Největším soupeřem TOP 09 je politické hnutí ANO. Ne kvůli elektronické evidenci tržeb, kvůli které Miroslav Kalousek blokuje jednání Sněmovny. Ne kvůli obavám z oligarchizace České republiky, kdyby Andrej Babiš hlasitou opozici neměl. Ne proto, že majitel ANO někdy v minulosti spolupracoval nebo nespolupracoval se Státní bezpečností. Čistě proto, že TOP 09 s ANO soupeří o stejné, pravicové voliče.

Tyto dvě strany spolu soupeří také proto, že obě reprezentují zájmy kapitálu. Jen u Babiše je zjevné, že zejména toho vlastního, kdežto Kalousek hovoří ještě o bohaté střední třídě, která má být oporou demokratického státu. Bohatou společnost v této představě klade proti bohatým jednotlivcům nebo rodinám.

Zaslouží se Miroslavu Kalouskovi poděkovat, že se o své místo na pravé polovině politického spektra pere. Zpřehledňuje tak totiž politický prostor.

Díky střetům mezi ANO a TOP 09, respektive Miroslavem Kalouskem a Andrejem Babišem, můžeme vidět, že největším soupeřem konzervativní pravice nejsou ani komunisté, ani sociální demokraté, přestože před nimi i před jejich spojením pravice ráda varuje a mobilizuje proti nim. Největším soupeřem je politické straně vždy ten, kdo oslovuje její voliče.

Proto je pro Kalouska tak snadné oslovit ze sjezdové tribuny sociální demokraty jako možné budoucí spojence proti Babišovi i proti Zemanovi.

Proti jednomu může obě síly spojit obava z oligarchizace politiky a sílícího monopolistova vlivu. Proti druhému jejich společná důvěra v evropský projekt postavená do kontrastu se Zemanovým rusofilstvím.

Hypotetické spojenectví s demokratickou levicí si na těchto dvou tématech Kalousek snadno obhájí před delegáty sjezdu i voliči. Když se mu to z mocenských důvodů bude hodit, třeba se krátce vzdá i obsesivního škrtání, kamkoli dosáhne. Vždyť na sjezdu sám zdůraznil nutnost citlivého přístupu k osobním příběhům jednotlivých lidí.

Tón Kalouskova kandidátského projevu z víkendového sjezdu TOP 09 byl silně antikomunistický. Díky řečnické figuře antikomunismu mohl za neúspěchy polistopadové transformace učinit vinným právě svého dnešního hlavního soupeře. Jako kdyby sám v devadesátých letech nepůsobil a žádný podíl na tehdejším dění neměl.

Cesta k tržní ekonomice, říkal kromě jiného kandidát na předsedu TOP 09, kterou po roce 1989 šla naše společnost, byla nepříliš spravedlivá a často zmanipulovaná. Vinu na tom měly zpravodajské elity starého režimu, které nám v osobě Andreje Babiše vládnou i dnes.

Kromě průhledně účelového antikomunismu Kalousek v projevu vymezil opozici Moskva — Evropská unie, oligarchické rodiny - silná střední třída, zkušenost devadesátých let versus moderní kapitalismus, který nepřerozděluje bídu, ale motivaci.

Dnes je Miroslav Kalousek s přehledem nejvýraznější opoziční politik. Petr Fiala je proti němu neviditelný. U komunistů není jasné, zda ve Sněmovně ještě jsou. Národovečtí radikálové jsou i pro veřejnost přijatelní asi jako Miroslav Sládek před dvaceti lety.

Přinejmenším proto těch čtyřicet minut vhledu do politického programu TOP09 stojí za pozornost. Životopis nového předsedy TOP 09 a příhody z jeho zatím posledního vládního angažmá musí mít na paměti každý, kdo by s ním v budoucnu chtěl nebo musel znovu spolupracovat doopravdy.