Zeman v Číně: naštěstí ho nebylo ani pořádně vidět

Účastí na vojenské přehlídce v Pekingu náš prezident přispěl k přepisování historie moderní Číny, přitakal jejím mocenským ambicím a dal najevo lhostejnost k evropským hodnotám. Užitek jeho postoje pro Českou republiku nemají.

Olga2

Olga Lomová

05.09.2015 06:57

Související

Vojenská přehlídka na Náměstí Tchien-an-men je výjimečná událost a u příležitosti konce II. světové války se konala poprvé. I sám Den vítězství 3. září byl prohlášen státním svátkem ČLR teprve loni a poprvé se slavil až letos.

Důvody, proč dříve konec II. světové války nepatřil ke státním svátkům, jsou historické. Japonsko, které Čínu okupovalo, předalo svou kapitulaci do rukou zástupce USA a japonské oddíly na čínském území se vzdávaly převážně armádě Čínské republiky vedené Kuomintangem, s nímž byli komunisté v občanské válce.

Skutečným Dnem vítězství (v domácí rétorice Dnem osvobození – i armáda ČLR se nazývá „lidově osvobozeneckou“) byl tak pro Čínskou lidovou republiku vždy až 1. říjen, kdy roku 1949 Mao Ce-tung z tribuny na bráně Tchien-an-men, tedy ze stejných míst, kde včera prezident Zeman přihlížel vojenské přehlídce, vyhlásil vítězství komunistů a založení nového státu.

Nový státní svátek a vojenská přehlídka jsou vyjádřením obratu v pohledu na historii s cílem posílit mezinárodní postavení Číny, tvářit se, že Čína je stát stejného typu jako západní demokratické státy, a také legitimovat moc v zemi, která se navenek jeví tak silná; uvnitř jí však zmítá množství problémů – sociálních, etnických a konec konců i ekonomických.

Geopolitické aspirace Číny směřují k cíli zaujmout dominantní pozici Spojených států. „Dohnat a předehnat“ – za Velkého skoku v roce 1958 ještě Británii, od roku 1978 již Spojené státy – je čínským cílem dlouhá léta. Odpůrcům „hegemonie USA“ to může být sympatické, zapomínají však na to, že Čína podporuje takové státy, jako je Demokratická republika Kongo, jejíhož prezidenta vynesla do funkce komplikovaná historie krvavé občanské války, Barma, kde moc je stále v rukou vojenské junty, nebo Súdán, jehož prezident Umar al-Bašír je stíhán Mezinárodním haagským tribunálem kvůli etnickým čistkám v Dárfúru.

Hlavním čestným hostem oslav a další rozporuplnou postavou v mezinárodní politice byl ruský prezident Putin, který stál v první řadě po pravici čínského prezidenta. Miloš Zeman, ačkoliv byl jedinou hlavou státu EU, která se přehlídky účastnila, stál v pozadí a na řadě snímků zachycujících politiky na tribuně ho – naštěstí – ani není pořádně vidět.

Po Si Ťin-pchingově levici, tedy na místě nejčestnějším, stála prezidentka Jižní Koreje, která si od návštěvy slibuje aktivnější roli Číny při jednáních se Severní Koreou v zájmu své země. Pozvání přijal také generální tajemník OSN Ban Ki-moon, dříve ministr zahraničí Koreje.

Mezikontinentální balistická střela DF 41 měla během pekingské přehlídky jednu věc společnou s českým prezidentem: nikdo si jí nevšiml. Patřila totiž k několika málo zbraním, jimiž se čínský režim na vojenské přehlídce nepochlubil. Foto SMCP

Ban zdůraznil, že jeho návštěva je motivována snahou vzdát poctu obětem Číny během války a jako příležitost „učit se z historie v zájmu budoucnosti“. Akcentoval při tom apolitičnost vzpomínkových akcí tohoto druhu a zdůraznil, že on sám nebo jeho zástupci se zúčastnili všech vzpomínkových akcí, včetně těch v Japonsku u příležitosti svržení bomb na Hirošimu a Nagasaki.

Oficiálními hosty pekingských oslav byli dále prezidenti následujících států, kteří všichni podle prohlášení mluvčího ministerstva zahraničí ČLR představují nejbližší přátele Číny: Barma, Bělorusko (prezident Lukašenko přijel doprovázen svým malým synkem, čímž vzbudil posměšné komentáře na čínském internetu, že už si chystá nástupce ve funkci), Egypt, Etiopie, Jihoafrická republika, Kazachstán, Kyrgystán, Mongolsko, Pákistán, Srbsko, Tádžikistán, Thajsko, Uzbekistán, Venezuela, Vietnam, Východní Timor.

Další vysocí, nikoliv však nejvyšší, státní představitelé přijeli z Alžírska, Argentiny, Bosny a Hercegoviny, Kuby, Laosu, Polska (předsedkyně Sejmu), Thajska a Vanuatu.

Z Japonska přijel pouze bývalý premiér Tomiiči Murajama (podobně jako vysloužilí politici Tony Blair a Gerhard Schröder, kteří mají v ČLR své vlastní zájmy). Překvapením je, že nejvyššího představitele nevyslala Severní Korea, a lze se tedy dohadovat, že jihokorejské naděje vůči Číně nejsou marné.

Někdejší Spojence z doby války reprezentovali různě vysocí státní úředníci, nejvýše francouzský ministr zahraničí. Velvyslanec EU v Číně Hans Dietmar Schweisgut již dříve komentoval neúčast významných představitelů Evropské unie slovy, že v Evropě se podobné vojenské přehlídky netěší oblibě. Spojené státy zastoupil americký velvyslanec v Pekingu.

Zemanova podpora čínského militarismu míří proti evropským zájmům
Premiér Sobotka se na dresu Zemanovy cesty sice vyjádřil v tom smyslu, že to naše postavení v EU nijak neovlivní, z hlediska komentářů v čínském tisku to však tak jednoznačné není. Objevil se například názor, že Česká republika, která se údajně potýká s velkými hospodářskými těžkostmi, se rozhodla jít vlastní cestou a „obejmout pandu“ v zájmu budoucí prosperity.

A pak je tu samozřejmě i přítomnost ruského prezidenta, jehož politiku na východě Ukrajiny EU kritizuje (a Zeman podporuje). Je těžké tvářit se, že děláme proevropskou politiku, když prezident, který podle Ústavy reprezentuje zemi navenek, evropskou politiku popírá.

Trasa vojenské přehlídky vedla stejnou cestou, kudy v červnu 1989 projížděly tanky, když armáda brutálně ukončila studentské demonstrace proti korupci a za demokratizaci politického systému. Před státníky shromážděnými včera na terase Brány nebeského klidu defilovalo dvanáct tisíc vojáků.

Hlavním bodem přehlídky bylo více než pět set nejmodernějších těžkých zbraní Čínské lidově osvobozenecké armády, včetně takových, jakými donedávna disponovaly pouze USA. Průvodu se zúčastnilo také tisíc vojáků ze zahraničí; největší zahraniční oddíl vyslalo Rusko, na jehož květnových oslavách konce Druhé světové války se recipročně objevili čínští vojáci. Nad náměstím ještě přelétala letadla, kvůli nimž bylo předem za pomoci dravých ptáků a makaků likvidováno pekingské ptactvo.

Před přehlídkou prezident Si Ťin-pching pronesl dlouhý projev, v němž zdůrazňoval mírumilovné úmysly Číny a slavnostně prohlásil, že armáda zeštíhlí o 300 000 mužů (plný projev v angličtině zde). Znalci, a to i z řád čínské armády, potvrzují, že snížení počtu vojáků rozhodně neznamená oslabení bojeschopnosti ČLOA, spíše její restrukturalizaci. Tu je možné nahlížet i v kontextu nedávných obvinění vysokých armádních představitelů a jejich příbuzných z korupce a zneužívání pravomocí, kde se mimo jiné hovořilo o kupčení s důstojnickými tituly.

Projev o míru na úvod mohutné vojenské přehlídky je sám o sobě zvláštní a málo věrohodný. Prezidentův opakující se důraz na japonskou agresi a čínské oběti a slova o tom, že vítězství nad Japonskem dalo Číně nové postavení ve světě, však zní víc jako prostředek dalšího rozdmychávání protijaponských a nacionalistických nálad. V kontextu sporů o ostrovy v Jihočínském moři se pak bombastická vojenská přehlídka, bez ohledu na 70 tisíc bílých holubic vypuštěných na závěr, jeví především jako demonstrace síly namířená proti Japonsku a dalším spojencům USA v Tichomoří.

Do těchto souvislostí prezident Zeman vtahuje Českou republiku. Tváří se, že tak činí ve prospěch naší země, když získává výhody (pro koho a jaké, to se ještě uvidí) orientací na ČLR. Nevíme, co nám námluvy s pandou přinesou, již dnes je však jisté, že Zemanovy politické kroky rezonují s rozkladem víry v pozitivní evropské hodnoty svobody, demokracie a lidských práv. Bez ohledu na to, kolikrát tyto hodnoty zdiskreditovali zkorumpovaní politici, stojí za to je hájit – jak proti Zemanovu nadřazování síly peněz nade vše ostatní, tak i proti všem iluzím o politické alternativě na východě.

A co si myslíte vy? Diskuse (3 příspěvky)

Josef Poláček - Manuální pracovník

Sobota, 5.Září 2015, 13:49:6

Naprosto přesné vylíčení jak objektivní politické situace, tak i - opět jednou - trapné a ostudné role českého prezidenta.

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Co je evropská politika? Sobota, 5.Září 2015, 19:39:38

Článek naší vynikající sinoložky považuji za skvělý, je plný informací, které se člověk jinak nedoví. S jejím hodnocením kroků našeho prezidenta však nesouhlasím, zvláště nevidím, že by Zeman nadřazoval sílu peněz nad všechno ostatní. To by je sám hromadil, a to nedělá.

Je evropská politika to, co vyhlašují evropští lídři, anebo to, co je dobré pro Evropu? Mělo by to být totéž, ale zrovna s ohledem na Ukrajinu nebo vzhledem k Číně tomu tak není. Když jsou evropští lídři ve vleku amerických zájmů, a Evropa vlastně nemá svou politiku (hájící její zájmy), tak je podle mého soudu dobře, že je tu aspoň někdo z evropských hodnostářů, kdo naznačuje, že by to šlo i jinak.

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Aspoň někdo Neděle, 6.Září 2015, 20:44:21

Zajímavý článek, ale s některými pohledy bych si také dovolil nesouhlasit. Čínská vláda nehájí evropské zájmy, ale čínské. To je sice od ní ošklivé, ale co jiného očekávat? Čínský prezident si ve svém projevu poněkud upravoval realitu podle potřeby, ale nedělají to západní politici občas stejně?

Některé kroky Miloše Zemana se mi nelíbí, ale zejména závěr článku podle mne trpí antizemanovskou alergií. Nedělá nic, než co dělají ostatní, i když možná nikoliv tak otevřeně. Nevím, co přesně autorka míní poslední poznámkou o iluzích politické alternativy na východě, ale BRICS je i přes všechny porodní bolesti realita. O pozitivních evropských hodnotách teď budeme muset přesvědčovat vlastní politikou a současná situace nám k tomu dá mnoho příležitostí.

Evropa bude muset najít svou lidskou tvář, a to možná i na úkor zájmů globálních ekonomických struktur. Nic jiného jí tváří v tvář sílícímu proudu emigrantů ze zemí, které jsme pomáhali destruovat, vlastně ani nezbývá. Nemůže to ale znamenat jednotu ve stylu držení kroku a úst. Jde jenom o to najít způsob, jak z mnohohlasu, který se nyní zdá nevýhodou, udělat výhodu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.