Omyly a nepravdy Saši Uhlové

Tomáš Zdechovský

Tomáš Zdechovský reaguje na analýzu Saši Uhlové ohledně norské kauzy Evy Michalákové a odebraných dětí.

Rád bych se vyjádřil k článku Saši Uhlové, která píše o „českém lidovém soudu“ nad Norskem. Autorka se snaží navodit zdání objektivity, nicméně se dopouští řady zjevných nepřesností, které naprosto shazují článek jako celek. Je samozřejmě pravdou, že také česká sociálka se v řadě věcí vyrovná té norské a i náš sociální systém má mnoho co dohánět. Nemyslím si, že by Česká republika viděla třísku v oku Norska a přitom neviděla trám ve svém vlastním oku.

Česká republika a Norsko mají obě onen trám a nejsou v tom samy. To ale nemění nic na tom, že je třeba reagovat, pokud norská sociálka svévolně jedná s dětmi, které mají české občanství. Teď už konkrétně k tomu, co bylo podle mě v článku špatně.

Mediální štvanice!?

Hned na začátku se píše, že mediální hysterie, dětem rozhodně nepomáhá. Hysterie zde opravdu nepomáhá, ale z trochu jiného důvodu, než píše autorka článku. Důsledkem toho vzniká řada konspiračních teorií a mýtů, které dělají medvědí službu jakékoli oprávněné kritice Barnevernetu.

Zároveň bych ale rád bych v této věci připomněl, že kdyby se celá kauza nemedializovala, nebyla by šance na nápravu už vůbec žádná. Co dělat jiného, když se člověk nemůže domoci k právu ve sporu s institucí, která se fakticky nikomu nezodpovídá a je ve své podstatě státem ve státě? Vláda k ní má bezmeznou důvěru a řešit případná pochybení normální cestou je prakticky nemožné. Silně pochybuji o nějaké jiné možnosti. Pokud má Uhlová nějakou lepší radu, určitě ji uvítám.

Konspiračních teorie a mýty dělají medvědí službu jakékoli oprávněné kritice Barnevernetu. Repro DR

„Lidový soud“ a částečně i média prý podle Uhlové reprodukují celou řadu omylů. Konkrétně například ten, že pokud nebyl otec odsouzen za pohlavní zneužívání, musí být nutně nevinný. Vedle toho v diskusi vysvětluje svůj postoj zmínkou o možných jiných příčinách odebrání. To znamená, že trestný čin k odebrání vést vůbec nemusel a příčina byla úplně jiná. Existuje ale také něco takového, jako Occamova břitva, což je princip logické úspornosti, který nám říká, že se jak praví wikipedie „nemá postulovat množství (důvodů či příčin), není-li to nezbytné“.

Zkrátka nejuspokojivější je takové vysvětlení, které je nejjednodušší. A právě v tomto případě nejsou další možné důvody či příčiny, které by mohly vysvětlovat odebrání, prakticky žádné. Těžko můžeme hledat vysvětlení v něčem, o čem nemáme žádné informace.

V úvahu navíc musíme vzít i skutečnost, že velmi podobných případů lze najít v Norsku stovky, snad i tisíce. Přesné číslo neznáme, ale vše nasvědčuje tomu, že se nejedná o jediné pochybení norských úřadů.

Autorka článku se též pozastavuje nad tím, proč se s žádostí o pomoc ÚMPODu neobrátila dříve, resp. proč se věc řešila až v loňském roce? Ano, Zdeněk Kapitán opravdu nabízel Michalákové bezplatnou právní pomoc.

Problém byl nicméně v tom, že by se Eva Michaláková musela vrátit zpět do ČR. Pokud by tak opravdu učinila, Barnevernet by mohl návrat zpět do vlasti použít jako argument proti ní. Bral by jej tak, že matka už o své děti nejeví žádný zájem. Zkrátka začarovaný kruh. A jak z něho ven?

Trocha demagogie s baby boxy

V článku zazněla ve velmi zvláštní souvislosti zcela nesmyslná kritika tzv. baby boxů. Lidé si údajně sice velmi cení hodnoty výchovy v biologické rodině, nicméně Česko je zemí baby boxů, přičemž se autorka podivuje nad tím, že se proti nim nevzedmul žádný odpor. Takový argument považuji za naprosto demagogický.

Opravdu nechápu, proč by se měl vůči nim vzedmout odpor. Baby boxy jsou výrazem úcty k životu, a slouží ženám v těžké situaci jako alternativa k potratům. Pro dítě je v každém případě lepší, mohou-li se o něj starat vlastní rodiče.

Nevím, jak pro Uhlovou, ale já jsem toho názoru, že úplně nejvyšší hodnotu má samotný lidský život. Nebo snad považuje potrat za lepší řešení?

„Na každém šprochu pravdy trochu“?

Všímám si také jedné věci u všech, kteří se snaží o „objektivitu“ a tvrdí, že věc není tak černobílá. Uvažují velmi nešťastným způsobem vyjádřeným ošklivým rčením „na každém šprochu pravdy trochu.“ Přitom hlavní dvě známé skutečnosti jsou takové, že policie u rodičů nic závažného nezjistila a obě děti byly bez jakéhokoli opodstatnění odděleny.

Poslední věcí, kterou bych se chtěl v tomto článku zabývat, je tvrzení, že „ministryně práce a sociálních věcí, která se znalostí kauzy opatrně v médiích naznačuje, že děti byly odebrány oprávněně, a natvrdo řekla, že matka neříká celou pravdu.“ Její slova navíc obhajuje Saša Uhlová povinností o mlčenlivosti.

Upřímně velmi silně pochybuji, že by jak ministryně, tak autorka mnou kritizovaného článku měly přístup k dokumentům, které by mohly přinést něco nového. Ani při osobním jednání s norskou sociálkou nic podobného nezaznělo.

Je třeba zdůraznit, že nikdy a nikde ministryně neřekla, co konkrétně Eva Michaláková zamlčela, a autorka tak stejně jako ministryně jen papouškuje dřívější slova norské ambasády, které odmítli při osobním jednání i pracovníci Barnevernetu. Proto vyzývám Uhlovou, aby svá tvrzení buď doložila, nebo se za svou lež paní Michalákové omluvila. Tedy, pokud to pro ní není příliš „hysterické“.

Odpověď Saši Uhlové zde

    Diskuse
    October 13, 2015 v 12.36
    Dvě nelogičnosti
    a) Z toho, že případná pochybení Barnevernetu nelze řešit normální cestou neplyne, že medializace v ČR k nápravě vede.

    To, jak by medializace u nás a prohlášení politiků mohly ovlivnit nezávislé soudy v Norsku, pan Zdechovský nevysvětlil. To, jak medializace děti poškozuje, lze pochopit naopak pochopit snadno.

    b) Occamovu břitvu neaplikuje pan poslanec správně. Z toho, že neznáme důvod odebrání dětí, neplyne, že nejjednodušší vysvětlení je to, že k tomu žádný důvod nebyl. Plyne z toho právě jen to, že nevíme, zda ten důvod byl adekvátní nebo ne.
    JN
    October 14, 2015 v 8.46
    Jiřímu Kubičkovi – ad a)
    "Z toho, že případná pochybení Barnevernetu nelze řešit normální cestou neplyne, že medializace v ČR k nápravě vede. To, jak by medializace u nás a prohlášení politiků mohly ovlivnit nezávislé soudy v Norsku, pan Zdechovský nevysvětlil."

    Ptáte se na to, jaký význam má veřejná kontrola soudních rozhodnutí?
    Například v případě Súdánky Meriam Ishagové zabránila medializace případu její popravě.
    October 14, 2015 v 11.24
    Právo na spravedlivý proces a veřejné projednávání
    V případě Meriam Ishag šlo o trestní řízení, které bylo veřejné, nikoliv civilní či správní řízení. Nejsem právník, ale domnívám se, že u správního řízení sice zásada veřejného projednávání platí také, ale může být omezena například potřebou ochrany jiných oprávněných zájmů jako v tomto případě zájmem dětí na ochraně jejich soukromí. Ani u nás se jednání například o ústavní výchově dítěte veřejně neodehrávají.

    Právo dětí na ochranu soukromí v tomto případě dle mého právně laického názoru již vážně narušováno je, především aktivitami českých politiků a novinářů.
    JN
    October 15, 2015 v 0.08
    Jiřímu Kubičkovi – Obecně položená otázka
    Upřednostňujete tedy právo dětí na ochranu soukromí před jejich právem nebýt bezdůvodně odtržen od svého rodiče?
    October 15, 2015 v 6.29
    Ne
    Upřednostňuji právo dětí na ochranu jejich soukromí před právem rodičů na veřejný proces.
    JN
    October 15, 2015 v 10.46
    Jiřímu Kubičkovi – Co je tedy z hlediska dítěte vyšší hodnotou?
    Jeho soukromí, nebo jeho pouto s rodičem?
    October 15, 2015 v 11.25
    Nemyslím si, že úniky informací, publikování fotek dětí atd. jakkoliv přispívají k tomu, aby se děti vrátily k matce.
    JN
    October 16, 2015 v 9.57
    Jiřímu Kubičkovi – Úniky informací poškozující děti
    Nevím, jaké úniky informací má na svědomí matka dětí. Fotografie, které děti velmi poškodily, publikovalo, jako údajný důkaz proti matce, Svobodné fórum. Za publikováním těchto rozrastrovaných fotografií stojí "zdroj, který si nepřeje být uveden"(ani se mu nedivím). Redakce dokonce nějakým záhadným způsobem ví, že "tyto fotografie jsou (...) součástí dokumentace norských úřadů, které o odebrání dětí rozhodovaly". Ačkoliv se tedy jedná o odpůrce navrácení dětí matce, mají patrně přístup do spisové dokumentace případu, když mohou tyto detailní informace zveřejňovat.
    October 17, 2015 v 10.10
    Proti paní Michalákové jsem neřekl ani půl slova,
    brání se jak umí proti rozhodnutí, které považuje za nespravedlivé. Z ničeho ji neviním, viním hyenismus novinářů a politiků jako je Tomáš Zdechovský. Ti paní Michalákové nijak nepomohli. Medializace samozřejmě vede k tom, že jsou publikovány i údajné informace s jiným cílem než má protinorská strana.

    Neměly být publikovány žádné fotografie dětí, bez ohledu na to, odkud pocházejí a zda mají obdélníček přes oči nebo jsou rozrastrované.
    JN
    October 21, 2015 v 11.35
    Jiřímu Kubičkovi – Znovu jsem si přečetl článek Petra Uhla "Právo dítěte, matky a státu" z ledna tohoto roku.
    Odsuzujete úniky informací, "hyenismus novinářů a politiků jako je Tomáš Zdechovský".
    Petr Uhl v diskusi pod svým lednovým článkem napsal například toto:
    "Neuvedu ani podrobnosti o násilí v rodině Michalákových..."
    "... Obojí bylo, podle mých kusých informací, u Michalákových stále na pořadu dne. Pan Michalák bil i svoji ženu, ..."

    V diskusi pan Uhl uvedl i několik dalších informací k případu (viz například jeho diskusní příspěvek s téměř bulvárním titulkem "Nové zprávy z Norska"), které by podle mého názoru vědět neměl, a pokud už je nějakým nedopatřením tehdy věděl, domnívám se (patrně v souladu i s Vaším míněním), že je rozhodně neměl uvádět. Vy jste však proti tomu nijak neprotestoval, naopak jste reagoval příspěvkem: "Velmi oceňuji to, že pan Uhl zas jednou dělá, co považuje za správné". 

    Nerozumím Vám.
    October 21, 2015 v 20.47
    Pane Nusharte, já Vám také nerozumím
    O co Vám jde?

    Pan Uhl Vám v oné diskusi odpověděl dosti obsáhle, ve svém článku oprávněnost odebrání dětí neposuzuje a žádné úniky informací v něm nejsou. Nemám žádný pouvoir mluvit za něj a delat to nebudu.

    Petr Uhl dělá, co považuje za správné: ano tomu věřím, ale neznamená to, že s ním nutně vždy souhlasím, ostatně jsem s ním zde v DR v jiných věcech polemizoval, pravda s vyjádřením velkého respektu vůči jeho osobě a se snahou jeho postoj nezkreslovat.
    JN
    October 22, 2015 v 0.19
    Jiřímu Kubičkovi – Obracel jsem se zde na Vás, nikoliv na Petra Uhla,
    neboť se mi Vaše postoje k tomuto případu zdají rozporné. Nevím, jak by bylo možné zaujmout neutrální postoj a současně se ztotožňovat s postojem Petra Uhla, který zcela zjevně straní norským úřadům. Vám se to tak nejeví. To je vše.
    V hodnocení zmíněného článku a zvláště pak diskusních příspěvků pana Uhla pod ním se také neshodneme.
    + Další komentáře