Jančurův RegioJet jen vyzobává rozinky

RegioJet Radima Jančury ve svých začátcích zasel semínka optimismu: měl být blahodárnou konkurencí na regionálních železnicích. Realita je však docela jiná. Komentář Miroslava Hudce.

Byl jsem očitým svědkem začátků RegioJetu Radima Jančury na železnici. Bylo to v době, kdy Ústecký kraj za hejtmana Jiřího Šulce (ODS) za velmi podezřelých okolností a přes masivní odpor veřejnosti přestal přispívat na provoz vlaků podkrušnohorské železnice z Děčína do Oldřichova u Duchcova, známé jako Kozí dráha.

V důsledku toho se tu provoz zastavil a od té doby se rozumnější politici a občanská veřejnost snaží udělat vše pro jeho obnovu.

Do té snahy se zapojil i Radim Jančura, v roce 2010 vyjel se zapůjčenou motorovou jednotkou Siemens Desiro v typické žluté barvě na vlastně propagační jízdu z Děčína do Krupky.

Lidé v tom tehdy viděli blýskání na lepší časy, Jančura v odpovědích na četné dotazy cestujících v nabitém vlaku potvrdil, že hodlá tvrdou konkurencí přimět České dráhy ke zlepšení provozu a služeb na regionálních železnicích. Ty jsou na tom dosud mnohem hůř než páteřní trati, jmenovitě koridory.

Bohužel to nyní vypadá, že to Jančura s těmi regionálními tratěmi nemyslel vážně, že jen potřeboval do začátku účinnou reklamu, a k té se mu populární Kozí dráha hodila.

Že na pomoc cestujícím na regionálních železnicích už asi zapomněl, lze nejnověji soudit z článku RegioJet chce od ČD dálkové tratě z Práva z druhého června. Místo toho hodlá Českým drahám konkurovat na lukrativních hlavních trasách, jako je trať Praha – Ostrava, kde tím cestující mnoho nezískají. Frekvence vlakových spojů je tam dostatečná, komfort cestování též.

Mnohem horší, jak už řečeno, je to na regionálních tratích. Sice i tady se tu a tam najde soukromý dopravce, třeba v severních Čechách a vůbec v severním příhraničí ale jde převážně, ne-li výlučně, jen o dopravce zahraniční.

Do obnovy regionální železnice na ústecku se v roce 2010 zapojil i Radim Jančura. Jeho sliby se však časem ukázaly spíš jako marketingový tah. Foto Tomáš Nálevka

Z neznámějších je to německá společnost Vogtlandbahn, která provozuje dopravu na řadě tratí především v Karlovarském kraji, ale například i na trase z Liberce přes Žitavu a Varnsdorf do Rybniště v Lužických horách.

Problémem regionálních železnic je kromě silně zastaralé infrastruktury a jejího podfinancování i tendence k postupnému omezování provozu. Někdy to jde tak daleko, že to už ohrožuje dokonce i spojení větších regionálních center s hlavním městem.

Příkladem může být více než pětatřicetitisícová Česká Lípa, která je kromě neděle už před 21. hodinou nedostupná z Prahy veřejnou dopravou. V Lovosicích sice staví pražské vlaky ještě kolem dvaadvacáté a třiadvacáté hodiny, bohužel ale poslední denní přípoj na Českou Lípu odtud odjíždí už ve 20 hodin.

Navíc v návrhu Plánu dopravní obslužnosti Libereckého kraje na období 2012-2018 hrozí další omezení. Důvody jsou samozřejmě finanční.

Právě v podobných případech, a jistě jich budou na různých místech republiky řádově desítky, ne-li stovky, by mohly soukromé dopravní firmy jako je RegioJet plnit velmi důležitou úlohu konkurenta. Ten by tlačil České dráhy k tomu, aby snižovaly své náklady, cenu dopravních výkonů, takže by kraje mohly za stejnou částku objednávat více spojů.

To by se ovšem firma nesměla soustřeďovat jen na vyzobávání rozinek z dopravního koláče.

Autor je členem dopravního výboru Libereckého kraje

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.