Ministr pro lidská práva v rozhovoru pro DR kritizuje ministerstvo vnitra za přístup k debatě o imigraci, kritizuje vedení ČSSD za „podvádění členů“ při implementaci výsledků vnitrostranického referenda. A mluví o zákonech, jež chystá.
Jak jste jako ministr pro lidská práva spokojený s úrovní veřejné debaty k uprchlíkům a s reakcemi politiků?
Těžko může být kdokoli spokojený, pokud se v debatě projevuje větší nenávist, než bych si uměl před nedávnem představit. Samozřejmě i politici mají často tendenci zdůrazňovat například čistě bezpečnostní rozměr věci nebo projevují přinejmenším opatrnický a v některých případech otevřeně populistický přístup, což nepomáhá. Těžko se dá situace rozumně řešit, a předcházet vzniku napětí, pokud se neprojeví určitá odvaha i na straně politiků.
V občanském sektoru panuje obecný dojem, že vy jako ministr pro lidská práva v této souvislosti nejste slyšet. Vydali jste teď nějakou tiskovou zprávu, ale situace trvá už déle a aby se člověk dostal do médií, musí toho udělat asi víc. Proč nejste slyšet víc? Víte třeba o tom, že jsou tu lidé z toho občanského sektoru, kteří jsou terčem vyhrožování? Cítí se dnes osamoceni, opuštění. Vnímají to trochu jako zradu, že nemají zastání seshora.
Je otázka, co víc mohu udělat, než se vyjadřovat mediálně, případně osobně se účastnit nějaké debaty. Ono nezáleží jenom na mně, jaká pozornost se takovému postoji nebo vyjádření dostane. Záleží i na sdělovacích prostřednících. Myslím si, že zaujímám jednoznačné postoje.
Právě na výhrůžky, které se objevily, jsem mimo jiné reagoval. Je-li tu někdo konkrétní, kdo je terčem vyhrožování, zastanu se ho rád i osobně. Nicméně to nevnímám nějak osobně, protože osobní výhrůžky se mě nikdy příliš nedotýkaly. Stačí si přečíst diskusní příspěvky pod kterýmkoli statusem na Facebooku nebo v médiích, kde se píše právě o mých vyjádřeních na toto téma. Nenávisti se tam vylévají přímo kýble.
Obavy z migrantů jsou iracionální, problémem je ministerstvo vnitra
Migrace a islám se jeví jako jedno z témat, které by do budoucna mohly hýbat českou společností. Myslíte si, že je to jen bublina, vlna, která se zase převalí?
Nedokázal jsem to pochopit už v okamžiku prvních islamofobních demonstrací, které začaly v době, když tady žádní uprchlíci nebyli, ani se příliš nemluvilo o tom, že by sem měli přijít. V zemi, kde je několik tisíc muslimů, velmi umírněných, možná, že většina z nich ani nepraktikuje víru, ale i ti, kteří ano, tak doopravdy nepatří k žádným radikálům nebo dokonce extremistům. Není tu žádný důvod se nějak významně bát islamizace nebo něčeho takového. Je to zcela iracionální.
Teď to samozřejmě dostává mnohem konkrétnější a nebezpečnější podobu s tím, jak se mluví o přijímání migrantů, ale i tak mi to připadá naprosto absurdní. Představa, že by patnáct set migrantů mělo být nějakou hrozbou pro Českou republiku mi připadá absurdní, tím spíše, když podmínky byly vyjednány tak, že Česká republika má i možnost ovlivnit, kterých patnáct set to bude.
Kromě těchto patnácti set jich spíše dorazí několikanásobně více, aniž by se ptali na to, zda s tím někdo souhlasí, protože jsou zkrátka na cestě. Utíkají zřejmě ze zoufalství, nikdo se asi nevydává na úprk ze svého domova s radostí.
Stejně absurdní je, že by lidé, kteří před islámským extremismem zpravidla prchají, měli být hrozbou pro Českou republiku a že bychom nezvládli dát třeba deseti tisícům uprchlíkům nějaké slušné podmínky včetně případné integrace do společnosti. Desetimilionová země by s tím neměla mít potíže i když je pravda, že vinou nízké tolerance tu vidíme problémy i s integrací lidí, kteří zde žijí dlouhodobě a jsou našimi občany.
Co by měla politická elita dělat, aby se vášně a emoce uklidnily?
Klidně, racionálně vysvětlovat, dávat na stůl argumenty, příklady dobré praxe, jsou-li k dispozici, a spíš se snažit situaci kultivovat a uklidňovat.
Vedete o tom nějakou debatu uvnitř sociální demokracie?
Debatu o tom vedeme. V poslední době, kdy už nastala vyhrocená situace, nezasedal orgán sociální demokracie, kde bychom ji mohli vést, ale diskutujeme o tom při všech možných příležitostech i na různých poradách našich ministrů před zasedáním vlády. Samozřejmě se vede debata i na vládě, v různých pracovních komisích, orgánech a podobně. Debata je všudypřítomná.
A co o diskusích, které se vedou, můžete říct?
Myslím, že převažuje obava z nějakého otevřeného postoje a také opatrnost. Samozřejmě to už není na úrovni sociální demokracie, jde spíše o rezortní záležitost. Dlouhodobě se střetáváme s Ministerstvem vnitra v přístupu k integraci jakkoli odlišných skupin lidí, protože vnitro velmi tvrdě klade důraz na čistě bezpečnostní stránku věci, my spíše na integrační rozměr.
Navíc skloubit požadavky okresní parity s genderovou bude samo o sobě rébus, který lze vyřešit zdola pouze při dostatečném počtu kvalitních kandidátů a racionálnímu přístupu volitelů, což samo o sobě není až taková samozřejmost. Rozhodně nezávidím sestavovatelům volebního řádu řešení té kvadratury kruhu, přimlouval bych se však pro skutečnou možnost přesýpání kandidátky, byť i za cenu určité nerovnoměrnosti mezi okresy. Nakonec rozhodující hlas má volič, který to může přesypat úplně jinak, pokud bude ještě co přesypávat.