Petici za spravedlivý příspěvek na péči pro lidi s těžkým zdravotním postižením, kterou podepsalo téměř 11 500 lidí, předaly do rukou předsedkyně petičního výboru Zuzky Bebarové-Rujbrové (KSČM) a místopředsedy Karla Fiedlera (Úsvit) zástupkyně nadačního fondu KlaPeto Kateřina Klasnová a Zdena Cupková. Fiedler přislíbil, že sněmovní výbor se bude podnětem zabývat.

Předběžný termín je stanoven na 22. září, kdy se zřejmě uskuteční veřejné slyšení. Poslankyně Jana Hynková (Úsvit), která již pod záštitou nadačního fondu KlaPeto pořádala seminář, chce ještě do léta udělat kulatý stůl se zástupci různých sdružení zdravotně postižených a MPSV. „Pokud ministerstvo nepodnikne patřičné kroky, jsem připravena podat návrh změny legislativy se skupinou poslanců,“ řekla.

Prozatím marný boj lidí s těžkým zdravotním postiženým za změnu legislativy trvá od roku 2012. Konkrétně za změnu kritérií posuzování nároku na příspěvek na péči. Od tzv. „sociální reformy“ exministra Jaromíra Drábka (TOP 09) přitom už tisíce handicapovaných lidí přišly o příspěvek na péči, ať už částečně, či zcela — tím, že jejich postižení bylo klasifikováno nižším stupněm závislosti.

A to mnohdy opravdu nepochopitelně, „uzdravovali se“ například lidé s  DMO, aniž by se jejich stav jakkoli objektivně změnil, a osoby po amputaci nohy nad kolenem se staly osobami bez vážné vady nosného ústrojí. Zatímco do konce roku 2011 se posuzovalo podle 36 kritérií v zákoně o sociálních službách a asi dalších šedesáti v prováděcí vyhlášce, od roku 2012 se posuzuje podle pouhých deseti životních situací.

„Představte si rodiče, pečující o těžce zdravotně postižené dítě ve třetím stupni těžké závislosti. Posudkový lékař ho na základě nové legislativy přesunul do prvního stupně lehké závislosti. To ale znamená, že nejenže nedostanou příspěvek na péči ve výši, s níž jejich rodinný rozpočet počítal, ale budou si sami muset začít platit ještě zdravotní a sociální pojištění, které za ně do té doby platil stát,“ uvedla další komplikaci exposlankyně Klasnová.

Dnes se to týká už „jen“ rodičů dětí straších deseti let. „Měla jsem několik jednání se zástupci ministerstva práce a sociálních věci včetně paní ministryně Marksové. Bylo nám přislíbeno, že se resort bude touto problematikou prioritně zabývat, protože si je vědom tíživé existenciální situace lidí, jichž se  změna legislativy dotkla. Ale uplynuly další téměř dva roky a nic se nestalo,“ řekla Cupková.

Rychlým řešením by podle Klasnové bylo rozdělit stávajících deset podmínek na další podstupně v prováděcí vyhlášce, poté by měla následovat změna legislativy. Ředitel odboru sociálních služeb ministerstva práce a sociálních věcí David Pospíšil se na zmíněném sněmovním semináři nechal slyšet, že ministerstvo chystá komplexní novelizaci, která by měla být účinná od roku 2017.