Cizinkou mezi Čechy

Reportérka Deníku Referendum se vydala na demonstraci odpůrců imigrace. Slyšela Tomáše Vandase označovat Bohuslava Sobotku, Jiřího Dienstbiera a Annu Šabatovou za vlastizrádce. Viděla zastrašování obsluhy prodejny kebabů.

Zuzka_7g_cb

Zuzana Vlasatá

27.06.2015 08:00

Související

Je pátek, druhá hodina odpolední, na mnoha školách poslední den školního roku. Děti, jimž ředitelé odpustili dva dny výuky příští týden, už si vyzvedly vysvědčení a nad brněnským centrem se vznáší helikoptéra – pro mnoho lidí jasné znamení. Kdo jsme byli letos nebo před pěti lety v květnu na blokádě neonacistického pochodu – ať už na té či oné straně – víme, že policie už se chystá.

V pět hodin začíná na Moravském náměstí manifestace na podporu uprchlíků. O hodinu později pak před sousedícím kostelem svatého Tomáše demonstrace „proti vlastizrádné politice evropských vůdců, kteří vystavují naše národy smrtelnému nebezpečí“, kterou svolává iniciativa Nechceme utečence v ČR. Ta první, ačkoliv začíná dřív, je vlastně reakcí na tu druhou.

Moravské náměstí je maličký parčík v centru Brna. Obyčejně zde stojí stánky s ovocem a zeleninou, lidé posedávají na lavičkách a relaxují. V pátek 26. června ve čtyři odpoledne tu ale vyrůstá stanové městečko, které má symbolizovat uprchlický tábor. Kousek od něj se chystá zvuková aparatura. Ve středu tohoto náměstíčka stojí socialistická fontána.

V táboře zastánců uprchlíků panuje až festivalová atmosféra. Foto Peter Tkáč

Srocují se kolem ní známé tváře. Jako absolventka fakulty sociálních studií zde potkávám své bývalé učitele a kolegy, lidi z občanských organizací, angažované občany, brněnské politiky ze Strany zelených, kamarády a kamarádky. Jsou hezcí, mají na sobě pěkné oblečení. Někteří lížou zmrzlinu, někteří popíjejí limonády malých producentů.

Cítím se tady jako doma. I tak mě to ale dnes táhne více ke kostelu svatého Tomáše. Posledních pár dní mám totiž intenzivní pocit, že v české společnosti eskaluje kvůli uprchlíkům hysterie a chci proto vidět na vlastní oči ty, jichž se zmocnila.

Blíží se pátá hodina, prostranství před kostelem je zatím spíš prázdné. Vidím všeho všudy dva hloučky mladých lidí s českou a moravskou vlajkou. Působí spíš nejistě. Vracím se tedy k fontáně na „Moraváku“. Je tady víc a víc známých tváří, připomíná to festivalovou atmosféru. Zůstat tady, budu mít asi na konci dne povznesenou náladu…

Na druhé straně
Pátá se překlenula, loučím se s kamarády u fontány. Vysvětluji, že dnešek strávím na druhé straně. Nevím, co mě čeká, chci to ale v každém případě vidět, a nehodlám proto riskovat, že mě policisté od mých přátel, kteří přišli projevovat solidaritu s migranty, v rámci údržby pořádku k odpůrcům imigrace už nepustí.

Od pořadatelů manifestace za podporu uprchlíků vím, že strážci zákona se pro dnešek rozhodli obě skupiny především udržet od sebe a zabránit tak potyčkám. Odcházím během projevu anarchisty Ondřeje Slačálka.

Mluví hlavně proti policistům, kteří podle něj možná někdy jsou užiteční, ale většinou z titulu své práce spíš přidávají na seznamy extremistů ekology, pořádají podivné zátahy proti levičákům, jako je akce Fénix, někdy chrání neonacisty při pochodech…

Nelíbí se mu, že obhájci uprchlíků se dnes rozhodli být poslušní. Trochu provokuje k akci. Tohle už ale znám.

V táboře odpůrců uprchlíků se pomalu srocují lidé s vlajkami. Foto Peter Tkáč.

U kostela svatého Tomáše před šestou parkuje – kupodivu černá – oktávka, z níž vystupuje předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti Tomáš Vandas. Mladík v červeném tričku s národoveckým nápisem chystá zvukovou aparaturu. Rozechvělým hlasem do mikrofonu pronese: „V osmnáct hodin zde začne mítink proti islamizaci Evropy.“

Minuty plynou. Jiný mladík v černém saku a riflích, který tu hrdě krouží s vlajkou jakéhosi národně demokratického symbolu, říká svému kumpánovi: „Jdeme pozdravit Vandase. Jestli je to teda on.“

Skupinka taťků s pivními pupky a rozličnými vlajkami přes rameno rozumuje o nebezpečných imigrantech. Situace je vlastně stále ještě spíš úsměvná. Jak bych ale s těmito lidmi diskutovala, to věru nevím.

Po šesté hodině začínají projevy. Ozvučení zlobí, Vandas se mračí. Během následující hodiny se u mikrofonu vystřídá několik mužů, slovo nedostane ani jedna žena. Jejich projevy bude přerušovat skandování hesel jako „Čechy Čechům“.

S kontrakulturní přítelkyní Martinou, kterou zde náhodou potkávám, chvíli poťouchle zkoušíme kontrovat alternativou: „Čechy Češkám“.

Vlastizrádci a dobroser
Mluví se tady o pašování afrických vetřelců do Evropy. Ministr Jiří Dienstbier a ombudsmanka Anna Šabatová jsou opakovaně označováni za vlastizrádce. Kněz Tomáš Halík je pro změnu dobroser. Tábor mých soukmenovců na Moravském náměstí sklízí nálepku zfetovaných sluníčkářů a výsměch.

Na řadu přichází Tomáš Vandas. Bere si do ruky mikrofon, jenomže dav posluchačů najednou zneklidní a jakoby z ničeho nic se sune opačným směrem. Obhájci uprchlíků právě začali skandovat u hradeb policejních dodávek se spuštěnými majáčky a zástupu těžkooděnců, kteří nás oddělují, jakási hesla. Policie nechá přistavit i dva vozy tramvaje. Tábory jsou definitivně odděleny.

Podporora imigracace. Vlastenci vyrazili do ulic. Foto Peter Tkáč

Za pár minut je opět klid. Vandasovci jsou opět poslušně na značkách. Zpackat velkému šéfovi projev, to prostě nelze.

Vandas si stoupá na okraj kašny před kostelem – aby byl lépe vidět. S přítelkyní Martinou si vesele představujeme, jaké by to bylo, kdyby jej někdo do kašny shodil.

Je upravený, má na sobě tmavé kalhoty, bílou košili a tmavě modré sametové nebo manšestrové sako. Padne mu to a mluví obratně.

Sice s ním nemohu souhlasit v ničem krom teze, že je potřeba zničit Islámský stát, je ale naprosto evidentní, že umí rozpumpovat dav. Posluchači se dojímají, cloumají jimi emoce. Skandují tak, až se zdá, jako by se země kolem otřásala.

Hovoří v silně antiunijním duchu – stejně jako řečník před ním a další mluvčí po něm. Evropští politici jsou podle něj zrádci. Mluví o tom, že by měla být na moři vytýčena hranice, kterou budou strážit vojenské lodě: a posílat utečence domů.

Zamrazí a mrzí, když pronese: „Před pěti lety jsem tady řekl, že bychom měli uprchlíky deportovat. Bohuslav Sobotka včera mluvil na půdě Evropské unie o tom, že bychom je měli vracet do jejich vlasti. On je dnes premiér, já jsem byl souzen. Řekli jsme totéž jinými slovy. Kde je spravedlnost?“

V závěru projevu se na Vandase vrhá potetovaný bezzubý a vyholený mladík. Objímá jej a nekontrolovatelně se směje. A pak kdo je tady zfetovaný…

Proti strachu strachem
Po Vandasovi mluví Erik Lamprecht z Dělnické mládeže. Po něm mladík z Generace Identity, která se považuje za něco jako vzdělanostní elitu mezi neonacisty. Jeho řeč je dlouhá, neobratná, pro adresáty příliš složitá. I tak si od téměř nezúčastněného publika vyslouží několik bouřlivých potlesků.

Jako poslední se chopí mikrofonu „člověk z lidu“: „Nejsem politik ani aktivista. Bojím se o život své dcery.“ Sklízí snad ještě větší jásot než Vandas. Hledím k nebi. Na střeše kostela přistává holub, kterému je tohle všechno fuk.

Je kolem sedmé, projevy skončily. V davu je cítit napětí. Každý, i já, si říká co bude dál. Tábory ochránců uprchlíků i jejich nepřátel od sebe stále oddělují desítky policistů. Přes telefon se od přátel dozvídám, že na druhé straně právě zadrželi člověka. Prý nic moc nedělal, neprovokoval, měl ale zahalenou tvář a tmavé brýle…

Policisté drželi oba tábory od sebe. Některým účastníkům akce se to evidentně líbilo. Snímek do alba z výletů za zážitkovou turistikou. Foto Peter Tkáč

Chvíli nato se strhne potyčka i kousek ode mě, mezi odpůrci migrace. Ač je vše blízko, stejně mi není jasné, co se stalo. Všude kolem jsou v mžiku těžkooděnci. Jeden z nich klečí na člověku ležícím na zemi.

Vzduchem lítají plechovky s pivem – tady se nepije limoška a nejí zmrzka – dav skanduje: „ACAB! ACAB! ACAB!“ (All Cops are Bastards/Všichni policisté jsou bastardi). Přijíždí anton, skupina těžkooděnců za ním uzavírá ulici Běhounskou.

Přemýšlím, že už se odeberu pryč z místa, zdá se mi, že jsem viděla dost. Stovky zfanatizovaných lidí, kteří upřímně věří, že je zubožení uprchlíci připraví o živobytí, mi stačili. Jak argumentovat či vést dialog, mě opravdu nenapadá.

Pak ovšem přichází absolutní vrchol jinak pěkného letního podvečera. Dav – podle informací brněnské policie to může být sedm set lidí – se vydává na pochod směrem přes brněnské náměstí Svobody a navazující Masarykovu ulici k hlavnímu vlakovému nádraží.

Pochodují po aortě města Brna. Přidávám se, samozřejmě, musím to přece vidět. Čeho jsme svědkem, je ale strašné. Ulicemi, které dobře znám, kráčí dav lidí, kteří nejprve zpívají českou hymnu. Vidím tady i starou paní s šedivými vlasy v květovaných šatech. Co tu u všech všudy dělá? Zpívá taky.

A pak se skanduje „Čechy Čechům!“, „Češi pojďte s námi!“ a podobná hesla. Opravdová hrůza ale začíná nedaleko nádraží v ulici Masarykova u prodejny s kebabem. Dav se zastavuje. Naskakuje mi husí kůže. Kde je policie?

Muži s holými lebkami, v černých mikinách s kapucemi prodejnu obklopují a opět zpívají hymnu. Muži z fast foodu na ně vyjeveně hledí. Vybuchují tu modré a červené dýmovnice. Špatně se dýchá. Demonstrace síly, snaha děsit.

Na žádné násilí si naštěstí nikdo netroufne, lidé uvnitř bistra musí snést jen trapné pokřikování urážek za strany „slušných Čechů“. Dost možná všichni už v životě zažili i mnohem horší věci.

Akce pak končí v prostoru před vlakovým nádražím. Pár metrů ode mě někdo odpálí dělobuch, pak další a potom ještě jeden. Policie akci rozpouští. Daří se jí to i bez nátlakových metod. Následuje ještě několik menších výtržností ze strany nácků pod chrámem svatého Petra a Pavla. Odpalují další dělobuchy.

Tak a teď už se uprchlíků nemusíme bát. Foto Peter Tkáč

„Sedm účastníků shromáždění jsme zajistili – dva neuposlechli výzvy policistů, dva zaútočili na policisty, jeden je podezřelý z podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod, další ze zapálení vlajky. Jednoho maskovaného mladíka jsme zajistili poté, co jsme při jeho kontrole zjistili, že po něm bylo vyhlášeno pátrání. Během opatření byl lehce zraněn jeden ze zasahujících policistů a jeden účastník demonstrace,“ zní hlášení policie. Život jde dál. Brno se zatím nemění.

Není mi vůbec jasné, proč se lidé zaštiťující se strachem z cizího a neznámého, chovají tak, aby naháněli strach: nejen cizincům, ale každému, kdo myslí jinak. Sama jsem se mezi „roduvěrnými Čechy“ cítila v Brně v pátek v podvečer jako cizinka. Pokud by mě snad měli někdy doopravdy před nebezpečenstvími tohoto světa chránit lidé, kteří stáli v Brně na straně odpůrců migrace a Evropské unie, ti lidé, kteří skandovali tak, až se zem otřásala, musela by se ze mě stát migrantka.


A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

David Unger - psycholog, Rataje u Kroměříže

Děkuji za reportáž, Sobota, 27.Června 2015, 18:47:59

ale vzhledem k tomu, že reportérka byla v Brně, mohla též křičet Morava Moravankám nebo tak něco. :-) Nicméně těší mě, že předseda strany Moravané a zástupce ředitelky jednoho brněnského gymnázia dr. Ondřej Hýsek aktivně podpořil demonstraci na podporu uprchlíkům.

Petrasek Milan - penzista

Pokud by mně měli chránit Sobota, 27.Června 2015, 22:48:35

hezcí, kteří mají na sobě pěkné oblečení. Někteří lížou zmrzlinu, někteří popíjejí limonády malých producentů............před těmi, kteří skandují tak, až se zdá, jako by se země kolem otřásala..........
tak panbusemnou .........bych přiškrceným hlasem migranta poznamenal.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Ještě, že máme Tomáše Halíka a papeže Františka s jeho novou encyklikou Neděle, 28.Června 2015, 22:01:22

Ještě že máme Tomáše Halíka. Ještě že ho máme u nás v katolické církvi.

Dnes jsem se pohádal se třemi našimi farníky o islámu a uprchlících z Afriky. Prý je islám špatné náboženství vybízející k zabíjení nevěřících či jinak věřících. Korán má být plný nenávisti a nabádání k vyhlazení křesťanů, atd. V Bibli prý nic podobného není, Bible prý jednoznačně podněcuje k lásce mezi lidmi…

Když jsem mým odpůrcům sdělil, že ve Starém zákoně je řada míst, kde je smrt protivníka pojímána jako dobro žádané dokonce samým Bohem, a že i v Novém zákoně jsou místa, v nichž je za účinný trest pro bezvěrce a bezbožníky považována smrt, vypadlo z nich, že Bibli celou nečetli. (Což znamená, že z ní kromě částí evangelií nečetli nejspíše vůbec nic.) Ach, jo… Díky Bohu, že alespoň nelhali.

Ještě, že máme toho Halíka. A také papeže Františka a jeho novou encykliku Laudato Si. Doporučuji ke čtení.

Váš Jiří Vyleťal

Jiří Nushart - Telč

"Není mi vůbec jasné, Úterý, 21.Července 2015, 09:55:41

proč se lidé zaštiťující se strachem z cizího a neznámého, chovají tak, aby naháněli strach."
Já myslím, že si jen namlouváte, že Vám to není jasné. Agrese je při strachu běžnou reakcí.

Pokud budeme na strach z agresivního chování odpůrců imigrace reagovat tím, že si budeme namlouvat, že nám motivy jejich chování nejsou jasné, nedopadne to dobře.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.