Chci přispět X

Historický úspěch Klimakonference v Paříži: dostali jsme sad, nepředejme poušť

Šéf poradců předsedy vlády hodnotí pařížskou konferenci o změnách klimatu jako historický úspěch.

Fgergretgh567u567u654u

Vladimír Špidla

19.01.2016 08:00

Nový rok je příležitost k rekapitulaci a zhodnocení věcí osobních i veřejných. Život jednotlivce, jeho vzlety i pády, jsou předmětem soukromí každého z nás. Události politické, tedy veřejné, si zasluhují patřičnou debatu ve veřejném prostoru.

Uplynulý rok byl mimořádně úspěšný z hlediska přístupu k řešení nejrůznějších výzev na globální úrovni. V tomto ohledu byla ukončena jednání o řadě klíčových dohod. Jednou z nejzásadnějších, kterou nám rok 2015 přinesl, je výsledek Konference o klimatických změnách v Paříži neboli COP21. Výsledný dokument je zásadní v ohledu na cíle udržitelného rozvoje.

V posledním měsíci minulého roku jsme byli svědky historického úspěchu. V Paříži se k projednání nové dohody, která navazuje na Kjótský protokol, sešli zástupci téměř všech států světa. Jejich delegace zasedly k jednacímu stolu bez ohledu na politické zřízení, náboženství, kulturní dědictví, geografickou polohu či historii. Jejich cílem bylo dosáhnout právně závazné dohody o globálním přístupu k ochraně klimatu.

Výsledkem je Pařížská smlouva, v závěru konference schválená všemi 195 smluvními stranami. Bude klíčová pro zapojení celého světa do ochrany klimatu po roce 2020 a od roku 2030 zcela nahradí Kjótský protokol. Je důkazem schopnosti lidského rodu spojit se ku prospěchu společné věci. Tou je právě životní prostředí, které je společné všem tvorům na naší planetě.

Ochota k dohodě, kterou všechny delegace za přítomnosti zástupců mezinárodních organizací, církví, neziskového i ziskového sektoru prokázaly, dokazuje následující tvrzení: Změna klimatu je reálná. Její, dnes již hmatatelné dlouhodobé dopady jsou natolik závažné, že přesahují jakékoliv případné krátkodobé zisky, ztráty či rozpory, které mohou být v mezinárodním společenství přítomné.

„Historický úspěch“ jsem pro výsledek jednání v Paříži nepoužil náhodou. Ačkoliv se ozývají kritické hlasy, že dohoda je sice právně závazná, ale neobsahuje sankce za její nedodržení, platí, že bylo dosaženo maximum možného. Schválená smlouva je spravedlivá, vyvážená a dynamická, protože uznává prvky klimatické spravedlnosti a zohledňuje různou odpovědnost zemí.

Stanovuje závazky všech smluvních stran, včetně největších světových producentů emisí skleníkových plynů jako je Čína, USA či Indie. V jejím jádru leží závazek všech smluvních stran pravidelně předkládat své vnitrostátně stanovené národní příspěvky (NDCs) ke snižování emisí skleníkových plynů.

Pokud se teplota zvýší o dva stupně celsia, některé tichomořské státy mohou přestat existovat. Foto Faiyu Shafyq, Flickr

Jejich prostřednictvím bude světové společenství směřovat k hlavnímu cíli Pařížské smlouvy - udržení nárůstu průměrné globální teploty pod hranicí dva stupně celsia do konce roku 2100 a co možná nejvíce se přiblížit hodnotě maximálního nárůstu o 1,5°C. Důvodem je, že hodnota dva stupně celsia již nezajišťuje existenci některých ostrovních států v Tichém oceánu. Pokud budou závazky dodrženy, ve druhé polovině tohoto století by se do atmosféry nemělo dostávat více emisí, než jsou přírodní zdroje (hlavně lesy) schopné poutat.

Za úspěch považuji také příslib rozvinutých států vyčlenit od roku 2020 nejméně sto miliard dolarů ročně pro podporu opatření na ochranu klimatu v zemích disponujících menším množstvím zdrojů, včetně technologických. Do boje s klimatickou změnou se zavázali zapojit také zástupci ziskového sektoru. V tomto ohledu se jedná o příležitost pro všechny. Výzkum a uplatnění nových technologií bude mít pozitivní dopady také na zaměstnanost a rozvoj společností, které se do něj zapojí.

Financování opatření proti změně klimatu v hospodářsky se rozvíjejících zemích lze v jistém ohledu považovat také za investici do budoucí bezpečnosti všech rozvinutých států, včetně celé Evropy. Pokud nebude stabilizován nárůst teplot na hodnotě blízké 1,5 °C, lze v řadě zemí očekávat další výrazný růst problémů spojených s dopady změny klimatu (sucho, hlad, přírodní katastrofy, války o zdroje). To pravděpodobně povede k tomu, že významná část obyvatel postižených zemí bude vidět jako řešení migraci do jiných států.

Česká republika své závazky v oblasti ochrany klimatu plní již nyní. Přesto naše práce nekončí. K zásadnímu přechodu k nízkouhlíkové ekonomice u nás ještě zdaleka nedošlo. S jistou nadsázkou můžeme říci, že jsme vysokouhlíkovou ekonomikou s relativně nízkými emisemi.

Možnosti této cesty se ale brzy vyčerpají. V úvahu proto připadá například připravit a ještě v tomto volebním období schválit zákon o snižování závislosti na fosilních palivech, zvýšit náš příspěvek na financování opatření proti změně klimatu v méně rozvinutých zemí zemích.

Je mi ctí, že jsem společně s premiérem České republiky Bohuslavem Sobotkou, a dalšími zástupci naší země, mohl být konferenci osobně přítomen. V Paříži se na konferenci psala historie.

Doufejme, že bude dohoda také ratifikována a vstoupí v platnost podle plánu a příslibů. Zemi jsme dostali jako sad, nesmíme ji předat jako poušť. Planeta je pouze jedna a je společná nám všem, máme za ni tedy kolektivní odpovědnost.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Petr_uhl02

Petr Uhl - Praha

Ano, COP21 je historický úspěch! Úterý, 19.Ledna 2016, 11:41:45

Ovšem ani dvojí použití slova "schválená" u této smlouvy nemůže zakrýt fakt, že je jen podepsána a od schválení ji zatím dělí ratifikační proces v každé zemi zvlášť, a těch má být 195, i když pár států ji už ratifikovalo. Teprve ratifikací se stanou závazky v ní uvedené skutečnými závazky, do té doby platí pro vlády (pokud nebudou vystřídány jinými vládami v některé zemi) jen ten závazek, že budou usilovat o ratifikaci a že i před ní budou respektovat onu "smlouvu o nastávající smlouvě".

"Doufejme, že bude dohoda také ratifikována a vstoupí v platnost podle plánu a příslibů," píše Vladimír Špidla. I on si tedy uvědomuje nutnost ratifikace. Z kruhů blízkých české vládě zatím nepadlo ani slovo o jejím úsilí předložit smlouvu oběma komorám českého parlamentu. A ani slovo o tom, zda podle vlády touto smlouvou se některé pravomoci českých státní orgánů přenesenou na nějakou mezinárodní organizaci či instituci. Pokud ne, bude souhlas obou komor snadný, bude k němu stačit nadpoloviční většina přítomných poslanců či senátorů, kterých smí být už pouhá třetina zvolených.

Problémy může způsobit i samozvaný panovník argumentem, že ho národ přímo zvolil. Už jednou, při ratifikaci Lisabonské smlouvy, jsme zažili výklad, že podpis prezidenta republiky je přece emanací jeho svobodné vůle a nucení prezidenta do podpisu je něco jako zločin znásilňování. Vyjádřil se Miloš Zeman nějak ke COP21?

Postrádám nějakou aktivitu Sobotkovy vlády v tomto ohledu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.