Dobrý podřízený, špatný lídr. Tak popsal před několika měsíci argentinský ministr vnitra a dopravy Florencio Randazzo svého tehdejšího protivníka v boji o prezidentskou nominaci a dnes vítěze nedělních celostátních primárek, Daniela Scioliho. Podle něj je jeho spolustraník z perónistické Fronty za vítězství (FpV) současné prezidentky Cristiny Fernándezové kandidátem korporací. Na zmíněné primárky vlastní strany se Randazzo mohl dívat s klidem: po rozhovoru s prezidentkou Fernándezovou byl v červnu přinucen vzdát se kandidatury. Scioli tak v FpV neměl vážného soupeře.

Primárky v Argentině jsou zajímavé — od reformy z roku 2009 mají všechny strany toužící kandidovat ve volbách povinnost nechat veřejnost vybrat si mezi jejich kandidáty v jednom supervolebním dni, stejně jako voliči jsou povinni volit v jedněch stranických primárkách, jinak zaplatí pokutu. Pokud strana v celkovém součtu hlasů nezíská alespoň 1,5 procenta hlasů, nemůže do obecných voleb. V Argentině se letos konají 25. října a voliči zvolí kromě nové hlavy státu polovinu poslanců a třetinu senátorů.

Primárkám se v Argentině občas říká největší průzkum veřejného mínění, a jak již bylo zmíněno, v celkovém součtu hlasů zvítězil vládní kandidát Scioli (38 procent). Koalice největšího opozičního kandidáta Mauricia Macriho, který měl na rozdíl od Scioliho dva protikandidáty, získala přes třicet procent a na třetím místě skončil bývalý blízký spojenec Fernándezové Sergio Massa, šéf jejího kabinetu a momentálně nepřítel číslo jedna, jehož Strana obrody (FR) dostala v součtu dvacet procent. Povinnou hranici ještě překročila Fronta levice a pracujících (FIT) s třemi procenty a pravicová Aliance federálního kompromisu (ACF), jejichž kandidáti však nemají šanci do celkových výsledků příliš zasáhnout.