Petice žádající nápravu Drábkovy reformy byla doručena do Senátu

Andrea Cerqueirová

Předseda senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva Marcel Chládek v úterý v Senátu převzal petici, která žádá nápravu hromadného odebírání průkazů ZTP a ZTP/P — důsledek reformy exministra práce Jaromíra Drábka z TOP 09.

Do rukou předsedy senátního výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu a lidská práva Marcela Chládka z ČSSD předali v úterý zástupci osob se zdravotním postižením petici, která žádá nápravu situace především kolem hromadného odebírání průkazů ZTP a ZTP/P. Do tíživé situace dostala zdravotně postižené sociální reforma někdejšího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka z TOP 09.

Sněmovna nedávno schválila vládní novelu zákona o sociálních službách, která situaci napravuje: příspěvek na motorové vozidlo by opět — jako před Drábkovou reformou — dostávali i lidé s nohou amputovanou nad kolenem, držitelé průkazů ZTP a ZTP/P by dostávali příspěvek na mobilitu, přiznání průkazu by nebylo vázáno na poskytnutí příspěvku na péči.

V září by se novelou měli zabývat senátoři. „Novela zákona napravuje některé Drábkovy ,deformy´. Senátor mě ujistil, že by měla horní komorou bez problémů projít,“ uvedla Kateřina Klasnová z Věcí veřejných, která přišla petici do Senátu se zástupci lidí s postižením předat. Právě Klasnová společně s Janou Drastichovou z VV v dolní komoře změny dlouhodobě prosazovala. 

Ve středu bude mít Klasnová spolu se Zdenou Cupkovou ze Sdružení zdravotní postižených jednání na ministerstvu práce a sociálních věcí ohledně navazující vyhlášky — přesná kritéria přiznávání průkazů totiž nejsou v zákoně stanovena, má je určovat ministerská vyhláška. 

„Obávám se, aby v konečném důsledku nebylo přiznávání průkazů stejně přísné či ještě přísnější než dnes a o průkazy tak nepřicházeli další těžce zdravotně postižení lidé,“ uvedla Cupková. Obě ženy budou návrh obhajovat i v senátním petičním výboru, který by měj jednat také v září, ještě přes senátním plénem.

„Jsem zastáncem toho, aby byl tento návrh zákona schválen a případné legislativní nedostatky byly řešeny následnou novelizací. Jinak se stane, že předloha spadne pod stůl,“ uvedl po převzetí petice Chládek. Vzhledem k tomu, že petici podpořilo více než deset tisíc lidí, by se měl podle jeho slov Senát zabývat i přímo jí.

Fyzických podpisů pod ní je 27 396, elektronických 5447. Petice upozorňuje například na to, že průkazy ZTP jsou odebírány dětem bez obou horních končetin nebo lidem upoutaným na lůžko. 

    Diskuse
    August 28, 2013 v 14.11
    Drábek: Návrat k zastaralému posuzování zdravotního postižení nepomůže
    Bývalý ministr práce a sociálních věcí zaslal Redakci Deníku Referendum reakci na článek o petici. Přikládám ji v plném znění.

    --

    Sjednocení posuzování zdravotního stavu od počátku roku 2012 podle doporučení Světové zdravotnické organizace opustilo zastaralý a kritizovaný systém posuzování podle lékařské diagnózy. Pokud dnes někdo prosazuje návrat k tomuto zastaralému systému, měl by si nejprve vzpomenout, kolik kritiky padalo do roku 2011 ohledně nesmyslně formalistického posuzování 236 formulářových bodů, kolik kritiky padalo ohledně toho, že zdravotně postižený občan musel absolvovat 3 různá posouzení pro účely přiznání jednotlivých kompenzací, úlev a výhod.

    Podmínky pro vydávání průkazů ZTP jsou v zákoně jasně definovány tak, že na průkaz má nárok občan, který má závažné problémy s mobilitou nebo orientací. Pokud svévolně některý z více než 400 posudkových lékařů svou práci odvádí nekvalitně, je potřeba řešit nekvalitní práci konkrétního člověka, který dělá ostudu ostatním kvalitně pracujícím posudkovým lékařům. Pokud se mezi stovkami tisíc posudků objeví několik nekvalitních, je nezbytné lépe nastavit kontrolní systém lékařské posudkové služby. Změna zákona je v takovém případě nesprávnou cestou zpět k zastaralému a formalistickému přístupu k zdravotně postiženým spoluobčanům.

    Jaromír Drábek
    August 29, 2013 v 19.58
    rozdílná logika benefitů
    Na celou věc je třeba podívat se politicky: příspěvek na péči je dávka, která, laicky řečeno, přímo souvisí se schopností sebeobsluhy (schopnost postarat se o sebe v běžných životních situacích bez pomoci druhé osoby). Za tyto peníze si totiž postižený musí zaplatit pomoc.

    Průkazy mimořádných výhod však původně, jak na to byli lidé zvyklí, fungovaly jako kompenzace, chcete-li "bolestné", jde o nepeněžní benefit, souhrn výhod pro ty, kteří jsou vážně nemocní. Tyto nemoci, jako například rakovina nebo celiakie nemusí v žádném případě souviset se sebeobsluhou.

    Sociální šetření s dřívějšími 36 kritérii a nyní 10 kritérii, se provádí u příspěvku na péči, protože je třeba zjistit, jak zvládá samostatný život posuzovaná osoba ve svém přirozeném sociálním prostředí. Provádět sociální šetření u průkazek nemá žádné opodstatnění: k odhalení nemoci přece dokonale stačí diagnóza lékaře, není třeba zjišťovat, jak se daný člověk o sebe postará.

    Posuzovat průkazy osob se zdravotním postižením (které měly nahradit dřívější průkazy mimořádných výhod) stejně jako příspěvek na péči tedy absolutně nemá logiku a lidé se proti důsledkům - masovému odebírání průkazek - oprávněně bouří.

    Jinak je jistě dobře, že Ing. Drábek čte Deník Referendum. Škoda, že svou vnímavost a ochotu k dialogu neprokázal dříve jako ministr a uchýlil se k taktice válcování a demagogie.