Surfujte s bezdomovcem

Projekt „Wifi 4 Life“ vytvoří z bezdomovců připojení k internetu. Dostanou almužnu, ale žádný plat. Vzdalujeme se od utopie, kde nikdo nepracuje, protože všichni mají dostatek. Žijeme v utopii pravicové, kde lidé pracují pořád, ale nemají nic.

11052500_822414334473845_8358016332219219881_n_2_

Lukáš Senft

29.09.2015 08:00

Zákeřný virus obsesivní podnikatelské kreativity má další oběť. Je jím Luboš Boleček, který vsadil na osvědčený princip: inovativně recyklovat nějaký odpad, neřešit jeho příčiny a jen mírně pošolíchat důsledky. Boleček by tedy rád využil bezdomovce jako chodící hotspoty, které umožní lidem v okruhu dvaceti metrů bezplatné připojení k internetu. Zkrátka se s manažerskou inovací chopil něčeho, co by se jinak válelo na ulici a vytvořil z toho užitečnou službu. Win-win.

Bezdomovec bude mít své stanoviště, zde stráví celých osm hodin a za odměnu dostane jídlo, oblečení a přístřeší. Služba „Wifi 4 Life“ od bezdomovců ani nevyžaduje technické znalosti (které povětšinou postrádají) – jen si schovají krabičku s internetovým signálem do kapsy. Ti, kteří se „osvědčí“ posléze budou doporučeni jako možní zaměstnanci některé firmě.

Jistě, celý projekt se může jevit jako přičinlivý pokus o zapojení bezdomovců zpět do života. Ale bez zdůraznění kontextu a podstatných aspektů může vypadat třeba i gulag jako příjemný zájezd intelektuálů, kteří sdílejí stejné názory a kteří zde mají zajištěné bydlení i pracovní příležitosti. Je to vlastně taková dovolená, kde nemusí vykonávat spoustu každodenních povinností: dokonce i dopisy pro rodinu za ně napíší dozorci. Pro mnoho neoliberálních kazatelů by to zřejmě byla ztělesněná flákárna, za níž by měli být zúčastnění spíše vděční.

Společnost popatlaná džusem
Neměli bychom tedy příliš brzy podléhat kýčovitému nadšení, přestože většina potenciálních wifi-nosičů návrh uvítala. Díky internetu by totiž mohli snáze a častěji kontaktovat své rodiny. Souhlasili dokonce i bezdomovci na vozíčku (v rámci efektivního využití jejich možností, bych jim tedy na kolečka namontoval i dynamo, aby mohli při jízdě dobíjet mobily hipsterům z Vršovic). Problémem totiž je, že taková práce není skutečné zaměstnání.

Ve Spojených státech se uskutečnila podobná iniciativa, ale za připojení se účtoval poplatek. Foto laptopmag.com

Ano, budou hákovat osm hodin, ale bez platu, pojištění a zaměstnaneckých výhod – s ničím takovým Bolečkův superplán nepočítá. Proč by ale za tuto činnost neměli dostávat běžnou gáži? Vždyť je to „práce jako každá jiná“. Dělají přesně to, co třeba reklamkáři nebo většina úředníků: sedí osm hodin na jednom místě a nerozumí tomu, co produkují.

Nehledě na to, že podle průzkumů pracuje člověk v kanceláři průměrně jen tři hodiny a zbytek lozí na netu. Činnost bezdomovců by ale vyžadovala mnohem větší nasazení: mnohdy by nemohli ani na záchod, protože týpek na lavičce ještě nedokončil svoje chatování, a kdyby se naštval, mohl by napsat stížnost. A to by znamenalo, že se bezdomovec „neosvědčil".

Bolečkova hurá akce tak jen podporuje pracující chudobu. Jedince na okraji nevtáhne do společnosti, ale utvrdí jejich tristní situaci vyloučených, s nimiž se nepočítá. Šance získat alespoň částečný úvazek, střechu nad hlavou nebo teplé jídlo, tedy věci, k nimž by měl mít každý občan přístup, budou nyní podmíněny těmi nejbizarnějšími okolnostmi: vše bude záviset na tom, zda se lidem na Karláku nebude sekat porno v mobilu.

Dotyční navíc nebudou mít ani čas hledat opravdovou práci nebo docházet na rekvalifikační kurzy. Vycházíme totiž z kalvinistické přesvědčení, že lidé na ulici si za vše mohou sami, protože málo makali. Ale když je naženeme do jakékoli činnosti, zachráníme je. „Hlavně, ať se hýbou.“

Je třeba si přiznat, že taková slepá skvrna v posuzování světa už téměř hraničí s Dunning-Krugerovým efektem: ten způsobuje naprosto zkreslené vidění skutečnosti. Výsledné hloupé postoje (jako třeba to, že bezdomovec se má víc snažit, protože ke štěstí mu schází jen a pouze větší zápal a píle) navíc většinou dotyčnému nelze vyvrátit – jeho mentální model reality je až příliš absurdní a houževnatý.

Autoři projektu nabídnou místo mzdy stravenky, azylový dům a kapesné. Bezdomovci ale potřebují skutečné zaměstnání a vlastní bydlení. Foto izun.eu

Tak například McArthur Wheeler, nejslavnější příklad Dunning-Krugerova efektu, se rozhodl vykrást banku. Učinil to, ale policisté jej identifikovali na záběrech z kamer a zadrželi. Wheeler nemohl vyjít z údivu: byl prý přesvědčen o své neviditelnosti, protože si obličej pomazal džusem. Video z průmyslových kamer, na němž pobíhá mezi přepážkami, označil za podvrh. Celá naše společnost trpí Dunning-Krugerovým efektem a nevěří ve strukturální násilí, které žene desítky tisíc obyvatel pod most. Jsou pro nás téměř neviditelní, a to ani nejsou popatlaní šťávou.

O to častěji se ale systémové agrese dopouštíme. Kompulzivně a neodbytně pak vykonáváme řadu nesmyslných činností, abychom vytlačili ze zřetele pochybnosti o systému samém: upouštíme drobné na charitativní účely, ženeme bezdomovce do veřejně prospěšných prací nebo je angažujeme jako hotspoty. Vše potom vypadá mile, „svět je stále lepší“ a společenské trauma zase na chvíli utichne.

Nedotčena tak zůstává samotná struktura společnosti a její ekonomický princip, který zbavuje přístřeší další a další občany. Diskurz našich debat se vyhýbá nejen možnostem změny, ale i debatám o menších úpravách: o pečlivějším přerozdělení, dostupnosti nemovitostí, důstojnější mzdě a podobně. Globální tržní mechanismus ale především postrádá nástroje a důvody k předcházení bezdomovectví: není to lukrativní investice, nezvýší se tím efektivita, nesníží se tím náklady a podobně.

Nemůže ani poskytnout žádnou legitimizaci takového kroku, protože by si tím pod sebou podřezala větev: muselo by se totiž změnit samotné vládnoucí spojenectví konzervatismu a liberální ekonomie, které nadnárodní kapitál s nadšením vyvazuje z poslušnosti místních zákonů, ale na obyčejného dlužníka sesílá jařmo exekuce. Řešení bezdomovectví je zkrátka v rozporu s neoliberalismem.

Levicové utopie bývají vysmívány jako halucinování o světě, kde nikdo nemusí pracovat, protože každý má všeho dostatek. „Wifi 4 Life“ ovšem patří k současné pravicové utopii, která je přesným opakem: lidé pracují pořád, ale nemají nic.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Luděk Ševčík - OSVČ

Ta pravda, ostatně jako vždy, Úterý, 29.Září 2015, 11:14:0

je někde uprostřed.
Levice se chová schizotrením způsobem. Na jedné straně nevytváří žádnou činnost, která by neoliberalismus alespoň tlumila, ne tak odstraňovala a na druhé straně oslabený systém chce ještě více ždímat. Protlačuje nemotivační dávky, čímž si u většinové veřejnosti vyslouží nálepku rozdavačných trotlů a navíc tak skutečně potřebné okrádá.
Jestliže chci rozdávat, musím zajistit aby bylo z čeho. Musím vytvořit fondy a musím se postarat, aby se zalepily díry /"neziskovky", šmejdi s bydlením atd./.
Nemohu tedy bojovat za Kvitovou /za níž se pak schovají všichni daňoví emigranti/ a zároveň vítat ekonomické migranty. Nebo ano, ale pak jsem hlupák, který okrádá skutečně potřebné, nebo pokrytec, který se za to nechá od hloupého státu honorovat.
Levicový systém sociální pomoci nesmí vyrábět příživníky, kteří se nikdy nenaučí pracovat. On je tedy vyrábí i ten pravicový, ale ten mě nezajímá. Je zde řada studií /například ta Gabalova/, která dává podněty k tomu, jak by sociální politika měla vypadat. Nevím ovšem, koho z levice zajímají. Teď se bude řešit novela zákona o hmotné nouzi. Už zde v šiku stojí "neziskovky" a řvou, že připarvovaná novela je špatná. Protože snižuje ubytovatelské mafii doplatky na bydlení. Kde byly tyto "neziskovky", když stát téměř z ničehož nic, bez příčiny, zvýšil o 60 % doplatky na bydlení na ubytovnách, čímž vytvořil pobídku pro mafie a ty ihned začaly skupovat a pronajímat ubytovny, a pak na ně shánět a navážet sociálně slabé? Ne bezdomovce, to zdůrazňuji! A když jich bylo málo, tak je exportovala ze Slovenska. Je to stejný systém, jako v případě migrantů. Stát /či EU/ vytvoří lukrativní nabídku a jen osel by jí nevyužil. Takže stát defacto vytvořil vyloučené lokality, zdroje napětí ve veřejnosti a navíc prošustroval peníze a to nemalé, za které mohly už být postaveny sociální byty. Což by přineslo práci místním firmám, státu uspořilo nemalé peníze do budoucna a sociálně slabým přineslo přijatelné bydlení. Nic z toho se však nekonalo. Přesto to "neziskovkám", které nyní řvou, nevadilo. Proč neřvaly tenkrát, ale řvou teď? Celé to budí dojem, že když se chce opravdu něco řešit, tak nastoupí, neboť mají obavy s svůj "nezisk". Vyřešený problém znamená zbytečná "neziskovka".
Není vinou "neziskovek", že se chovají "tržně". Ale je vinou levice, že tento stav dopustila.
Celé to budí dojem, že vždy jedna strana naschvál vytvářela extremní řešení a druhá to naschvál přebíjela extremém z jiného pólu. Nebyly zohledněny rozumné návrhy, na kterých by se obě strany mohly shodnout a tak sociální politika vypadá u nás tak, jak vypadá. Prachy v čudu a potřebným nepomoženo.

Luděk Ševčík - OSVČ

Platforma pro sociální bydlení prý protestuje v Praze Úterý, 29.Září 2015, 17:36:1

proti snížení doplatku na bydlení na ubytovnách s tím, že prý snížení doplatku budou muset doplácet ubytovatelům sociálně slabí. Tohle je možné jen u nás, v Kocourkově. Takže místo toho, aby se sledovala účelnost vyplácených financí /doplatků/ a ubytovatelům se jasně dalo najevo, že pokud budou peníze od ubytovaných navíc vymáhat, tak příjdou už i tak dost obrovský byznys. tak se bude demonstrovat, aby se bez odporu mafiím dalo více.
Platforma pro sociální bydlení tak otevřeně podporuje zajištění dlouhodobého asociální bydlení. To už je mimo veškerý komentář.
Ubytovací mafie lepšího trojského koně sehnat nemohly!

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.