, že méně je někdy více.