Proměny afghánské Mony Lisy
Fatima RahimiFatima Rahimi přibližuje příběh jedné z nejslavnějších fotografií a ptá se, jak moc se bolesti geopolitických střetů mohou otisknout do lidských očí.
V těchto dnech ve Staroměstské radnici vrcholí expozice světově uznávaného amerického fotografa Steva McCurryho. Autor slavné fotografie afghánské dívky z časopisu National Geographic v Praze na začátku záři osobně zahájil tuto výstavu. Jednou ze sto sedmi fotografií, které zaplňují jinak holé a bílé zdi prostoru pražské radnice, je jedinečný snímek paštunské dívky jménem Šarbat Gula, která celý život netušila, že se její tvář stala ikonou.
McCurryho nejslavnější fotografie, známá také jako Afghánská Mona Lisa, upoutá, chytne a nepustí. Velmi podnětné je její srovnání se snímkem stejné dívky, který pořídil Steve McCurry po sedmnácti letech (ten ale bohužel na výstavě chybí). Pokud si jej dohledáte, neubráníte se mnoha otázkám. Jak se změnily její uhrančivé oči? Jak bolest a utrpení zanechává jizvy na tvářích lidí, kteří prošli válkou?
Afghánistán se po pádu posledního krále, Záhira Šáha, v roce 1973 dostal do dlouhodobého válečného konfliktu, který přetrvává dodnes. Na jeho území se střídaly mocenské zájmy a boje a během více než čtyřiceti let nepřetržité války společnost de facto přestala fungovat, mnozí uprchli a již se nevrátili.