Arnika poukazuje na malé zapojení veřejnosti do tvorby Metropolitního plánu

Občanská organizace Arnika kritizuje nedostatečné zapojení veřejnosti do přípravy Metropolitního plánu Prahy. Rovněž není jasné, co nová regulace přinese konkrétním lokalitám nebo jak reaguje na očekávání obyvatel Prahy.

(red)

07.12.2015 16:12

Praha-3-vitkov17

Arnika upozorňuje na to, že ačkoli se Metropolitní plán připravuje už tři roky, není jasné, jak reaguje na polistopadový rozvoj Prahy. Foto praguecityline.cz

Na začátku prosince se připravovaný Metropolitní plán Prahy (MPP) dostal do další fáze svého vývoje. Jeho dosavadní zpracovatel, Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), jej předal Odboru územního rozvoje magistrátu. Odboru bude nyní trvat tři měsíce, než vytvořený návrh zkontroluje.

Poté by měl návrh začít projednávat s dotčenými orgány, městskými částmi a veřejností. Zde se ale podle Arniky ukrývá problém dosavadního procesu tvorby MPP, na který tato organizace dlouhodobě upozorňuje – nedostatečné zapojení veřejnosti a nečitelnost podkladů a navrhovaných opatření.

„Potrvá-li kontrola návrhu profesionálním úředníkům tři měsíce, kolik času bude k přijetí návrhu potřebovat veřejnost?“, obává se koordinátor Centra pro podporu občanů se zaměřením na Prahu Michal Křivohlávek z Arniky. Pracovníci IPR i Odboru územního plánu totiž už nyní podle Arniky na veřejných jednáních tvrdí, že plán je v časovém skluzu a na široké zapojení veřejnosti nebude čas.

O jaké analýzy se Metropolitní plán opírá?
Arnika upozorňuje na to, že ačkoli se Metropolitní plán připravuje už tři roky, není jasné, jak reaguje na polistopadový rozvoj Prahy a očekávání jejích obyvatel. Kromě obecných principů není zřejmé, co nová regulace přinese konkrétním lokalitám. Nedostatečné zapojení veřejnosti kritizují občanské spolky i část odborné obce. Podle nich by mohlo dojít k živelnému nárůstu nové zástavby.

„Již několik let se marně snažíme zjistit, o jaké analýzy se Metropolitní plán opírá. Abychom neseděli jen s rukama v kapsách, uspořádali jsme vlastní anketu Skleněné peklo a Pražský klenot, která se snaží názory Pražanů zjistit. Šanci navrhnout vlastní Peklo či Klenot mají lidé až do poloviny ledna“, dodává Michal Křivohlávek. Názory na dobré i špatné stránky polistopadové výstavby může veřejnost svými nominacemi vyjádřit na stránkách sklenenepeklo.org.

Takzvaný Metropolitní plán začal vznikat za éry primátora Tomáše Hudečka. Z jeho impulzu také došlo k přeměně bývalého Útvaru rozvoje města na nový Institut plánování a rozvoje, který jako příspěvková organizace města Metropolitní plán připravoval. Jeho ředitelem byl jmenován opozicí kritizovaný stavebník Tomáš Ctibor, pod jehož vedením vznikla i Kancelář pro Metropolitní plán. Vedoucím týmu Metropolitního plánu se stal architekt Roman Koucký. Spolu s Kouckým se do klíčových pozic institutu dostala nová generace architektů.

Po volbách v roce 2014 získal IPR nové vedení, příprava Metropolitního plánu však podle Arniky pokračovala ve stejném duchu. Jeho motivem je výrazné zjednodušení regulace a přenesení zodpovědnosti na stavební úřady, které působí na městských částech. Arnika upozorňuje na to, že v důsledku změny by mohlo dojít k oživení výstavby a zjednodušení přípravy nových staveb.

Kvůli uvolnění regulativ, které by pravděpodobně mimo jiné na některých místech umožnilo výstavbu „mrakodrapů“, se do konfliktu s Kouckým dostal i náměstek pro územní rozvoj Matěj Stropnický, jež byl nakonec z rady hlavního města odvolán. V pozadí vlivu na územní plánování lze podle Arniky tušit pražskou ČSSD, která řadu let kontrolovala Výbor pro územní rozvoj. Dlouhodobý zastupitel a předseda výboru pro územní plánování Jan Slezák byl ze své funkce odvolán na posledním zastupitelstvu 26. listopadu.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.