Deník Referendum Domov

„Zas jednou vyhrál ekoterorismus nad zdravým rozumem,“ píše dopálený internetový diskutér v reakci na zprávu, že se zástupcům Libereckého kraje podařilo najít kompromis s ekologickými sdruženími a zástupci místních občanů.

Kompromis, který umožní za peníze (především z evropských fondů) rekonstruovat desítky kilometrů silnic převážně třetí třídy ve Frýdlantském výběžku a další na polské straně, a přitom dovolí zachovat většinu historických silničních alejí, typických pro tuto oblast. Těm by bez toho kompromisu hrozilo vykácení. A to by zase mohlo ohrozit samotný projekt: jednou z podmínek poskytování peněz z evropských fondů je totiž přátelskost projektů k životnímu prostředí.

Je patrné, že o téhle podmínce nemá diskutér ani zdání, stejně jako o právních předpisech, které se týkají ochrany stromů či povolování jejich kácení. Dalším diskusním příspěvkem totiž prozrazuje, že mu stromy vadí i jinde než v těch alejích, kde by se to snad ještě dalo omluvit starostí o bezpečnost silničního provozu, jakkoliv i to je záležitostí přinejmenším diskutabilní:

„Normální člověk, když byl ještě zákaz kácení stromů na vlastním pozemku, vzal na jaře aku vrtačku, strom picnul dole u kořene na dvě třetiny šířky kmene, nalil na dvě deci nitro ředidla a za rok pak už mohl kácet suchý strom.“

Chybějící interpunkce, kterou jsem si dovolil doplnit, je prkotina. Ale jakým jazykem se v této zemi vlastně mluví, když ochránci historického přírodního dědictví a zdravé krajiny, jsou „ekoteroristi“, a ten, kdo se nerozpakuje provést to, co je popsáno o odstavec výše, „normální člověk“?

Vedle množství jiných opatření se ve strategii čelení změnám klimatu doporučuje také vysazovat aleje kolem silnic. Foto Arnika.cz

Podle „normálního člověka“ z internetu jsou silniční aleje přežitek. Zhruba ve stejné době, kdy tohle píše na internet, informuje televizní moderátor o nedávno schválené vládní strategii, jejímž cílem je připravit zemi na nadcházející změnu klimatu. Vedle množství jiných opatření se doporučuje také… vysazovat aleje kolem silnic.

Zdá se, že „ekoterorismus“ už neproniká jen do krajských reprezentací („je kraj příliš na straně ekologů“), ale dokonce i do vládních pater!

Ono by se nad celou věcí dalo mávnout rukou - holt, najdou se všelijací lidé a všelijaké názory. Kdyby ovšem ten podivný jazyk opačníků, dělající z bílého černé a naopak, nebyl v téhle zemi tak rozšířený. A nejen v diskusích o životním prostředí - třeba lidé pracující v takzvaných pomáhajících profesích, v sociální oblasti zejména, ti by mohli vyprávět.

A kdyby nehrozilo nebezpečí, že jím v lítém boji o voličské hlasy začnou běžně hovořit i politici. Ti vychytralejší už to dovedou. A začínají mu přizpůsobovat i své volební programy.